5:59: Hra o zestátnění ČEZu a přelud levné elektřiny

Fort Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Fort Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Fort Skladem CZ.

10 miliard korun stratili akcie tuzemského energetického obra ČES od chvíle, kdy si vláda před týdnem začala otevírat cestu k ovládnutí firmy.

Premier a ministři si se odmítají, že je nový návrh zákona už itý na míru pro získání kontroli nad dosud polostátní společností.

Prutký pokles hodnoty čezu na burze, ale eksperti spojují právě s postupem kabinetu.

Schiluje se k zásadní proměně klíčové firmy? Jak by po něj čes mohl vypadat?

A mohl by takový krok skutečně zajistit bezpečnější a stabilnější energetickou budoucnost pro České odběratele?

Je středa 24. května. Tady je Lenka Kabrhelová a 5.59. Spravodajský podkást seznam správ.

Martiny Jašminsky, šev ekonomické redakce seznam správ, seznam biznis.

Ahoj Martiny, co se to děje kolem čezu? Akcie firmy zaznamenali významný pokles už minulý týden a pokračuje to dál.

Zároveň vláda přišla s legislativním návrhem, který podle odborníku může vést proměně energetické společnosti čes.

Co se to děje a proč se to děje zrovna teď?

Proce to děje zrovna teď těžko říct ale vláda učiněla krok, který už avizovala v minulem roce respektive snadně připravola a to, že si připravila legislativní půdu proto,

aby mohla zásadním způsobem zasáhnout do vlastnícké struktury společnosti čes, kde má stát zruba 70%.

Cílem vlády je 100% ovládnout učitou významnou část čezu tak, aby mohla z jejího pohledu lépe naplňovat své představy o budoucnosti české energetiky

a to z pohledu, z čeho elektrinu budeme vyrábět a i z toho pohledu, kolik by elektrina do budoucná mohla stát,

tolik a spojň s interpretace vlády respektivej ich představitelů, kteří se k tomuto plánu v minulosti vyjadřovali

a minulý týden schválila překvapivě věcný záměr zákone, který umožňuje jednoduše řečeno tůhle operaci udělat velmi jednoduše

a dle obav investorů i výhodněji prostát než pro soukromé investori, kteří mají významný podíl ve společnosti čes.

Pokud by to tak prošlo poslánskou snimonu i senátem, což je ještě otázka, protože kolem toho budou opravdu velké tlaky i proti této změně,

tak pokud by tato změna prošla, tak to vládě dá možnost rozhodnout o budoucnosti čezu prakticky samostatně a tak zvaně si s ním udělat, co bude chcít.

Děkují, poprosti ministra sporojernosti Paula Blažka.

Dobrý den, já bychom o tom, že vládane skvádila návr zákonu opřeměnání v obchodních společnostích a družství, který reaguje od návr.

V přeměně obchodních společností a družství by mělo být nově potřeba jen 75% hlasů přítomných akcionářů, místo do savadních 90% všech majitelů akcí.

A to za současném navýšení usnáží z kompornosti, která má přesevat dvětřetíní zákledního kapitálu.

Toto rozhodnutí, ale tvrdě kritizují například menšinový akcionáři čezu, podle kterých tak cestát ovládnout čes a vytěsnit minoritní akcionáře.

To, co se odehrálo na vládě v této věci při upravitéto legislativy, tak se netíká jedné konkrétní společnosti.

Je to našesná harmonizovat právo v České republice s Evropským.

Návrh zákoná o přeměnách obchodních společností má být obecnou úpravou.

Podle premiéra Petra Fiali zákon nemá cílit na konkrétní firmu, ale na všechny obchodní společnosti.

Čili je to předpis, který se vztahuje obecně na všechny, neje na jednu společnost, to je první informace.

V reakci na zmíněnou vládní předlohu se podle ekspertů propadli akcie firmy Čes.

Dopoledné se po dvou měsících dostali pod hranici tisíc korun.

Když se zamyslíme nad každou to rovinou podrobnějí, tak otázka toho, co vláda s Čezem zamýšlí,

tyto naznačuje, že jde o to, aby vláda, jak to ostatně deklaroval, ušlo ní premiér Petra Fiala dostala,

že z podkontrolu zároveň dává to smysl a vysvětlila vláda, co má být nějakým konečným cílem, k čemu to vlastně má ve.

Vláda to posílení vlivu v Česu respektive zbavění se soukromích investorů ve společnosti Čes

vysvetuje tím, že jednak chce posílit energetickou bezpečnost Česka zaistit výrobu a dodávky elektriny.

Chce mít hlavní slovo v tom, z jakých zdrojů budeme elektrinovyrábět a tady jde především o výrobu zjádra

a o rozšíření jaderné elektrárny vdukovaných a potom také možnost mluvit do cenové politiky

pod vlivem energetické krize z minulého roku by vláda chtěla mít větší možnost ovlímňovat za jaké ceny se elektrina bude vyrábět a potažmo dodávat z potřebitelů.

A když se podíváme na ten samotný zákon, to je další rovin, na kterou si změňoval, který tedy vláda představila minulý týden a podle mnohých může mýřit právě k té snaze posílit kontrolu Česu.

Co je podstatou té legislativy? Jaký mechanizmus by tedy vláda mohla nasadit proto, aby Čes ovládla?

Já myslím, že v tom je podstata toho, co se dělo minulý týden a proč vlastně vypukla dáse říci panika na trhu, protože takovýhle propad cenový Čes nezažil ani nepamatuju.

Věhem dvou dnu přišla ta firma zhruba o nějakých 50-60 miliard korun ze své hodnoty.

De o to, že ten nástroj tady existuje, není problém, když se nějaký významný akcionář jakékoliv firmy i veřeně obchodované firmy rozhodné, že by jí chtěl zcela ovládnout,

tak ten nástroj tady existuje, ale předpokládá, že musí získat 90% akcí v té společnosti a pak může vytěsnit ty akcionáře jiný myslovi donutit je k tomu,

budou muset ty své akcie prodat a firmu ovládnout. Ale z toho, co vidíme, co vláda dělá a jakou změnu legislativní, navrhlá to vypadá,

že to vláda asi nezamýšlí udělat zcela za tržních podmínek, nebo se jí z nějakého důvodu nelíbí, že by měla platit férovou tržní cenu.

Protože pokud by v současné době chtěla vláda vykoupit ty zbívající akcionáře, mohlo být to stát zruba 250 miliard vycházím z tržních cen a z té techniky, jakou se to dá udělat.

A vláda navrhlá změnu v legislativě, která se týká rozdělení společností a lidé o rozdělení s nerovnomědným výměným poměrem.

Pokud by dělala vlasické rozdělení, řekněme na dvě části, tak se normálně ty stávající akcie rozdělí ve stejném poměru a akcionáři čezu dostanou akcie i té nové společnosti a vlastně se na to držení toho majedku nic nemění.

Ale z toho, co ta vláda navrhlá, vyplývá, že má dojít k nerovnoměrnému rozdělení čezu, to znamená na nějaké nerovnoměrné části a v této chvíli není jasné, jaké části to budou,

v jakém poměru, ktej výplatě dojde, vůbec i jakým způsobem, ktej výplatě dojde a z toho logicky vyplývá, že tě investoři jsou nervouzní, protože nevýjesli nedojde před jenom k nějakému významnějšímu zneodnocení té jejich investice a proto se těch akcí zbavujou.

A co je podstatné, že zatím, co dosud pro takový krok bylo potřeba držet 90% akcí, tak v této chvíli vláda snížila tu hranici na 75%.

To znamená, že je v podstatě schopná rozhodnout o budoucnosti čezu s tím stávajícím podílem, který má a nebude muset nějak dokupovat ty akcie nebo zvyšovat svůj podíl, aby dosáhla toho, co s čezemu dělat chce.

První téma, čes. Měho akcie klesají a pražská burza prožívá muka.

Akcie čezu pokračují v poklesu, ce na seběhem dne po dvou měsících dostala i pod tisíc korun.

Zatím, co včera oslabili o 8%, dnes kolem poledné odipisovali další 5%.

Podle analytiků část investorů reaguje na vládní nábrh zákona, který oteví rád cestu k rozdělení polostátní společnosti.

Když ještě zůstanu u toho, co se dělo na burze v souvislosti s tím levším a klesali ceny akcí čezu docela výrazně.

Jak moc velký problém je to zhlediská burzy? Samotné.

No, zhlediská burzy samotné, ten samotní propad teďkol neznamená nic, co se na trezí děje.

Ale velký problém pro burzu a budoucnost českého kapitálového trhu by odchod čezu z burzy znamenal ohromnou ránu.

Jak reputačně myslím tím z pohledu zahreňčních investorů, který tady roky roky investují do jednoznačně nejvýznamnější akcije na českém kapitálovém trhu, co se týče objemu i likvidity, a na jednou přijde stát a prostě imí sebere a řekne, tak a už něuproduvat nebudete.

Ono možná na té burze nějaká část čezu zůstané, ale s ohledem na to, že stát jednoznačně deklaruje, že chce dostat podkontrolu výrobu elektriny, to znamená elektrárny.

Tak to je ta nejhodnotnější část čezu, která dneska generuje asi 80% jeho zisků.

V jiným myslivistách řekne tu nejcenější část čezu, si nechám celou pro sebe a vám nechám ten zbytek, což teda znamená výroba s obnovitelných zrojů, distribuce a prodej.

A tady u toho ještě není jasné, jestli v té zbívající částě si stát taky nechá nějaký podíl nebo odejde z celá.

Pokud by tato část zůstala veřeně obchodovaná na burze, je tak fajn, ale oprotitomu současnému čezu je tahodnota té části, která by třeba zůstala přoukromými investorům.

Nechci říct zanedbatelná, ale výrazně výrazně níšší. Takže spohledu burzy by to byla učitě velká rána, ale spohledu burzy je i velkou ránu ta legislativní změna samotná.

Protože v uvozovkách ohrožuje i jiné firmy na burze, protože když se některí významější akcionáři rozhodnou u veřeně obchodovaných firm,

že ji nějakým způsobem promění, tak na to budou potřebovat, pokud ten zákon projde výrazně méně akci, než dosud.

A vlastně ty firmy budou na burze ohroženější z pohledu toho, že se stanou cílem nějakého nájezdu, cílem nějakého nepřátelského převzetí,

což samozřejmě může ovlivnit vůbec ochotu někřích firm na té burze zůstat, a nebo naopak vůbec ochotu na tú burzu jít.

A nebo i některé jiné významné firmy, které dnes na burze jsou, tak se třeba řeknou, ale tak ono to už pro nás nebude tak nákladné a složité z té burzy odejít,

nebudeme muset reportovat, nebudeme muset osoby toli zvěření a ty informace a ty zisky se nebudeme muset dělit o něj s akcionáři a třeba se do budoucna tak rozhodnou i davší firmy.

Takže otázka je, jestli Pražská burza do budoucna opravdu i prežije.

Leco z toho, co se dělo ten minulý týden a co se dal děje na Pražské burze, odborníci přičítali tomu, že kabinét ohledně těch svých kroků plánovaných s čezem není úplně transparentní a v tuhle chvíli zdílný.

Vláda vlastně i hned vyvrátila, že by ten zákon, který minulý týdem představila, že by mířil na čez. Jak moc toho pláda Petra Fiali o těch plánech ohledně čezu už verejně potvrdila.

A proč vlastně není transparentnější, když Loni o té transformaci energetické společnosti preměr Fiala otevřeně mluvil?

Ano, Loni o tom hovořili otevřeněji, preměr Fiala jasně deklaroval záměr a vůli udělat k roky k tomu, aby stát dostal podkontrolu tu výrobní čas čezů.

Sou části naši strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti podkontrolu celou síť tu zemských kličových elektráren.

To se verejně vyjadřoval k tomu, že by vlastně chtěl mít možnost více muvidoté cenové politiky.

Za tím, co zájem státuje dostatek energii za přijatelné ceny, zájem soukromého investora je zysk. A tyto dva přístupy se nyní dostávají do konfliktu.

On tam dával ten příměr, že za tím, co zájem státuje dostatek energii za přijatelné ceny, tak záměr soukromých investorů je zysk.

Je teda zvláštní slyšet to z úst politika, který se profiluje jako pravicový, protože tohlenstvo je základní princip, bych řekl kapitalizmu.

A nemyslím si, že by státem vlastněná firma měla mít jiný záměr než privátní firma, pokud oni chceme přemýšlet jako o firmě, která je správně řízená.

Zároveň možná asi roli hrál i tehdejší kontekst, kdy ceny energii byli v tutvíli na naprostém vrcholu a sýlila veřejná kritika.

Ale v této chvíli si vláda dala jistého bobříka milčení a to je další z věcí, která zvyšuje tu nervouzitu mezi investorem, akcionáře, čezu a tohle dvou důvodu.

Za prvé, vystala otázka, zdá vůbec v této chvíli vláda má jasno, jak celou tu operaci chce provest.

A druhá věc je, že samozřejmě vláda nehodlá vůbec připustit, že by ta legislativní změna byla dělána účelově jako by leks čes užitá,

jenom proto, aby se mohla s čezem udělat, co chce.

Protože, kdyby to přiznala, tak by tím do budoucna mohla významě oslabit svojí pozici v případných, jsou dních sporech.

Takže myslím, že do té chvíle, než budou mít mějákem způsobem promyšlený a připravený ten plám, tak si myslím, že bude vláda se snažit tvářit,

že tahlensta záležitost se čezu vůbec netýká a že je to něco normálního, což není pravda.

I kdyby to mělo být, jak si narovnání na úroveň, která je běžná v Evropě,

tak není tohle startovní výstřel pro restrukturalizaci čezu, který chystá česká láda.

Ne, to je legislativní prostředí, to vůbec neříká, jestli to někdo použije,

kterékoliv společnosti, které kotovat...

A použije to česká láda?

No to já nevím, iště jsme tu legislativu ani nepřijali,

není to tak, jak někteři se dumnívají a vidí zatím něco, co zatím skutečně, skutečně není.

No Martina, jaké praktické varianti toho vývoje kolem čezu jsou vlastně tedy ve hře?

Jakby mohlo to rozdělení vypadat, vy jste to na seznám biznis popisovali, co by ty jednotlivé varianti přinesli?

Takový základní rozdělení je, že by se českoh rozděli na dvě části a toto výrobní část,

kde by by byli v uhozovkách ty fosilní elektrárny, mezi které ho zářadit i jádro.

Byť samozřejmě jádro nespaluje fosilní paliva.

A ta druhá část, ten zbytek, což jsou teda distribuce, prodeji a obnovitelné zdroje.

Podle některých odborní kůby bylo i rozumější ten česk, když už se bude dělit rozděli doho na 3 části.

To znamená staré elektrárny, nové, s obnovitelných zdrojů a distribuce a prodeji.

V minulosti byly varianti, nebo uvažoval se o variantách,

že by třeba stát mohl i odkoupit ty elektrárny odčezu,

nebo že by ohledně pístavby nového bloku vdukovaných vyčlenil tůletu firmu,

ale dělá zimli z toho, že stát celou tu operaci chce udělat

hudzovkách pro něho, co nejlepně i z toho, co přijel za zákon,

tak si myslím, že dojde k rozdělení té společnosti podle toho pravidla rozdělení

s nerovnoměným výměným poměrem. To znamená, že ta společnost se rozdělí na nějakou

větší významnější část, kterou si nechá stát a menší nejak významnou část,

nechá být s cela soukromým investorům nebo si v nich nějaký podil nechá,

ale spíš si myslím, že jste menší části ten stát s cela vysouva.

A víme, jaká je vlastně v tuhle chvíli hodnota čezu?

Vyjdemely držní hodnotu podle takznané držní kapitalizace,

to znamená hodnotu akcí měřeno cenou na burze, tak čes má vydaných celkem 538 milionů

kusů akcí a v této chvíli ta cena je plus minus tisíc korun,

dostaneme na nějakých těch 530-550 miliard korun, to je hodnota čezu,

ale to je ta hodnota už po tom pádu, protože ešte před tým pádem

ta akcie se obchodovala kolem 1200, takže přes 600 miliard hodnotů čes měl

a byl tak jednoznačně nejhodnotnější firmou na Pražské burze.

A jak se říkal tak ten odhád, co by to vyrovnání se s minoritními vlastníky

stálo ten byl kolem 200 miliard?

Je toho, že byla li ta tržní hodnota 600 miliard a ty privátní akcionáři

mají třetinu, tak ta třetina takhle spočteno na hrubo bylo 200 a 250,

tam se samozřejmě počítalo s tím, jestli ceba stát nebude muset zaplatit nějakou prémii,

což je běžný postup, pokud někdo majorizuje tu firmu a vykupuje menšinové akcionáře,

že jim nabídne i nějakou odměnu za to, že se těch akcí vzdají ať už dobrovolně nebo nedobbrovolně,

protože nezapomínejme na to, že CES je firma také, která opravdu viděláva a platí veľmi zajímavé dividenty

a tím, že taková firma zmizí z kapitálového trhu, tak na tom budou tratit v podstatě všichni,

kteří investují nebo v uhozovkách spoří v podílových fundech, protože tyto fundy bezesporu měli akcie čezu oblíbené,

protože každý rok platili zajímavou dividentu, to znamená zhodnocuvalo to investice.

Oto teďko i ti drobní investoři přijdou, pokud ten CES se stáhne.

A proto se mimo jiné také platí prémě, protože ten akcionář tím nuceným výkupem nebo dobrovolným

se vzdává i toho podílu na příštích zizcích té společnosti.

No minoritní akcionáři už se nechali slyšet, že ten postup vypovažovali za velice nespravedlivý.

Když se vzneseme ještě o úroveň výšasice vůbec k té strategii toho potenciálního zestátnění čezu.

Panuje Martiné mezi odborníky schoda.

Ještě je nutné, če zskutečně zestátňovat přinesl by takový krok zskutečně vyšší přími dostátní kasy

a z potřibytelům hlavně nišší ceny energie?

Já o tom velmi pochybuji, že takhle jednoduchá rovnice to je, že do budoucna je tam celá rada proměných.

Ještě je vůbec nutné ten čest zdělit, o tom ty pochyby existují a jsou myslím zcela relevantní,

protože ta diskuse o posílení státu v čezu nebo o rozdělení na tu posílení část, která bude držeti elektrádny.

Tade debata byla vyvolená už diskusemi o dostavbě jaderných bloků, protože velká část světa,

některé státy v Evropě, ale i někteří investoři, nejsou fanoužci jaderné energetiky, jaderná energetika nebo výstavba jaderných bloků,

je velmi, velmi nákladná, časově nákladná, do budoucna se těžce odhaduje, jak se bude vyvíjet regulace,

jsi se to nebude prodražovat prakticky všechny jaderné elektrány, které se za poslední dobud dokončovali nebo dokončují,

stojí výrazně více, než se původně plánovalo a staví se výrazně déle.

Prověď ten trh pak vypadá už úplně nektuk výrazně.

Takže z pohledu investoru ta jaderná energetika výstavba je velmi problematická i co se týče nastavení těch výkupních cen,

aby to vůbec bylo rentabilní ta výstavba.

Když už ta jaderná elektrána existuje a produkuje, tak je to naopak velmi, velmi kvalitní levní zdroj,

což je příklad třeba temeríná, ale tady se bavíme o nové elektrárně.

Takže samozřejmě stát by musel asi čelit velké kritice některých akcionářů.

Ta firma by byla pod tlakem veřejného mínění ať na domácí scéně tak i zahraničí.

Takže ta představa, že by bylo lepší, kdyby jaderný blok stavěl stát tak zvaně na své triko,

ať už tím, že tu část bude plně vlastnit nebo se vyčlení to do nějaké speciální firmy, kterou bude vlastnit stát.

Tedyle modeli tady byly, ale pak do toho přišla energetická krize a to témá získat většiné závislost při výdobě elektriny nabralo na síle.

Takže s tohohle pohledu zeten postup státu chápat, ale nelze už příliš chápat tu metodu,

kterou se k tomu ten stát se dostat a ta metoda je teda vezmu akcionářům nebo donutím je odprodat mi jejich akcie,

ale přemýšlím nad tím, jak jim za to dát, co nejméně.

Na spořáku vám to dost necinka, kam z penězi, aby byly chráněné před inflací.

Fund monetika zhodnotí jakoukoliv částku o 6,5 % a to firmám i domátnostem.

Více na monetika cZ.

Zároveň kritikové namítají v účitomu deklarovanému postupu, nebo spoň odladovanému postupu vlády dostat čest nějak pod kontrolu,

že ten krok by byl v rozporu z pravidli volného Evropského trhu, že prostě čest není odříznutí v nějaké české buňce,

ale jsou částí širšího Evropského prostoru, kde se obchoduje s energí.

A že tím pádem by se i mohli podvázat následně investice do energetiky,

které budou v příštích letech potřeba případně by to zase bylo na bedrech státu.

Je to tak, jsou to validní argumenty?

Jo, naprosto, já vlastně přemýšlím, když už jsem změňoval, že slyšet tyto věty od pravicové vlády,

je pro mě překvapivé, tak podívíme se třeba například, jak to tady bylo z vodou.

Tady se výroba a distribuce pytné vody v minulosti.

Sprivatizovala hodně, odstátnila, pak byly lidé nespokojení, scenama pytné vody,

takže zase nastala akce, že se ty firmy vraceli zpátky pod kříla státu pod města obce.

Ale když se podíváme na ty cenové mapy, ono to neznamená,

že ta voda, kterou vlastněli města voproti těm soukromím investorům,

byla levnější vždycky, vůbec to není pravda.

Oni ty města jsou taky potom konfrontovány s tím, že musí investovať,

že musí investovať do obnovy, musí investovať do kvality ty distribuce a kvality služep.

Takže představá, že stát zcela ovládne a ze státní, výrobu elektrini v Českou,

a bude jí prodávat levně.

Tak jednak je otázka, jak by si ten stát, tohle s tou cenovou politikou,

vydělal na to, aby ty elektrány moh obnovovat, stavět, modernizovat a podobně.

A druhá věc je, že prostě přeci jenom i státní firmá,

bude působit na volném trhu a bude se muset chovat trišně,

aby nebyla napadána, že tady poškozuje nebo znevýhodňuje soukromé investoly.

Samozřejmě stát může mít mnohé mnohé menší maržy, pokud se tak rozhodné,

než soukromé investoři, ale pokud by tady působil touto cenovou politikou,

tak opravdu můžou pak odejít investoři tady z toho odvětví z Česká,

protože si řeknou, v Českou nemá smysl podnikat ve výrobě nebo prodej elektriny,

protože tady je nějaká státní firma, která se nechová zcela trišně

a to by mohlo mít myslím neblahé důsledky na celý trh.

Zároveň tu byl pohled části společnosti a slyšeli jsme to i přitěch

protivládních protestech na nám městích, v minulých měsících,

kdy lidé nechápali tu disproporci mezi tím, že česká firma,

která vyrábí elektrínu zapoměrně levno, nakonec prodává,

jsem trošeně na tom šilším trhu a lidé jí musí kupovat za drahotu energií

a v Čechách byla opravdu disproporčně drahá v porovnání s ostatními zeměmi.

Z toho pohledu, když se na to díváme, existuje nějaký příklad,

kde by se ta transakce nebo ten přechod té soukromé firmy energetické podstát povedla,

bylo třeba hodné následování.

Událo se to ve Franci, obdobou našeho čezu, ve Franci je společnost EDF,

ten přímiere asi nejvíc podobný, protože i francouzká energetika

z významné části stojí na jadenné energetice.

A tam k tomu rozdělení došlo, tam ten stát to dostal víc pod kontrolu,

ale to vyrovnání proběhl za nějaký řekněme tržních podmínek.

Tady v Česku zatím nevíme za jakých podmínek to proběhne.

Ale jak říkám, když se stát rozhodné,

že chce vlastnit výrobou lekciny a vyrábětí a prodávat tí levní než konkurence,

tak otázka je přesně, kdy si nějaká vláda řekne, tak protože to neuděláme z vodou

a stát vykoupí odměst a obcí vodárny a může taky vodu vyrábět,

pokud to dokáže a prodávat levní, než soukromí.

Může přijít stát a říct, ale jste se jsou drahé telefoní služby,

datové služby, tak vybudujeme státního mobilního operátora

a budeme ty služby z menší marží nabízet lidem.

Jako chápu, že energie je naprosto plíčová,

komodita důležitá pro bezpečnostátu jako takového,

ale ten přístup, já tomu prostě moc nevěřím,

že i když stát dostane čes podkontrolu,

že bude to nějaký hodný strajda, který bude lidem prodávat elektrinu

výrazně levní, než bude stát a elektrina někde na trzích.

Zejména i proto, protože i ten stát říká,

že z toho bude mít i víc peněz, tak já to chápu,

takže on si chce sáhnout na ty zisky, nechce se o ty zisky děli,

ze soukromími akcionáři a pokud chce mít větší zisky,

dostátní kasy tak prož by si snižoval zisk.

On se bude muset chovat nějak držně.

I z oledem na to, že bude potřebovat také vydělávat dost peněz do výstavby

a obnovi těch jadevných elektráren.

Při výstavbě nových bloků vdukovaných se bavíme o nějaké investici

za 150, třeba 200 miliard korun.

To jsou ohromné čásky a ta firma si na to bude muset někde viděla.

Martin Jašminsky, čev ekonomické redakce ze Znom Biznes.

Děkujeme Martin.

Já taky děkuju za pozvaní.

A to je ze středečního podkástu 559 vše.

Pokud jste některou z našich epizod minuli,

vratte se za námi, kdykoli nás se znam zprávy do všech podkástových aplikací

či na platformu podcasty.cz.

Pokud pro nás máte nějakou zprávu, typ, či komentář,

píšte nám.

Naše adresa je za minutu 6,

to byla lenka kabrhlová.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.