Čestmír Strakatý: Fila: Bití dětí souvisí se sexualitou, moje kniha je ošklivá genderová ideologie v jednom balíčku

Tady je čestně strakatý. Vítejte u dalšího dílu mého podkástu.

Mozděkuju za všechnu podporu na hero-hero.co.nl menu Čestníry.

Dnes jem jím hostem filmový publicista, by mojí nadzacera v ruk Kinobog s Kamil Fila. Vítám tě, ahoj.

Děkuju za podlání.

Kamil, já jsem tě, k tomhle rozhovoru přemluval do slova roky.

Ty těch rozhovorů mimo takových těch krátkých filmových různých věcí nebo různě dlouhej. Vlastně moc nedáváš.

Teďka poslední roky ne, no.

A proč, proč to tak bylo?

Protože jsem zapadl do psaní knihy i trámy zežerala s těch roky měho života.

A nechtěl jsem tě tím vlastně jako by ani nic moc jako v osobi dávat na Evo.

Bylo to tím, nebylo to tím všim, co se vlastně okolo tebe dělo i v slovy chlosti třeba s tím filmem, nebo s něch, který má jako nevím, v obce s kontrovert s ním a věcma, nechci se k tím o něm moc nutně vracet.

Vrátil jsem, že k čemukoliv jdeme ten film, že pro mě už je jako strašně dávná minulost a je pravdá, že je to trošku, že je furt.

Jo, jo, je to natáčí vlastně hrozně dávno, to jako většen těch věcí je v 8 let stará podstatě a ta preměra skoro dva roky malinku bude.

A já jsem potom byl se většerpaný, že jsem by tehedy dál asi, já nevím, 15 promítání zysku zema a byli jsme se režiserem v několika televízích rády, v podkástech, časopisech.

A jsem byl pak vymluvený z podoby, musím říct. V jednu fázi jsem byl pak vymluvený z podoby.

A zároveň to bylo hodně centrovaný na ten film, vlastně nebylo to moc vo ničimi, bylo to hodně o tom, že ten film, který se mi nesíla a my se k tím možná drobně dostaneme,

prostě o tvém životě, o nějakým tvým poji, řekl bych to takhle složil, tak prostě to vlastně nemohlo byjt, to vlastně muslo by strašně nepríjemný,

takhle obnažený před doslovacelným národem, který ten film často neviděl, absolutně většině neviděl, ale mělo na to názor, protože tět níhle nějaký článek v tom, že ty tam děláš, kdo více.

Jasně.

Ale já vždycky to můžu říkám jednu většině, že vlastně jsem byl a že jsem přežil nějaké jako etapůckého života,

jako dostal do písme, že to fakt přežilo, protože tam přežilo, že to nepřežil.

A to je tady etapa z toho filmu?

Jo, to je etapa z toho filmu, to jsou roky vlastně jako 2016-2018, to byla taková fakt mojé hlbouká krize.

A o tím, jak jsem to přežil vlastně, tak už jim bylo jako jedno, jak to dopadne, protože cokoliv je lepší přežít, než jako jsi bude nějaký film.

A když říkáš přežil, tak to je to, co tam bylo potenciálně třeba nebezpečný, a to nějaký psychický problém?

Jo, jo, já jsem prostě dostal takovou fakt jeho těžkou klínskou depresie vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně

me do obý těm skákat a i nás jako potom vlastně normálně mi zbraly antidepresieval poctatě oni do týby jako nezobírali úplně pak yzbrali a jako dobynit

klínská depresia je vlastě nemoc ale míval nějaký jako spouštět jo jsou tam nějaký věci v tom filmu některé ty a nemusíme věci v tom filmu prostě téhry v tvém životě Byly ty věci, který byli dál a to byla trakďská smrtvojí mamiňky který se nějakým radšíš v tom filmu nějak radšíš v tom filmu nejen

ale pak tam byly nějaké iště věci zbraní z těch starojdu,

který se vlastně dělá jako takový experiment na sobě trošku,

což se asi taky na člověku nějak kodepíše,

že půstám jsou nějaké vztahové věci.

Já jsem si řekl, že takhle primární ten spouští,

že jako byl fakt jako vlastně ten vztahovej,

já jsem jednak jsem na rozchod nečekal, to byla jedna věc,

a druhá věc vlastně, že pro mě byla jako komplikovaný směřité s tím,

jak se to potom vyvílo dál.

Já nemůžu říkat oba všechny detaily prostě,

ale jako to bylo jako dramatištější,

že ještě tom tom filmu doslavodost výrazně, no.

A takže jako fakt jsem, a tehdy ještě to bylo jako fakt,

tak bylo jako, nejde se to vtipný, nebo jako souběch náhod prostě,

ale že plazicky, když už vživáš těrojdy,

tak máš hrozně dobrou náladu, jako výbornou,

jako fakt je to vyníkající věc,

jako doporučujšem, jako s to někdy zkusit,

ne, jsem si ještě ne.

Ale jako fakt to funguje, jako ty malé dávky funguje,

jako antrepresivu, dokonce ještě ke všemu.

Byl být, když to vysadíš, a seš tady jako, že seš of,

a na jenom s tě výpne, bo pravdě jako všechno v tom těle,

i kdy se snažíš.

A tam jako, tam se může stá, že když seš naloumenej něčím,

tak pochopit, ale nys to může rozvinout.

A jako je to podobně, že jako souběch, jako náhod,

nejí to úplně jako tvrdá, kavuzelit,

takže by to spůsobilo, ale myslím si, že to byla kombinace těch věcí.

Jo, kdybych to jako mohl nějak diagnostikovat,

ale to není žádná diagnostikovat, ale jako vlastně.

Jo, takže je hodně hodně o tom vlifnou.

Zabral ti antrepresivu, a jak se se v té době cítil,

když se, a teď myslím tu druhou dopu,

když se vlastně objevol ten dokument,

a když se tohle to jako by prožíval trochu znovu.

Já vím, že se říkal, už to bylo všechno lepší,

protože už to není tak hrozný, jako to bylo.

Už nestojím na tom nástupišti 100 metrá,

takže vlastně je to skvělí.

Ale zároveň je to otevřená rána,

ale jednoutě lidi říkají, že stolkují svojí holku.

Jasně.

A nebo jak z holku v té době, a to všechno je složitý.

Jo, tak jako říkám, já jsem vopravdu měl pocičit

většináto publika, který to uvidí,

jako festiolový a takový to eventový publiku

vlastně chodí na ty preměry si popovídat.

Takže my jsme to vysretlovali v podstatě,

jako docela detalně.

A nepríjím to v nějaký podově bylo.

Tam prostě blbí spíš jako tentendu,

jestliže vopravdu ty lidi jako ani to neviděj,

ani s tobou jako nemluvěji nějak,

ale používajte jako náledku,

která tě má vlastně jako,

byl něku diskreditovat.

A jako já k tomu fakt můžu říct,

jako vopravdu jako hrozně stručně,

prostě já jsem fakt byl jako přesvečený

o tom, že jí prostě hrozí to nový stahu nebezpečí.

Jsem byl o tom přesvečený,

jak už jako intuitivně nebo jinak.

Můžu vlastně vzít, kdo je ten týpek.

Jeho jako šlo o to zistí, kdyby je bohon,

a já jsem nepotřebal jako stálevat

jako svojý bejologiák.

A můžem toho prostě nechat,

protože jsem dostalo fáze,

kdy vlastně už jako to než bych bych

udělal fakt něco, co by by bylo

jako, já jsem celou luby trpěl,

že vlastně dělám fakt něco, co se dělat nemá.

Což je myslím, že ale i z toho dokumentu cítit.

Vám si, že tepatrný, jako vlastně,

zároveň je z toho cítit, že vše všeho

je, jak o tom teku mluvíme,

že to byla taková jako iracionální dobář.

No jasně, jako velmi iracionální.

A já jsem nevrostem se lechat, antidepresia

zadraly, já jsem si prostě psal,

jako dení chodil, jsem na terapie,

jak jsem se s toho vlastně dostával

zrobář, řeklíme, jako by ten rok a půl dva,

když jsem byl v takovým, jako spíš, jako útlumu,

že na ty antidepresie prostě nemáš

emoce, postatě ani intensivní,

teda pro práci, jako pro publicysty,

že včas nevíš se ten film,

jako funguje, nebo nefunguje,

přestávají, jako jsou momenty, kdy fakt nevíš,

to je nejhurší, a hlavně, že ten film

si jako blbej a má jako potenciál,

někde mezi, tak když se vlastně vlastně

vlastně má emoce, a to hrozi nepřijemí.

A já když prostě, když by běžel prostě

a měl z anestézi, prostě v chodidlech,

tak prostě nevíš úplně.

Jemu rodíš na epidurálu, nebo něco takové.

No, tak jestli to ty prvnává,

že jen epidurál k tím chodidlům,

tak to použám i na té emoce.

A no, a vlastně

potom, po dvou letech se mi ona sama

z nějakého, když prostě

před chodil kontaktu, ozvala, že opravdu

ty prvnámi má, že jste bychy nepomoh.

A tím to vlastně jako,

tím to bylo vyřešeným, já jsem věděl,

že jsem se jako nesplat.

S tím přítelem?

Jo, jo, já to nechci jako byť,

já to teda lubí, že tam jsou, jako fakt...

Ne, jasně, jasně, ale prostě jako já

jak fakt jsem jako věděl, že jsem vlastně napravdu

jako vlastně už jako jsem necítila nějakou pocit věny,

že bych dělal něco špatně.

Někdy jsem neprikroč jako by nějakou, jako hranici.

A to byl jsi někde můvil někde?

Jo, na těch promítániši, na těch promítániši.

Na těch promítániši, vlastně.

No a tím pádem vlastně jako

já jako fakt, nevám potřebu,

se jako říkala, za někdo omouva.

Prostě už jako fakt nemáme, protože

jsem lidem klacík do ruky, iž mě jsem někdo mátí,

tak je to spíše jako hloupí.

Viději jako by nějakou krizi,

může se to jako by poučit nebo tak.

Ten film je...

No a zbyt tak vlastně už jako,

já už jako nemám nějakou potřebu,

jako nějakou můžu říkat, jako

nic se vymne provet.

Já bych ten film všem doporučil dojistími,

protože myslím si, že je

vlastně velmi silné.

A je docela poučné,

že jako človek si z něj může

zjí a s tím stvou tragetskou části života,

prostě máme každý nějaký,

že ještě jsme se na co zažili.

No jasně, no a jako hlavně říkám,

jako pokud to publikum je dobře naladený

a kouká se na to jako na film,

a jako na osprávu jednom člověku,

kde jako je tam ten koncentrátý práv,

kde jako někdo mě odhalili, všechno je to domluvený,

všechno jsou domluvený,

jsou jako by do očitými lehce inscenovaným

si to zahrát, že v nějaký podobě

tak kamerati neproná sleduje.

Jako vědě, když co tam bude,

všechno bylo schválené od všech lidí,

co tam v tom filmu vlastně jsou.

Takže jako neníčím skandání realně.

A zpíště, když jsem to viděl

prvních 20 minut,

jako bylo velmi nepříjemne za koukat,

jako obecně, já jsem nedrat koukám

a to vypadám, mluvím a tak dál.

A...

No a potom prostě jsem to začal bráda film,

popravdu, jaký tam ten film

Sheyme seba, nebo ta...

ta...

nebo, nebo, nebo ta velká nádhrá

nebo tak.

Tak vlastně spůsobíme, protože to je jako nějak

úměle vložený, ale tak prostě

není jako fakt, jako najnou, to jako by

jaká si jako nápovědat proto,

že za to máš koukat, jako nahranej film.

A jako, když se koukáš, no to,

když to hrají Michael Fazbender, tak ho litují strašně.

Ne, já to nechápu, já to nechápu,

ale ty tohle říkáš, ale zároveň

to tím trošku snižuješ, jo.

To je jediná, je tam...

a ten příběh s tu Mamynko je prostě

ekstremně silné, že, jo.

A to všechno tam je, a není to hraní.

Ty emoce nejsou hraní.

To ne, to jsem řekl, že není, jo.

Protože...

tějdu tým situací se prostě jako děhou

před tou kamerou, prostě, a ty lidi jako ráhou

zásadě spontáně, protože takovou tam není scénáš.

Tam jako jenom víme, že budem

vydout o tomhle cema, jo, nebo jako budem

rodiná sešlo z prostě, jo.

A to by není takovou skryptovaný.

To jako to není, a to hrác tam něko nedá.

Takže jako jasně, že jako v to bylo

silný, ale znovu říkám,

většiná těch věcí, který jsou

nejvíc nepríjemný, tak já jsem měl

takový komentálný mlze.

A potom už ten zbyt, tak jsem si prostě říkal,

ale to už jako tam, ale jako vlastně je.

To jako, že se to dává do hromady, je to lepší.

Možná to jako není úplně viditelný

pro někou, to ten film vidí takhle nastříhaný,

ale tam zmizl vlastně jeden rok, který by byl

jako přechodový, lepší mu, tam jako

můžná velký skok, a není to musel

být úplně jasný. A víc prostě jako

přece všechno snímá té interverta.

Já jako nehrávam na kameru,

jako jí mají pozit jako, že

bude jako, že něco moc hraju,

nebo nehrávu v bec, nebo nemám výras, ale prostě

takhle

film vo intervertové většina života,

počívá v tom, že čte, píše, kouká se na filmy

a má i nějaký život v okolo, prostě

který různým způsobem, jako v nějakou

fázi zvládá, nebo nezvládá, prostě

jako vostatní lidi, že jo, základní

otázka je, jak bych dopadl já, kde bych

to bylo, kde bych to bylo v tom filmu,

že jsi může něko položit. A vzhledovat

se mi strašně moc vidíte, jí třeba jako měli

nenom jako žimej depresy,

ale třeba, že se takodávají dohromady

jako z nějakého, jako alkoholizmu,

zderokové závistosti, ozazem

jaký byvalý člen sekty,

jako vlastně stav Vzniko všet kejčal,

jak jsme to budli v rováli do měj dýdá,

ale jako oznevžívání v jedný sektě.

Je to jsi zemaví, jako vlastně

kdybych to lidi se v tom nejenu vidělo,

že prožívali něco podobnýho z nějak se

jste dostával nějaké roky, a pak se tako pohnul.

Ale se nám nemá to se,

že to drah má toho, toho napsaného filmu.

Takže jako někdy by tam někdo chtěla

být tu mít takovou větší pojentu

Měl bys jako víc mýný ten člověk, jako jo každý.

No a na víc to, co si řekl před tím, že je to klacek na tebe,

nebo na koukoliv, ale v tom mňom případě, tedy na tebe, tak

ono to souvisí asi s tím, že ty si vlastně v té době, když ten film vycházel,

tak ty si byli relativně kontroverzní osoba, že jo.

V tom smyslu, že máš nějaký názory, jaký máš,

dostal si takovou tu nálepku v rámci jedný feministický ceny,

která je často používana, a prostě můžeš některý dějštvá,

tak vzmou tohle a řekl, můžu si, tak on má tady ty progresivní názory,

který nám jako vadí, takže a přitom tady ukazuje v tom filmu,

nevím co, co je vlastně jedno.

Nejasně, jako chtějí vědět vlastně, že ten rozpor je jako by ta esense,

že jako ten milný povedí prostě, jako rozpor,

není lidi souplně všichni, jako naprosto,

jako každý člověk prostě má různí stránky,

a jako měne voto, jako já se, jako já nemám počku se předvá,

jako jsem lepší prostě, jako jsem všechno,

to, co prostě jako produků, všechno, co exista,

jako jsem já prostě, o to, co s tím jiným jako výkáty.

No jasně, no, ale tak jako lidi nejsou zvyklí na to mít

svoj celý obraz prostě, že jo, to všechno jsem já.

Já jsem jasně v tom filmu prostě,

jako by chybí spoustově zítějíc,

jako nedaj na točit prostě, jo, nebo se jeskou něco vystíhávalo.

Já jsem se spíšel.

Ale beru to prostě, že to opravdu,

jako by je prostě umělecky dílo,

ve kterým vlastně se jako autor Martin Mareček

zlídl vlastně jako ve svojí vlastní manželský krizy,

když si, jo, to vlastně.

A on jako najnou říká, po první do čím voněkom,

kde mi v něče má spojí podobné,

prostě jako intelektuál z velkýho myslel,

že řeší jako různí problémy, má spoustu prací

a nestíhá.

Jo, a konečně vidím jako něco,

konečně vtočím voněkom, kde je podobné jako já, jo.

Já jsem se spíšel zbyt na to,

jak vlastně se cetíš ty kontroverzností obecně,

která je spojena, a možná bude spojena

i s tou knihou, který se budem bavit,

která se bude měnovat velmi pozný odpovrné,

to asi patí.

A prostě už to je nějakou dobu

a má to nějaké velny život,

ten film byl nějaká velna,

džendrmen byl nějaká velna,

všechno je nějak to přichází v odchází,

něco řekneš, něco napíšeš, něco ukážeš

a není to tak, že by to byl jako povstání,

ale tak jako je to nepríjemné, možná.

Hle, jako já zase nad různou prostě jsem dosť voterej,

protože jsem se na internet dostal prostě někdy

ve svéch im 16-17.

A zprostě dyskutovala jsem v lidskouzních servech,

kde to prostě šlo,

bocadně vytahli do různých médií elektronických tehdy

a v odpočátku jsem prostě zvyklej,

že když píču takhle dostám reakce,

i negativní, pozitivní, negativní prostě,

a že vlastně jako jsem na tohle dost,

jako imuní relativně,

jako některých jsem dotknout a tam,

ale jako většinu věcí vlastně čeho zvládá,

protože už to trá strašně dlouho,

to je prostě pětacetleného života minimálně.

A nepokladám se do...

Pětacetlet života v diskuse myslíš?

No, no, a nepokladám se jako by za nějakého ekstra kontroversní,

já se myslím, že většinu věcí,

ty jako říkám, jsou dosť koncenzuální,

já se myslím, že jsi to má to jako by ty náhody,

kdy jako důvod pro tí koncenzu.

No to si nemyslím.

Já si myslím, že jo.

Ty záleží na tom, jak definujš kontroversní a koncenzuální.

Pokud je něco, co vyvolává,

obecně emuce v nějaké části společnosti kontroversní,

tak to si je v souvěci kontroversní.

Pokud to jsou názury, které většinosti zastává

třeba i většina lidí,

tak to je možný.

Jo, protože to máš u toho hodnotení těch filmů,

já jsem většinou jako fakt v sladu s většinou.

Má hody jako do proti jako,

že bych jako si trvala,

jako že bych musel byjt jako nějak výmečné,

že to napada při tom saní vůbec.

A jako, co se tiče,

jako nějakých společinských názurů,

protože co jako vlastně jsem starší,

tak vlastně víc mluvím,

za roztoucí, skupinu lidí,

takže jako nevám v bece žádný pocit.

No ne, rozhodně se to hodně posunul,

za třeba za pět let.

No staršně, staršně se to posunul,

takže jako, já se jako nepovažu,

že jsem jako, jako avangarda

nebo prostě jsem jako prozdřel dřížnež v ostatní.

To je fakt čerá náhoda,

protože já jsem drah,

jako jednak nikdy nestuduval džendr z tady,

jo, nejsem jako prostě,

jako by ten produkt tady toho letete,

jako te džendrvé ideologie,

a za druhý,

vlastně my jsme to dostávali,

jenom jako úplně neutrální učivo

na filmoví torii

a mediální torii.

Já jsem drah hodil jako,

jak na filmu, na film, tak na sociální,

fakultu sociální studii, jako se tam dívat,

jako neabsoluval jsem fakultu sociální studii,

fakultu,

a vlastně všechno to ke mě přicházalo

jako neutrální účivo,

že to je možné pohled, jak něco analizovat.

Mě to všechno, jak to je další model,

který může použít,

a nebylo to jako politizovaný vlastně,

a politizovaný to stalo až

jako v posledních 10-15 letech,

ale kdo by dělal jsem vstudovat,

že to bylo na prostě neutrální naležitost.

Takže jako proto,

mě to necidě divný.

A cože byl hlavný neutrální,

všechno dají toho to.

V tom feminizmu

vlastně jako by rozbor pohledu.

Jak se kdo dívá na koho,

a jestem pohled vlastně teda je

ten neutrální, nadřezený,

podřízený,

zmocnující se,

zbavující někoho počití

agendi,

se vymkné,

ty pohledy se tríštějí mezi sebou.

A nejde to jako můžské ženské perspektivy,

cokoliv to máš

našinci, cizinci.

Vždycky ten film potřeje

nějaký konflikt a pracuje teda

s třetem perspektiv.

Takže na tom je to stojí,

než jako ty vyzdvihneš jednu perspektivu

prostě oprotivostatní.

Tak pojďme k té kníze,

která ti zabrala 3 roky, se říkával.

Nechá to byl 3 roky, no.

Mene se potenciálně velmi pozný

odpoledné. Já vím, že ty si předtím

psal články, ani my jsme spolu i byli

v kontaktu ohledně toho, že původně

je to úzlovi, cimickém a tak dále.

Ale z toho si nějakým způsobem přeměnila.

No, jasně. Já jsem to napsal

původně, že jako takový

čezlopisický seriál, 10 dílnej

úzol za hradníkem

pro čezlopis heroín,

takdy vlastně to vycházalo,

nezajel, ale prostě jako

vycházalo to z toho, co vlastně radím

úzal, napsal před 3 rokami

jako takový šílený články,

jako delirický texty, prostě

seksuálním zneužívání.

Na hradně jsem byl tohle překlapený,

že vlastně 5.1. tak vyho produkuje.

A potom jsem dál dostal na bytku,

že by toho mohla být kněha.

Já jsem nebyl jako schopný na peníten formát

takové jako tak výtí

toho příjemnýchho lehkého čtení.

Prvědě jsem prostě nápadě čalako studoval,

tak já jsem se jako kupoval hali

kněch prostě na investovat šílenýho času

z vysetěstvou 1000 hodin.

A vlastně teď je to takové

jako těžko popsatelný formát,

takových jako SEO,

které se polarizou vědu,

cholkama je to prostě jako historický pohled.

Já tomu, že říkám, je to jako Román

bo naší době, že tam prostě koluje

na tom orloji spousta lidí,

kteří říkají jako dívné věci

a ukazují to byzarnost našeho světa.

A jako toto nerovnost,

které vlastně žijeme pro podivnou.

Já tady mám nějaký takový

jako

souhren těch kapitol,

jsou to kapitol.

Mimo jiné se to teda píše o znáselnění,

seksuální opěžování emitu,

o feministkách, o džendru,

o nerovnosti ve společnosti,

obecně o těch tématech

s tím spolených ženských muzkých,

ten krásný muzký svět

o patriarchální

světě, o patriarchální souloží

v misjonálské pozici.

To je úzol věty mohodem, já to jste úzol.

To je úzol, jo, to jako nejsem já.

Zjesky nědo kanceláří, obýváků

a parlamentů

obrazitěl

touhy a těla a touhy samotné,

což bude asi nějaká erotika

před pokára.

Mimo jiné píše, že porno vlastně

není z daleka tak jakoby

závarný a šukující, jestli jsem to správně pochopit.

Zásadě, jo, tam je vlastně jako největší

proměna v tom, jak

se proměnul feminizmu, takže on původně

byl proti pornografii olemi intensivně,

jak on se byl různý pokus

o zákaz pornografii,

takže jsem fakt

v amerických zákonech

a pak se to jako proměnilo, protože

jako feminicky zistili, že

jinak jim to jako nedělá dobrou pověst,

jinak dvoprto vypadá,

že vlastně jako jsou proti seksu

samotnýmu, ne, proti jako pornografii

a spíš jako je poslední době

spíš, že jako to dělá takové dobrý porno,

než jako být proti pornografii

jako takový, protože velmi rychle se

odsnou vlastně na stejný lodi

jako je ukoncerlativní povitálně

jak je roce mezi dobrým a nedobrým pornem

Hele, v podstatě

zase jde o tuženskou agendu, v podstatě

jestli jako fakta, že nájde jako jenom podzízaný

v objekt, nebo není, no

jak máte tam jako je víc agendy

být vlastně pro měny těch rolí

jako hraní si s tou submisivitou dominanci

a to může být jako lezost, jako neznamá,

že jsou to jenom dominy, který má těch lapit,

to je vůbec nejsmysl, prostě naopak,

jako zábavatel seksu, že to mění,

že ho prostě tam jako hodně

v tom feministickým pornu to zemná

prostě jako jsou tam jako různí

zbytské biseksuální vztahy

můži prostě jako nejsou jenom čistě, jako hetero

vlastně jako je takový takový

mnohem volnější pojedí seksuality

takhle to vypadá, že to jsou na konce

já mám vymínovaný všechny ty autorky

který se tomu jako věnul

a vlastně docela projvod, docela výrazně

myslím, že vlastně nové z to jako mění

a zase jako ženský pornu

není jako jenom romantický, nebo tak

prostě jako ty touhy

vlastně objevený, že ty touhy

prostě nejsou korakný

máš prostě různý, dívný, zvláštní touhy

a jako, že nyní prostě jako chtějí

někdy jako bejt podřízeným

že to vám to jako je zábavný

jako výže tam jako nějaký ten

safe world, že to zastavíš

prostě, že se to nezberne úplně

ale to, že prostě jako ženy mají

fantázii voznáselnění

je úplně OK v soukromí fantázii

potázka kam to zájdeš v tom rálu

a potom je se jako teda tej filmy mají

se ženy užívají znáselnění

a to už jsme jako někde úplně indé

a ty filmy, o kterých mluvíš, o filmy nebo o tom pornu

teď mluvím o pornu, jako speciální

ale to je soukromí fantázii

fakt prostě není totejš, jako realita

že jako v tý realitě prostě vyčaš

že do toho nikdy nede tak dalé

jako se nepude

to, že to máš jako fantázii, něco prostě jiný

a způsobně to nerozlišuje, že v obhajou právě

jako jestli to znáselní vlastně

jako by si to troško neubřívala

není to v pořadku

jako tunu prostě

podporá vlastně toho, že bychom

neměl konek to znáselnění

že bychom to neměl vrát tak vážně

prostě, prostě

že jako znáselní není úplně všechno

no si tam píšeš i o redefinice znáselnění

píšeš tam o tom, jak jako vlastně

je důležitý a pokud jsem správně četl

tak mimo jiné tam píšeš o tom,

že všechno seksuální stik pod

plnou letos by mělo byt

nelegální

respektive trestní

vlastně to zákon

teda to bude

automatické to znáselní do 12. do 15 let

vlastně, že neměl bychom

možný řík, že by někdo

je schopné dohlídnout

to, co může nastat

vždycky se řík, jako

no a bojí to hlok, jako sváděj

jasně, že boby vlouzují seksuálny

tak prostě skoušej to

ale to neznamá, že jsou schopní dohlídnout

co se jim stane v budoucnu

nejenom jako, že jestli to skončí

takový si budou mít anorexy

za 5 let

budou mít rád rogy, budou mít stahy

s lidmi, budou znovu

opakovat nějaký vzorec, který vlastně nechtěj

protože to ma těto poznamená, jako tu chvíli

takže

o 15 leti nemají to schopnost dohlídnout

takový neznam, že jsou hloupí

ale nemá

ani to dých zkušenosti, aby dohlídli

kamaž to může zajít

můži to vydět, nefilmu povídat si

ale to do mýšlení nemáš

takový do 15 leti

by to mělo být asi mělí takhle

takhle si je spodně psané

nový zákon a uvidíme jak to dopadne

to může dopadnout už nějaký různě

tohle mi, tohle mi

a jak je teda tůj záměr s tou kněhu

co si jasne jako

co chceš

aby to bylo

pro mě to je vlastně nějaký pohled

nebo je to jako

jak se změnilo naše pohled na seksuvali tu 30 let

a zrba

takhle oberu ty 30 let

jako tu

novou eru naší země

a změnu režimu a tak dál

a co vlastně s tý doby

s tým normalitacím se žilo vlastně do dneška

co vlastně nějakou neustále

tady s náma je

a co je dobrý

jako vymítit

ale spíš jako, když už to vidíš

jako jednou na světlení

tak už to takhle nechceš

takže pro mě jako nějaký cíl

uvědomici co pokračuje

ze 70-80 let

do dneška a co by tady jako bejt nemuselo

a to je co?

to je hromada věcí

pro mě je dobrý ten úzla

jako nějaký voditko

nejím to pojďte

prostě se radíma úzla

je to jako nějaký voditko

co on prostě psal

jako mnoho let

jedan takový to klasický prostě

jako ty ho rady o tom

to je vůle

tady tady tyhle tyhle tyhle ty věty

takový to jako nerozuměla

nerozuměla se mě jimu ne

oblíbená věta oblíbená výmluva

prostě jo

třesně takový to jako říkala si

o to prostě mají si na to zvyka

ty o to jsou všechny ty věty

který se jako zadnívali

prostě od úzla posledních letech

on si myslím se jako hrozně setnul

z tam rozhovoru dv tv

kde jsme původně měli

tak jako bouřili prostě kologové

sexologové a prostě byl

podane nějaký podnětná lekaskou komoru

a v čas opise psychologie

vyšlo vlastně rozbor těch blábolů

jako nerozumí lidský psychologii

tak to byl zájímavíš

jak už se tam musel dát já

protože se takové napíšu já

z pozice prostě filmové publicistě

jaký jako jako já mám kompetenci

o tom psát

ale jak byl se vlastně ozve

ozve i ta odborná veši nosak to bylo

no co jsme u toho uzla

ale to nejsme z daleka u všech těch věcích

které tady přetrvávajíš

tak toho jako je hromada

že to je prostě jako

obecně prostě jako partnerský vztahy

jako já se tam jako nehrávam

žádnýho kouče kterému někomu radí

to prostě jako nepíšu to z pozice

někoho kdo někomu radí

píšu to z pozice jako někoho

kdo o tom přemejíšlí

kdo se třeba jako sám jako nějaku proměňuje

a kdo vidí sám svoje chyby

jako psal v první osobi

ale prostě si uvidoumu, že to je vo mně

v nějaký moment je chyba

kapitola o té toksické maskuliny

tak prostě si uvidoume co kdy

kde jako dělala, jak se prostě cítí

ale jako jak se choval

takže to měkoje

já to beru, že to jako je

i nějaká, nejí to spovět

ale prostě je to jako nějaká postup

jako nějaká postupná zeměra

a tak jako když se prostě někdo čte

tak jako jasně může to naštvat

já mám optížit, že jako číst

i zpětně jsem to napsal

no a třeba to toksicko maskuliny

máme problem čístu kapitolu

to je fakt jako ostra

když máme jako ženský editorky

nebo četanášky

tak mají problémy z píští

jako s tím prvního kapitola

tam mají mnohem větší problémy

a pak jako na konci tam je výchova

dětí právě, by to bytí násilí

prostě přetrávající ve společnosti

když se neustalo obajuje

výstí jako ze seksualitou

to není jako záleka

tak vzdále někdo vypadá

ty se jako naučíš jako nějak chovat

navčíš se jako zvyknější

že třeba jako čeve, které tě má rád

a tě může mátit

a to má daleko sáhlí dopady

na to, jak se chováš dále

jako v životě

to jako není prostě, že jenom

jako dostal na zadek

v pěti letech

mám prostě jako úplně

protože je ta šíře veliká

s toho nevám radozřité

tak jako šíroký, veliký

ale božel nějak sem to lípě

a ty počítá s tím, že to někoho prostě naštve

co teda přešte a nebude

jenom kopírovat ničiní

předzvykerý názor

takhle, jako já si myslím, že tam

jsou nějaký 3-4 skupiny

lidí to bude učíst, tak to jim to je co dá

podle mě jako vlastně

ta dobrá skupina

jsou lidi v těch pozdních nácti

na střední školách, na stupou, na vejšku

níkdy se tom jako nějakéko

ekstra nevinovali vlastně tomu tématu

co to znamená jako, že spolu žijeme

a že nemáme různý životní kráhy

jak se vlastně stane, že jen jako

někdo se propadne do lů, někdo se propadne na hrů

tak jako proti to vlastně může jako nějaký vstup

pak je to prostě, jsem řekl

proti lidi, co jako říkáme

vyhrávají ty argumenty ve sprše

tak to jsou ty argumenty ve sprše

kdy jako najnou si spomené, tak to přešte

v diskuzi, pak si myslím, že to vlastně

jako byt dobrý proti lidi, co jsou

jako hodně nerozodnutý, mají poze, že třeba

jako slov feminist musí jako

nějakým jako demonizovaný nebo nebezpečný

nebo řekl, já s tím souhlasím vlastně, ale

a teď jako nechtějí

tam jako byt tolik a argumentu

a důkazu, že vlastně jako si řekl, jo, pohodě

prostě nemusíme tomu tak říkat, prostě

nemusíme jako tak definovat, ale jako vlastně

to přesvědčení tam budeme takově větší

může jako naštvát, nebo prostě budeme

v jednom balíčku, teda

tu ošli o džendrovou ideologie, prostě

na těch pár sestanách. Už nikdy

za lečším nic nebudeme se čísk tomu, prostě

budeme být toho, to jsou oni, to jsou ti oni, co chci zničit

náj svět. Takže takhle nám.

No a tak se na to díváš, že

vlastně tošku, ale to je to tošku

po poboření toho světa, ve kterým směřel.

No jasně, jasně, že jo, tak jako

jo, tak jako jasně, že jo, ale spíš, jako

jste v fudu važu prostě v tom

Moc děkuji, že jste doposlouchali

až jsem zbytek rozhovoru, nejde ty na

hero-hero.co.lomeno Čestmín a

uslyšíte v něm třeba tohle.

Poznáš,

jako v čem si kokot a co dále,

jako jo, to jako

ta perspektál prste byla jako

a bylo to hrozně jako nekonečný.

U tohle Johnny Deppapy bylo nejlepší nekdy by vyhrál.

A kdyby všel na nějakou terapii a detox, to je boj nejlepší

prostě, jako to, že vyhrál mu

nepomáha prostě, jo.

Od zachvouku skončí, kde je nevaně mrtvě, jak Elvis Presley

prostě, jo. No ale o tom nechci movit.

Movit o Marku Ebenovi. Ješi.

Toho jsem třeba do kníhy nedal,

skválně, protože jako jak jsem s ním

jako spojovaný, tak já vlastně jako

no, protože si s ním často spojovane, a od tam

Vakarát. Vakarát životě.

Ale jako,

když se vopčertví ženči novím, tak je to dobejí, no.

Třeba Barbie. A i ta Barbie

občerstvení jako.

Bylo to v rámci

občerstvení, ale jak pokud bude

pátá Barbie, tak bude jako nešťastnej z toho.

Ale jako

druhou si ještě dokážu představit.

Druhou Barbie si ještě dokážu představit, tak jo.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.