5:59: Dvě svědectví z Rhodosu a jedna chmurná předpověď

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Takže proto nás evakuovali, myslím si, že nebyli tam dostat.

Evakuovali nás na pláš a tam potom postupně co tam byly ty lodi zakotvený,

tak nás odvezli do prostředší ryho, možet nás mi stáli asi 3-4 hodiny

a potom jsme další 4 hodiny, asi nebo 3 a půl hodiny pluli do hlavního měste do přístavu.

Rezskou má za sebou dosud největší evakuační operaci.

Kvůli lesním požárum na ostrovie Rodos muselo opustit své domovy a hotely na 20 tisíc lidí,

místních obyvatel i turistů, včetně těch z Česka.

Požáry hoří i na dalších místech Rezka, které sužují až 45 stupňová vedra,

v pondělí narídili úřady evakuaci na ostrovie Korfu.

Z ostrova Rodos se mezi tím do vlastí vracijí pravidelnými i repatriačními lety čeští turisté,

kteří mnohdy popisují chaos i nedostatečnou komunikaci s cestovními kancelářemi.

Jak to na místě vypadá?

A máme se připravit na to, že každoroční masivní požáry budou novodobou realitou léta?

V dnešní epizodě mluvíme s jedním z českých turistů, se spravodujem seznám sprav i s odborníkem na lesní požáry.

Je úterí 25. července, tady je Lenká Kaprehelová a 559. Spravodejský podcast seznám sprav.

Ano, Pavel.

Lenká Kaprehelová, dobrý den, pane Echleré. A volám, ze seznám sprav, teď s tím luvil s mojí koleginí.

Strašně moc děkuju, že jste na nás našel čas, myslíte, že můžeme se rovnout na nahrávání.

Jo, jo, jo, já jsem tady skvědu, a jsi mám dobrý signal, tak můžem.

Mennu se Pavel Eichler, jsem z Prahy a mám VR-regenturu.

Jsem tu navidelný dovolený, reženou a doufá dětma, se doma dvětle.

Jsme ve kředisku, který rodí v oblasti Kyotary Bíč, hotelu Lindos Imperial.

Jezikutem pravidelně, jsme tady už po čtvrtí.

Je to taková prostě naše tradiční rodiná dovolená.

Vytravili jsme se sem ve čtvrtek a měli jsme tady být původně do 29. července.

Možpáteh večer jsem na terose našeho pokoje, viděl spoustu popela a títil štiplavý tým.

A viděl jsem, že to tady je jako celý zakouřený.

Požel jsem ten večer skoro spát, pořád jsem jako kudil tady kole přesedět.

Takže já jako umím počítat do dvou, tak by byl jasný, že ten pořád není tak daleko.

Jedná příkali tady, hnáde se v tom hodilu.

Jedná příkali, že ho říkali, že to byl v konci ostrova.

A do dnes se vtosem přivný výtr.

Haráno jsem, že to moje obavy potvrděli.

Na vým Instagramu je vždyl nejdým, který už je kousek od nás.

Tak jsme sešli jako rychlé na jíz, tím, že se připravíme evakuaci.

Ale už jsme to neslíhli, výdelli nás, vyhnali hnedka na pláž.

Jednou prostě v žapkách, v šortkách a v tričku, bez okladů, bez věcí, bez peněz.

A okamžitě pláže nás hnali dál, tady kolem nás zase chodí výtad.

Hácí tým do tohlejíky a hácí tý letadla.

To situace se měnělá každou minutu, to bylo dramatičnější.

A po setě jsme učíkali už křed ohněm.

Bylo to jako hlavé poceňení, jako blůstajů, tak tady od hotelu.

Tohle já jsem vždyl na technu, tak vám ve kodlišku, když učílo s čirosti,

neslouzným plinem, tak jsem chytnout, byl nějaký prostě dál, znamočil to,

obázal dětem o pliče a po seti na takhle jen učíkali, učíkali a učíkali.

Asi po dvou, třich kilometrach, predsebrali od vám, můžu se otočit

a viděli jsme, že celá oblast je v plamenech.

Do 16.50 km daleko bylo vlastně vlastně menej Gennady

ze pomocí místních, který nám dávali vodu, dávali nám prostě instrukce,

kousek třeba nás popovezli od cestovky, žádná podporá, žádný kontakt.

A posledně jsme se jenom zdavem, rando prostě, kam nás jsme sprout lidí.

Tam prostě v tom Gennady se nás ujel něco jako dobrovolné, asi čiho.

Byly to místní náty, uči to nebyly jako profesionalné.

A ty nás tam nejříd skromářili nějaké škole

a o tam tady jsme se přemýstili do nějakého hotelu

a tam jsme stali několik hodin než jsme věděli,

že pár kilometrů od nás zase hodně hoří.

A bylo nejvěstný, že tam učitě nepristíme,

takže v kolem jedný hodin ráno učitá další evakuace.

Bylo už závšetnice armády, kdyby nejíždili autobusy

a odvezli nás do oblasti kolem profesoníci,

takolej jeho tady ostrova, které jsme teda přespali.

Pořád ten ohadní byl vidět, to bylo jakým apokalipickým filmům.

Ráno dobrovolné, jsme dostali teprvný kontakt

od přestovky, že pro nás přijede nějaký autobus,

převezli nás úplně na sever přesteli ostrov,

kdy jsme měli tady vypálné kuzemě,

který byl obrovský tím.

A teprve v tohle rozstavu museli jsme přespali na zemi do dešinu dne.

A jak jste na tom s věcmi máte ubec pasy cestovní doklady

nebo to všechno zůstalo v tom původní místě?

Teď jsem tady na tom původní, ten hotel je netchnutý.

V nějakým perimetru prostě několiká desítek metrů

a zahatou hranící je úplně čerho.

Jak jsem schavil o jeden šok vody za druhým,

nevědeňte prostě, že tohle je velkým hotelem na chrání

a všechno tady konec se padlo.

Takže se vám podařilo dostat se k vašem věcem, k vašem pasům, Mata?

Jo, teď už jsme byli i na pokoji, tam prostě je netchnutý,

zbalíme se, ale do postatních výlej nevěděli,

že jsem bude mít pasy, myslím, že ti budou mít hračky,

že budeme mít zvoblečení, počítače.

A já jsem se půčil tady auto-supčovně na dobrý ménor,

tak se kdyby ty místí nám nevěřili

a nechali nás tam, tak jsme úplně jako bez pomoci.

Takže jsem se půčil autodir, se jsem pro věci,

budeme se vrátit zpátky na hotel a budeme důvufat,

když se dostaneme výmáty nektu.

Takže jako tu my chvíli býme, že máme věci,

že jsou pořádku, že my jsme zpořádku

a pak budeme řeší, tak se dostaneme do Prahy.

Vyjdeme pokroku.

Já jsem vej jako delegát amatéry,

takže kolem mě spoustu jako senior lůstřeska,

který nemají mehraní karty v mobilu,

nemají informace, nemají přísobky informaci

přeslánící tím, takže chodí sami o sportickým a dotázama.

Předtě jsem jednou paní sice vesem na hotel,

vratím se zpátky do Rodosu,

tam další skupinu jsem odvážen,

takže dneska tady půjde jako transfer pro závazadla

a takže jsem se jako tím lidem,

který nemají prostě taký úžasný,

jako já, poboc,

takže nemají hotovost, nemají doklady,

nemají přijazyk, nemají přeslánící tě.

Vždycku se stále potíká spužáry,

nejvíce zasáhli Ostrov Rodos,

úřady tam evakuovali asi 19 tisíc lidí.

V oblíbené turistické destinaci

jsou podle ministerstva zahraničí

asi 4 tisíce Čechů

a přibližně tisíc z nich muselo být evakuováno.

Dalších několik stovek čeká na let domů.

A bylo toterá kopeklo samozřejmě.

Plameny děti se báli

výhrady většinacistujících

milake komunikaci s cestovdími kancelářemi.

Už jsem potom delegáce psala

i obkám žitě mi zvedněte telefon.

Protože telefony nebrala,

vždycky nám řekli, napíšte nám smsku,

ale řekli, že odmý se on je strach

a nevěděli jsme, jako co bude.

Ta situace delegátů je takové smily

prostě složitá

dostat se k nějakým dopravním prostředkům,

které by mohli evakuovat

turistí je velmi komplikované

a ten delegát musí všechno tohle to obstradat

komunikaci s myslím agentem

a pak teprve může lidem začít říkat,

kdyby mohli jich tak v hotelem

v polikě vyzvednu a tak dále.

Tam byl prostě obluntapaní delegáka,

která měla tu oblastky,

a to je Alardo, na starosti

tak ta prostě celý den nekomunikovala

a když se konečnějí nikdo dovolal,

tak ještě bylo na něj arrogantní,

ať prej není se nepríjemný

s tím, že pri evakuace

není, že za dvě hodiny na zubitou spátky.

Cestovní kanceláře tvrdí,

že klientům rozesílali varovné smsky

a zřídili pro něj infolinky.

Klára Pavlíková radiožurnálo řekla,

že kancelář spolupracuje s místními úřady,

a že delegáti na místě neustále

předávají klientům aktuální informace.

My jsme připravili evakuační autobusy

a bylo našim plánem

klienty stáhnout na sever do bezpečných oblastí.

Nicméně jsme narazili na evakuační zónu,

kde už byla místní policie.

Delegáti byly vlastně fermanenci

od včerejšího odpoledné,

kdy neustále obolávali klienty,

snažili se s nimi spojit.

Klienti evakuáváni různými záhranými složkami.

Ředské úřady, ale zatím nevydali

plošné doporučení vůbec necestovat

na Ostrov Rodos.

Podle řekuje ta situace na Ostrov je stabilizovaná,

ty požáry už jsou podkontrolovým

a tedy jednoho jediného místa

a proto tedy české ministerstvo

zahraničních věcí nepristoupí

k podobnému kroku, ke kterému

například přistoupila německá strana,

tedy k plošnemu varování předstou

na celý Ostrov Rodos.

Zrodu chců se lidé jenom nevrací,

ale také tam i dnes další míří

mělo bych být okolo 12 sled.

Honza Novák spravodají.

Seznam správ, přímo na Ostrově Rodos.

Honzo, ahoj.

Ahoj, ahoj, a do lýden postukačů.

Honzo, můžeš nám popzat,

kde teď si a jak to tam vypadá?

Takže já jsem despoň ve městy Paliráky,

což je vlastně ve vnitro zemí

se na nejvyšší tribuně

ve sportovní hale

počle primárně na basketball.

A přede mnou

jsou desítky možná tak stovka

lidí, turistů,

kdy tady už v několik dnů

přenocevávají.

Na té palubové desce jsou madrace.

Už tady vidíme dokonce

vojemské skladací postele

zpoušla takových modlých pohodných křesílek.

A tady jestli pouhledití

takové takové 3 let

až do týlenčovského beku

můžete tady lumpačí,

s těch madrace zestaví bunkry,

kdy se tady hází na koš

a mezetím ukryjí zejbnistní dobrovolnici,

vodím tu je pár seniorů

a tady takhle

vlastně bivakují

turisté, kteři byly v postatě

vyhnání ohní

v dížni části ostrova.

A co ti říkají, z jakými příběhy se

vždyškal, tak vzledem tomu,

že tam jsou pár dní, tak předpokladám,

že se asi nemůžou v tuhle chvíli dostat domů,

co se rozvídaš.

Já jsem viděl, že tohle hovořilo

z hlavní, nechci víc organizátorkou,

ale ženou, která tady byla odpočávsku,

tohle je vakočný místo,

zinkulé jako další celá řadá

po celém ostrově,

bylo to v sobotu odpoledné,

kde vlastně byl ten největší náport

těch požáru

a říkala mi, že v době největšího

můžeme přestavit 900 lidí

v jedné sportovní hale.

Ty lidé jsou tady z různých důvodů,

primárně nemají kamíc

problém celého, kterou dostuje ten,

že dížný část ostrova

se přesunulá sever,

ale ten nechci nedostačuje,

takže proto to musí využívat,

to je dosteprovizorní místa,

jako jsou právě hali sportovní,

byl jsem i v gymnáziu,

byl jsem rokom se bývalet.

Tyskoté se děkolby, kde tam jsou na zemí.

A přespávají tam nebo tam nějakým smutem

přečkávají ten den a noc

desítky 100-5000 turistů.

A co ti říkali o tom,

jak museli před ohněm prchat?

Nejvíc jsem by spovídával pochopitelně České

turistě, a ty jsem by spovídával

během Čeliška dneška.

Já jsem národos přeletěl

v neděli večer kolem 11.

hodiny, v dním z prvních letů

České republiky.

A v noc jsem strávil na letišti

spolu z dalších desítkami

nen Českých, ale dalších turistů

mě, kteří utíkali opravdu

na poslední chvíli, kdy

jediné, co měli se vol, byly opravdu

jako občantké vůkazy pasy pár korun

a neměli ani častří

zavazadla. Dění zase měli

častří zavazadla, ale třeba utíkali

před pláš a evakuovala je lot.

To znamená, že ty zavazadla

museli zůstat někdy na pláži.

Další se dostávali autobusy a podobně.

Tak příběhu je plá roda

a jsou hodně zramatické

autobusy. A změňoval si,

že samu tedy tedy turisté různých národností.

Ty si mluvil, jak to říkáš

převážně z Čechy, ale jsou tam

tedy i lidé z jiných zemí.

Ty jsem zeptal teď do řežené zátov,

že obočí až o 20 národnostech.

Já tady samozřejmě stešim Němčinu, nejvíc

Angličtinu, Holandštinu,

Fransouštinu, Slovenštinu,

Polštinu, rozkrátka všechny

Evropské kazyky tedy jsou.

A co se dozvídáš o tom, jak

se zahují, nebo jak se chovají

v tomhle případě cestovní kanceláře.

Protože se objevila i v Českých médích

kritika na adresu

některých cestovních kanceláří

za to, že nedostávají lidé informace

nebo dokonce dostali nulovou pomoc.

Potvrdzující to

turisté na místě?

Potvrdzují, by jsem toho světkem,

protože jak jsem trával čas na tom letiští,

jak jsem sladoval tu komunikaci

český delegátů s těmi lidmi,

kteří nechtili trávit

z těch evakuačních centrum.

To vydají na letiští,

že by případně mohy nastoupit

do nějakých z těch evakuačních letadel.

A to jednání,

no nebo to přijení, tato svrát na tom letiště

byla dost na pětá, protože

ty lidem v něj vůbec žádnou informace

vůbec, tak třeba jsme vědět, covkoliv,

a vzponě jsme vůbec, jako já řám,

možnost letit, kdy

zdele budou mít ubytování

protověnou noce, nebo po další dní.

Jako tady, že tady jsou madrad,

co tam chtali celé rodiny na zemi, na dk,

na rušních, protože

některé v nich neměli dít můvodné

šty rušníky z hotelů,

a tě delegáty odpovídely,

vlastně, že neví. Ano, omůvali se,

jako byla vedět věstá dávka empatie,

ale informace

nula.

Nemohorem to, kdy jsem teď kontekl

s těmi místů jedny,

který říká, že to není problém pouze.

Ale že na tedy, které se dostávala

i delegátům z dalších

sestovních agentur.

A další věst, která ještě tady

hodně rezonuje, je,

že vysadla z turysty stále plítají,

který je oglomný universitek

kapacity místa. Všichni mi těkje,

že na bookingu a podobně neleze se

na žádné ubytování.

Tak mě vidím, které byli mnohem

ráči právli čas v hotelach,

nedev na pláži, ale jsou tady

šty vlopičně.

A nové turyste tříždějí,

které jsem převěděl v neděli,

tak minimálně spolovený to letadlo bylo to ne.

A povedlo se ti dohnat někoho z

sestovních kancelářin nebo delegátů,

kteří by vysvětlili, co se vlastně děje

pro čturysty dálná hořící ostrohu vozí?

No takhle, ono je to trošku

složitější, protože pochopitatě

ty delegáti opakují to,

že za něho hoří

sestovní agentury od těch

můvčích tyich informace právno by

dělali a nedělejte paniku a podobně,

ale to, že to neznádejí

je naprosto zřejmí.

Minimálně neznádejí tu komunikace,

protože těm lidem, když jsem s nám

můžu velmi říkali, ale kdyby nám řekli,

že předtadlo by nejsou, že pojedeme

za dva od svední, tak se nějak

a spojně na tom přepravíme, ale

nám říkají nic. A toho mimo o ty

druhé fázi, když už je konflontovali,

ty první fázi, kdy začali ty požády,

tak v postatě ty delegáti

bez bůbec telefonej,

neotkídali na žádné zprávy,

až se vydá se odsitnit v hledy bez výčeho,

bez alazadel a pouze odkázáně

na místní řeky, kteří zutra antastyční.

A z toho, co ti říkají

i místní lidé honco, dá se

odhadnout nějaká prognosa,

jak se situace bude vyvíjet nebo dozvídáš se,

co je v tuhle chvíli potřeba nejvíc?

No, tak tej nejvíce potřeba

asi odvést si lidi,

kteří chci jít o vě.

Ještě furt je dostatečné, protože

když jsem potkal

několik skupiny českých koristů,

jednimi z nich bylo 14,

kteří, co jsem dostali opravdu

za strašně dívních okolností,

předtěli v sobotu večer,

když už bylo jasné,

že to místo, kde by mě je právě

svoj dovolenou, bylo evakuváno,

respektive tam nebylo doporočeno bydle,

to bylo nebezpečit.

Takže samozřejmě ta sajich frustracé

je zmásobená, a ešte

lepěli to zmážovat mě už

třetní noc práví na letiští.

My se tu bavíme, Honzo, o tom, jak ta situace

dopadá na turisti, ale samozřejmě

že dopadá velmi vážně na místní obyvatele.

Jak to vypadá z jejich

perspektivity si měl možnost?

Několikali mi mluvit, co ti říkají?

To je naprosto fantastičký tady přistup.

Teď lidi jsou drtí večně dobrovolníci,

kteří tady pomáhají těm turistům,

přenestli ogromné mnojství

dla, tady dokonce vaří,

kteří to zmít, laskominy

a to je všude.

Další dobrovolníce se tady místní

tady všli transport,

a lidi jsou tři evakuálším center

na letiště neveluzných poselů,

kam jsou přeměstvěmání.

Ten přístup místník

je naprosto fenomenální.

Samozřejmě důvěm dechem,

když s měm povídám,

tak tohle je největše tragédy,

protože oni nikdy nechůdl obhodnout

evakuálším nezažely.

A takovým dled,

efektem, že půlkal ostrové

musí přesunout evakuálším,

to nezažely, takže to

mě to je spohopetelně velká rána

i z toho biznisu a toho turyzmu.

Honzanovák, reporter se znam zpráv.

Honzo děkujeme.

To taky děkuju, veský den.

Evakuálce kvůli požárum na řeckém ostrovi

se už dotkla 30 tisíc lidí.

Je to největší podobná operace

v dějinách země.

Situaci na ostrovi hasičům komplikuje

také silný výtr.

Sašiním pomáhá 15 letovnů a helikoptér.

Na pomoc vyslalo své jednotky hasičů

také slovensko.

Zustáváme velmi ostražití.

Naši statiční hasiči pracují

nepřetržitě, aby zajistili,

že se ohení nedostané mimo kontrolu.

V současné době je zasaženo

asi 10% ostrova.

Na rodu panuje i na ostrově korfu

západně odředské pevniny.

I tam ohení donutil lidi opustit

několik osob na pobřeží.

Užady zatím nehlásí

žádné oběti na životech

mezi místními ani turisti.

Některé ošetřili v nemocnicích s lehkými

zreněními. Místní za sebou

při útěku museli nechat svůj veškerý majetek.

Něktejří přišli o všechno.

To spětíme!

Na spořáku

vám to dost necinka.

Kam z penězi, aby byli chráněné

před inflací?

Fond monetika zhodnotí jakoukoliv

částku o 6,5% a to firmám

i do mátnostem.

Více na monetika CZ.

Martin Možný

z projektu FireRisk

zástupce Českého

hydrometrologického ústavu, který má

na starosti monitoring půdní velkosti

a problematiku rizika

hlavních požáru. Dobrý den.

Dobrý den.

Pani Možný, když se díváte na tisprávy, které

přicházejí z řecka, co vás k tomu napadá.

Jsou ty každoroční

masivní požáry novou realitou,

na kterou se máme připravit do budoucna.

No, tím, jak se otepluje

i u nás postatě přibývá

počet tropických dní,

tak i samozřejmě rost riziko

nebezpečí požáru.

Takže už ten minulý rok nám ukázal

obrovské množství požáru

přes celu Evropu

a zažili jsme i největší požár

zaznamenání u nás.

To bylo to české švícarsko.

Takže musíme se připravit,

že to nebezpečí bude vzrůstat

na druhý straně. Ten rhodos

je atypický v tom, že

tam ta ploha, kterou zachváti

o ten požár, tak je to

opravdu velmi mnohutný požár.

V řecku, ale hořívalo

vždycky.

Je teď kvalitativně ten požár

že jste daleko 1000 km

o tam tuto, ale stejně dá se

říct, jestli se nějak kvalitativně

ta situace změnila.

Změnila se v tom, že tím, jak se

otepluje, tak je stále přiznivější.

My tomu říkáme požární počasí.

To v podstatě

vytváří podmínky pro rychle

šíření požáru.

Dávši věci, která tam je,

že přibývá suchých period.

To sucho, aby byl dostatečně

proschlý ten porost, aby dobře hořeho

je určitě velmi důležité.

A plus,

musí někdo, nebo nějaká možnost

zapálení toho porostu,

bude třeba v lidskou neopotrnosti

nebo nějaký blesk,

který zapálí ten porost.

Do sen se vás těla ptát, jak takové požáry

vznikají chápu, že to je asi velmi

individuální, ale má to přece

nějakého společného menovatele.

Většina požáru vzniká právě

přitom souběhu, že musí byť sucho.

Vhodné požární počasí

tak asi z 95%

je příčino vidská neopatrnost,

která způsobí

odhodit třeba ochárek

od cigarety,

nebo jsou to o hniště,

nebo i to může být třeba jískra

od nějakého stroje,

která zapálí podstatě ten porost

a ten se potom rychle šíři.

A tedy si tomu správně rozumím, tak

ta půda v tuhle chvíli je ještě

vyprahlejší, než byla,

protože v řecku asi

bylo vlchko ani v minulosti,

ale teď tedy ty pormínky jsou ještě nazrálejší

tomu, aby velký typ

požáru znikl snadněj.

Určitě tam je sucho,

velmi vysoké teploty,

čo je natychpěta 30°C

a ještě tam hrájé roli,

to, že ten porost velmi snadno hoří,

to znamená, jsou to

borovice, takové typické

přímořské, které mají v sobě

hodně priskyřice a cipřiše,

to je porost, který

snadno a rychle vzplané

a pak je tam ještě

další podstatná věc,

k tomu jak je nahřátá,

ta severiní část Afriky

a pravdí nám ze severou

tak je tam i nestabilní

zvrstvení atmosféry,

to znamená takový komínový effekt,

který urychluje to hoření

a proto, když se poděváme třeba

dneska ze satelitu

sledujou požáry po celé Evropě

tak tam vidíme spousty teček

na jého Itálie,

ale takhle masívní požár

je jediný na tom rodosu.

A je takové požáry

možné předvídat?

Když se podíváme i na ta svědectví

z místa od českých turistů

i od zahraničních turistů

či od místních, říkají,

že ty požáry se vlastně šířili

hodně rychle nebo vytváří

zvláštní cesty,

že třeba obej dou některá stavení

je tohle vůbec možné předvídat?

Je to nebezpečší požárů

a hlavně u těch velkých požárů

se dává učité riziko

a když jsou splněné všechny

tady ty v podstatě, jak jsem jmenoval

sucho požární počasí

dojde k nějakému znícení

a je instabilní zvrstvení

teatmosféry, takzvaný tenkob mínový effekt

takže když dojde k tý tomu

souběhu tak je velmi vysoké

nebezpečí, že vznikne právě

velký požár a

pokud není včas zastavené

na začátku tak se velmi rychle

šíří a pak si vytváří

takový vlastní počasí, když se

rošíří na větší plochu

a chová se vzpůsobem,

že velmi těžko ho zezastavit

když už se rošíří na větší plochu.

A v tuhle chvíli dá se předvídat

jak se tedy bude vyvíjet

tenhle konkrétní požár

na ostrově Rodos?

Ten požár je neská na ploše

v podstatě desíte kilometru štverečních

už ve středu toho ostrova

když se tedy deteková

protože příří se tam

s to nějaký kous

takže se velmi obtížně

v přesně detekovat to zase

žené území

ale je to velmi mohudný požár

a zatím se šíří

je tam seberní proudení

takže na jich

ale my očekáváme podle předpovědi

že se to bude měnit

takže se očekávat

že se může šířit podstatě

takové požáry vůbec uhasit

dá se odhadovat

jak se ta situace bude vyvíjet

v tom lepší padě?

No tady velmi jako obtížně

protože samotné ostrovy tam samozřejmě

převládá takové vytrnější počasí

a teď momentálně

tam je hodně fouka

a vzadem k zase ženým území

tak říká se, že když to

přesáhne nějakých 100 hektarů

ta zase žená ploha

tak si ten požár vytváří i vlastní počasí

takže se chová nekontrolovat elně

a proto je ta situace

velmi nebezpečná

je to v podstatě neská

v tom středou moří a v Evropě

jediný místo, kde je takhle mohutný požár

Já jsem těla navázat

na to, co jste změňoval o tom,

že když se díváte ze satelitu

že těch teček už je pojždní Evropě víc

přičemž, ale tahle je tedy

nejzásadnější největší

kce z těch vašich pozorování

a z informací dat, které máte

k dispozici hrozí, že by se

vlivem toho vedra, které v současné době

hlavně výždní Evropě

panuje mohly podobné typy požáru

objevit i indé?

Určitě, ty požáry

zatím v podstatě až do toho minulého

roku, nejvíce

se jich samozřejmě vyskytovalo na jihu

kolem toho středo moří, kde

takhle mohutné požáry nad 100 hektarů

v podstatě byly nechci říct běžné

ale vyskytovali se dosť

často, docela dosť

často byly i na severu, třeba vysšvédsku

kde hořili velké plochy

i hličnanů

a té střední Evropa byla taková,

že se nám to vyhýbalo, pak

došlo k tomu, že i nějaké

ty větší požáry se vyskytovali

nejřív u našich sousedu

a v tom lojnském roce jsme zaregistrovali

u nás požár, který měl

přes 200 hektarů, takže

v podstatě ozeučikávat, tim

jak se bude voteplovat a bude přibývat

v teh tropických ní, tak

tyhle ty velké mohutné požáry

se můžou vrušířit i u nás.

A potenciálně tedy i v těch turistických

destinacích tam by se mohlo něco takového

stát i do konce letošního léta,

vzadem tomu, že meteorologové teď předpovídají,

že ta velna vedér nepominé

asi ani v Srpnu.

Zatím u nás ta situace sebej

vylepšovat, tim jak se bude

vochlasovat a přijdou nějaké srážky,

takže dojde k nějakému

řeky bych sklidnění trošku té situace

i zlediska té

půvdní velkosti trošku mírně

se to zlepší ten stav,

ale na jihuté Evropy tam

zatím v některých lokalitách nadále

bude přestek 30°C

a bude tam

proudit velmi teplý a suchý vzduch,

takže tam se čekat,

že bude ta situace

špatná.

No a co to znamená v praxi

v souvislosti směnícím se klimatém

které jej provázejí se dlouho doby

upozorně na to, že lidé budou muset

přispůsobiť své chování,

tak máme to tu teď černé na bílem,

že bude potřeba přehodnotit

například tyto, jaké nastavený

turistický průmysl, jak my o něm uvažujeme,

kam jezdíme, jaké informace vyhledáváme.

Učitě a už to vidíme

třeba u toho národního parku

české Švícarskou, kde

v podstatě nově legislativa

umožňuje vedení toho národního parku,

že v případě,

v případě dramatologický ústav

vyhlásí nebezpečí, vysoké požáru,

tak může

regulovat i počit náštivníku

v parku, může zakázat

některé činnosti, takže

má možnost trošku, jakoby

regulovat ten stup do toho národního parku,

což si myslím, že je dobře.

A je možné se připravit k nějaké

rapidní akci, když teď přemýšlíme

o těch, řekněme, středu mořských

destinacích typu práve ostrov,

ze kterého není možné uniknout,

na třeba nějaká lepší, rychlejší

odpovět na ten samotný požár,

co ukazuje vaše

informace a to, čím se zabýváte

vy v tomhle směru?

Tam všechny, tady ty středu mořské

země jsou vybavené, vystřeba

Chorvatsko, nebo Itálie, tak jsou

vybavené technikou, která

lítá nad našimi hlavami,

pokud tam jdeme na turekráci,

vidíme, že v podstatě hlídku

i neustále, ta dla, který

snažej se najíconej, rychlej

ten požár, tomu neoze zabránit,

ale rozhodující je právě

pak i mí dostatek techniky,

či asi cích letadél

a okamžitě je tam vrhnout

a nedovolit tomu požáru

velké rošíření.

Když se pak rošíří ten požár,

tak už velmi těžkohode

zastavit a on se chová velmi neprzedvídatelně,

to znamená,

že může se rošíři

kamkoliv, takže je to velmi nebezpečná

potom situace.

Martin možný

z Českého ideometrologického

ústavu, který se podílí na projektu

Fire Risk a zabývá se monitoringem

budní velkosti a rizike

mlesných požáru. Děkujeme.

A to je z úderního vydání

podcastu 559 Vše

a vraďte se k naším epizodám

kdykoli a odkutkoli

všechny je, najdete na seznam správách

v podcastových aplikacích

i na platformě podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký tip

či nápad, píšte nám

naše adresa je za minuto 6

zavinač soz.caz

najdete nás i na sociálních sítích Twitter

a Instagram.

To byla Lenka Kabrhlova.

Těším se zítra.

Děkujeme.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.