Studio N: Co stojí v pozadí cesty čínského vůdce za Putinem

Je úterý 21. března, posloucháte studio N, tady je Philip Tytlovach.

Dnes o tom proč čínský vůdce přijel za Putinem?

Čínský prezident se vydal do Kremlu za svým ruským protiškem, diktátorem Putinem.

Nimořádná návštěva má vypadat jako mírová myse. Co ale stojí v pozadí?

Bruse o tom bavit s reportérkami z hraniční redakce denníku N, Petrou Procházkovou a Majdou Slezákovou.

Petro, Majdou, vítejte. Ahoj.

Ahoj, Filipa. Ahoj, ahoj.

Ahoj, Filipa. Ahoj, Filipa.

Proč se tím pchynk přijel do Moskvi za člověkem, na kterého je vydaný mezinárodní zatikač, za člověkem, který rozpoutal válku na Ukrajině? Co tam dělá?

Tak a nepřistoupla k tomu římskému statutu, který stanoval ten mezinárodní tresni, jsou toto je první věc. Druhá věc je, takže když ten zatikač byl vydán, což se stal minulý týden, tak to cesta už byla dávnu naplánována do předu.

Věc je, že ani kdyby tyhle první dvě věce neplatili, tak on by tam stejně jel, protože Čina, myslím si, že můžeme to říct otevřeně Ruskov té válce proti Ukrajině, víc se čime nězkry tě podporuje.

Takže je to cesta, jak sám si napsal u Dejne, který to byl on, který ten článek napsal, je to cesta přátelství.

A co z té cesty přátelství? Může se tím pchynk pročínu vytěžit?

Může vytěžit nějaké, tím je tomu potvrdzení toho možnáné spojenectví, ale partnerství, strategickou partnerství z Moskvou, to znamená, potvrdí si, jak navzájem, jak si stojí, podepišou nějaké dokumenty stejně,

když se znamenávali do šířestami jedná o nějaká memoranda, nicméně, jak mě Petra je z tě doplný potom, tak nic si z toho podepisáno nebylo, nebo aspoň teda to nebylo oznámeno.

Je to v podstatě takové jako utužení, hodně ostentativní utužení vztahu, který spoločí na a Rusko udržují dnes.

Petro, je to proputiná po vzbuzení, že jenom několik dní potom, co na něj mezinárodní tresní soud v hágu, vydal zatikač kvůli unosům ukrajinských dětí z okupovaných území,

že v době, kdy je jeho zemně prakticky mezinárodně izolovaná, tak dorazil čínský vódce?

Určitě je to pro něj po vzbuzení, je to pro něj dokonce bych řekla životně důležité, protože čína není jen tak někdo, to není prostě prezident Kyrgyzstánu nebo Tážikistánu,

kteří by za ním přijeli, přijel za ním ten nejvyšší vódce velké velmoci, která se tím to jako by staví po jeho bok

a vlastně ukazuje, že ten mezinárodní zatikač je sice, ten římský status sice ratifikavalo více než 120 zemní,

ale čína tedy nikoliv, rusko také nikoliv, ale ukazuje to, že svět není jenom to, co vidíme my ze střední Evropy,

nebo co vidíme tady z toho euroatlantického prostoru, že to jsou ještě úplně jiné príncipy, jiné zásady a jiné mezinárodní normy.

Já tady udělal minou malou odbočku, ono se zdá, že mimo téma, ale myslím, že to s tím byto sně souvisí a hlavně s tím naším pohledem na celou věc,

když změní ten mezinárodní zatikač, tak včera přišla zpráva o tom, že ruský ex-president a místo přecerapespečnostní rady země Dmitryj Medvedjev

hrozí bombardováním hágu. Ono to zní jako naprosto bizarně, ale já jako ze svého pohledu, jak vás poslouchám v těch podkástech,

tak už rusku nevěřím vůbec nic, tak se musím zeptat. Tohle myslí vážně, Petro? No, co se honí v hlavě, pana Medvedjeva,

já už nevím dlouho, ale chtěla bych jen podotknout, že to vyhrožování bombardováním některých ze západu Evropských nebo amerických měst,

to tady už bylo, hák rozhodně není první, na kterého se snesl hněv bývalého prezidenta ruska Medvedjeva.

Já si myslím, že Medvedjev, vzledem k té jeho takové podivné politické kariéře a takovému skoru zapomnění těsně před agresí proti Ukraíně,

tak si teď užívá role, která mu byla přisouzená a to je role zlého šaška, bych tak řekla.

Někoho, kdo říká věci, které jiní říkat nemohou a myslím si, že všichni chápou, že to je přitažené za vlasy,

ale zároveň ukazuje, že člověk, který zastává funkci na Městka Bezpečnostní Rady Ruska, je schopen vypustit zpuse takovéto věci.

A teď mají do otázka na tebe, tohle je s tím chingový jedno, to je pro něj margenál je takovéhle věci vyhrožování, bombardování.

No, tak záleží na tom, jak moc si představujeme, že si slovy Petri tedy doprává sluchou slovům zlého šaška. To je, nevím, teď vlastně jak na to mám reagovat,

protože sa má ta otázka o slově na tolik nebo celá tahle ta pasáš na tolik absurdní, že vlastně nějak vážně hodnotit. Samozřejmě také nevidí mu do hlavy, nikdo mu do hlavy nevidí kromění samotného,

ale tohle to je opravdu věc, která je na okraji, to si myslím, že vůbec nehrají roli nějaké rétorické kejkle, ohledně bombardování hágu.

Když se dostaneme k podstatě věci, to znamená, poďme se vrátit ke zkůstce Putina a se tím Khinga. Co mají v plánu, jak ta jednání zatím vypadala a co je ještě čeká Majdo?

No, tohle možná by mohla letelnešia odpivět Petra, která sleduje dnes od rána ruskou televizi, která podle toho, co vím, věnuje veškrou pozornost tímto jednáním.

Zatím tedy, co mohu říct, já můžu udělat Petře takový galantní úvod, tak to je to, že si přilatěl do Moskvě včera a že tam byla několika hodinová neformální jednání s Vladímirem Putinem nějaké laskominy na stole a podobně.

Beze sporu se bavili Oletzčems, protože je spolupojí poměrně blízky i když takový pestrubarevný osobní vztah, ale oni o sobě mluví jako vlastně o nejlepších kamarádech pomalu, kamarádech do nejště i do pohody.

Takže popovídane se jistě Oletzčems a Petra teď může vlastně říct, omulovám se, že ti takhle skáču do role Filip, ale co se očekává od toho dniška, protože v tomá v tomá o něco lepší přehled, než mám já momentální.

Ano, tak si předejte slovo, pokračuj Petro.

Já jsem ano pohlce na vysíláním ruské státní televize, je to poměrně neuvěřitelná, podívaná, i když tam čínský vůdce není na návštěvě.

Mimo chodem, ta návštěvá je poměrně dlouhá, ona trvá 3 dny od pondělka do středy, takže je tam velký prostor pro býce než jedno jednání, i to je zajímavé,

že vlastně si se šel s Putinem hned včera, hned ten první den po příjezdu, ale to hlavní jednání má probíhat dnes,

včetně teda podpisu nějakých memorant.

Mimo chodem přiletila dvě letadla z Číny jedním přiletil si, se svým nejbližším doprvodem, a druhým zbytek podnikatelů, vládních představitelů, úřidníků.

A ti dnes od ráná, to jsem také viděla v ruské televizi, hned ráno se vydali do úřadu vlády, kde je přivítal ruský premiér Mišustin.

Mimo chodem bylo to takové, až bych řekla, rostomilé, protože oni všichni na tom jednání, kromně siho a kromně Mišustina, měli roušky,

čínská delegace býle s čínskou ulečkou a ruská delegace temné černé s ruskou ulečkou.

A takhle proti sobě seděli a jednali o tom, jak budovat novou hdvábnou stesku přes siber, až do Evropy.

Ta jednání na vláde mají spíš charakter obchodně biznesový, bych řekla, a o těch politických, geopolitických věcech se bude jednat odpoledné

s Putinem a pak se čeká nějaký výstup. Já bych si úplně nic moc konkrétního od toho výstupu neslibovala.

Já tu celou tu navštěvu vidím z pohledu, jak si sitím Pinga a Putina jako symbolickou.

A to, co se odehrává v těch kolárych, mezi těmi obchodníky, mezi těmi ministry, to už je jiná věc.

To bude mít nějaké konkrétní výsledky, ale myslím, že se o nich příliš, teď hovořit nebude,

že to hlavní bude soustředeno na jakou si novou, geopoliticky novou epohu, o které obavůdci mluví na jejich mírotvorné snahy,

na to, že svěce musí změnit, že už nesmí být. To těžiště světa právě na západě,

že se musí posunout na východ, a v tomto je Rusko a Čína těmi největšími partnery.

Když mluvíš o symbolice, tak vlastně by mě zajímala otázka na vás na obě, na vaše úhly pohledu.

Co znamená, že přijel se tím pchynk za Putinem, a ne na opak, Putin za se tím pchynkem v téhle situaci? Petro?

Myslím si, že je i důležité, že to je vlastně první cesta, si tím býnka po jeho znovu zvolení,

i když pokud se nemílím tak vždycky, když byl zvolen, nebo při nejměnčím poprvé, když byl zvolen, tam také jel hned do Ruska.

Je to takové symbolice, jako český prezident jezdí na Slovensku, tak čínský zřejmě jezdí do Ruska.

Ano, je to proputina důležité, hlavně protože právě padlo to oblinění,

že padl ten to rozhodnutí o tom stíhání, a i když víme, že to obě země nerespektují,

a tak se tomu jako vysmívají, tak přece jenom to gesto je, je to velká podsta, vlastně proputina, takhle on to vnímá.

A byl pozván, byl pozván, pojedé leto z dočíny, stejně tak byl pozván Mišustin, premiér ruský, takže se dá očekávat,

že ty vztahy potom covidové, poté covidové přestávce teď naberou, bych řekla, velké obrátky.

Mají do tvůj pohled na věc?

No, zaprvé se smějí uprímně, když v duchu, tomu slovu zvolen, si tím chym byl iménován,

no, mě říkáme prezident, spíš přesnější termíně před Seda činské lidové republiky,

menován teď před pár dne vlastně v březnu a prosím pěkně pro jeho jmenování bylo, a to tady mám dokonce napsáno,

2952 zástupců toho všečinského lidového skromáždění, což nějaká činská obdoba parlamentu,

proti nehlasovali jediný, žádný se nezdržel hlasování, takže zvolen je takové slovo, takové našeho střigu, dejma tomu,

jinak proč do Moskvě přesně jak říkal Petra byl pozván a není to tak, že by Putin do Moskví nejezdil,

od toho prvního jejich osobního setkání, které se stalo právě v roce, teď nevím je to 2012-2013,

myslím, že to bylo 2013, se se nepletu těsně právě nějak po tom, co si nastoupil do člová komunistické strany Číne,

a tím pádem do člová činské lidové republiky, setkali se tenkrát v upřílečil těchosti Putinových narozenin,

popěli spolu trochu vodky, byť teda ani jeden alkohol dvakrát neholdují,

Putinový přinesl dord a úplně se jako padli do oka údajně, a o té doby se tuším nějak snad až 40 krát,

jako viděli, nejen na různých mezenárních forech, ale také právě jako vzájemně v těch svých metropolích,

Putin byl v Pekingu, Loni, myslím si, že to, že zase pojede, jak mlepůjde příležitost,

takže neprisůzovala bych tomu nějaký význam, že si jel za Putinem několiv, Putin zasim teďka.

A osciluje se tím pchynk mezi tím, jak být s prostředkovatelem ukraińsko-ruské mírové dohody,

a zároveň jak zůstat Putinovým blízkým přítelenem, musí balancovat mezi těma hledevěma polohama,

mě zatím z toho, co mi říkáte, připará, že tam vůbec nepřelkůle míru.

No já nevím, já vůbec jako nevím, do jaké míry tady ten mír hraje roli,

nebo vlastně, jak si dneska Čína stojí ohledně té války, jako takové.

Já si pořád myslím, jako nesuglasím úplně s tím, že Čína se přejabeta válka pokračovala.

Myslím si, že nicméně jako využívá toho, že ta válka se děje

a nějak jako snaží se znívitě, že co nejvíc ve svůj prospěch.

Kdyby tolik o ten mír jako stála, tak se asi chová trochu jinak.

Tam je ono vlastně, ta pozice, no bo ten vztah Číne vůče rusku je strašně jako složetý,

a nedá se vlastně odmávnout ani tím jedním krajním polen,

to znamená být jako nějakéto přátelství bez hranic, to takto není.

Ale zároveň to není ani úplně čistě to manželství z rovzumu úplně pragmatické,

protože tam hrají přece jenom roli nějaké iracionální věci a tak.

Ta cesta do Moskvy podle mého názoru není cestou mírotvornou,

je to opravdu cesta na podporu Vladimira Potina, na podporu Ruska.

A ostatně, kdyby to mělo tak být,

jako že Čína bude sprostředkolávat mír nebo vědná,

v mír na Ukrajině tak mohl Čínský vůdc se si do Kýva taky to neudělal.

Myslím si, že ani neudělá, když může nás překvapit.

Nevím, jestli navzdoritomu všemu, co Čína číká,

jestli se dvakrát hrne do toho, aby nějaký mír sprostředkovala,

nebavíme se tady o blízkem východě a o iráno a saudské ráby.

Britský bezpečnostní speciálista Edward Lukas píše

v komentáře, který my mohorem máme i na webudení Koénže,

Čína a Rusko vidí válku na Ukrajině úplně jinak.

Putin podle něj správně chápe,

že pro západní úspěšná a demokratická Ukraina představuje pro jeho,

cituje, kleptokratický neo imperialismus existenční hrozbu

a je připravený proto rosevat z kázu, aby takové vyhlíce zabránil

a Čína by si príj zase naopak přála, aby Ukraina byla spořádana

a prosperující, protože by byla lepším zákazníkem pro export,

spolehlivějším dodavatelem a lepším místem pro investice.

Petro, co Putin od sitim Phinga očekává?

Jak se ho bude snažit přesvětčit, aby s ní větěžil co nejvíc

a aby třeba vnímal ten jeho ruský pohled na celou tu věc?

Já se nemyslím, že to je takto, že by se Putin měl snažit přesvětčovat

sitim Phinga, aby ho chápali.

Já se myslím, že Putin, protože ho často pokládáme za šílence,

tak jestli přesně vědom své pozice.

Přesně si teď nemůže moc vyskakovat čínaj jeho poslední a jediný velký spojenec

a tam spíšte o to, aby se navl...

Tak je tam spíšte, bych řekla, o velké peníze, než o velkou ideologie.

Oni oba vědí, co si ten druhý myslí

a řekla bych, že ta ideologie je tady úplně v poslední vřadě.

O to fakt vůbec nejde.

Oni potřebujou... Putin potřebuje podporu, demonstrativní podporu Číny

jako velké jadarné velmoci, která se staví na stranu Ruska

především proto, že tak vytváří jaký si protizápadní blok

a jde tam spíšneš o Ukrajinu o souprení se spojenými státy.

A Čína zase obrovský těží ekonomicky mimo jiné

vlastně z těch proti ruských sankcí,

které uvrhly veškerý ruský eksport úplně jiným směrem

a to směrem východním a jížním.

A opravdu ten eksport do Číny a do Indii z Ruska roste obrovským tempem

ty surovyny jsou velice levné, protože stratili

jak si svojí konkurence schopnost.

A takto navíc Čína se hodla pokračovat

v tom budování té nové headvábné stesky, která musí vez přez Rusko.

Takže já si myslím, že ta ideologie tam nehrá velkou roli.

Že to má taky každý jinak s těch vůdců.

Oni nemají jakoby společný zájem.

Ten zájem, co se týče Ukrainy, je opravdu rozdílný.

S tím bych souhlesela s tím komentářem.

Ale tady bych řekla ešte jako vlastně k tomu, co říkala Majda,

že si Čína nepréválku.

No já si myslím, že to není tak, že by Čína tleskala tomu,

když Rusko zahájilo invazy na Ukrajinu.

Ale velice rychle se s tím dokázala vypořádat a využít té situace.

Protože mimochodem Ukraina byla do invaze

poměrně významným partnerem pro Čínu

a byla to vlastně i taková brána do Evropy

se svými přístavy a obrovskou logistikou, řeleznící a tak dále.

Takže, když to ale teď nejde,

no tak Čína se prostě přeorientovala tak,

aby stej situace zase těžila.

A to si myslím, že se jí teda vede náramně

a v tomto směru si myslím, že jí ten konflikt

i pokud by trval dlouho vlastně nevadí

a z určitého pohledu je pro ní i výhodný.

No, já jsem si myslal,

i z toho, jak čtu o té z chůzce v europských médiích,

že se tady spolu budeme bavit o tom,

jak se tím pchynk dorazel do kremu,

jak tam představí nějaký konkrétní plán,

jak dosáhnout míru,

ale to byla očivitně hodně najvní představa,

jak vás posluchám.

Tak když to naše povídání dál pojímu trochu jinak,

tak vadí vlastně Číně,

že Putin napadl Ukraínu.

I z toho pohledu řekněme,

lidskoprávního,

že tady došlo kez prosté invazy,

že tady Rusko napadlo svrchovaný stát,

že tam páchá válečné zločiny, Majdo.

Co to je lidskoprávní pohled

jako zhlediska Pekingu?

To je ošemetná otázka,

jako vadí.

Já si myslím,

že to bude z nich paradoxně,

ale že vlastně jako vadí,

protože které jsme u toho základního

rozdílu mezi Čínov a Ruskem

v tom vidění světa

nebo toho mezi národního pořádku.

Ono si to tak často opakuje,

ale myslím si,

že to je až to je takové křiklave,

ale myslím si,

že ten křiklavý symbolizmus

má svojeho postatnění

a to je to,

že Čína z toho pořádku

aktuálního těží

a cestovou pouze při způsobit

k obrazu svému,

tak aby ona byla na prvním místě.

Když to Rusko ho vlastně chce rozvrátit,

Rusko je podstatě

pracuje ho základním

pracovním nástrojem Chaos.

Základním pracovním nástrojem

Číny je v dýme tomu

nějaký pokus o vliv.

A tady vlastně

ono je to vidět

i na tom dokumentu,

kterému se původně naivně říkalo

mírový plána,

ve skutečnosti to je vlastně

no nějakých 12 velice

jako nic neříkajících

bodů,

které čínské ministr

to záhraničí vydalo,

jako stanovi,

které kte v Úzovkách ukrajinské krize,

jak oni říkají,

jako je tady ten principle

sovereignty,

který vlastně rusko pošlapalo

u zemní nedotknutelnosti

pořádce mluví,

že o paralela z Tajvanem

ale to taky tak úplně jako není

číně to jako plně

skomplikovalo život

ta válka.

To samozřejmě to, co říká Petra

má pravdu,

že ona toho využívá.

Myslím si,

že to, co sedí je na Ukrajině

to jsou jako válečných zločinů

zločinů proti leckosti a podobně

to vlastně z hledeské

číny a bokomunistické strany

číny hodnotit asi je

zbytečné, protože ona má

své vlastní nástroje

a svoje vlastní

podměrně bohatý rejstří

v tomhle toho ohledu.

Myslím si, že teď jako že

čínu tak trošku rusového děle

nebo Putin ho děl do studené vody

a ona se v ní naučila docá rychle

Petro, možná je to obrovský symbol

možná je to úplně nepodstatná věc

tak bych chtěl s nátové vysvětlení

My jsme se tady mnohokrát

bavili o tom, jak Putin jedná

s těmi svými nejbližšímy spolupracovníky

za takovým obrovským stolem

za dlouhým stolem, který je pro mě

ještě daloší než můj byt

kde sedí několik metrů od těch lidí

se kterými chce něco řešit

ale během toho jedná dní se se tím chingem

prtěvýho stolečku, jenom pár desítek cm od něj

Znamená to něco nebo ne?

Tak určitě by nedobře působilo

kdyby Putin seděl

od takhle váženého hosta

přes celý stůl

Bylo to velmi neosobní

Oni oba demonstrují neustále

že jsou, oni se oslovují

dragí přítely, oni prostě

demonstrují velkou blízkost a důvěru

a k té důvěře patřilo

vlastně i na tom zasidání vlády

to bylo vidět, že všichni mají roušky

a mišustin se tím pingem

roušky nemají

prostě Putin v tomto směru

učinil výmku protože

pro něj je to

opravdu strašně důležité

demonstrovat, že tam nejde jenom

spojenectví nebo

o nějaké partnerství

strategické zrozumu

ale opravdu osobní blízký vztach

který přetrvá

věčnost

takhle to prostě i ta růzká média

jako by prezentují pořád

mluví o tom, že tam

jde osobní přátelství

takže já si myslím, že ano, že to je

důležitý simbola

ani nikdo nečekal

že budou sedět každý na jiném

se svými podřízenými

se svými generáli, se svým ministerem

zahraničí, ale nikoli vztakle

váženým hostem.

Cela tahle z Hůzka, není jenom

správa nebo správou o

vztahu mezi Čínou a růzkem

ale je to taky správou pro nás, pro západ

a hlavně pro Ukrajinu. Mně by zajímala

jestli ta návštěva

vyslala západním lídrum vzkaz,

že to jejich úsilí

o mezinárodní izolaci růzka

kvůli válce neuspilo.

Takže v Čínu nikdo nevkládal

velké naděje v tom smyslu,

že se postaví po bok západu

proti růzké agresy.

Na druhou stranu Čína

v tomto smyslu docela jako tančí

na ostříno, že protože

ona některé ty sankce pokud vím

dodržuje.

To není úplně tak,

že by ignorovala

veškerou tu snahu západu

po izolaci růzká lezáruvení z toho

zkoušíte, že tady co tam je strašně

vztah Ukrainy a Číny.

A to i s pohledu

s hlediska Číny, to spíš řekne Majda,

ale s pohledu Ukrainy

je to tak, že já jsem se

dívala na různá vyjádření,

jak prezidenta Zelenského tak členu

vládu vysokých představitelů.

Tam ostra kritika Číny nezazní

prakticky nikdy. Oni

jsou si velice dobře vědomy,

že Čína je jejich určitán

naděje právě v tom,

že v té nejedno značnosti,

dvět není jenom Evropa a spojené

státy, ale

že je třeba

s Čínou jaký si kontakt udržovat.

Proto sice třeba Ukrainy

si protestovali, když se ukázalo,

že by ewentuelně mohlo docházit

k nějakým dodávkam

ze zbraní s Číny růzku,

ale pořád je tady ešte i ve hře,

Ano Majda říkala, že asi

si nepojede do Kýva,

ale je tady ve hře určitán

možnost telefonického rozhovoru

si a Zelenský

by spolu měli hovořit právě

po té schůzce

Čínsko-Ruské

na nejvyšší úrovni. A to už je

určité znamení

toho, že

Čína

přemýšlí o Ukrajině pře nejmenším, jako o suverením

státu a i v těch 12 bodech,

které změňovala Majda

a které jsou teda velmi obecné

a vlastně vůbec to není žádný mírový plán,

ale spíš takové obecné konstatování,

tak tam uznání teritoriální

celistvosti v obecné formě

o pseženo je.

Takže

tady pořáci Čína a Ukraina

nechávají k sobě otevřené dveře.

Majda?

No, tak samozřejmě, ale

teritoriální teda celistvost

vlastně

jak je to i platí

teď pro ty jednání

s tím chym putin je to vzájemu

Číny.

Mě týká v především tajívanu,

protože to je

prostě to jsou ty principy, které Čína

zdůrazňuje jak dlouhodobě

a které jsou její principy,

které jsou ží jejím zájemům.

To znamená, že

tady ano je to trochu paradox,

že vlastně

Ukrainy se nejenu stranu zastává

na druhou stranu

vlastně stojí za ruskem

a nicméně

je to vlastně pozice,

vlastně dlouhodobě

několi teda teďka ve smyslu

jenom Ukrainy, ale dlouhodobě

ve smyslu trojů herelníku

Čínská lidová republika Ruská federace

spojné státy,

kdy vlastně

Čína

se snaží nebo snaží nějakým

způsobem

vybojovat si první místo v tomhletom

v tehle mocenské konstalaci

a snadné to není a ještě bych tady

chtěla říct, že vlastně ani v Číně samotné

jako ten vztach té Ukrajině

je na věc tam

a Petra už to i naznačila

dávno před ruskou invazí

měno teda olenským unorem

už Čína

investovala velké peníze

do Ukrainy

a to tam vlastně

to je podobný příběh

vlastně velce zjednodušeně

ale podobný jako v Bělorusku

kde byly také velký příjlev

vlastně Čínských peněz

nevšimla jsem si toho, že by nějak

vehementně te peníze odmítala

spišena opak, jo vítala

a takže

Ukraina byla pročínu nějaká

hospodářská příjažitość

uruská je to jiné, ten z tak

skutečně komplikovaný a

dokonce i v Čínských

akademických zdrojích

třeba v činčtí vědci

politologové nebo

odbornice na mezenární vztahy

a jední z vlastně největších odborníků

s ruském, tak vycházají

teď články, které se o Rusku

vůbec nevyjadřují pozitivně

a jsou to dokonce články, které

když já se mi četla, tak

kdyby nebyly podepsány

čínským ménem, tak bych to

klidně mohl být nějaké západní

anality, který to psal, jo tam

se mluví o Rusku výslovně jako

o ničivé síle, o někom

kdo čínu vlastně vodí tak trochu

za nos, kdo jí může

kdykoliv vrazitnuž dozat, stejně jako to

Rusko rádo udělalo ještě za cerských

dop, kdy čína byla oslobená v rámce

opiových vál, potom to udělal

sověcký svaz, kde vlastně

číne, uozovka, která číne, protože

otázka, co byla tak, kde čína, ale

ukradlí prostě strašně moc jako území

nebo si přesvojili, jo, a je tam

učitá jako nedůvěra, která je se

smíchaná s tím, že Rusko a sověcký

svaz strašně dlouho vlastně

určovalo to, co se děje v Číně, určeli

politický systém a podobně, ale tam se otevřeně mluví

v těch článcích, kteře vlastně říká, že

vlastně veškerá ta ruská ideologie,

ten spasitelský kompleksto vlastně

ta diplomatická, te diplomatická

základna, kterých Rusko vystupuje,

že je to jenom prázdná skorábka,

že je to prostě bublin, která

nemá v úbec žádný obsah a podobně,

jo, a je tam, je tam, ten

vztah je takový jako velice obezřetný.

Myslím si, že tohle to je dlou,

že to je hledesko, které by mělo zaznit,

protože to opravdu není tak,

že Čína rusko obýmá bez nějakých výhrad.

Vůbec nety výhrady tam zaznivají

a zaznivají teď o to víc právě

po té, co Rusko samou pošla palo

ten princip té územní nedotknutelnosti,

o kterém i ono předtím mluvilo.

Jenom mě Majda navědla na tu myšlenku

a vrátit se k tomu medví děvovin,

se ptal, tak v loňském roce

byl medvěděv na vštěvě Číny

a on do té doby

každý den hrozil nějakým atomovým útokem,

jaderným útokem na Evropu

nebo spojené státy.

Ale údajně v Číně mu bylo řečeno,

aby s tím jaderným harašením

trochu přestál a on opravdu přestál.

Všiměte si, že to jaderné vyhražování

Ruska přece jenom posledním měsíce

opravdu jako zmizelo

a říká se tedy,

že to je zásluha Číny,

že to byla ta hranice i v té retorice,

kterou Rusko překročilo

a Číně se to nelíbilo.

Takže ten medvěděv v nový příspivěk

nasí tě s tím, že bude bombardovat hák,

to je opravdu zase pod louhém dobie

takový návrat k té jaderné šantáže,

jak se říká.

Naši za hraniční redakce Petra Procházková

a Majda Slezáková. Petro mají domodzvám, děkuju.

Dějí se krásně, Filip.

Děkuju za pozvání, ahoj.

A teď už jsou na řadě správy,

které by vás dneska neměli minout.

Ministerstvo promístní rozvoj

už po druhé odmítlo žádost

někdejšího kanclerze Vratislava Mináře

na vrácení 6 milionové dotace

na dostavbu penzionů o světi Manech.

Má se na vráník N.

Celou správu si můžete přečíst na našem webu.

Ministři zahraničí a obrani členských států

se na společném jednání v Bruselu

dohodli na dodávkách munice Ukrajině.

Do země má podle dohody zamířit milion kusů

dělostradecké munice, kterou napadená země

nutně potřebuje.

Francouzká opozice v parlamentu

neuspěla s návrhem na vyslovení nedůvěry

vládi Emanuela Makrona.

Propád vlády Makronové premiérky Elizabeth Born

Cú. Potřeba jich ale bylo 287.

Tématu se věnujeme ve včerejší epizodě studia N.

Obyvatel České republiky Loni

přibylo o téměř 17 000 na 10 milionů

a 533 000.

Vliv natom měla jen migrace.

Meziročně klesla úmrtnost,

ale narodilo se také méně dětí.

A moderátor České televize Jakub řelezní

se na tvítru omluvil za své chování

k Pražské městské policii.

Ta zvéřejníla 16. března video

s názvem Konverzační E.T.

kterém je zachyceno dohadování

mezi městskými strážníky a řidičem,

který zaparkoval na prechodu pro chodce.

A na závěr ještě jízlivá poznámka.

Ministerstvo promístní rozvoj podle ziščení deníku N

už po druhé odmítlo žádost

někdejšího kancléře Vratislava Mináře,

který chtěl vrátit 6 milionovou dotaci

na dostavbu pensionů o světi Manech.

Vrácení dotace by pro Mináře

mohlo znamenat polečující okolnost

v kouse, ve které je tresně stíhaný

a vníž exprezident Miloš Zeman

neuspěšně žádal Petra Fjelu

o spolupodpis a bolice.

Bez ochrany de to papalářství těžko, co?

Na slyšenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.