Vinohradská 12: Deziluze zubožené Kuby

Český rozhlas Český rozhlas 7/10/23 - Episode Page - 24m - PDF Transcript

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Není benzín, nejsou oslavy, není elektrina, nejsou lednice, nejsou lednice, není jídlo, kuba v krizy, zase a teď v době 70. výdočí začátku revoluce.

Přijde na pomoc Čína. I na to se ptám Eddie Freisler a mého kolegy ze zahraniční redakce, který osud kuby bedlivě sleduje.

Dnes je úterý 11. července.

Ahoj Adam, vítej ve Vinohradské 12.

Ahoj.

V amerických médiích se před nedávnem objevila poměrně zajímavá informace a zpunct mého lajckého pohledu ze ptám se tě naní, totiž ta informace byla o tom, že by Čína chtěla postavit na kubě armádní víc vykové středisko.

Říkám to dobře a už je rukav rukávě?

No, je to znepokojíci informace. První přinesl Denning Tull Street Journal, potom New York Times, o něj citují vysoké americké představitele, kteří mají přístup k tím spravodinským informacím.

A ona de o to, že Čína udělně chce na kubě vybudovat takové spíš spravodinské centrum a odposluchávat to, co seděje v Americe.

Při sejnom kuba je od Florydy, od toho nejnžižnější, od Cípu, zdálená zhruba 145 km.

Takže kdyby se jim podařilo tohle vybudovat, tak by vlastně slyšeli konverzace na celém jého východě spojených států.

A tam je spoustavojenský základen Fort Bragg, dokonce v Severní Karolině, největší vojenskou základou FOSAM, a to je tam ož 53.000 vojáků.

Tak je tam Cape Canaveral, od tam tu startují rakety do Vesmíru?

Přesně tak, takže jim dá o to, že by odposluchávali telefóny a sledovali datovou komunikaci, radary, to, co se prostě děje na internetu.

Tydení k jaspoň tvrdí, že kuba není jedinou zemí, kde Číhani tohle to chtěji vybudovat.

Na dobře, ale tohle to přece hází trošku vidlé do vztahů kuby a spojených států, ne?

Tak ty vztahy nikdy nebyli moc dobrý, dokonce byli příšerný, zvlášť a pouvětěství revoluce Fidel Castro v 60. letech.

Můžu měnovat, samozřejmě, boj v zátoce sviní, nukleární krizy, kdy tam suviť ještě za Nikití Kruščova převezli jeden zbraně, nebo tam chtěli převezli den zbraně,

a dokonce to vypadalo na to, že Fidel Castro byl ochoten dokonce na Ameriku těma zbraněma zautočit.

Takže v té době Amerika uvalila, bylo to v roce 1962, to známe embargo, obchodní a finanční, které platí do dne si to vlastně nejdelší embargo, které, kdy Amerika na někou uvalila.

Na ostrovi se mu říká Elblokáda, což je samozřejmě nepřesný výraz, protože tam žádná na mořinu blokáda, kolom ostrova není,

a dál tam jezdí venezuleské, ruské, iránské, tanky reálodě.

Takže ty vztahy vyjímá období, barak a obami nikdy nebyli dobré.

No a tedy když přichází ta správa, že by tam jak jesic vyčiště špionu nebo špionářní odposluchávací středí sko mělo existovat,

tak to Amerika řeší nebo spojene státy se v učitou brání?

To asi za tím nevíme, co se děje, samozřejmě vzáklisí, protože to jsou všechno nepodvrzené informace,

ale ty dva dve dnejky, které jsem menoval, tak ty bylo říct, že nic takového neotiskli, kdyby tohle měli ověřeno.

Kuba tvrdí, že to je jenom zprostále, že nic takového se neděje, čí na to vůbec nekomentala klasicky,

takže my vupravo nevíme, co se může dít, ale já myslím, že to učí Američnice nepokůje,

tohle to nemusim ani připomínat ten pátrecí balón, který předlítával přespojené státy.

Evidentně zbíral citlivé informace, předlítával nad tvojenskéma základnama, takový má citlivéma objektom.

Takže kuba to můžem myslet i tak trošku jako nashvál v uči spojením státu?

Čína je pro kubu vitální, protože je to jeden z posledních spojenců.

Kuba vlastně vždycky byla závislána nějakým větším státu,

že byl to sověcký svá zlůháleta po jeho rozpadu.

Se Fidel Castro pořád rozlížel, kde by zase získal nějakou ekonomickou pomoc,

našelý samře ve Venezole, Ugačávez, ze svého ideologického souputníka.

To Rusko se znovu vrátilo, teď že podepsili s Íránem nějaké dohody,

takže potom to je většině nacházet nějakého spojence

a týčí něco můžou kromě cukru poskytnout.

Je to třeba to, že jim tam umožně nějaký ojenský základny.

A kuba potřebuje pomoct, potřebuje najíci nějakého partnerá,

který jí dá nějaké ekonomické výhody, potřebuje to.

Kuba to určitě teď potřebuje.

Já jsem teď kamovil o tom cukru, jenom by chtěl říct,

že kuba teď produkuje nějakých půl milionu tuny, třeba cukru hročně

a už někdy v roce 1894 to byl milion,

takže oni nedokážou pomoct produkuat,

protože všechny ty rafinéry je vždy skrachovali,

nebo jsou v rozkladu.

Jde tam taky o to, že když říkám půl milionu,

tak 400 tisíc koupuje od nich čína.

Tak si přestavte, kolik cukru zbývá pro ty obyvatele.

Ale ten ostrov se nachází teď tak tíživé situaci,

že nemají ani pohodné hmoty.

A dokud se zrušili po prvé, když pominu,

covidovou pandémi, tak zrušili první máj,

což vlastně nejdou liší,

že svátek té kubánské revoluce po 26. červensi,

kdy vznikla ta revoluce, nebo začala

a utokěm na anávojenská kasarna Móncáda,

Santiago de Cuba v roce 1953.

První lednový týden, kdy tí kubánší partizáni

věli do Hávané a oficiálně prohlásili,

že kubánská revoluce zvítězila,

a pak je to ten první máj.

A ten první máj je většinou o tom,

že kubánské úřady do slova svézou

lidi z celé ostrova autobusy na to náměstí revoluce

do centra Hávany.

Takže tam máte prostě milion lidí,

které pochodujou a režim může říct,

podívěte, se máme absolutní podporu lidu.

A tento krán prostě, jak neměli benzín,

tak někou přivys nemohu.

Takže komunistický režim vlastně,

kdy palivové krizy zrušil i teda o slavy prvního,

má je většin.

Přesně tak, samozřejmě teď dělou to,

jestli zatím není něco jiného.

Některí experti tvrdí, že prostě Miguel Diaz,

co včasný prezident Kuby,

se obával to, že by tam mohli dojít

nějakým protestům, připomnenom to,

že v Červensi roku 2021

tisíce lidí protestovali

v ulicích Kuby, nejen Hávany,

ale i v dalších městech.

Bezprecedentní protesty

největší odřekněme roku 1994,

kdy Kuba zažila tu krizy,

které se říká Balceros,

kdy lidé mě vzoufala

s naze z toho ostrova utíc,

tak vyrážilo namoře na vorech

a na duších odkohole

a snažilo se přeploutu Florickou užinu,

kterém je mimo chodem veľmi nebezpečný,

tam jsou tam nebezpečnené pródy

a je tam taky největší údeň,

největší výskyt žaroloku na tomhle úseku.

Takže došlo prostě k těm datěm protestům

že možná kubánske vydení řekl o reči to,

ale to zrušíme, aby jsme si neuděli

toho studiu, že na jinou Davy začnou vrstě

protestovat proti revoluci

a celými našemu režimu.

Proč na tom Kuba je tak špatně?

No, ona prakticky má problémy každou dekádu.

A teď se říká,

že se přiblužuje k tomu

v plášním období

taj vlastně výraz Fidel Kastra

který tak označil 90. leta,

kdy po rozpadu sovětského svazu na jednoutá kuba

přišla omece naše ozponsora

všky do života, revolučního života,

jak to na kubě říkají.

Ta země se od skonce tvrdí se

odcitla na hraně hladomoru tedy.

Na tom opravdu tak špatně nebylo jídlo

obrovské výpadky elektriny,

znovu nebyly pohoné hmo.

Uplně si tam ten život zastavela.

Je to jen do mě, kde nemá

te možnosti zaplnovaní ventilaci,

je to příšlenou tropická země,

je většině tmá, máte hlad,

co dál, že a teďka

já jsem mluvel skateřinu

v řeřinovou z metropolitní univerzity

a tam je řekla, a ona tam byla

a teďka na podzim, na víc ten ostrof

zasáhli hurykány, což samozřejmě

tý ekonomice taky nepomáha.

My v nějakých oblastech trvalo

téměž 3 měsíce trvé zpátky elektriny.

Řekla, jakou zajímovou větu,

že spoustu tím kubáncům de o to

zachránit svoje lednic a mrazáky,

takže si ve mou ty lednic a dou někam,

kde je prostě elektrina,

tak aby se jim neskazalo jídlo,

protože ho mají tak malo,

že by se jim neskazalo,

tak by okam žitě hladovili.

Takže po 70 letech revoluci,

oni jsou v takové dle situaci.

Našla jsem kubu v tom, co dělá nejleté,

a to je skutečně umět

z toho minima

normálního života nebo smahu

o pokračení.

Těch důvodů je samozřejmě hodně,

ona se nedaří ani Venezuela,

která je sponzorovala po sověckém svazu

a nachází se prakticky taky

v ekonomické krizy, takže těch ropných tankerů

příždí daleko méně dohavaný,

i když se Maduro, Nikolas Maduro,

venezolský prezident stále

snaží kubě tu zlevněnou

ropu nebo ropu za darmo posílat

v rámci pomoci.

Kuba samozřejmě,

nesíla síť agentů

a velitelů a vojenských plánovačů

aby náhodou čavizmo

neskolabovalo nebo

aby nečelilo nějaké interní,

rebély, tak se o to

kubační agenti starají,

aby zahasili jakoukoliv

krizy nebo jakékoliv postání

uvnitřeba venezolské armády,

pak je to samozřejmě

to americké embargo, který učitě má

nějaký dopad, protože kuba nemůže

být součástí nějakého finanční

sítě, v rámci vlastně globalizace

pak je to učitě covid, protože

i kuba samozřejmě

uvalila na nasvatelé karanténu

dosť dosprísnou

a problém je samozřejmě

v tom, že už jsme mluvili o tom cukru

který už teďka je prakticky

vlastně kuba ho skoro nevyváží kromě té číny

můžeme možná říct, že je tam

ještě trochu tabákový průmysl

který může být nějak konkurenci schopný

ale kuba

si prostě vzadila všechno na jednu kartu

a to na turizmus a samozřejmě

během těch dvou let na ten ostrov nikdo neprížděl

protože nejen, že byli kubánci karanténě

a byli jsme vlastně i mi v karanténě

a na jednou jim nepřitykali

peníze těch turistů

takže ta země se prostě znovu propadla

a zažívá

to, co zažívala v 90., 80., 70.,

a 60. letom rastické každé dekáte

si procházela nějakou velkou ekonomickou krizí

a bude teď

tedy 70 let

od revoluce

vzniku revoluce

slavit

to velké výročí už tady zmínil rok 1953

tak i si řekl, že

se neslavil první máj

tak bude se slavit tohle jubileum

teď v Červenci to má být

teď těžko říct protože

třeba ty oslavy 60. let revoluce

byly strašně takové

vlastně komorní

a prakticky si ho oslaveli

jenom ty střízná míté revoluce

ty staří partizání

Raul Castro

který stále ještě, že je brater Fidel Castro

a teď 3. černo oslavel 92. narozeniny

asi se už

není oficiálně prezidentem

zeměl pořád samozřejmě tá zanítky

a on ten Miguel Diaz kanal

si ho tak trošičku

jak Fidel tak Raul připravili

aby mohli předat tu vládu jemu

a jemu se prostě ten kastrismu

zdhří stále dře při životě

což je pro mě třeba úplně šelkující

protože jsem měl poci, že se smrtí Fidel Castro

bylo všechno

On byl v instituce

On byl nejvyšší

politický čenět, ale byly nejvyšší voját

nejvyšší souce

On byl hlavní meterólog

On byl vždyšky přišel na tu televizie

do nějaké televizí studia

a hodiny mluval o nějakém problému

když jsem měl někdo ptá, co je pro mě ten kastrism

No no no, co to, jako definujš?

No tak je to

systém založený Fidelem Castro

s antyamerickými tendencemi

který tvrdí, že

chce vybudovat rovnostářskou společnost

solidární

že se všichni mudou mít dobře

že to bude prostě bestřídní společnost

a je to samřeď totálně

spojený s osobou Fidelá Castro

Ono je na něm zvláštní, nebo na něm bylo zvláštní,

že já samoznat nikdy neviděl se úsmát

On ní když se na nářek žádný for, vždycky to

všechno bylo hrozně vážný

na hraně si prostě skoro nějaký smrt

Ostatně dlouho

na tom ostrave, když jste ho projížděli

tak jste tam viděli slogany socializmo o muerte

socializmus nebo smrt

teď je to spíš jednota

a národ

a musíme být prostě spolu

proti všem krizím a všem útokom, kterým čelíme

a pak

ještě co se týká toho Castro

bylo zajímavé to, že

existovať dlouho pořád politický, který jsem vynál kola

ty stůl

a toho Fidela

si tam často zvali

ale kolom toho kuléte stolu

nikdo ne seděl

jenom Fidel

a nějaký jeho přitakávači

o nikdy zniky neměl debatů

jitsky to byl monovat dlouhý, dlouhý monovat

nikdy zniky ne debatoval

protože co řek Fidel to byl zákon

no a ten Castroizmus

tak to je prostě nějaký kult osobnosti

který komunistický režim nadále

živí a přetrvává na té kubě

i těch 70 let po revoluci

ono je zajímavé to, že když jdete po tom ostrově

tak toho Fidela skoro nevidíte

on tvrdil, že prostě o tohle mu nejde

o tu slávu a

si důstává učně

to nepochybně

ostatně nikdo vám neřekne

když strá kritizuje režim ten Fidel Castro

které je hlavně za jeho život a jenom vždycky

naznačí ten plnovous

takže vidíte hlavně Če Guevaru

že o argentínskou revolucenáře

který s Fidelem

bojevali proti Fulgencio Battistovi

což byl ten diktát, u kterého

v roce 59 nakonec tedy sverhly

a Camilo Cienfuego

který za dosud nevěsněných okolností

zemřel tím, že s ním

spadlo letadlo kubánský exil

majeme tvrdí, že ho Fidel nechal zabít

protože byl přílež populární

a měl charyzma

a třeba by moh je jednoho Fidela konfrontovat

takže Camilo a Če

pokůby prakticky všude

takže ti ne musím připomínat

ten portret, Če Guevary v Baretu

je hledně někam dodáli

takže vizuálně jsou to hlavně

ty dle ty dvá

je to zvláštně, ale ten Fidel

se tam prostě jako by nikde neobjevuje

a samozřejmě, že

ho Miguel Diaz kanál, který není vojá

který vlastně nám takový politruk

který celý život

strával na tom ostrovie

a učil se prakticky od kastru

tak ten samozřejmě toho Fidela

připomíná, ale

ten kastrizmus vlastně teď už je

systém postavený na tom, že

generálové plukovníci ovládejí

všechny lukrativní

posti a nejen politické, ale ekonomické

to znamená, když třeba jdete do Varadera

do slavného letoviska

tak to patří generálovej, který z toho

vydělává peníze

a takže je to vlastně už taková

vojenská hunta

Samozřejmě Diaz kanál je

ale za ním

je spousta těch vysokých

vojenských přestavitelů, kterým

ubírají práva těch obyčejných

kubánců na nějaký zisk, protože oni

si berou z toho kolače

99%, takže si žijou

podobně jako v Venezu lečavisti

tak si žijou jako páni

a tím co drťová většina těch obyvatel

stráda. No pro mě je tedy fascinující,

že Diaz kanál dokáže ten režim

dál udržovat

při životě, v momentě, kdy

většina těch kubánské společnosti

stráda. My si musíme vydůmit

několik věcí.

Kromě jen jsem se bavil nedávno

i z Josefem opatrným

slavným hispanistou českým,

který mi říkal, že jedním z důvodu

proč ten režim nadále trvá je to,

že jak Fidel Castro, Jakará Lukastro

tak Diaz kanál ritmičky umožňují

těm kubáncům odcházet,

těm nejlasitějším těm odpůrcům

nebo těm kritikům jim umožňují

v 60. letech, pak odcházel

Mariel v 1880, pak odcházel

Balceros v 90. letech

tam je velká emigracie

potinespokojenci ekromiční

možná také političní

tak tě odešli a neššířili

tak říkají sneklit

za

poslední rok a půl

podle opravu kvalifikovaných odhadů

kubu opustila 250 tisíc lidí

a to je jedenásim linová země

a takže se to přirovnáva

k tom poslednímu velkému

oekzodu, který bych rád připoměl

z roku 1980

který se ménuje vodní výtah Mariel

kdy tehdy

nechci zabije úplně do detailu

ale několikubánců vrazilo

na Peruanskou ambasáru tam, aby jeho vyhledalo

Azil, vydal kastru je chtěl potrestat

ale Peruansům řeklené tady o ní zůstanou

protože prostě na tom mají právo

na ten Azil a řekne dobře

je mi to jedno, uvidíme kolikubánců

ještě přijde, přesemyslal, že už nikdo nepríde

během jednoho, ne tam bylo deset tisíc lidí

takbo nakonec, vydal kastru rozhodl dobře

ten, kdo nemá revoluční geny

tak je to červ

a nepatří sem a klidně děte

a to byl signál pro ten kubánský Azil

majámy a ty nasedli na lodě

a začali prostě příště pro tý kubáns

se dohávaný

nebo do přístavu Marials

par kilometru odhávaný a vyloženě

to byl takový vodní taksik

takže jezdili mezi majámy a hávanů

a odvážili ty, kteří

40 kilometrů

a se nevím teď, kolik to tak může být

ale nějaký 125 tisíc lidí podle odhadu

samozřejmě se skupit tehdy dostalo

já bych tady rád jenom připomil

příběh

Mirty Ochíto, moje kamarádka

která vyučovala na Kolumbijské

univerzitě, pracovala pro New York

tam samájé mi herál teď

myslím pracuje v televizi

v mexické televizitele Mundo Miami

tak té bylo 13

a tam je řekla, že

v těch 70. letech ten ostro byl úplně

izolovaní

žádný tulista nemohl přijet

nevojilo se žádné západní zboží

ani žádný magazín

takže tedy jenom ten svět

vnímaly skrze

kubánskou propaganu nebo li skrze

projevy Fidel Acastra, který jim všechno

vysvětila řeklo, jak se věci mají

kubánskou propaganu

kubánskou propaganu

kubánskou propaganu

kubánskou propaganu

kubánskou propaganu

kubánskou propaganu

potom je po letech v roce 2009

kdy jsem jí po prví spovídal na Kolumbijsku

universitě tak mi řekla

je vlastně zvláštní, že já jsem tyto pocity

měl v roce 1980

teď je 2009 to bylo v době, kdy

Barack Obama uvolnil všechny restrihce

a mohlo se kubánsky

američní kubánsky mohli více zítnou ostro

víc tam posílat peněz

dokonce sám Barack Obama na ten ostro

byl prvním americkým prezidentem po

88. letech, který navští velto kubu

tak vidíte, kde ty vztahy jsou mezi Amerikou

a jí zarážilo prostě to, že

už tehdy my jsme viděli

jak tanka strohl, že

a teď prostě o nějakých 30 let

později spoustal kubánců

říká, jak teď protože na ostro

v samozřejmě hned jezdilo víc americký kubánců

i američanům

že jedním z dalších nových obamových

zákonů bylo, že i obyčený američan

mohl na ten ostrof je dokonce i jednotlivci

což už teď není, protože

přišel Donald Trump ten všechno

zválcovala a samozřejmě

nechtěl, nebo jeho agendou

z začátku a spoměl bylo znišit

odkaz z Baracka Obama

a takže tam Mirta Ohy

to nemohl uvěřit tomu, že

spoustat kubáncům měl stejný pocit

v roce 2009, jako ona v roce 1980

já nemůžu uvěřit, že prostě teď

ty lidi se mají takhle dobře

takže si člověk říká

asi, že ta propaganda je tak silna

a tak drtivá,

že spoustat těch kubánců si do dneška

zvláš v odleglých Venkovských oblastech myslí

že oni žijí opravdu v Rajnozemi

takže se ani nebouří

proti tomu režimu, třeba v ulicích, jako protesty

to je úplně vyloučené

a to se vracíme jak tomu Červenci 2021

kdy tisíce lidí vyšli do ulic

jo, pravda, to se říká

a nejenom Havaně

protože když výdete v Havaně

přece jenom velký město

a můžete tam být trochu anonymi v tom davu

ale když výdete v nějakém městečku

který má 30-40 tisíc tisíc obyvatel

no ale co se stalo

si si Diaz Kanel vzal

nějakou lekci odfidel a robila taky to

perzekucé a repressé

a podle odhadu nejmým tisíc lidí

má teď nějakou zkušenost s vazbou

a teď jsme se dozvědili

že skupina zruba 20 kubánců

s východním provincie

z orienté okole mě stal olgín

tak dostala 20 letet resty

za to, že

udaně organizovali

současnili si těch protestů

a tý protesty

to nazývá a rebelí

a snahou o nějaký

svržení režimu

ale dostali 20 lety

i nám za to, že vyšli do ulic protestovat

a ty protesty nebyly hned

namířen hned proti kastrism

ale proti tomu, že ty lidi nemaj peníze

že výpadky elektrickou proudu trvají dny

že se jim kazí

třeba to maso

to cené maso v těch lednicích

že prostě nemají ani možnost

kterým protestovala

a zvrhlo se to samozřejmě proti tomu

že protestovali proti sociálizmu

a proti samotnému fidolu Kastrově

takže teď je ten plan kamarádíčkovat

se s Čínou

a by se zlepšla ta ekonomická situace

třeba právě i v zemi

tak jsou to dva komunistické režimi

tak by si mohli rozumět

s výstátom se to nebude líbit

to určitě, já bych ještě znovu teda

připomíl tu venezólo

brže se tvrdí, že

to aby neskrachoval nejen čavismu

ale i kastrismu

takže tyto režimi se budou navzajem podporovat

tak aby se drželi při životě

a když do toho miksu dáme rusko a Čínu

tak asi ty režime budou pokračovat

dál

použel

Edo moc díky

na tové vypráviny

děkuju za pozvání

Tohle už je vše všechno z Vinohradské 12

z pravodajského podkáztu

českého rozhlasu

Dnes s Edo Freizlerem mým kolegou

ze zahraniční redakce

probírali jsme spolu nelegký osud

kuby, je daje skvělý vypravěč

takže věřím, že to byl zajímavý poslech

Naše další epizody

najdete na webu irozhlas.cz

podívejte se tam pod záložku

Vinohradská 12

a nebo nás začnete odebírat

v podkástových aplikacích

pak vám neunikne už žádný nový díl

Na slyšenou zítra

www.vinohradské.cz

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Není benzín, nejsou oslavy. Není elektřina, nejsou lednice. Nejsou lednice, není jídlo. Kuba v krizi. Zase. A teď v době 70. výročí začátku revoluce. Přijde na pomoc Čína? I to je otázka na Eduarda Freislera ze zahraniční redakce Českého rozhlasu, který osud Kuby bedlivě sleduje.