5:59: Covid na vzestupu a v čem se Česko nepoučilo

Faktory, objednávky, platby, výplaty učetnictví. Víme, že za výračkou podnikání nekončí.

Přesto si dopřejte chvilku pro sebe a biznes dořešte později, třeba sep mobilním bankovnictvím od CSOB, které vám je kdykoliv k dispozici.

Tento podkást vám přináší CSOB, banka, která jde v firmám a podnikatelů naproti.

Zvukování sezelna s covidem je tu. Počet případů onimocnění je navze stupu, do země míří upravené verze vakcín, které by měli poskytnout větší ochranu před novými variantami nákazy.

Jaké v tuto chvíli převládají a jak nebezpečné mohou být, kam se naše znalost o nemoci posunula? A jak velký problém covid dnes pro společnost znamená?

Je středa, 20. září, tady Jelenka Kabrhelova a 5.59. Spravodajský podkást ses nám správ.

Jan Pačes z ústavu molekularní genetiky Akademiě Věd České republiky. Dobrý den.

Dobrý den.

Pané Pačesi, počet případů covidu v Českou, v Evropě a vlastně i celosvětově, jak se zdá zdat, začná znovu narůstat.

Expertí registrují i nové varianty koronaviru. Jak vážné nebezpečí nebo riziko podle vás covid v tuhle chvíli znamená?

covid už se dostal do toho stády a že nebude asi plnit ty nemocnice takovým způsobem jako v předcházících letech.

Takže to je ta dobrá správa, ale špatná správa je, že pořád se tím bude nakažovat hodně lidí a pohrád ještě je to tak infekční nemoc,

že se dostává pomalu do té sezonosti, tak jako třeba chřipká, ale ještě tam není vidíme, že ten náběch už je teď,

a přitom benku ještě krásný počasí. Takže ty počty nakažených, to šance, že to člověk dostane,

prostě přece jenom bude asi vyšší než u jiných infekčních nemocním.

A to, že ty důsledky nejsou tak dramatické, to je tím, že už se prakticky všichni s tím virem setkali a máme přece jenom nějaké základní protiláky?

No tak bych to rozdělal na dvě části. Jednak lékaři už umí velmi dobře diagnostikovat, máme na to ty diagnostické metody,

jinak to můj velmi dobře lečit, máme na to i ty léky. Takže to je první krok, který to výraz mi snížuje,

a druhý krok jsou ty protiláky. Tedy, že velká část populace, možná už absolutní většina,

je očkovaná nebo prodělala toho nemocnění. To očenu teď kamluvíme, tak to jsou tá akutní onemocnění.

To, že člověko pravdu je nemocním a vysokou horečku a případně, když jemu pro už pati musí do nemocnice.

A to už funguje docá dobře ta ochrana proti tomu. Ale koronavirus je virus poměrně nepříjemný z lediska medicínského

a i při nejemoc těštých plubězích se může stát a stává se to, že člověk má dlouhou době následky všeho možného typu.

Nejčastí se mluví o těch neurologických nebo o těch, kdy mu v krvě vznikají ty srašeniny,

protože koronavirus je taková lepivá věc a plupak má za následek třeba infarkty nebo luzná onemocnění krvního oběhové systém.

V Evropě přibývá počet případů covidu. Měný náru za znamenali zdravotnici v posledních dnech i v Česku.

Měkterí odborníci mluví o začátku další velmi.

Já jsem začel nějakou vadať vo výkendu, únavá a teď se prostotně k tomu přidává dusivej kašel.

Z těch příznáků u těch pacientů, které jsme viděli tento minulý týden, tak převládá velká bolesť hlaví.

A horečky často až k 39 stukňům.

Covid sílí a první nemocnice v Česku omezila návštěvy.

Ve Valažském meziříčí leží v izolaci osm lidí s koronavirem.

Návštěvů jsme omezili nápadnázná z minut deně pro jednu osobu na jednou pacienta.

Za včerejšek přibylo 452 nakažených.

Podobné číslo bylo na posledy v polovině důbna.

Během letních prázdním se Covidem nakazilo přibližně 20 lidí deně.

Zatímco během Srpna nákazy stoupli na několik desítek, mnohem razantnější skok byl vidět až v září.

A kolik toho vlastně víme o současném stavu Covidu?

Tak my víme, že koronavirus se v tom vývoji nezastavil.

I s vámi jsme o tom tedy mluvili několikrát.

Stále se objevují nové varianty, které jsou v tuhle chvíli dominantní.

A případně nebezpečné nebo mědné jsou.

Vyrologický je to pořád hrozně zajímová věc.

Už jen ta vyrologie, ta je trošku ve předu.

My se opravdu koukáme na ty varianty tak, jak vznikají.

A odhaduje se, jaký by to mohlo mít třeba dopad.

Dělají se dozně laboratorní testy, eksperimenty,

když skutě mohli nějakých konkrétných mutacích,

proč se zemlou objevila ta dle.

A to je hodně dlouho předtím,

než by to mělo dopad třípad nějaký epidemiologický

nebo dokonce zdravotnický.

Vyrologii je v tomhle trošku do předu.

Bohůžel, co je smůla celosvětové,

je, že ta pandemi je všechny hodně unavila.

A my jsme to přestaryt sledovat.

My jenom velmi málo už dneska sledujeme nemyslím,

tím jenom Českou republiku, ale ta je v tom trošku extrém.

My to tak umíme.

Ale už hodně se netestuje plošně na veliko,

ani ty testy obyčejné.

To jenom, když má člověk příznál,

které je opravu v nemocnici PCR testy,

které by přímlo říkali, o jakou variantu se jedná,

tak to se dělá velmi málo.

A tím pádem pro informační povědomí o tom,

co se děje, na který jsme byli zvyklí na vysoký úrovni

tady za ty tři roky,

tak už je takový normální, tak asi jako hřibka

nebo hájívé, nebo nějaké jiné.

V nemocnici ní, které víme, že existuje,

ale takhle důkladně se nesleduje.

A co to znamená, že vám expertům tam znikají nějaká býlá místa,

když se snažíte třeba dostupovat odkud se,

ta, která varianta vzala?

Ano.

Nejenom to, ale ani nevíme,

koliký chyrt České republice už se nesekvinilo několik měsíců,

takže které varianty tady teď jsou nevíme.

Zlediska medicíny asi to není velký problém,

protože žádná z těch variant se nechová tak hodně jinak,

aby třeba v nemocnicích neboby lekaři museli

dělat nějaká jiná opatření.

Pro tedy, kteří vyví její vakcíny,

tam je to samozřejmě důležité,

ty tu informaci mají, ale pro běžnou populaci

celkem taky asi nevíte,

která varianta chřibky zrovna se nená schista,

tak to nebudete být o něm u toho covidu.

A které varianty, o kterých víte vy vědci,

že jsou teď přítomné v tom proste?

Teď máme hrozně zajímáji varianty,

my máme takovou vědeckou notaci sadačí cel,

takže pořád používáme nějaká lidová mén,

protože situál zravodního organizace

už je přistává pojmenovávat.

Já jsem naposledně chytla Krakena a teď Pirola,

je to správno?

To už ale není VHO,

to VHO naposledně řekla omikron.

Je pravda, že omikron byla ta poslední velká varianta,

tedy ta, která vznikla jako úplně jiným směrne

všechny ty ostatní alfadelta předtím,

a všechny ty, které seka tady pohybují,

tak to jsou potomci toho omikronu.

A co to znamená, že se jinak šíří,

nebo že mají jiné důsledky?

Je to pořád tak,

že každý brvý pacient přidá nějakou mutaci,

nebo když ten pacient,

ty jsou teď zajímavé ty varianty,

když je ten pacient dlouhodobě nemocný,

nemůže se toho virus bavit,

tak tyho protilátky hodně tlačí na ten virus,

a on potom vyvijne třeba velkou řadu mutací.

Prostě přibírají, přibírají,

a občas se stane,

že nějaká z nich se takže zase docela dobře šíří,

tak pak jí dáme nějakej ménu.

A dá se mluvit o tom,

že to, že v tuhle chvíli ty varianty,

které známe jsou v fuzovkach potomci omikronu,

že to má třeba nějakou výhodu oprotitomu,

než byly ty předchozí varianty,

které pocházeli z delty alfibety a tak dále.

Je to v něče miné?

No, omikron vyhrál.

V té evoluční soutěži se ukázalo,

že se nejlepe uchytil a vytlačil přeros,

to všechny ty ostatní.

Dálší věc je,

že ty jednotlivé varianty omikronu z spolu jsou těží,

takže se nějaká vyhraje časem a vytlačí ty ostatní,

nebo třeba budujech několik málokolova.

No, v posledních týdnech budí velkou pozornost varianta,

doufám, že reknu správně ménu B.A.286,

označovaná jako pirola.

Jak velkou výzvu může znamenatat, co všechno nivíme?

Přím to budí pozornost?

Pirola budí u věrologu velikou pozornost,

protože je hodně nečekaná svým chováním.

Obecně právě jak ty jednotlivé varianty spolu jsou peří,

tak když nějaká roste lépe,

tak v daném území, kde vznikne,

postupně je čím dál tím větší procentu lidí nakáženo,

ta varianta se šíří dál

a jak cestujeme, tak se šíří světem

postupně naskáče do ostatních států.

Možná se ještě posluchače spojenou nebo variantu o Mikron,

která znikla v javlické republice za čtyři dní už byla u nás Čechách,

a během týdne nebude setí dnů v całej Evropě.

A tomu rozumíme, to je naprosto logický a jasný model.

Prostě, když se to dobře šíří, tak to každý dostané a přene se to dál.

No a opirolé jsme dlouhou dobů vlastně nevěděli,

to vznáme, čtenác dnů,

ale je přítom na návšech kontynentech.

Přesně tohle to je nejčastější slouho, které si říkáme.

Co to znamená? Jak se taková věc může snadíš se to nešíří,

nijak zvláště rychle? Jak to, že už je všude?

No tak máme nad čím přemýšlet a je to rozně zajímavá varianta,

a ona zřejmě není příliš infekčnější,

než ta varianta, která je teď dominantní, to se říká ERIS,

nebo tady ještě máme Rakturus Fornax, jak variant je celá řada.

Je celosvětově se vyskytuje v níském počtu případů,

to jsou procenta maksymálně z celou toho záchytu.

V podstatě do dnešního dne myslím, že znamy 140,

jenom opravu se kvěnování i dobře definovaných variant.

A to ještě hlavně díky Anglii,

kde jednodomový duchocu se kvíce rozšířila,

no a nešíří se nějak zvláště rychle, ale je všude.

Tak je to prostě zajímavé a už jsme si myslili,

že nás takhle coronavirus neprekvapí a překvapil.

Ale je to zpíšbě řekl biologická záležitost.

Vodeme muset naji nějakým model chování, který tohle to umožňuje,

a ten takhle přímo po ruce nemáme.

No tohle všechno, ale může být důležité,

jestli tomu správně rozumím, také kvůli, roli, vakcín.

Protože ty jsou vždy cílené, dominantně na jednu konkrétní variantu,

minoritně pak můžu zasahovat i ty ostatní,

tak jak je to téť a do jaké míry to objev takovéhle varianty,

jako je pirola může skomplikovat.

Vyjde nějaká taková varianta,

že se posuní ten vírus, někam je nám to bylo celkem jasné,

nebo jasné, přesně jak bude vypadat.

Bohužel, protože už tomu víru rozumíme pomětně dobré,

tak nedokážeme to budoucnost predrejkovat.

Nevíme přes nějak tam budoucí variant a bude vypadat.

Víme, že nějaká přijde.

Ty vakcíny se dělají Bohužel spětně.

Ono je to podobné, ujel křibky.

Hled ta křibka je naštěstí pomalyjší,

má opravdu jednu vodnu během roku,

a ten půrok je akorát tak čas na to odhadnout,

která se bude šířit další sezonu

a připravit vakcíny a nechat je schválit.

Tady bychom to potřebovali dělat rychlej.

Na příklad varianta Pirola

myště nemáme moc zdravotnické dokumentace,

jaké má symptomie, při těch pacientů je málo,

to, že to osekvenujeme taky dosť často ani,

nemusí být, že známe konkrétně toho pacienta.

Dosť často jsem monitoruje teď ta situace z odpadních vod,

takže jenom sledujeme jak moc

najdeme v městských odpadních vodách

nějaký ten vírou sa,

z toho můžeme pak dedukovat epidemiologové

kolik lidí, tak zhruba je nakaženo.

Ta Pirola se rozšířila mědom do mě v Británii,

kde ten máme hodně pacientů,

což je špatná správa,

jednak proti pacienta je jednaky pro nás,

protože si zachovala tu nepřímnou vlastnost koronaviru,

schopnost nakazit najnou velkého množství lidí,

což třeba chřitka tolik nedělá,

když člověk nakazí zhruba stejný počet,

ale ten superspreding, to super šíření,

to je vlastnost koronaviru,

když nějaký člověk vyrábí

ten vírus v hodně dobré kondici

nebo ho hodně vyrábí

a dostane se do prostředí,

kde se ten vírus šíří

na konzert do veřejného prostoru

nebo do domovat úchodců,

tak to dostanou všichni.

Máme tu to jednu a to dopadlo

medicińsky docá dobře,

sice se nakazili všichni pacienti

a bětšina už je v pořádku,

myslím, že dva byli hospitalizování,

nikdo nezemřel, ale pozor,

Britány se oto očkování starají lépe

a 90% nich bylo naočkovalo na jaréště,

tím bůstrem, takže měli poměrně

čerstou tu vakcínací.

No a co to tedy znamená

zhlediska vakcina CET?

Zatím jsme pozadů, zatím vírem.

Ta vakcina, kterou teď kačeská republika

je schválená, je to ta vakcina,

co byla taky schválená

emou a Evropskou,

která říkala, která schválená

se distribuovala, je to nějaká

komierna ty vakcina, a je proti

variantě XBB1,5,

to je variantá, která tady

kolovala nekdy v květnu.

Tak to je, ale ty varianty

se tak hrozně neliší

a když se bavíme třeba o to

pirole nebo o těch variantách,

tak dnes je pro to sledování

jednohem důležitější, ta sada

mutaci ten vyrůst a evoluce

už se dnes chová trošku jinad,

a už je pomězení všude na jinčí

a i proti rádky hléky.

Kdyka sledujeme třeba dvojící mutací,

kterým se říká flip, hrozně

zajímavá situace zase, kdyby mi to někdo ukázal

a neviděli bychom detailně tu cestu,

jak se dostat od jedné varianty ke druhé,

tak by hřek na to někdo musel

vymyslel a vyrobit, protože flip

se to mene pro to,

je to trošku technická věc,

na tom koronaviru v koruně,

místa, kde se on nachází, tak jsou

dvě aminokystliny vedle sebe,

na lehucín, no a ten fennil alénin

je trošku větší a je tam důležitý

pro kontakt, takže se ho ten vidus

nejmuže zbavit, když se ho zbaví,

tak se hůře přichytáva.

Ale zároveň je dobře vidět

proti těm protilátkám. No a to,

co se stalo, je, že ten fennil alénin

zmutval na lehucín a ten lehucín

vedle sebe na fennil alénin.

Čímž se prohodili, čímž se dostal trošku

víc do kraji, takže ty protilátky

ho dobře nevidí a uniká to těm

mohl sloužit funkce doho přelapení se někam.

Takže prostě inženířská jemná práce

a to si teďka všechny ty varianty

pořizují.

Takže až Pirola si pořidi

ještě tu leto kombo,

tak začne uniká těm

protilátkám víc a začne být

třeba kysnivětší problém.

Faktory, objednávky,

platby, výplaty, účetnictví.

Víme, že zavíračkou podnikání

nekončí.

Přesto si dobřejte chvilku pro sebe

a biznis dořešte později.

Třeba seb mobilním bankovnictvím

od CSOB,

které vám je kdykoliv k dispozici.

Tento podkást vám přináší

CSOB.

Banka každého

výpná výpná.

Tento podkást vám přináší

CSOB.

Banka, která jde firmám a podnikatelů

na proti.

No, já myslím,

že spousta lidí přemýšlí o tom,

jakou strategii

vlastně zvolit

z pohledu pacienta.

Jakou očkova cílátku, který

zvolit a kdy se očkovat,

dáme si počkat na novou vakcínu

nebo se očkovat tou současnou,

která je úplně aktuální, protože

říkáte reaguje na variantu, která byla

dominantní v květnu.

Je to efektivní způsob, jak se bránit

koronaviru?

Je to nejlepší možný.

Je situace takový svět, a to je nástroj,

který máme, ten nástroj od něj pomůže

pořád platí to, co platilo

proti vakcíne od začátku,

že ona velmi dobře chrání

proti umrtí i také velmi dobře

chrání proti těžkým průběhum.

A i pomáhá s tím, že ten

longkový, ty následky

to, že tu nálož toho vyrův těle máte

menší, ale už tak dobře nechrání

proti tomu se nakazit.

Takže pořád bych to měl být opatrný,

až počti těch případů budou

vyšší, tak zajmina, když

stevíce riziková kategorie,

tak prostě se na to dávat pozdra

neles moc do velké společnosti,

když to není nutné.

A pro všechno by se v túle chvíli měl očkovat?

Ta vakcína v České republice je schválna

12+, předpokládá se, že vakcína

je pro děti, což je těch 5-12,

takže to bude

během 14. měsíce.

A doporučené kategorie,

tím, kterým byl silně doporučenou, může každý,

tak jsou 50+,

lidé s komorbintami, jako vysokým

klaken cukrovkou, jimnou kompromitovaní

lidé a těhotné ženy,

což je teda celé důležité, protože ukazuje se,

že mít covid, během těhotenství

tak jako mít hřipku, během těhotenství

není dobrý. Takhle to doporučuje

česká vakci, logická společnost, takhle to doporučuje

ministerstvo zravochnicí a je to

v souhledu s tím, co doporučuje Evropa

zpojené stády.

Situace v této chvíli tedy stabilní,

ale ta monitorace

té situace je nutná,

přeje coronavirus tady stále je,

stále jsou nakažení pacienti,

stále umírají pacienti,

kteří se tímto vědem nakazí.

Jedná se o pacienti s komorbiditami,

pacienti

ve vyšším věku, kteří mají další onemocnění.

Nakažených covidem

mírně přibývá.

Ministerstvo zdravotnictví eviduje

za poslední týden zhruba 900 nemocných.

Testuje se, ale málo

a tak skutečný počet bude vyšší.

Minister zdravotnictví doporučuje

ohroženým skupinám očkování

vakcína bude dál zdárma

pro všechny zájemce.

Všem, kteří jsou především rizikový,

doporučují, aby se

vychali očkovat proti covidu

ale i proti chřibce.

Jak proti covidu, tak proti chřibce.

Především se jedná se

nivoriá se.

Lide volají, tají se

na noví ty vakcíny.

My tu vakcínu v morské doby očekáváme.

Pro očkování proti covidu

dvě nás máme připravené dvě ambulance.

Ministervá leka, hlavní hiděnička Svartřinová

současně potvrdili, že kvůli covidu

nechystají žádná opatření

ani obnovení karantény a izolace.

Covid považuje jí za býžný sezóní věre.

A jsou ty současné vakcíň

jak zásadně odlišné

od těch prvních, které jsme dostávali.

Ono se hodně debatovalo o tom, co je

ještě bůstr a ve kterou fázi

to začne být už vakcína sama osobie

kterou si třeba jako v případě chřibky

co jste změňoval, budeme očkovat

každý rok na podzim, než příde sezona

V jaké fázi jsme?

Já si myslím, že to jenom terminologie

U chřibky jsou, které říkáme bůstr

to vakočkování, který se opakuje

Tady se to tak říkalo, že byli slapší

a před jenom bylo toho na všechny

i na ty zravočníka, i na tu veřejnost

hodně na jednou, tak se tom říkalo

bůstr, ale ta situace

dneska přesně v té lety podobě

tak jako je to z chřibku dokonce

se ukazuje, že ještě nejslo

budete se očkola z hádování proti chřibce

a proti koronaviru, protože se to

návzájíště bude potencovat

možná, že ne, taky jsme mluvili

o tom, že se chystají ty nazální vakcíny

že se nebudu píchat a jenom si foka donosu

to se je tím ještě nepovedlo

ale směřuje to tam, není to už teď tak rychle

protože to, že ten vývoj

byl tak excelentní a rychlý

to bylo dané hodně tím, že stády

garantovali těm firmám, jak vývoj vakcíny

ekstremě drhá věc od firmy, teď když už

nemají tu garantci, tak jsou

nemo patrnější a dělali ty kroky

postupně tak, aby v tom neudopěli příliš

peněz, takže teď už prostě ten vývoj

jde pomalej tak, jak jsme byli zvyklí normálně

A já se ještě vrátím poslední praktické

věci, ale když tedy přemýšlím o tom,

že bych se očkovala je lepší to udělat hned

nebo čekat na nějakou updateovanou vakcínu

Učitě těsně před schválením

je ještě nějaká te travalentní

vakcína, kde bude těch varian víc,

která by měla být někdy na konci říná,

ale ve státech uvidíme, jak pak

se to rychle propíše do Evropy

A tam ještě ta data nejsou takhle

úplně gotová a k dispozici

A teda upřině říčilo, si myslím,

že je to dost jedno, protože

ta taková první vlná si už nastupuje

teď, trošku z ich než bychom

čekali, a to zase někde

okolo toho konce roku z vojní

klesné, ale potom tak jako letos

březdnů jsme měli

větší početná růstu

spolu z chřibkou

Já bych si myslel, že je dost velká šans,

že to bude podobný, tak těch,

co se nechají na očka a teď tak budou

mít dobré už to první vlnu a těch,

kteří pozdějí, tak budou mít dobré

spíš to druhou vlnu, která bude větší

buchvý

Vy jste změňoval,

že se vlastně

podstatně změnila infrastruktura

potřebná pro sledování

protože od těch velmi intenzivních dob

jsme se posunuli

si zaplať pán buch nějakým klidnějším

ale má to efekt na to, jakým způsobem

můžete koronavirus sledovat

a studovat

dělak velký, to je problém

zhlediska vyredského, že je

ta situace teď jiná

může to znamenat nějaké třeba zásadní

zdržení na cestě k tomu poznat

případní nastupující

dominantní druh nebo nastupující

variantu?

Tak by to problém byl naštěstí

tím, že jíme v tom globalném světě

tak nás zachranují ty státy, které

se tomu věnují pečlivěji

to, co mě trošku překvapilo

bylo, že ta infrastruktura

takovou pandemii v České republice

nebyla vůbec připravená

prostě ta to nová situace

tak ano, nevěděli jsme

jak se k tomu chvat, ale získali jsme

nějaké zkušenosti

a myslím si, že je škoda, že

to, co se podařilo v státu

a že se nějak nepodařilo

tu situací chovat. Ono je to jasné, protože

když přestanu dojít peníze

tak těli ji nemají za co to dělat

nemůžeme sekvenovat, když nám do jim nezaplatí

protože prostě ty peníze na to nemáme

ale přestal třeba u nás ten

monitoring odpadní chvod

ten grants končil na konci roku

na Všcháte a o té doby

se to u nás nemonitoruje. Respektive

nátiskuje konferenci, ani hlavní higinička

říkala, že se nějakým způsobem

odpadní voda monitoruje

ale tedy je fakt, že

ta data nejsou nikde k dispozici

ale všechny státe Evropské unie

si to monitorují, protože zistili, že

té velice efektyvně levný způsob jak to monitorovan

škoda, že se to u nás nepodařilo udržet

to též to sekvenování podařilo

se skvěle vyhřešit

systém toho, jak v jenotlivé kraje

si předávali zorky a data

a to taky skončilo

protože už to ním do neplatí

a mám obavu, že až se příště

řekne tak rychle sekvenovité, tak to

nebudeme mít, tak to mě

sklamalo, uvidíme na jáře

nebo v létě, protože to uvidíme

ty statistiky a potom v Evropě

uvidíme, který stá dopadl dobré

a doufíme, že si z toho už konečně

vezmeme to po naučení, ty státy,

které nebudou mít tolik nemocných

nebudete mít takový dopad na jejich zdravotnicti

budou mít méně zemřelých

tak budeme vidět, že ty kroky,

které dělali, se vyplatili

tak je snad budeme dělat taky

zatím teda Česká Republika v tomhle

že se mu zne poučila

Vy jste u studiá Koronaviru

od samého počátku, jak se potkáváme

ve studiu v průbihu těch let,

tak popisujete, jak je to fascinující

sledovat tu evoluční trasu

toho Viru.

Od počátku, co od něj podle vás

očekávat, může nás něčím

ještě překvapit, má něco v záloze

jak velký problém ještě může znamenat

Vám vždycky tady řeknu,

že už ho víme, že nás asi nepřekvapí

a pak příště přijdu a říkám, my jsme zase překvapení

tak už to těká neřeknu

budeme učitě zase překvapení

ale není to nic

řekbych lidstvo ohrožující

je to Viru, z který je nepríjemný

rozhodně nám snížil očekovou do budožití

vlastně na té populaci s to podepsalo hrozně

na české, ale i na Evropské

vlastně na celosětové

takže je to nepríjemná vězí

skvají jsme další chorobu, ale to třeba

když se objevil nově, Viru z hájí

bylo taky asoubnohem nebezpečnější

Viry se kterými za tím buvíme dobře

takže stovět lidiska jsme si poříli

další nemonster na nás bude trápit

no a to je tak všechno, co se o tom dá říct

inak ten Viru se

nechová nějak obznáš nečekaně

že by dělal věci

které bychom si myslili, že udělat nemůže

o nás

spíš překvapuje tím, že ho vidíme tak detailně

že už si myslíme, že už to máme všechno

na atomy to vidíme, každou mutaci slidíme

a pak zase vznikne nějak tědvý překvapení

ale je to je spíš opravdu tím, že

ho vidíme tak detailně a že před si jinom

ten materiál, který máme na zbíraní

je obrovský a fantasticky zajímavý

a je pravdě porobné, že bychom

si ještě dostali někdy do té fáze

opatření, růžky respirátory

restrikcel tak dá

Myslím si, že proš na opatření se vůď

nebudou, ale naučit se

z odpovědnosti

a oheru plnosti k tomu jsem okolí

to bychom teda měli, když člověku

není dobře, tak nepůjde, kdo všem hned říze

ale jich se měne zkanení jak dobře

ale stejně jsem přišel, jsem hrdina, ne

člověk nyní není dobře, má zůstat, sedě doma

a když už někam musí jít, tak teda

s tou růžkou, aby nikoli nakázel

nejví znamná choroba, nikdy nevíte

jak to může dopadnout na to

dalšího člověka, ale v řadě

Tohle je něco, co by jsme se měli

u tazí a tůch naučit, a to je škoda,

že se nám nepovědlo, protože příležíš

k tomu bylo

Jan Pačes, molekulární Genetics Academy

je vět České republiky, děkujeme

Děkujeme za pozolání na sklednou

A to je ze středečního vydání

podcastu 5.59 vše

Děkujeme, že posloucháte

Vrajte se za námi, kdy koneň se znam

zprávy do podcastových aplikací

i na platformu podcast.cz

Pokud pro nás máte nějaký vzkaz

nebo nápad, píšte nám

naše adresa je za minuto 6

zavináč suz.cz

Najdete nás i na sociálních

sítích Instagram a Twitter

To byla Lenka Kabrhelová

Těším se zítra

Na proky

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.