Vinohradská 12: Facka Putinovi v Bělgorodu
Český rozhlas 5/24/23 - Episode Page - 23m - PDF Transcript
Opět po roce je tu anketa podkáztroku. Pokud vás Vinohradská 12 baví, budeme moc rádi za váž hlas na stránkách podkáztroku CZ. Díky, že jste s námi.
Tady je Matej Skalický a tohle je Vinohradská 12.
Nejmeně 3 dny trval vpát o zbrojenců z ukrainské strany přes hranice ruské Bělgorodské oblasti.
Podle místní správy na území vstoupili průzkumné jednotky ukraínské armády.
Podle Michalia Podoliaka z kanceláře ukraínského prezidenta nemá Kiev s událostmi v Bělgorodské oblasti nic společného.
Bělgorod městečko na rusko-ukraínském pomezí, ale už ne na ukraíně, ale v rusku.
Vzpláli tam boje, jenže mezikým, proč a jaké to může mít důsledky.
Zavlal jsem na ukraínu Vojtěchu Boháčovi, šéf redaktorový sedevru Voxpot a na všechno tohle jsem se ho zeptal.
Dnes je čtvrtek 25. května.
Dobrý den, vítejte ve Vinohradské 12. Vojtěchu.
Zdravím vás ukraínem.
Asi 60 km severně od Kharková, už tedy na ruském území.
Je město Bělgorod, nové dějiště o zbrojných střetů, které teď plní stránky médí už několik dní.
Znamená to, že poprvé od začátku velké ruské invazie na ukraínu Loni se už nebojuje jen na ukraínském území, ale i na tom ruskem.
Ono se nedá úplně říct, že by to bylo poprvé.
Vlastně my jsme tady viděli v březnu něco podobného v mnohem menším, kdy podstatně míň podobných jednotek přešlo na ruské území.
A také vidíme, že v nějaké formě občas přistanou rakety třeba i na ruský Bělgorod.
Část ruského území je zatažená do války.
Delší čas, nicméně, tohle byla taková největší, zatím nejodvážnější akce přímo na ruské území.
No a řekněte, co se tam jako stalo?
Protože to je oblast Bělgorodská, oblast Bělgorod jako město, které je velmi blízko tomu ruskou krajinskému, pomezíté ruskou krajinské hranici,
tak tam došlo k nějakému útoku, nějaké diversní skupiny, nějaké sabotáři, nebo k čemu.
To, co se stalo, je, že dvě jednotky, jedna, která se říká svoboda ruská a druhá ruský dobrovolnický korpus,
tak zhruba v počtu 80. až 100 lidí překročili hranici podle toho, co víme, měli by to být minimálně podle toho, jak tyhle dvě jednotky
sami mluví ruští občané, kteří před začátkem nebo po začátku války opustili rusko a vydali se bojovat proti ruskému režimu na Ukrajinu,
sformovali tyhle jednotky a v jakém si kontaktu nebo koordinaci s ukrajinským generálním štábem a vojenskou tajnou službou teď udělali diversní akci na ruské území.
Zároveň je potřeba chápat, že jsme v době, kdy všichni očekávají ukrainskou proti ofenzívu, na bůt ve směru na záporoží nebo někde na donbase, aby osvobodili ruskem okupovaná území.
A v tuhle chvíli přišla akce, která odvedla pozornost od očekávání ofenzívy a od ruského plného soustředění na tamísta, která jsou vytipovaná pro ukrainskou proti ofenzívu směrem několik desítek kilometrů na sever právě do Bilgorodské oblasti.
A co se tam dělo ještě přímo v té Bilgorodské oblasti? To zemrá bombardování nebo nějaké pouliční boje nebo o co šlo?
Začalo to tím, že z ukrainské strany byly bombardovány některé příhraniční oblasti vesnice a poté přikročili teda tyhle dvě jednotky, o který jsem mluvil samotnou hranici, přes pohraniční přechod v Graivorolu a obsadili postupně štyři vesnice.
Ruská strana na to nestihla nějak. Zareagovat bylo to do velké mějí ponížení, protože se ukázalo, že nějaká první obraná ruská linie, o které se mluví zhruba v 2 km od hranice, takže se to tímto jednotkám povedlo poměrně snadno překonat a následně to, co na tom bylo velice zajímavé, tak všichni mohli slyšet o tom, že v oblasti byl sklad jaderných zbraní, že tam měli být nějaké ruské jednotky a tak.
A to, co my jsme viděli, tak byly videa usměvavých pro ukrainských diverzantů.
Kteří vzali někou dokonce vzajtí, pohraničníka z ruské strany.
Vzali Rusům 1 až 2 obrněné transportéry, to přesné čisto neznáme.
A mezi rozkvetlými polistám naprosto bestrestně projížděli a právě postupně obsazovali další vesnice, až s měrem k Belgorodu.
Když se tady ty videa a informace roznesli, tak začla z ruské strany panika.
To začla hlavně na té úrovní civilního obyvatelstva, které se rychlé začalo sedat do out a stahovat, protože jsme viděli průlety vrtulníků, které se vytvořili.
Průlety stíhaček, viděli jsme to bombardování i v samotném Belgorodu.
Který je o velký kůz dal od hranic, než kde tady těhle diverzaní byly.
Tak se začali tvořit zácipy a lidé se začali z území evakuovat.
Bylo vidět, že tady, jak činy doba ruské strany byla hrozně dlouhá, že vlastně šíleně dlouho si s tím Rusové nemohli vůbec poradit.
Viděli jsme civilní obyvatele za zvuku bombardování, jak nadávají na místního gubernátora,
nadávají na centrální vládu,
že je nedokáže proti Ukrainců zajístit obránit a že se ta válka předlíva i do téhle oblasti.
Jak jsem mluvil o těch jaderných zbraních, ta základna doopravdy byla zhruba 4 km daleko od toho, kam až se Ukrainci dostali.
Nicméně, já si myslím, že sebrat jaderné zbraně nebo cokoliv takového, jak se chvíli objevovalo v médích na sociálních sítích,
tak z daleka nebyl cíl, protože ty zbraně byly schované napoměrně dobře opevněné základně
a zřejmě by nebylo možné s tady těmi silami vůbec do té základny proniknout.
To hlavní, co já tam vnímám, co se stalo, tak bylo velké dilema pro Vladímira Putina, jak s tou situací naložit,
jestli teda rychle zakročit, jestli na příklad i stáhnout vojáky z nějaké části fronty, nebo nechat tu tady třednotky,
ať si dělají takovéhle výpady na ruské území.
A dopadlo to jak?
Dopadlo to tak a v současné době, co vidíme je, že je poměrně ještě stále nejspíš několik tisíc vojáků ukraińských
a spolu s těmi pro ukraińskými rusy u hranice v Belgorodské oblasti,
nicméně na samotném území ruské fedérace zřejmě nikdo nezustal nebo minimálně, co já to sleduji,
tak se neví o tom, že by tam někdo byl.
Povedlo se zmobilizovat nějaké jednotky, nedokážu říct odkují byly,
jestli doopravdy jak se plánovalo zřejmě, tak se přesunul někdo i z fronty,
nebo jestli to zvládli jednotky v záloze, případně jednotky FSB,
nicméně v současné době to vypadá, že jsou ukraińské síly jenom na ukraińské straně hranice.
Oni ještě nějakou dobu dělali výpady přes hranici v různých místech až 35 km od tady toho původního místa
a myslím si, že co chtěli ukázat je, že jestli chce být ruský režim v Vespečí,
tak by měl přesunout a spojň nějaké jednotky tady do toho místa.
A to dilema právě před kterým teď Ministerstvo obrany generální štáp stojí je,
jestli rozprostřít svojej jednotky, kterých je po boji obachmut a v očekávání kontraofenzí vy velice málo,
a jsou potřeba hlavně, aby drželi opevnění na Donbasse a v záporožském směru
a tak dál tak jestli je rozmístit u hranice z ukrajinou tak, aby se podobné zátahy na ruské území nemohli dít dále.
Takže to Putinovo dilema bylo jak zasáhnout a navíc ještě to stále trvá,
jestli třeba tu oblast jako takovou nebránit do budoucna lépe, protože takto do jisté míry
prostě až skoro byzarný epizodka, že učitá diversmý skupina rusů utočí proti rusku,
tak by se asi rusku do budoucna nelíbila, aby se opakovala.
Asi nelíbila, ono se dáři, že to doopravdy byla poměrně silná facka vladím Miru Putinovi,
a když se něco podobného bude opakovat a ono doopravdy se ukázalo,
že to nebylo nic složitého, ta hranice, na které se válka v současné době nevede,
tak je velice dlouhá, a když tam budou dál pronikat podobné jednotky na ruské území
a dělat tam podobné hóra a akce dá se říct, tak to samozřejmě je velké ohrožení
nějakého obrazu vladí Miru Putinovi jako člověka, který je schopný rusy u sebe doma obránit.
Takže já si myslím, že teď doopravdy stojí před velkou otázku, co z tohle situací dělat
a jestli nechat, ať se dál potenciálně podobné situace dějí,
nebo jestli doopravdy tu hranici víc opevnit, ale tím pádem možná oslabit obranu na ukraínské frontě.
Pojďme teď nahlédnout trochu jako za roh.
Vy jste změňoval, že ta skupinka provedla ten útok v koordinaci s ukraínskými úřady.
Teď trochu parafráze není to v přímá citace, ale že o tom ukraínci prostě věděli,
že ona ukraina popřela jakékoliv příjmé zapojení.
Akci přívedli rušti občane, ale chápu to teda dobře z vašich slov,
že prostě ta koordinace jako taková tam nějaká byla.
Tak k tomu, že tam nějaká koordináci byla, tak jednak to naznačil právě Denys Kapustin,
který vede ruští dobrovolnický korpus, ale naznačil to i bluvčí ukrainské vojenské rozvědky,
který říkal, že samozřejmě podobné akce probíhají v koordinaci právě s ukraínskou stranou,
a že ukraina takovým způsobem ví a kontroluje, co sedí na jejím území a z jejího území.
Nicméně říkal, že tady tu akci možná koordinovali, možná oni věděli, ale nevedli sami.
Libor Dvořák, komentátor naš, komentátor Českého rozlasu,
který se specializuje na ruskopostsověcky prostora tak dále.
Jest ukraína během celé této války, volí takovou taktiku a strategii.
Připomnená, že ukraina volí prostě takovou informační strategii,
že když je skoro jisté, že za nějakou akcí stojí, tak to naplno nikdy neřekne.
To též platí o některých diversích, dejme tomu na krymu,
o některých dronových utocích, o sabotářích na ruských železnicích,
v tom příhradníčním nepáznů a tak dále.
Ono doopravdy, to ide ruku v ruce s tím, jak vypadala ta informační politika Ukrainy
až do teď, já jsem si praktický jistý,
že to muselo být s posvěcením ukraínského generálního štábu,
že to bylo koordinované v rámci nějaké informační politiky
v době chystane proti ofenzívy, ale doopravdy, jak říkal Libor Dvořák,
tak Ukraina tohle nepřizná, i protože Ukraina dlouhodbě říká,
že nevede boje na ruském území, ale vede oberanu primárně svého území.
A teď k tomu jméménu, Denis Kapustin.
To je tedy vše v jednoho z těch dvou úzkupení,
které byly v T-Bilgorodské oblastinu bojovali tam tedy.
O koho jde?
Denis Kapustin je neonacista, který si říká taky Denis Nikitin
pod tímhle ménem známější.
Jeho přesdívka je White Rex,
což je vlastně název, pod kterým vede i značku oblečení,
které často nosí Evropští neonacisté.
Je je, že neprost v tom,
že my rysujeme si svaštíku, runy, tam nezná,
říká se o něm jedna z nejnebezpečnějších postav
Evropské neonacistické scény.
Jakéto ideologie my to,
že vlnujeme, neprosto,
my bělej sebrali, že byli všichni.
No, vše našto dvěženě, no, v principi, nea bet.
On se po prvé víc objevil v roce 2016
při fotbalových zápasech v západní Evropě,
ale mohli jsme ho sledovat vlastně zvlášit lidí,
kteří se víc zajímají o ultrapravicevou scénu,
tak ho sledují už poměrně dlouho.
Právě jako člověka,
který vyzdvihuje White Rex,
dá se říct, že je to jeden z těch nejtvrčích neonacistů,
ještě starého strihu dá se říct.
Počkejte, a do jaké míry
tedy je pro Ukraїnu strategické
se s někým takovým spohiovat?
To je pro mě samozřejmě taky otázka.
Ono je otázka i je to zároveň růz,
který chce bojovat proti Vladímiru Putinovi.
Lidé jako on byli v růzku
vlastně už likvidování minimálně
posledních 12 let právě proto,
že jsou velice odhodlaní, motivovaní
a ochotní vzít zbraň do ruky
zároveň lidé s Belinketu,
kteří ho zkoumaly a psa,
kde je to velice inteligentní člověk
s velmi dobrým strategickým myšlením
a tak, takže já bych řekl,
že teď je to do nějaké míry
člověk, se kterým by Ukraina
sama od sebe nespolupracovala,
ale je ochotný
zautočit na růzko,
zároveň je to růz,
dá se s ním nějaká činnost
skoordinovat a tak toho
spíš využila.
Tak v té skupině byl ještě
další člověk Alexei Levkin,
který přesto, že
teď utočil proti růzku
z ukrainského území a zřejmě
s ukrainskou podporou, tak byl
před, myslím, dvě malety
nebo třemi na Ukrainii zadržen,
za schvalování útoku na Christchurch
a za to, že měl doma manifest
tady toho střelce s Christchurch,
takže byl dokonce v ukrainském vězení,
cméně teď se zřejmě hodil.
Ale obě dvě té skupiny
tedy jsou nějakým způsobem
nacionalisticky, ladené a nelíbí se jim
tedy to, jaký režim
teď v růzku vládne.
Chápu to tak, protože já jsem mluvil s Andrásem
Papadopoulou, jsem s České televize,
s Pravodajem České televize, měli jsme s ním
teď i jednu z epizod, on mi říkal,
že mluvil s něch, kterými
s těmi členi těch skupin
mluvil konkrétně s člověkem,
který si přezdívá cézár.
On je člen Legie Svoboda,
růzku, který mu říkal, že naštvaný
na korupci, že posledních 10 let
bohatí bohatly, střední třída chudla,
že mladí berov drogy,
že mají sklonik alkoholizmu.
Určitě, tak ono se dá řík,
že protipukinovská opozice
šla dlouhou dobu,
jako minimálně od nějakého
roku 2012, kdy se to začalo
víc hrotit přitěch protipukinovských
do 2011, protože se ještě
přijít, že ještě
protipukinovských do 2011
protestech, tak byly dva směry
silné protipukinovské opozice.
Jedna byla umírněnější, dá se říct
liberální, a druhá
spíš taková jako radikálnější pravěcova.
Ta liberální vyčítala růzku
hlavně korupci, pokinovů režimu
nedostatečně liberální vládnutí,
malý lůs na hů ozbyžování
ze západem, a ta druhá
spíš právě kritikovalato,
že to není takové
růzko růzům, bílé růzko,
často měli takové hesla, jako že
už není potřeba krmit, kavkaz, byly
proti přistěhovalectví ze střední ázie
a míšení raz právě vtady
tome jako neonacistickém duchu
a kapustin byl právě jako z tady téhle
části, a obědvě ty části se povedlo
na růzkem u zemí do velké míry
Vladímiru Putinovi zlikvidovat
kapustin na koniec
právě skončil v Evropě na Ukrajině,
kde se snažil svou činnost
nějakým způsobem rozvěd.
No a ještě teda druhý pohled,
jak jsme se bavili o tom, že Denys Kapustin
alias Denys Nikitin
že je neonacista
tak jestli to růzko, nemůže
ve své informační kampani
využít jako právě
tu zámynku toho, že se snaží denacifikovat
Ukrajinu a podívejte se hele
jaký si neonacista
teď prostě tam ne nám utočí na Bělgorod
a už opomeňme to, že je to
sám růz, ale vyzvihneme to, že má
ty neonacistické tendence. Tak určitě to růzko
nějaké měry využuje, protože ono využívá
v libovolný moment možnost
ve Staditu Argumentaci.
Nakolik je to spíš možnost
Staditu Vest, co učasné době
ve Prospech Ruska, nebo jestli tada Anna, která byla
zasazena tím spochybněním
schopnosti Vladimira Putinova
obránit svoje obyvatelstvo, tak
tu otázku si taky kladu, nedokážu
na ní odpovědět, nicméně je pravda
a že proti Vladimiro Putinovi
byl na růzké území vyslán jako jeden z nej
lepších predstavitelů
kdybych to tak řekl, neonacizmu
kterého tam vůbec kdo mohl poslat.
Tak a ještě zpátky k tej Ukrajiní jako takové,
byste už změnoval, že ten útok na ten
bylgorod by měl odvezd pozornost
Ruska od očekávané proti ofenzívy
která je na spadnutí, ale už
nějakou dobu čekáme na něco
Ukraina a kde bude dělat.
Nemůže
to mít třeba v očích spojených
státu i ten negativní efekt
že přeci jenom
Ukraina se zavazuje, že utočit prostě nebude
třeba se to týká těch stíhaček v 16.
Bidenový to zelencky slíbil,
my utočit, nebudeme by, budeme
stíhačky používat pouze k vlastní obraně.
Nemůže to Ukraino ohrozit, by tam má
ten strategický záměr i v tom,
že teď může přijít prostě o nějakou výzbroj.
Tady je dost těžké
odpovídat, protože je doopravdy
hodně věcí, které
nevíme úplně. Tady akce
spojených států právě tady na to,
že se potvrdilo, že částe
americké pomoci tady ty obrněnce
byly použité na území
ruska, tak člověk
z amerického ministerstva
obrany spochybnil to,
jestli to doopravdy je část téhle pomoci.
No pardon, tam byly nějaké vozy
humbí, že? A no byly tam humbí a bylo tam
víc vozů, které se dá řík, že zřejmě
byly současití tady té americké
pomoci Ukrainy. Takže američané si
mohli říct, co, když tam příště bude
v 16. No rozhodně se nezdálo,
že na to američaní byly připravení,
by dávat odpověď. Nicméně
proč to konkrétně provedli takhle,
že oni samozřejmě tam mohli
Ukrajenci, nebo
v koordinaci s Ukrajinou, je trusové
s něčím, co bude podstatně méně
nápadne. Ono také v jeden moment se ozvalo
s ukrainské strany, reakce
na ruské obvinění, že to je ukrainský
plán, tak v nárážce na rok
2014 a na zelené mužičky
na krimu, tak se z ukrainské strany
ozvalo, že před se takový veho obrněnce
se si člověk dnes může koupit, kde
jakém obchodím.
Přesně to, co ten krát
říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Přesně to, co ten krát říkal Vladimír Putin.
Tak jak to vypadá, tak jsou částí toho přemýšlení o tom,
proč se to udělá, mohl být i jaký sítlak,
třeba na spojené státy a ukázání,
že potřebujeme další dodávky materiálu
a když nám nepůjdete vstříc,
tak využijeme to, co máme ve prospy,
vlastně toho růzkého argumentu,
že je v tom zatažené na to,
a to už by jsme konspirovali,
to by jsme zacházeli do opravdy dovod
kam nedohledném v současné době.
A takže ten dovod nemusel být jenom
odvedení pozornosti, ale my skutečně nevíme,
co za toho hle byzarní epizodkou bylo.
Do opravdy ta epizoda je velice byzarní
a těžko jsou děty.
Já si myslím, že právě,
když se díváme na to, co sa zbraně
nebo hlavně za ty obrněnce tam bylo použito,
tak si člověk řekne,
že to do opravdy nebylo potřeba,
že to bylo zbytečné provokování
hlavně spojených států,
ale do nějaké míry i ruska,
s tím, že i bez tady těchhle zbraní,
bez těch obrněnců by se ta akce dala udělat
velice podobně,
s velice podobným efektem na ruskou veřejnost,
takže do opravdy tam musím říct,
že těm přesným příčnám já nedohlednu.
Otázky zůstávají, ale odpovědi se na ně
budou hledat velmi těžko,
každopáně za ty,
které jsme mohli poskytnout tak moc děkuju Vojtěchu.
Děkuju za pozvání a přijde pěkný den.
Tohle už je všechno z Vinohradské 12.
z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.
Dnes s Vojtěchem boháčem,
šéf redaktorem sedvdu Vox pod CZ.
Bavili jsme se o tom,
co víme o bojích u ruského města Bělgorod,
při ruskou krajinské hranici.
Naši nové díly najdete na webu irozhlas.cz
v aplikaci můjrozhlas
i ve všech dalších podkástových aplikacích.
Pokud nám chcete cokoliv napsat,
můžete na e-mail vinohradská12.zafináč.rozhlas.cz
Naslišenou zítra.
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Bělgorod. Městečko na rusko-ukrajinském pomezí. Ale už ne na Ukrajině, ale v Rusku. Vzplály tam boje. Jenže - mezi kým, proč a jaké to může mít důsledky? Tým Vinohradské 12 se spojil s Vojtěchem Boháčem, šéfredaktorem serveru Voxpot, který je momentálně na Ukrajině, aby zjistil, co za útokem na Bělgorod je.