Čestmír Strakatý: Fila: Bití dětí souvisí se sexualitou, moje kniha je ošklivá genderová ideologie v jednom balíčku
Čestmír Strakatý 8/3/23 - Episode Page - 31m - PDF Transcript
Tady je čestně strakatý. Vítejte u dalšího dílu mého podkástu.
Mozděkuju za všechnu podporu na hero-hero.co.nl menu Čestníry.
Dnes jem jím hostem filmový publicista, by mojí nadzacera v ruk Kinobog s Kamil Fila. Vítám tě, ahoj.
Děkuju za podlání.
Kamil, já jsem tě, k tomhle rozhovoru přemluval do slova roky.
Ty těch rozhovorů mimo takových těch krátkých filmových různých věcí nebo různě dlouhej. Vlastně moc nedáváš.
Teďka poslední roky ne, no.
A proč, proč to tak bylo?
Protože jsem zapadl do psaní knihy i trámy zežerala s těch roky měho života.
A nechtěl jsem tě tím vlastně jako by ani nic moc jako v osobi dávat na Evo.
Bylo to tím, nebylo to tím všim, co se vlastně okolo tebe dělo i v slovy chlosti třeba s tím filmem, nebo s něch, který má jako nevím, v obce s kontrovert s ním a věcma, nechci se k tím o něm moc nutně vracet.
Vrátil jsem, že k čemukoliv jdeme ten film, že pro mě už je jako strašně dávná minulost a je pravdá, že je to trošku, že je furt.
Jo, jo, je to natáčí vlastně hrozně dávno, to jako většen těch věcí je v 8 let stará podstatě a ta preměra skoro dva roky malinku bude.
A já jsem potom byl se většerpaný, že jsem by tehedy dál asi, já nevím, 15 promítání zysku zema a byli jsme se režiserem v několika televízích rády, v podkástech, časopisech.
A jsem byl pak vymluvený z podoby, musím říct. V jednu fázi jsem byl pak vymluvený z podoby.
A zároveň to bylo hodně centrovaný na ten film, vlastně nebylo to moc vo ničimi, bylo to hodně o tom, že ten film, který se mi nesíla a my se k tím možná drobně dostaneme,
prostě o tvém životě, o nějakým tvým poji, řekl bych to takhle složil, tak prostě to vlastně nemohlo byjt, to vlastně muslo by strašně nepríjemný,
takhle obnažený před doslovacelným národem, který ten film často neviděl, absolutně většině neviděl, ale mělo na to názor, protože tět níhle nějaký článek v tom, že ty tam děláš, kdo více.
Jasně.
Ale já vždycky to můžu říkám jednu většině, že vlastně jsem byl a že jsem přežil nějaké jako etapůckého života,
jako dostal do písme, že to fakt přežilo, protože tam přežilo, že to nepřežil.
A to je tady etapa z toho filmu?
Jo, to je etapa z toho filmu, to jsou roky vlastně jako 2016-2018, to byla taková fakt mojé hlbouká krize.
A o tím, jak jsem to přežil vlastně, tak už jim bylo jako jedno, jak to dopadne, protože cokoliv je lepší přežít, než jako jsi bude nějaký film.
A když říkáš přežil, tak to je to, co tam bylo potenciálně třeba nebezpečný, a to nějaký psychický problém?
Jo, jo, já jsem prostě dostal takovou fakt jeho těžkou klínskou depresie vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně
me do obý těm skákat a i nás jako potom vlastně normálně mi zbraly antidepresieval poctatě oni do týby jako nezobírali úplně pak yzbrali a jako dobynit
klínská depresia je vlastě nemoc ale míval nějaký jako spouštět jo jsou tam nějaký věci v tom filmu některé ty a nemusíme věci v tom filmu prostě téhry v tvém životě Byly ty věci, který byli dál a to byla trakďská smrtvojí mamiňky který se nějakým radšíš v tom filmu nějak radšíš v tom filmu nejen
ale pak tam byly nějaké iště věci zbraní z těch starojdu,
který se vlastně dělá jako takový experiment na sobě trošku,
což se asi taky na člověku nějak kodepíše,
že půstám jsou nějaké vztahové věci.
Já jsem si řekl, že takhle primární ten spouští,
že jako byl fakt jako vlastně ten vztahovej,
já jsem jednak jsem na rozchod nečekal, to byla jedna věc,
a druhá věc vlastně, že pro mě byla jako komplikovaný směřité s tím,
jak se to potom vyvílo dál.
Já nemůžu říkat oba všechny detaily prostě,
ale jako to bylo jako dramatištější,
že ještě tom tom filmu doslavodost výrazně, no.
A takže jako fakt jsem, a tehdy ještě to bylo jako fakt,
tak bylo jako, nejde se to vtipný, nebo jako souběch náhod prostě,
ale že plazicky, když už vživáš těrojdy,
tak máš hrozně dobrou náladu, jako výbornou,
jako fakt je to vyníkající věc,
jako doporučujšem, jako s to někdy zkusit,
ne, jsem si ještě ne.
Ale jako fakt to funguje, jako ty malé dávky funguje,
jako antrepresivu, dokonce ještě ke všemu.
Byl být, když to vysadíš, a seš tady jako, že seš of,
a na jenom s tě výpne, bo pravdě jako všechno v tom těle,
i kdy se snažíš.
A tam jako, tam se může stá, že když seš naloumenej něčím,
tak pochopit, ale nys to může rozvinout.
A jako je to podobně, že jako souběch, jako náhod,
nejí to úplně jako tvrdá, kavuzelit,
takže by to spůsobilo, ale myslím si, že to byla kombinace těch věcí.
Jo, kdybych to jako mohl nějak diagnostikovat,
ale to není žádná diagnostikovat, ale jako vlastně.
Jo, takže je hodně hodně o tom vlifnou.
Zabral ti antrepresivu, a jak se se v té době cítil,
když se, a teď myslím tu druhou dopu,
když se vlastně objevol ten dokument,
a když se tohle to jako by prožíval trochu znovu.
Já vím, že se říkal, už to bylo všechno lepší,
protože už to není tak hrozný, jako to bylo.
Už nestojím na tom nástupišti 100 metrá,
takže vlastně je to skvělí.
Ale zároveň je to otevřená rána,
ale jednoutě lidi říkají, že stolkují svojí holku.
Jasně.
A nebo jak z holku v té době, a to všechno je složitý.
Jo, tak jako říkám, já jsem vopravdu měl pocičit
většináto publika, který to uvidí,
jako festiolový a takový to eventový publiku
vlastně chodí na ty preměry si popovídat.
Takže my jsme to vysretlovali v podstatě,
jako docela detalně.
A nepríjím to v nějaký podově bylo.
Tam prostě blbí spíš jako tentendu,
jestliže vopravdu ty lidi jako ani to neviděj,
ani s tobou jako nemluvěji nějak,
ale používajte jako náledku,
která tě má vlastně jako,
byl něku diskreditovat.
A jako já k tomu fakt můžu říct,
jako vopravdu jako hrozně stručně,
prostě já jsem fakt byl jako přesvečený
o tom, že jí prostě hrozí to nový stahu nebezpečí.
Jsem byl o tom přesvečený,
jak už jako intuitivně nebo jinak.
Můžu vlastně vzít, kdo je ten týpek.
Jeho jako šlo o to zistí, kdyby je bohon,
a já jsem nepotřebal jako stálevat
jako svojý bejologiák.
A můžem toho prostě nechat,
protože jsem dostalo fáze,
kdy vlastně už jako to než bych bych
udělal fakt něco, co by by bylo
jako, já jsem celou luby trpěl,
že vlastně dělám fakt něco, co se dělat nemá.
Což je myslím, že ale i z toho dokumentu cítit.
Vám si, že tepatrný, jako vlastně,
zároveň je z toho cítit, že vše všeho
je, jak o tom teku mluvíme,
že to byla taková jako iracionální dobář.
No jasně, jako velmi iracionální.
A já jsem nevrostem se lechat, antidepresia
zadraly, já jsem si prostě psal,
jako dení chodil, jsem na terapie,
jak jsem se s toho vlastně dostával
zrobář, řeklíme, jako by ten rok a půl dva,
když jsem byl v takovým, jako spíš, jako útlumu,
že na ty antidepresie prostě nemáš
emoce, postatě ani intensivní,
teda pro práci, jako pro publicysty,
že včas nevíš se ten film,
jako funguje, nebo nefunguje,
přestávají, jako jsou momenty, kdy fakt nevíš,
to je nejhurší, a hlavně, že ten film
si jako blbej a má jako potenciál,
někde mezi, tak když se vlastně vlastně
vlastně má emoce, a to hrozi nepřijemí.
A já když prostě, když by běžel prostě
a měl z anestézi, prostě v chodidlech,
tak prostě nevíš úplně.
Jemu rodíš na epidurálu, nebo něco takové.
No, tak jestli to ty prvnává,
že jen epidurál k tím chodidlům,
tak to použám i na té emoce.
A no, a vlastně
potom, po dvou letech se mi ona sama
z nějakého, když prostě
před chodil kontaktu, ozvala, že opravdu
ty prvnámi má, že jste bychy nepomoh.
A tím to vlastně jako,
tím to bylo vyřešeným, já jsem věděl,
že jsem se jako nesplat.
S tím přítelem?
Jo, jo, já to nechci jako byť,
já to teda lubí, že tam jsou, jako fakt...
Ne, jasně, jasně, ale prostě jako já
jak fakt jsem jako věděl, že jsem vlastně napravdu
jako vlastně už jako jsem necítila nějakou pocit věny,
že bych dělal něco špatně.
Někdy jsem neprikroč jako by nějakou, jako hranici.
A to byl jsi někde můvil někde?
Jo, na těch promítániši, na těch promítániši.
Na těch promítániši, vlastně.
No a tím pádem vlastně jako
já jako fakt, nevám potřebu,
se jako říkala, za někdo omouva.
Prostě už jako fakt nemáme, protože
jsem lidem klacík do ruky, iž mě jsem někdo mátí,
tak je to spíše jako hloupí.
Viději jako by nějakou krizi,
může se to jako by poučit nebo tak.
Ten film je...
No a zbyt tak vlastně už jako,
já už jako nemám nějakou potřebu,
jako nějakou můžu říkat, jako
nic se vymne provet.
Já bych ten film všem doporučil dojistími,
protože myslím si, že je
vlastně velmi silné.
A je docela poučné,
že jako človek si z něj může
zjí a s tím stvou tragetskou části života,
prostě máme každý nějaký,
že ještě jsme se na co zažili.
No jasně, no a jako hlavně říkám,
jako pokud to publikum je dobře naladený
a kouká se na to jako na film,
a jako na osprávu jednom člověku,
kde jako je tam ten koncentrátý práv,
kde jako někdo mě odhalili, všechno je to domluvený,
všechno jsou domluvený,
jsou jako by do očitými lehce inscenovaným
si to zahrát, že v nějaký podobě
tak kamerati neproná sleduje.
Jako vědě, když co tam bude,
všechno bylo schválené od všech lidí,
co tam v tom filmu vlastně jsou.
Takže jako neníčím skandání realně.
A zpíště, když jsem to viděl
prvních 20 minut,
jako bylo velmi nepříjemne za koukat,
jako obecně, já jsem nedrat koukám
a to vypadám, mluvím a tak dál.
A...
No a potom prostě jsem to začal bráda film,
popravdu, jaký tam ten film
Sheyme seba, nebo ta...
ta...
nebo, nebo, nebo ta velká nádhrá
nebo tak.
Tak vlastně spůsobíme, protože to je jako nějak
úměle vložený, ale tak prostě
není jako fakt, jako najnou, to jako by
jaká si jako nápovědat proto,
že za to máš koukat, jako nahranej film.
A jako, když se koukáš, no to,
když to hrají Michael Fazbender, tak ho litují strašně.
Ne, já to nechápu, já to nechápu,
ale ty tohle říkáš, ale zároveň
to tím trošku snižuješ, jo.
To je jediná, je tam...
a ten příběh s tu Mamynko je prostě
ekstremně silné, že, jo.
A to všechno tam je, a není to hraní.
Ty emoce nejsou hraní.
To ne, to jsem řekl, že není, jo.
Protože...
tějdu tým situací se prostě jako děhou
před tou kamerou, prostě, a ty lidi jako ráhou
zásadě spontáně, protože takovou tam není scénáš.
Tam jako jenom víme, že budem
vydout o tomhle cema, jo, nebo jako budem
rodiná sešlo z prostě, jo.
A to by není takovou skryptovaný.
To jako to není, a to hrác tam něko nedá.
Takže jako jasně, že jako v to bylo
silný, ale znovu říkám,
většiná těch věcí, který jsou
nejvíc nepríjemný, tak já jsem měl
takový komentálný mlze.
A potom už ten zbyt, tak jsem si prostě říkal,
ale to už jako tam, ale jako vlastně je.
To jako, že se to dává do hromady, je to lepší.
Možná to jako není úplně viditelný
pro někou, to ten film vidí takhle nastříhaný,
ale tam zmizl vlastně jeden rok, který by byl
jako přechodový, lepší mu, tam jako
můžná velký skok, a není to musel
být úplně jasný. A víc prostě jako
přece všechno snímá té interverta.
Já jako nehrávam na kameru,
jako jí mají pozit jako, že
bude jako, že něco moc hraju,
nebo nehrávu v bec, nebo nemám výras, ale prostě
takhle
film vo intervertové většina života,
počívá v tom, že čte, píše, kouká se na filmy
a má i nějaký život v okolo, prostě
který různým způsobem, jako v nějakou
fázi zvládá, nebo nezvládá, prostě
jako vostatní lidi, že jo, základní
otázka je, jak bych dopadl já, kde bych
to bylo, kde bych to bylo v tom filmu,
že jsi může něko položit. A vzhledovat
se mi strašně moc vidíte, jí třeba jako měli
nenom jako žimej depresy,
ale třeba, že se takodávají dohromady
jako z nějakého, jako alkoholizmu,
zderokové závistosti, ozazem
jaký byvalý člen sekty,
jako vlastně stav Vzniko všet kejčal,
jak jsme to budli v rováli do měj dýdá,
ale jako oznevžívání v jedný sektě.
Je to jsi zemaví, jako vlastně
kdybych to lidi se v tom nejenu vidělo,
že prožívali něco podobnýho z nějak se
jste dostával nějaké roky, a pak se tako pohnul.
Ale se nám nemá to se,
že to drah má toho, toho napsaného filmu.
Takže jako někdy by tam někdo chtěla
být tu mít takovou větší pojentu
Měl bys jako víc mýný ten člověk, jako jo každý.
No a na víc to, co si řekl před tím, že je to klacek na tebe,
nebo na koukoliv, ale v tom mňom případě, tedy na tebe, tak
ono to souvisí asi s tím, že ty si vlastně v té době, když ten film vycházel,
tak ty si byli relativně kontroverzní osoba, že jo.
V tom smyslu, že máš nějaký názory, jaký máš,
dostal si takovou tu nálepku v rámci jedný feministický ceny,
která je často používana, a prostě můžeš některý dějštvá,
tak vzmou tohle a řekl, můžu si, tak on má tady ty progresivní názory,
který nám jako vadí, takže a přitom tady ukazuje v tom filmu,
nevím co, co je vlastně jedno.
Nejasně, jako chtějí vědět vlastně, že ten rozpor je jako by ta esense,
že jako ten milný povedí prostě, jako rozpor,
není lidi souplně všichni, jako naprosto,
jako každý člověk prostě má různí stránky,
a jako měne voto, jako já se, jako já nemám počku se předvá,
jako jsem lepší prostě, jako jsem všechno,
to, co prostě jako produků, všechno, co exista,
jako jsem já prostě, o to, co s tím jiným jako výkáty.
No jasně, no, ale tak jako lidi nejsou zvyklí na to mít
svoj celý obraz prostě, že jo, to všechno jsem já.
Já jsem jasně v tom filmu prostě,
jako by chybí spoustově zítějíc,
jako nedaj na točit prostě, jo, nebo se jeskou něco vystíhávalo.
Já jsem se spíšel.
Ale beru to prostě, že to opravdu,
jako by je prostě umělecky dílo,
ve kterým vlastně se jako autor Martin Mareček
zlídl vlastně jako ve svojí vlastní manželský krizy,
když si, jo, to vlastně.
A on jako najnou říká, po první do čím voněkom,
kde mi v něče má spojí podobné,
prostě jako intelektuál z velkýho myslel,
že řeší jako různí problémy, má spoustu prací
a nestíhá.
Jo, a konečně vidím jako něco,
konečně vtočím voněkom, kde je podobné jako já, jo.
Já jsem se spíšel zbyt na to,
jak vlastně se cetíš ty kontroverzností obecně,
která je spojena, a možná bude spojena
i s tou knihou, který se budem bavit,
která se bude měnovat velmi pozný odpovrné,
to asi patí.
A prostě už to je nějakou dobu
a má to nějaké velny život,
ten film byl nějaká velna,
džendrmen byl nějaká velna,
všechno je nějak to přichází v odchází,
něco řekneš, něco napíšeš, něco ukážeš
a není to tak, že by to byl jako povstání,
ale tak jako je to nepríjemné, možná.
Hle, jako já zase nad různou prostě jsem dosť voterej,
protože jsem se na internet dostal prostě někdy
ve svéch im 16-17.
A zprostě dyskutovala jsem v lidskouzních servech,
kde to prostě šlo,
bocadně vytahli do různých médií elektronických tehdy
a v odpočátku jsem prostě zvyklej,
že když píču takhle dostám reakce,
i negativní, pozitivní, negativní prostě,
a že vlastně jako jsem na tohle dost,
jako imuní relativně,
jako některých jsem dotknout a tam,
ale jako většinu věcí vlastně čeho zvládá,
protože už to trá strašně dlouho,
to je prostě pětacetleného života minimálně.
A nepokladám se do...
Pětacetlet života v diskuse myslíš?
No, no, a nepokladám se jako by za nějakého ekstra kontroversní,
já se myslím, že většinu věcí,
ty jako říkám, jsou dosť koncenzuální,
já se myslím, že jsi to má to jako by ty náhody,
kdy jako důvod pro tí koncenzu.
No to si nemyslím.
Já si myslím, že jo.
Ty záleží na tom, jak definujš kontroversní a koncenzuální.
Pokud je něco, co vyvolává,
obecně emuce v nějaké části společnosti kontroversní,
tak to si je v souvěci kontroversní.
Pokud to jsou názury, které většinosti zastává
třeba i většina lidí,
tak to je možný.
Jo, protože to máš u toho hodnotení těch filmů,
já jsem většinou jako fakt v sladu s většinou.
Má hody jako do proti jako,
že bych jako si trvala,
jako že bych musel byjt jako nějak výmečné,
že to napada při tom saní vůbec.
A jako, co se tiče,
jako nějakých společinských názurů,
protože co jako vlastně jsem starší,
tak vlastně víc mluvím,
za roztoucí, skupinu lidí,
takže jako nevám v bece žádný pocit.
No ne, rozhodně se to hodně posunul,
za třeba za pět let.
No staršně, staršně se to posunul,
takže jako, já se jako nepovažu,
že jsem jako, jako avangarda
nebo prostě jsem jako prozdřel dřížnež v ostatní.
To je fakt čerá náhoda,
protože já jsem drah,
jako jednak nikdy nestuduval džendr z tady,
jo, nejsem jako prostě,
jako by ten produkt tady toho letete,
jako te džendrvé ideologie,
a za druhý,
vlastně my jsme to dostávali,
jenom jako úplně neutrální učivo
na filmoví torii
a mediální torii.
Já jsem drah hodil jako,
jak na filmu, na film, tak na sociální,
fakultu sociální studii, jako se tam dívat,
jako neabsoluval jsem fakultu sociální studii,
fakultu,
a vlastně všechno to ke mě přicházalo
jako neutrální účivo,
že to je možné pohled, jak něco analizovat.
Mě to všechno, jak to je další model,
který může použít,
a nebylo to jako politizovaný vlastně,
a politizovaný to stalo až
jako v posledních 10-15 letech,
ale kdo by dělal jsem vstudovat,
že to bylo na prostě neutrální naležitost.
Takže jako proto,
mě to necidě divný.
A cože byl hlavný neutrální,
všechno dají toho to.
V tom feminizmu
vlastně jako by rozbor pohledu.
Jak se kdo dívá na koho,
a jestem pohled vlastně teda je
ten neutrální, nadřezený,
podřízený,
zmocnující se,
zbavující někoho počití
agendi,
se vymkné,
ty pohledy se tríštějí mezi sebou.
A nejde to jako můžské ženské perspektivy,
cokoliv to máš
našinci, cizinci.
Vždycky ten film potřeje
nějaký konflikt a pracuje teda
s třetem perspektiv.
Takže na tom je to stojí,
než jako ty vyzdvihneš jednu perspektivu
prostě oprotivostatní.
Tak pojďme k té kníze,
která ti zabrala 3 roky, se říkával.
Nechá to byl 3 roky, no.
Mene se potenciálně velmi pozný
odpoledné. Já vím, že ty si předtím
psal články, ani my jsme spolu i byli
v kontaktu ohledně toho, že původně
je to úzlovi, cimickém a tak dále.
Ale z toho si nějakým způsobem přeměnila.
No, jasně. Já jsem to napsal
původně, že jako takový
čezlopisický seriál, 10 dílnej
úzol za hradníkem
pro čezlopis heroín,
takdy vlastně to vycházalo,
nezajel, ale prostě jako
vycházalo to z toho, co vlastně radím
úzal, napsal před 3 rokami
jako takový šílený články,
jako delirický texty, prostě
seksuálním zneužívání.
Na hradně jsem byl tohle překlapený,
že vlastně 5.1. tak vyho produkuje.
A potom jsem dál dostal na bytku,
že by toho mohla být kněha.
Já jsem nebyl jako schopný na peníten formát
takové jako tak výtí
toho příjemnýchho lehkého čtení.
Prvědě jsem prostě nápadě čalako studoval,
tak já jsem se jako kupoval hali
kněch prostě na investovat šílenýho času
z vysetěstvou 1000 hodin.
A vlastně teď je to takové
jako těžko popsatelný formát,
takových jako SEO,
které se polarizou vědu,
cholkama je to prostě jako historický pohled.
Já tomu, že říkám, je to jako Román
bo naší době, že tam prostě koluje
na tom orloji spousta lidí,
kteří říkají jako dívné věci
a ukazují to byzarnost našeho světa.
A jako toto nerovnost,
které vlastně žijeme pro podivnou.
Já tady mám nějaký takový
jako
souhren těch kapitol,
jsou to kapitol.
Mimo jiné se to teda píše o znáselnění,
seksuální opěžování emitu,
o feministkách, o džendru,
o nerovnosti ve společnosti,
obecně o těch tématech
s tím spolených ženských muzkých,
ten krásný muzký svět
o patriarchální
světě, o patriarchální souloží
v misjonálské pozici.
To je úzol věty mohodem, já to jste úzol.
To je úzol, jo, to jako nejsem já.
Zjesky nědo kanceláří, obýváků
a parlamentů
obrazitěl
touhy a těla a touhy samotné,
což bude asi nějaká erotika
před pokára.
Mimo jiné píše, že porno vlastně
není z daleka tak jakoby
závarný a šukující, jestli jsem to správně pochopit.
Zásadě, jo, tam je vlastně jako největší
proměna v tom, jak
se proměnul feminizmu, takže on původně
byl proti pornografii olemi intensivně,
jak on se byl různý pokus
o zákaz pornografii,
takže jsem fakt
v amerických zákonech
a pak se to jako proměnilo, protože
jako feminicky zistili, že
jinak jim to jako nedělá dobrou pověst,
jinak dvoprto vypadá,
že vlastně jako jsou proti seksu
samotnýmu, ne, proti jako pornografii
a spíš jako je poslední době
spíš, že jako to dělá takové dobrý porno,
než jako být proti pornografii
jako takový, protože velmi rychle se
odsnou vlastně na stejný lodi
jako je ukoncerlativní povitálně
jak je roce mezi dobrým a nedobrým pornem
Hele, v podstatě
zase jde o tuženskou agendu, v podstatě
jestli jako fakta, že nájde jako jenom podzízaný
v objekt, nebo není, no
jak máte tam jako je víc agendy
být vlastně pro měny těch rolí
jako hraní si s tou submisivitou dominanci
a to může být jako lezost, jako neznamá,
že jsou to jenom dominy, který má těch lapit,
to je vůbec nejsmysl, prostě naopak,
jako zábavatel seksu, že to mění,
že ho prostě tam jako hodně
v tom feministickým pornu to zemná
prostě jako jsou tam jako různí
zbytské biseksuální vztahy
můži prostě jako nejsou jenom čistě, jako hetero
vlastně jako je takový takový
mnohem volnější pojedí seksuality
takhle to vypadá, že to jsou na konce
já mám vymínovaný všechny ty autorky
který se tomu jako věnul
a vlastně docela projvod, docela výrazně
myslím, že vlastně nové z to jako mění
a zase jako ženský pornu
není jako jenom romantický, nebo tak
prostě jako ty touhy
vlastně objevený, že ty touhy
prostě nejsou korakný
máš prostě různý, dívný, zvláštní touhy
a jako, že nyní prostě jako chtějí
někdy jako bejt podřízeným
že to vám to jako je zábavný
jako výže tam jako nějaký ten
safe world, že to zastavíš
prostě, že se to nezberne úplně
ale to, že prostě jako ženy mají
fantázii voznáselnění
je úplně OK v soukromí fantázii
potázka kam to zájdeš v tom rálu
a potom je se jako teda tej filmy mají
se ženy užívají znáselnění
a to už jsme jako někde úplně indé
a ty filmy, o kterých mluvíš, o filmy nebo o tom pornu
teď mluvím o pornu, jako speciální
ale to je soukromí fantázii
fakt prostě není totejš, jako realita
že jako v tý realitě prostě vyčaš
že do toho nikdy nede tak dalé
jako se nepude
to, že to máš jako fantázii, něco prostě jiný
a způsobně to nerozlišuje, že v obhajou právě
jako jestli to znáselní vlastně
jako by si to troško neubřívala
není to v pořadku
jako tunu prostě
podporá vlastně toho, že bychom
neměl konek to znáselnění
že bychom to neměl vrát tak vážně
prostě, prostě
že jako znáselní není úplně všechno
no si tam píšeš i o redefinice znáselnění
píšeš tam o tom, jak jako vlastně
je důležitý a pokud jsem správně četl
tak mimo jiné tam píšeš o tom,
že všechno seksuální stik pod
plnou letos by mělo byt
nelegální
respektive trestní
vlastně to zákon
teda to bude
automatické to znáselní do 12. do 15 let
vlastně, že neměl bychom
možný řík, že by někdo
je schopné dohlídnout
to, co může nastat
vždycky se řík, jako
no a bojí to hlok, jako sváděj
jasně, že boby vlouzují seksuálny
tak prostě skoušej to
ale to neznamá, že jsou schopní dohlídnout
co se jim stane v budoucnu
nejenom jako, že jestli to skončí
takový si budou mít anorexy
za 5 let
budou mít rád rogy, budou mít stahy
s lidmi, budou znovu
opakovat nějaký vzorec, který vlastně nechtěj
protože to ma těto poznamená, jako tu chvíli
takže
o 15 leti nemají to schopnost dohlídnout
takový neznam, že jsou hloupí
ale nemá
ani to dých zkušenosti, aby dohlídli
kamaž to může zajít
můži to vydět, nefilmu povídat si
ale to do mýšlení nemáš
takový do 15 leti
by to mělo být asi mělí takhle
takhle si je spodně psané
nový zákon a uvidíme jak to dopadne
to může dopadnout už nějaký různě
tohle mi, tohle mi
a jak je teda tůj záměr s tou kněhu
co si jasne jako
co chceš
aby to bylo
pro mě to je vlastně nějaký pohled
nebo je to jako
jak se změnilo naše pohled na seksuvali tu 30 let
a zrba
takhle oberu ty 30 let
jako tu
novou eru naší země
a změnu režimu a tak dál
a co vlastně s tý doby
s tým normalitacím se žilo vlastně do dneška
co vlastně nějakou neustále
tady s náma je
a co je dobrý
jako vymítit
ale spíš jako, když už to vidíš
jako jednou na světlení
tak už to takhle nechceš
takže pro mě jako nějaký cíl
uvědomici co pokračuje
ze 70-80 let
do dneška a co by tady jako bejt nemuselo
a to je co?
to je hromada věcí
pro mě je dobrý ten úzla
jako nějaký voditko
nejím to pojďte
prostě se radíma úzla
je to jako nějaký voditko
co on prostě psal
jako mnoho let
jedan takový to klasický prostě
jako ty ho rady o tom
to je vůle
tady tady tyhle tyhle tyhle ty věty
takový to jako nerozuměla
nerozuměla se mě jimu ne
oblíbená věta oblíbená výmluva
prostě jo
třesně takový to jako říkala si
o to prostě mají si na to zvyka
ty o to jsou všechny ty věty
který se jako zadnívali
prostě od úzla posledních letech
on si myslím se jako hrozně setnul
z tam rozhovoru dv tv
kde jsme původně měli
tak jako bouřili prostě kologové
sexologové a prostě byl
podane nějaký podnětná lekaskou komoru
a v čas opise psychologie
vyšlo vlastně rozbor těch blábolů
jako nerozumí lidský psychologii
tak to byl zájímavíš
jak už se tam musel dát já
protože se takové napíšu já
z pozice prostě filmové publicistě
jaký jako jako já mám kompetenci
o tom psát
ale jak byl se vlastně ozve
ozve i ta odborná veši nosak to bylo
no co jsme u toho uzla
ale to nejsme z daleka u všech těch věcích
které tady přetrvávajíš
tak toho jako je hromada
že to je prostě jako
obecně prostě jako partnerský vztahy
jako já se tam jako nehrávam
žádnýho kouče kterému někomu radí
to prostě jako nepíšu to z pozice
někoho kdo někomu radí
píšu to z pozice jako někoho
kdo o tom přemejíšlí
kdo se třeba jako sám jako nějaku proměňuje
a kdo vidí sám svoje chyby
jako psal v první osobi
ale prostě si uvidoumu, že to je vo mně
v nějaký moment je chyba
kapitola o té toksické maskuliny
tak prostě si uvidoume co kdy
kde jako dělala, jak se prostě cítí
ale jako jak se choval
takže to měkoje
já to beru, že to jako je
i nějaká, nejí to spovět
ale prostě je to jako nějaká postup
jako nějaká postupná zeměra
a tak jako když se prostě někdo čte
tak jako jasně může to naštvat
já mám optížit, že jako číst
i zpětně jsem to napsal
no a třeba to toksicko maskuliny
máme problem čístu kapitolu
to je fakt jako ostra
když máme jako ženský editorky
nebo četanášky
tak mají problémy z píští
jako s tím prvního kapitola
tam mají mnohem větší problémy
a pak jako na konci tam je výchova
dětí právě, by to bytí násilí
prostě přetrávající ve společnosti
když se neustalo obajuje
výstí jako ze seksualitou
to není jako záleka
tak vzdále někdo vypadá
ty se jako naučíš jako nějak chovat
navčíš se jako zvyknější
že třeba jako čeve, které tě má rád
a tě může mátit
a to má daleko sáhlí dopady
na to, jak se chováš dále
jako v životě
to jako není prostě, že jenom
jako dostal na zadek
v pěti letech
mám prostě jako úplně
protože je ta šíře veliká
s toho nevám radozřité
tak jako šíroký, veliký
ale božel nějak sem to lípě
a ty počítá s tím, že to někoho prostě naštve
co teda přešte a nebude
jenom kopírovat ničiní
předzvykerý názor
takhle, jako já si myslím, že tam
jsou nějaký 3-4 skupiny
lidí to bude učíst, tak to jim to je co dá
podle mě jako vlastně
ta dobrá skupina
jsou lidi v těch pozdních nácti
na střední školách, na stupou, na vejšku
níkdy se tom jako nějakéko
ekstra nevinovali vlastně tomu tématu
co to znamená jako, že spolu žijeme
a že nemáme různý životní kráhy
jak se vlastně stane, že jen jako
někdo se propadne do lů, někdo se propadne na hrů
tak jako proti to vlastně může jako nějaký vstup
pak je to prostě, jsem řekl
proti lidi, co jako říkáme
vyhrávají ty argumenty ve sprše
tak to jsou ty argumenty ve sprše
kdy jako najnou si spomené, tak to přešte
v diskuzi, pak si myslím, že to vlastně
jako byt dobrý proti lidi, co jsou
jako hodně nerozodnutý, mají poze, že třeba
jako slov feminist musí jako
nějakým jako demonizovaný nebo nebezpečný
nebo řekl, já s tím souhlasím vlastně, ale
a teď jako nechtějí
tam jako byt tolik a argumentu
a důkazu, že vlastně jako si řekl, jo, pohodě
prostě nemusíme tomu tak říkat, prostě
nemusíme jako tak definovat, ale jako vlastně
to přesvědčení tam budeme takově větší
může jako naštvát, nebo prostě budeme
v jednom balíčku, teda
tu ošli o džendrovou ideologie, prostě
na těch pár sestanách. Už nikdy
za lečším nic nebudeme se čísk tomu, prostě
budeme být toho, to jsou oni, to jsou ti oni, co chci zničit
náj svět. Takže takhle nám.
No a tak se na to díváš, že
vlastně tošku, ale to je to tošku
po poboření toho světa, ve kterým směřel.
No jasně, jasně, že jo, tak jako
jo, tak jako jasně, že jo, ale spíš, jako
jste v fudu važu prostě v tom
Moc děkuji, že jste doposlouchali
až jsem zbytek rozhovoru, nejde ty na
hero-hero.co.lomeno Čestmín a
uslyšíte v něm třeba tohle.
Poznáš,
jako v čem si kokot a co dále,
jako jo, to jako
ta perspektál prste byla jako
a bylo to hrozně jako nekonečný.
U tohle Johnny Deppapy bylo nejlepší nekdy by vyhrál.
A kdyby všel na nějakou terapii a detox, to je boj nejlepší
prostě, jako to, že vyhrál mu
nepomáha prostě, jo.
Od zachvouku skončí, kde je nevaně mrtvě, jak Elvis Presley
prostě, jo. No ale o tom nechci movit.
Movit o Marku Ebenovi. Ješi.
Toho jsem třeba do kníhy nedal,
skválně, protože jako jak jsem s ním
jako spojovaný, tak já vlastně jako
no, protože si s ním často spojovane, a od tam
Vakarát. Vakarát životě.
Ale jako,
když se vopčertví ženči novím, tak je to dobejí, no.
Třeba Barbie. A i ta Barbie
občerstvení jako.
Bylo to v rámci
občerstvení, ale jak pokud bude
pátá Barbie, tak bude jako nešťastnej z toho.
Ale jako
druhou si ještě dokážu představit.
Druhou Barbie si ještě dokážu představit, tak jo.
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
S PŘEDSTIHEM A V CELÉ DÉLCE 73 MIN. NAJDETE TENTO ROZHOVOR JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Filmový publicista Kamil Fila je trnem v oku řadě lidí. Sám sebe přitom vidí spíš jako konsenzuálního člověka, kontroverzním tématům se ale nevyhýbá, jak dokazuje i tento rozhovor. Jeho kritici navíc dostali pomyslnou hůl v podobě filmu Síla, který sleduje nejtěžší část Filova života. Mluvili jsme o momentech, kdy chtěl v depresích skočit pod metro, ale taky o zadostiučinění, kterého se mu dostalo. Teď připravuje knihu Velmi pozdní odpoledne, která má mapovat, kam se Česko posunulo v pohledu na sexualitu. V jednotlivých kapitolách se věnuje machismu, patriarchátu, feminismu, kauzám kolem MeToo. Obecně se snaží bořit mýty. Fila je v šíři svých myšlenek opět velmi inspirativní, byť někoho svými názory možná naštve.