Vinohradská 12: Handrkování o miliardy do škol

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Minister školství chce u koaličních partnerů vědnat víc peněz pro svůj rezort na příští rok.

Už pory pláno je hledat třeba u neučitelských pozic.

Školy bez nepedagulických pracovníků nemohou fungovat.

A platy učitelů má stát dávat odledna, nejméně 130% průměrné mzdy.

Ude to podle našich odhadů nějaký 113%?

Návrh rozpočtu vláda pro jedná dokonce září.

Jedna a jedna jsou dvě a 113 není 130,

neumisnat na ministerstvu školství počítat,

a nebo usporná kůra vlády přepisuje pravidla matematiky.

Jak důležité je dobře zaplatit pedagogi,

ale je na to teď opravdu vhodná chvíle,

to řešíme s Martinem Kozlem s organizace Učitel na živou.

Dnes je středa 20. září.

Dobrý den, vítejte tady u nás ve Vinohradské 12.

Dobrý den, děkuju za pozvání.

Jak byli, a teď sledujete vědnávání ministra školství Mikulá Šebek

a ze starostu o rozpočtu pro české školství na příští rok,

je to podle vás to nejdulžitější jednání ve školství za poslední roky.

Tak je to každoroční vědnávání,

každý rok tyhle ty tanečky probíhají,

někdy jsou dramatičnější, někdy méně dramatické.

Myslím, že si musíme počkat na ten výsledek.

Co je na tom letos, myslím trochu zarážející,

že ta vlada říká, máme dvě priority,

a to je obrana a vzělávání.

A zatím, co na obraně to vidíme,

že tam to energie dne, tak na tom školství to nevidíme zatím,

tak pevně věřím, že k tomu dospijeme.

No, ministerstvo školství má dostat zhruba 253 miliardy korun,

což je asi o 12 miliard méně, než letos.

Při tleně si nemyslím,

že škrty ve školství a dozdělávání

jsou škrty na tom sprámné místě.

Opozice vyzívá rezord na výšení rozpočtu,

například Jana Berkovcová zhnutí

a noztí nová ministri neškolství.

Vy nebyla právě proti převodu peněz z obrany na školství.

A pokud se najdou peníze v rozpočtu na zvyšování

výdají na obranu, proč by se neměli najít i na školství?

Tady si myslím, že...

Vidíte to? Podobně.

Tak to je otázka politiku, aby řekli, kde se uberé

a kde se přidá, protože to je ta věc těžká,

kterou musí udělat a to je prioritizovat.

Já se na to ptám i z toho důvodu,

že sam minister Beck by chtěl víc peněz.

V školství mezi ročně a roztou mandatorní výdaje

vlastně na výkonech, protože...

Nejenom, aby se dostal na nulu,

když počet byl z těch zruba dvěstě,

necelých 70 miliard,

by se přidalo asi dalších 11 miliard,

že to je potřeba, protože do škol

přišlo 25 tisíc stře do školáku, nově.

A to je vlastně mandatorní výdaje.

A že ten systém to prostě bez těch peněz nezvládne,

a že kdyby se v půlce roku museli

ty peníze naopak ubírat,

že to může být tak, jak já si domýšlím,

že to může mít nějaké katastrofalnější následky,

než jsme možná tady si schopní přiznat.

V tuhle chvíli nepracujeme ještě na krizovém scénáři

a věřím tomu, že se nám podaří vládu přesvědčit,

abychom vlastně ty prostředky dokázali najít.

Je také potřeba.

A vidíte to podobně, že ty peníze tam prostě sou nutně potřeba?

No, já vám navídno ještě jen nysmo sopek se na to koukat.

My víme,

že investice do vzilávání,

peníze, který tam vkládáme,

mají obrovskou návratnost.

Jestliže řešíme naší zemi

a nějakou její prosperitů budoucnost

jako slohem na výzvy, kterým budeme čelit teď.

Tak vlastně vkládat peníze do vzilávání

není jenom jako nezbytná nutnost,

že musíme zabezpečit závazky,

kterým jsme se zavázali například zákonem

operovických pracovnicích a podobně.

Ale je to vlastně výraz nějaké chytré strategie,

jak pracovac toho zemí.

A myslím, že to každý může vidět

na nějaké osobní úrovni, kdy my jako rodiče

nebo kdo z nás jsme rodiče,

tak vidíme, že si radši utrhnem od pusy,

abychom zajistili budoucnost našim dětem.

Jo, radším nabídnem,

hodinu Angličtiny,

radším ukážem kousek světa,

nebo dokonce jsou rodiče, kde jsou ochotím se přestěhovat

proto, aby dítě mohlo chodit do lepší školy.

Takže na té osobní úrovni my to cítíme.

A myslím, že to je vidět

i na té makroekonomické úrovni.

My jsme asi před 5 lety realizvali studii

ze danym minichemster GEI,

kde jsme se snažili odhadnout,

jak velkou přidanou hodnotu

by naší zemi přinesl, kdyby

kvalita práce učitelů a celkové výsledky

děti následně, se zlepšila

třeba jen opět procent.

To je úplně jako by malej dosažitelný cíl,

kdybychom se soustředili na zlepšování kvality

vzdělávání, což se bou samozřejmě

nese nějaké investice.

A ten dopad do ekonomiky

jestice v dlouhodobém horyzontu, ale obrovsky.

Jako já myslím, že ta země

nám málo podobně zajímavých

investičních příležitostí,

jako je investice do vzdělávání.

Takže myslím, že v první řadě

by jsme se na tom děli koukat

jako by z téhle perspektivy.

Jo, spíš než řešit, jestli teď

škrtem jednoho pracovníka tamle

nebo jiného pracovníka tamle,

ve chvíli, kdy se nám podaří

zvýšit kvalitů vzdělávání,

tak naše země má šanci uspět,

jak na poli biznesu, protože bude

produkovat práci z výších přidanou hodnotou,

a tohle je to, že budeme čelyt výzlám

jako klimatická změna, bude muset

transformovat naši ekromiku, budeme

se spoustu věcí změnit a znova vymyšlet,

nebo budeme čelyt a postupící uměli inteligenci,

což naprosto přepíše prostě pravidla

na trhu práce, bude to vyžedevat

obrovský změny od nás,

jak od lidí, v tom, co děláme

a co budeme dělat zítra a co budeme dělat pozítří.

To jsou všechno věci, ve kterých

můžeme uspět, ale pouze tehdy,

můžeme mít dobrý základ z té školy, bez toho

nemáme šanci. A vy máte poci,

že s tady těmi vyzemy právě politici

třeba nepracují? Mně se zdá,

že ten návrch, že tam takhle hády

o tymi lérdy je projevem toho,

že jsme tohle nepochopili,

že jsme jako nepochopili, kolik je ve hře.

Jo, za tím, co u obrany, jsme to nějak pochopili,

že nám tady

za rohem straší, jako stát,

který velmi nebezpečnej, no tak

můžeme něco dělat, to je poměrně jako jasná úváha.

Na víci tam ten závasek 2%.

Na víci tam ještě závazek mezinární,

ale jako my máme teda závazky i ve rámci

do hozdělávání, o které neplníme.

Například, pardon. No tak například

jsme tady si řekli, že chceme

mít kvalitně placené pedagogi.

130% proměrné mzdy,

stále nevíme jaký základ to mám.

Základ jsme se na nějakém kritériu,

a jako jsme tomu nahony zdálené,

vždyťka ta vláda spíš dělá takové kličky,

že se snaží jak by teda se z toho vyvlíkli.

Já otevřeně říkám,

že to nebude 130%

jako aktuální proměrné mzdy

v příštím roce.

Pan minister Beck říká,

že to bude asi 130%,

ale že zároveň ten základ

není pevně daný, že se o tom ještě

bude jedna, že nikdy v zákoně

není předem dáno, že to musí být

vypočtěnosté aktuální mzdy.

Ano, to samozřejmě není.

V dnějších ekonomických časech,

kdy není vysoká inflace,

nebyl tak daleko té reality,

jak je to tento krát.

Ale to číslo 130% vychází

z nějaké odborné debaty.

Kolik je ta hladina,

která by mohla nám zaručit,

že se nám do zjelávání budou hlásit

jako zajímavé lidi, ktejí má potenciál

něco na bídnou.

A myslím, že ten odborný konsensus je

130%, ale vykle se to teda srovnává

k mzdám, kde jsou v tu danou chvíli.

To znamená, já, když vysokou vysokou školu

a chci se stát učitelem,

tak mám nějakou relativní

šanci oproti mýme

jako vyspůvrstivníkům

v tom, jak úspinoutom tvrům práce.

Ještě mnohem zajímavéjší číslo potom je

srovnání s ostatními vysokoškoláky,

kde prostě v tůle chvíli

jsme na nějakých 70%.

To znamená, já vysokou vysokou školu

a mý kolegově, kdyjí také vysokou vysokou

vysokou školu dostanou

v jiných profesích od 30%

víc než já v té učitelské.

Tak jako, kdybychom byl na plníměřových sídí

tak byli jsme se dostali třák 90%,

což ty myslím, že už je zajímavé,

protože samozřejmě ta učitelská profeses

nabízí velký smysl

a je to na plnivící profesé,

která vykoupí část těch zdrujů.

Ale ne, takhle velký rozdíl, samozřejmě.

Dobře zaplatit učitele.

Je to nejdulěžitější,

kám by měli ty peníze.

Je pan ministr získá navíc

a nebo, pokud už bude hospod hryct těmi

253 miliardami,

tak je toto nejdulěžitější, kám je dostat.

No je to podmínka nutná několik postačujících.

Mě to už trochu trápí,

že tady opakujeme každý rok debatu

o tom, kolik mají brát učitele,

protože tou debatou kvalitový

uky nevzdlepšíme.

My pokud bychom se schodili,

že učitele mají brát nějaké peníze,

tu debatu bychom jednou pro vždy uzavřeli,

tak bychom se konečně mohli věnovat těm věcem,

jak pomáhat těm učitelům,

protože už by mít předpokad,

že jsou rozumě zaplacení,

že se nám tam budou hlasit lidé,

nebude ich tam nedostatek,

a budem se moc zabívat tím,

jak jim pomáhat u ich práci dělat lépe,

jak zvyšovat tu kvalitu,

za tím, co my jsme stále u debaty a,

která jako předpokladem proto,

bychom mohli vez debatu b,

ale stále se nedostáváme do debaty b.

No já se ptám na to, protože

učitele, kteří my byli sympatičtí,

kteří mě dokázali předat to vzdělání

nějakým způsobem ty vědomosti,

kteří byli načiní pro tu práci,

ale jak můžete být načiní pro práci,

pokud třeba nedostávate za to dobře zaplacenu,

tak protože tam si ty peníce nejsou nejdoužitější

ve výsledku.

Když kou máme motivace učitelů

jít učit, tak je to jedno ze tří,

hlavních jako by důvodu pro čty lidi

trá to do učit, takže jako je to

pokud tím zde se pohybujou v nějaký

rozumí relaci, tak nemusí být ani nejdoužitější,

ale ve chvíli, kdy nám klesné

pod nějakou jako úroveň, kdy ty lidi nejsou schopný

zpláce hypotéku, v kontekstu prostě

i dnešní situace na trhu zbyty

podobně, tak to samozřejmě pak už je problem.

Vy jste říkal, že to je jedna ze tří,

v Česku stárnou učitelské zbory

posluchal jsem Petru Mazantsovou,

tady u nás na plusu,

v pořadu pro a pro ti o najsučitelské platformy

říkala, že průměrný věk Českého učitele

je 50 let?

Každý rok mnohem víc učitelů

odchází, než přichází.

Jaké jsou ty dvě další motivace

k tomu, aby mladí...

10 tisíc lidí vysokoškovských zjalaných

kteří by

vážně uvažovali o tom, že by se stali učiteli

ale odrazuje je nejenom tam zdá

což hodně souvisí s nějakým sentimentem

a spíš představí o tím zdědeš

a to je realné víši

tak jsou to další dvě věci

a to je představaté profesé

jaké náročná, bez podpory

že to je vlastně představaté učitelky

která je zvědčerpání

se snaží ukočírovat

jak 20 dětí a má toho plný zuby

to je jakoby druhá věc

a třetí věc je kvalita

přípravy, to zna toho peregrického vzilání

které dostanu na vstupu

která řadu lidí odrazuje v tu nechvíli

tak to jsou tři baríéry

to co naopak tě lidí

které profesy přitahuje je

a to vám řekne každej učitel

který to dělá srcem

že to je obrovský smysluplná

na plnící obohacující práce

a tím vlastně návrátivný

je hodně nabíjející

si my malými dětmi

nejfuncčnější metoda je

když si na nic nehrájete

a se takový jací jste

přeměsi, že oni to ve mě rychlé poznají

děším se na to až zase prajdu

celým procesem

první mikroučky na základní škole

a vidět to jak vy můžete

přesně o tom hovořil

ovlivnit budoucnostěch děti

i pozidivným směrem

No to jako v málo, které profesy zažijete, tak hluboci naplnující, jako pocit.

Ta neskudečná uprímnost a navázání kontaktu s námi je prostě úžasná.

Takže to je něco, co učitěté lidi přitahuje.

Na druhou stranu dobrý pocit vám hypotéku nezaplatit.

Je to tak, je to tak, musí tam být ten základ.

Co říkáte na to, že pan minister ve rozhovoru pro radiožurnál tvrděl,

že podle všechny znárodních statistik naši učitele učí o něco méně hodin týdně, než je obvyklé.

Znamená to, že si se toho mají třeba plné zuby, ale měli by učit ještě víc a strávit v té škole mnohem víc hodin.

Prdno, myslím, že to je dobrá cesta, jak naštvat hodin učitelů,

protože myslím, že velká většina z nich fakt jako s velkým naseziním vodvádí tu svojí práci.

On říkal, že to je důležité pro ty další debaty o tom platovem ochodnocení.

No, tak my se musíme na to dívat v širším kontextu. Je pravda, že naši učitele mají o malinko méně

vyučovací povinnosti, než mají kolekove v zahraničí.

Jsem zřejmě, že máme tady i země, které jsou na tom třeba i z lidská výsledku lépe

a mají té povinnosti víc, i země, které jí mají mít, jo, není to úplně jako vy.

Jednoznačně, ale jsme dvou třetina třeba.

Na druhou strom mají asi i jiné povinnosti, ne?

Právě, a myslím, že hodně zhovisí třeba s tím, jak kvalitní další personál kolem sebe

ten učitel má, jo, typicky u nás v posledních letech se podařilo zvíšit výrazně počet

asistentů pedagogů, což je velmi důležité, když máme ve tři děti, které má velmi

specifické trá potřeby, protože aby mohlo se dál vzdělávat, tak to toho učitele

velmi zatežuje, když to překročí učitou mest, tak už se to nedá zvládat.

V té tři děti, když tam mám těch dětí, které potřebují nějakou zvíšenou pozornost víc,

takže potřebují mít další kolegy, skrými to můžu řešit, kterými s tím pomohou,

školní, psycholog, dneska debatovaná i pozicí a nemyslící sociálního pedagogu,

a které třeba nás chopne vyrazit i z budovité školy a dojít o té rodiny a zjistit,

co se tam děje, nebo jak to tam vypadá a tak dále.

Takže ve chyli, kdy pak máme nějakou infrastrukturu kolem toho učitele,

tak si myslím, že jste můžeme bavit i o tom, že může pak učit víc,

ale myslím si, že dělat takový návrch izolovaně bez zvědomění toho, kolik je tam té práce okolo.

Je nerozuné, no.

Já jsem na začátku říkal, že se školství potíká se silnými ročníky.

Já se líbí ta výzdoba a ty nový židla, je to tu kulením romantický, čejší a hezčejší.

Je na základní školy letos nastoupilo asi milion dětí.

Já se těším nejvíc na Anglii čty roch, a já nejvíc na baní učitelku a na učeně.

Jak je to je učit ve třídě třeba čtyři a třicet žáků,

což je ten maksymální možný počet přizmírnění hygienických nórem na třídu?

Tak to stačí si zeptat, kterého kole učitele, který to zažil,

myslím, že to je velmi náročný, je to velmi těžká práce,

měli bychom se takovým věcem vyhnout.

Já myslím, že jsou to v našem případě spíš jako lokalní excesy,

než že by to byl jako systém, protože ten průměrný počet dětí ve třídě

je kolem 21 základních školách, takže my jako plošně ten problém nemáme.

Ale ve vytižených spádoví se mluvá ve velkých městí.

A to si myslím, že je jiný problém, a to je spíš problém,

jakým zůsem řidíme kapacity toho školství.

To znamená, kdo, kde, přemýšlí o tom, kolik, kde teda bude potřeba těch škol.

Myslím, že jsme to zažili minulý rok jako slušnou apokalipsu na úrovni středních škol,

kde evidentně toto strategicko úvahu nikdo nedělal a jsou za ní zodpovědné kraje.

V případě základních škol jsou to zřizovatele škol, několik ministerstvů neřídí,

ty kapacity řídí je prostě zřizovatele těch škol.

A ti jsou jako bys zodpovědní za to, aby si sledovali,

kolik budou mít těch dětí, jestli prvně mají prostor.

A musí budovat těch škol, je ve chvíli, kdy tam prostě chybí.

Jo, já si na to spomínám, my jsme to tady i probírali.

No, je veliký problém našel systém.

Přihlášky, frustracé.

Ano. A myslím, že to je v nastavení řízení toho systému ten problém.

Že to není jako otázka učitelů, ani to vlastně není otázka jako ministerských řidníků.

A peněz?

Ale to...

A bych se zase vrátil k tomu jednotlému tématu.

Myslím, že to není až tak otázka peněz, jo,

protože my jako tu kapacitu celkovou máme, akorát tý máme třeba na špatné místě často.

Jo, že není problém, že bychom měli obecně málo míst ve školá.

Jenom máme některé školy poloprázné a pak některé přecipane.

Ještě u těch učitelů jako takových, já jsem se díval na studii Pakriser,

která změňovala, že ředitele škol jsou jako zavalení v České republice administrativou.

A že jim zbývá minimum času, třeba jen pětina jejich pracovního času,

na to, aby se vynovali pedagogickému vedení zborovén.

To znamená, nemůže potom i ten učitel cítit, že má nedostatečné nějaké pedagogické vedení

a proto nemůže být ve výsledku ani dobrý pedagog.

No samozřejmě, my když se podíváme na to, co učitelů nejvíc pomáhá ve ich práci,

tak si myslím, že nám z to vypadávají dvě klíčové věci.

A to je přípravá, to co zažijou předtím, ještě do té profesy vstoupí.

A tam jako vydimálně z těch dat o těch bariédách, jak jsme viděli jako ten obras není příliš dobrý.

A myslím si, že tam máme hodně práce ještě před sebou.

A druhá věc je šef ředitou školy, to je prostě Alpha Omega.

A co je důležité k tomu říct, že u nás, tom českém systému, ten ředitel má výmečně významný postavení i vesrovnání mezinárodní.

Ty naší ředitve, díky vysoké decentralizaci tého školství, mají obrovskou moc nad tím, jak ta školá vypadá.

Z čímž, ale zároveň, jde ruku v ruce i ta obrovská odpojednost, že oni můžou o hodně věci rozhodnout,

ale to taky teda znamená, že musí o něch rozhodnout, musí je řešit.

Od školí jídle, před svou těžení parket a já nevím čeho všeho, až po tu kvalitutí výuky.

A realita je taková, jak jste popzal, že v tomhle našem systému, kdy 70% rozhodnutí, rozhodnoutí si o tom, co se z našíma dětma děje,

ve škole dělá ředitel školy, tak v tomhle systému ti ředitelé primárně teď musí řešit ty provozní věci,

nebo se to po nich tak většinou chcé, oni ani nějakon ne musí, když si to umí zařídit,

máme tady i příklady ředitou, kde jich se to umí zařídit a te kvalitě výuky se věnují,

ale vyžaduje to poměrně hrdinské úsilí vyhřek, aby jako se vymanili z toho provozu a z té operatyvy.

Takže tohle jako velký problém našeho zjelávání, že máme velmi silnou pozici role ředitelé,

což by nebyl sám o sobě problém, ale díky tomu, že nepodporujem a ani nikdo mozne řídí příjí mě,

tak oni většinu času provozu. Zrová 15% času věnují pravidské činnosti nebo rozvojí kodiní.

To znamná ještě méně než ta pětina času, co jsem změnil podle vás.

Ještě to ještě méně.

K tím bodum, které dělají s učitele dobrého učitele,

tak český statistický úřad eviduje desetinu pracovních uvazku ve školství,

které se týkají učitelů bez kvalifikace. Zvlášť velký problém je to na západě Čech,

třeba v Karlovarském kraji každýpá tý učitel, pokud chápu dobře prostě nemá dostatečné vzdělání na to, aby byl učitel.

Ano. Máme i školy, kde neváme jediného kvalifikovaného učitele.

Tohle je něco, co vy řešit v míze ve školství?

Do nějaké míry, do nějaké míry. Myslím, že my jsme sledovali trend, kdy Robert Plaga výrazně začal zvýšovat mzdy učitelů.

Ex-ministrčkou ství z Ano.

Ano, ano. Až do roku 2021 byl ten jako trend poměrně jasné, a zhruba s dvouletným spožděním,

jsme v těch statistikách viděli výrazně rozstoucí zájem o pozici učitelství a o studium učitelství na fakultách.

Myslím, že ta korlace byla dost jako jednoznačná.

Takže tímzdy určitě olivňují jako množství výdíky do toho systému vstupují.

A pak máme tyhle ty jako lokalní problémy, zajména v místech, kde obecně, že o takto jsou typicky regiony,

kde máme málo vysokoškolské vzdělany chvíli, kde je spoustu problémů, vrství se to na sebe,

ty lidi potíkají tam odsuť, vzdělani a tak dále.

Takže tam pak už se to musí řešit i na ty regionální úrovni.

Jedna z věcí, která by určitě pomohla je posílit působení vysokých škol přímo v tom regionu,

což vím, že se trává v Karlovaskim, která ji se to řešilo, v Chebu se to řešilo,

aby nějaká škola tam otevřela program přímo v tom regionu, tě lidi to mohli studovat na místě

a tím pádem se zvyšoval počet lidí, který tam můbec soukmální pro ty produkcie.

Prostě tak to součí věci, kej se dají dělat.

Rozhodně prostě třeba tímzdy v tom mají významnou roli.

A v těchle regiolych to má vlastně i větší dopad, než v Praze.

Protože když v Praze učitelům přidáte 10%,

tak to nevyrobí nějakou bezásadní konkurenční výhodu,

zatím co, když tohle uděláte jako v Karlovaskim kreditach, to má velký významn.

Takže my jsme teď v situaci, kdy minister školství bude bojovat o to, aby školství dostalo na drámec letošního rozpočtu,

ještě 11 miliard korun, ale v tuhto chvíli to spíš vypadá,

že školství dostane o 12 miliard korun méně,

hrozí pro pouštění asi 20 tisíc zajmena nepedagogických pracovníků, ale...

No to byla katastrofa.

A taky jsme v situaci, když treba vysoké školy chystají stávku, protože taky dlouhodobě,

že hrají na to, že májí málo peněz a že s ním je ministerstvo školství bezstředně dobé,

horyzontu neřiší, jak to financování má do budůc na vypadat,

tak teď, kdybyste měl tomu rezortu poradit tři věci, které by měl udělat,

kromě toho, že by mohl sehnat víc peněz.

Tak je potřeba zabezpečit ty základní potřeby, tak to je jako by bod a,

protože bez toho se moc nehnem.

V chvíli, kdybychom chtěli dělat jakékoliv kroky, které zvyšují kvalitu v tom vzdělávání,

což si myslím, že má být na náš cíl, tak my musíme nejdří zabezpečit ty základní potřeby,

to tak prostě jako je.

A pak myslím, že hned b je investovat do zvyšování kvality.

Pedagogu, do jejich vzdělávání?

No, do zvyšování kvality učení dětí bych dokonce řekl, jo?

Já bych šel ešte jako k těm dětem.

My potřebujeme zaříji, aby ty děti odcházeli z té školi bohatří, jo?

O to de.

A my máme dávat a vkládat ty peníze do věcí, který toto přináší.

Já jsem přesvětčený, že se to bez učitelnů nedá udělal, že toho oni mají v ruce.

To, co se s dětmi děje, mají primárně v ruce učitele,

a není to ani v tabulích interaktivních, ani v jednotných přímačkách, ani v maturitách.

Dokonce si myslím, že to není ani v kurykulu.

Myslím si, že to je v tom, jak tí učitele přemýšlí, jak se k těm dětem chovají,

jak rozumí sami svojí úloze, svojí profesy, jaké dovednosti mají

a to jsou věci, do kterých mi potřebujeme investovat.

Je to něco na drámec rámcových vzdělávacích programů?

Ano, ty rámcových vzdělávacích programy zase to jsou nějaké nástre,

které mi těm učitelnům můžeme dát, které jim pomáhají s těmi dětmi ječeho dosahovat.

Ale jsou to jenom nástre, a ten nástre jí musí někdo vzít z kůlny a použít.

A použít ho efektivně.

Tak moc díky, že jsme o to mohli společně mluvit.

Díky.

Tohle už je všechno z Vydohradské 12, z pravodejského podkástu českého rozhrasu.

Dnes s Martinem Kozlem, ředitelem nezyskové organizace Učitel na živo,

bavili jsme se o vědnávání o rozpočtu pro školství na příští rok,

ale i o tom, jak k důležitou součástí školského systému jsou učitele a jejich platy.

Závirem Krátká obvyklá rekapitulace.

Nová vynohradská 12 vyjde už za pár hodin,

jsme v podkástových aplikacích vždy od půlloci,

ráno pak na webu i rozhlas cz a dopoledne ve vysílání českého rozhrasu plus.

Na slišenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.