5:59: Co s Ukrajinou? Válečný summit NATO přichází

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Litevský Vilnius ode dneška hostí klíčovou svůzku Lídrů Zemí Severoatlantické aliance.

Načele agendy je další podpora Ukrajině a také otázka je jího možného členství v NATO, o které Kiev usiluje.

Víroční samit by měl odpovědět na to, jakou konkrétní podobu by cesta Ukrainy dořad obrané aliance měla mít.

Měl by také výjasnit, jak se bude vyvíjet členská přihlážka Švecka, jehož vstuk do NATO blokuje Turecko i jakým směrem zamíří samotná aliance.

Má Severoatlantický pakť jasno v tom, jak v budoucnosti dostojí závazku ubránit každý metr území svých 1,30 členů

a mají na to jednotlivé země schodní pohled?

Je úterý 11. července, tady je Lenka Kaberhlova a 5,59. Spravu rejský podkást se znam zpráv.

Onřej Dytrych, seniorní pracovník ústavou mezenárodní vztahu,

tedy busobí zároveň na institutu politologických studií fakulty sociálních vět univerzity Karlovy.

Dobrý den.

Dobrý den, díky za pozvání.

Dytrychu v Proudu začíná být samit, klíčový samit Severoatlantické aliance.

Je opravdu tak zásadní, jak se o něm mluví už další dobů?

Není úplně převratný, zároveň v dané situaci, kdy suří na Evropském kontinentě válka

je každý takový alianční samit významný.

On není samitem v podobním tomu, který se odehrál loni v Madridu,

kde členové aliance přijali novou strategickou koncepci.

To byl opravdu samit, který reflektoval v novou bezpečnostní situaci.

Tana ten samit je spíše samitem, kde se stvrdí ten nastolený kurs,

a neznačí, jak pokračovat dál.

Our summit will send a clear message.

NATO stands united and Russia's aggression will not pay.

Ale to podstatné, co Ukraina od samitu očekává,

je jasná správa o hledně jejich budoucích členství v NATO.

Zalšá se rívno týždeň do kličovogodňa,

sami to NATO výlnuje se, a odže týždeň do kličovogomomento

le naše spílné bezpeky v Evropi maksymalno.

No jedním z kličových témat, které se teď hodně probírá

mezi členskými zeměmi, je úsilí Ukrainy o přijetí

do severoatlantické aliance, kde je v to dáva opakovaně na jevo

i prezident Zelenský, který obíždí členy alianca

snaží se získat podporu, jakou v tuhle chvíli tam myšlenka,

má podporu mezi členy aliance.

V tuhle chvíli nejpravděpodobnější cénář je,

že Ukraina nebude pozvánat nečlenství do aliance.

Ta perspektiva je zřejmá, ona byla stanovena pevně už na semitu

v Ukurešti před 15 lety v roce 2008,

kdy členské státy řekli, ano, Ukraina a Gruzje se jednohodné

stanou členskými státy.

Když jsme je ta perspektiva zůstává v tuhle chvíli odložená na nějakou dobu,

že až bude připravené, záleží na tom, kohle se ptáte.

Zároveň si objevují, zbíše o všem v expertní komunitě

tkova to ořivál řešení, třeba v pracouzký expert François Aisbourg,

koho hovoří o tom, že bychom se mohli inspirovat modelem integrace

záperního Německa do NATO v první polmi 50. let,

konkrétně z Západní Německo přistoupilo v roce 1955.

Kdyte hryjší kancler Adénauer řekl, nebudeme teď opět

na znovu si jedno cení Německa,

zároveň dostaneme bezpečnostní záruky ve formě členství alianci.

Nicméně i takovéhle vize počítají z píše s tím,

že by to přicházalo v uvau, až bude po té, co učastné, proti ofenzívi.

To zemrá v tuhle chvíli je pravděpodobnější,

že se přenímečí měkteré členské státy,

hlavně velcí hráči a potraž mňácí další, schodnou,

na jaké si podobě bezpečnostního ujištění,

že podpora Ukrajině bude pokračovat.

Možná to ujednání bude mít podobou inspirovanou,

takzv. izraelským modelem, kdy se zavážou,

že budou Ukrajině dodávat moderní západní zbraněvé systémy,

tak aby Ukraina měla jakouci kvalitativní vojenskou výhodu.

Zároveň aliance příme učitě politickou deklaraci,

která v nějaké míre posuné jazyk oholidně budoucího Ukrajinského členství,

já se domívám, že pravděpodobně můj bude stvřenat takzvaná politika otevřených dverí.

Zároveň některé členství státy včetně těch hvalice důležitých,

jako jsou spojené státy a německo v tohle chyli nejsou rymně připraveny.

Hříci Ukraina se stane členstvím státem tehdy a tehdy za takových a takových podmínek.

Možná je to trochu druhodné, ale hovorí o potřeby připravit Ukrajinu na to členství.

To znamená ta perspektiva v tohle chvíli je do nějaké míry odložená.

Odbalíček podpody Ukrajině, který má navíšit interoperabilitu na to,

na jedné straně a ukrajinských odzvorověných sil,

což zásadě se dá číst tak, že jde o pokračování stvorezení přechodu Ukrainy na západní bojenskou techniku,

což má nějaké implikace teď pro vedení bojů a zároveň,

aby to mělo budoucnu usnadnit integraci Ukrainy do svořatlantické aliance.

Máme se v skuteční první jednání rady na to Ukraina,

což je podstatě format, který není náhražkou žádném případě zaplnout na ječenství Ukrainy v svořatlantické alianci,

ale to řekneme posílený format politické diskuse.

Zjevně, ale aliance se ocitá na trochu tankém ledu strategicky,

protože tu musí brát v potas strašnou spoustu zájemu,

tak na jednu stranu nechce odradit a sklamat Ukrainu,

která je zjevně nachistaná stáce členem na to, na druhou stranu,

je to nemysletelná věc v průběhu, ještě války.

Sou tu zájmi jednotlivých členů, na to a zároveň jsou tu samozřejmě i zájmi

ruská respektive akce, ruská, který musí na to nějak čelit, jak složitá je to situace strategicky.

Je to samozřejmě velmi cítlivá věc, protože na jedné straně,

já se domnívám, že je skoda na tom, že je třeba Ukrainu

integrovat z nějakého šeršího bezpečnostního systému,

který má posilovat naší obrany schopnost, vůči ruské, asertivní, revanžistické,

perealistické zahraniční politice.

Na druhé straně ono si se zmívá, že si Ukraina členství zaslouží,

že se na Ukrainii bojuje i za nás.

Nicméně aniž by chtěl ten argument nějakým zkusebem znevažovat nebo spohybniovat.

Členství kvaliánci není něco zásluhového.

To základní racionálne podle článku 10.

Mošintonské zmluvě, že přistoupení každého nového člená by mělo posilovat

obrany schopnost alience a mělo přispívat k naplňování principu,

ke kterým byla zřízená. A ve chvíli, kdy se Ukraina stane členským státem,

bude přikryta článkem 5, tzv. mužke týrským článkem,

jeden za všechny, všechny za jednoho.

A ve chvíli, kdy je na Ukrainii zůjří boje a je v otevřeném válečném konfliktu

v duslevku Ruské agrese, tak bychom se odcitli v příjímém konfliktu s Ruskem.

Nikdo by to muž nás lehčil jako něco z celoformálního, řekl už v tom konfliktu,

vlastně jsme, ale on by to byl pravdou velký zátežový test pro důvěry hodnost

toho článku a toho závazku společného k tomu,

že si přispěcháme na pomoc závazku ke společné obrany.

A je otázka, jestli jsme na to teď sami připraviní.

Myslím, že to je důvěřitá otázka i pro ty, kdo to rychle je členství,

chvaliánci podporují státy mimo i narostřední a východní Evropě,

pro které je členství chvaliánci a ten článek 5, jako jeho základ,

opravdu páteří jech bezpečnostných strategii.

Jsem přesvědčen, že budoucnost Ukraíní je v Evropské unii,

budoucnost Ukraíní je vse v Atlantické alianci

a to zajistí, aby se podobná situace, které čelíme teď v Evropě, už neopakoval česká.

Podpora Ukrainy je pro Českou vládu stále priorytou.

Premier Petra Fiala z ODE Esto řekl přinávštěvě Ukrainského prezidenta Volodymyra Zelenského vece.

Fiala taky zopakovala, že Českou podporuje vstup Ukrainy do Evropské unie i na to

a je připravené Ukraíně se zapojením pomoc.

Volodymyr Zelenský by považoval za ideální, aby země dostala pozvánku

na nadcházející mesamitu aliance ve Vilniusu.

Tady si myslím, že je potřeba říct si naprosto jasně, že je v zájmu České republiky,

aby Ukraina v fukamžiku, kdy válka skončí, zahájila jednání o přístupu do na to,

protože je to v zájmu i naší bezpečnosti, je to v zájmu regionální stability,

ale také ekonomické prosperity.

Ukraina není v toto chvíli připravená vstoupit do na to, pro televizis jenen,

to řekl americký prezident Joe Biden, podlenějí tomu brální současná válka s ruskem.

Myslím, že přečastné vyvolat nyní hlasování o vstup Ukrainy,

protože musí být naplněny i další požadavky.

Včetně demokratizáci, když jsou připravené,

včasné vyvolat nyní hlasování o vstup Ukrainy, protože musí být naplněny i další požadavky.

Včetně demokratizace a další otázek.

A dá se říct, jak se vlastně na to proměnilo od začátku války na Ukrainy,

když se týče akceskopnosti, vlastního nasazení, nějakých procesů i další osměřování,

nebo je všechno plus-minus přistaren.

Já bych řekl, že ta proměna je opravdu výrazná a vedětálná.

Na jedné straně jsem změnil ten nový strategický koncept,

který byl připravovaný už před únořem 2022,

ale pochopitelně se nová závažná sputečnost Ruská agresa proti Ukrainy projebila.

Tak to je jedna věc, členské státy posilují své kapacity, zbrojí,

vynakládají výdaje na obranu nejvíce od studené války.

Potom, a to je důležité, a v tomhle je významný právě i ten nadcházející sami ve Vilniusu,

jsou finalizovány nové obrané plány.

Ty začali být připravovaný ještě před únořem 2022

v návaznosti už na ruskou aneksi Krymu a válku na východě Ukrainy.

Nicméně, ta invaze byla určitě silným podmětem.

Co znamená budeme mít zvojně novou generaci bezpočnostních obraných plánů

ve všech doménách, země, vzduch, moře, kybernetický prostor a vesmír.

Ali plány říkají, co který členský stát má dělat k obraně svého vymezeného území,

a jak jeden ten plán vukryvá oblast Atlantico a o severního krídla.

Aliance druhý je zaměrený na střed, na oblast paletických států a třetí na jejho východ.

A tyhle ty obrané plány, které by měli být, jakým politickým rozhodnutím,

stvrdzeny na právě sami tu Rebiliusu, tak jsou doprovázeny a jdou rukou v ruce s novým modelem

sil Aliance, kdy v tuhle chvíli máme osu tzv. bojových úskupení na východní krídle,

které by měli být rošířeny a to ideálně na úroveň brigát.

Co znamená v tuhle chvíli, tam máme nějaký 10.000 alienčních hojáků,

pokud by byli navýšeny, tam bylová úskupení na velikost brigát, každá 4 až 5.000,

tak se nám to zrubat 4 až 5 násobí. A zároveň by měla být nějakém blízkem výhledu,

dosažitelném navýšená kapacita, jsou na Atlantické Aliance vyslat jednotky,

které by byly připraveny v nějakém výšší stádiu připravenosti a mělo by to být až 300.000

dalších hojáků do 30 dnů. Je to ale v tuhle chvíli spíše aspirativní,

protože i těch jsou časnosti těkledovaných 4.000, tak znamené NATO Response Force,

větší slo, které by se možná, pokud by opravdu šlo do tuvého,

nemuselo na to podařit, v takhle prátivně krátkem v časovém horyzontu naplnit.

A pokud bychom se podívali na dlouhodobější uvahy vůbec o smyslu existence

Severoatlantické aliance v těch uplinulých letech, ještě před začátkem růzké agresé

na Ukrajině. Severoatlantická aliance trochu bojovala s tím, kterým směrem

vlastně existenční úvahy směřovat nebo napravit.

Kam se ty úvahy ubírají v tuhle chvíli, nevrací se svým způsobem do toho historického

bodu, kdy Severoatlantická aliance vznikla jako štít obrany

v smyslu studené války?

Nebo chybně ano. Na druhé straně to není trend, který by započal v unoru 2022.

V 90. letech došlo to je první velké transformaci, kdy v jeden základní cíl,

rezon, debtor, Severoatlantické aliance obrana aliančního území byl

poněkud upozaděn v důsledku nové bezpečnostní reality a na to začalo

působit více mimo hranice svých členckých států, začal se angažovat

v řešení konfliktu a zajšťování bezpečnosti až i za tím svým perimetrem.

Nicméně, tenhletem trend potom už se začal nějakým způsobem oslabovat a došlo

k určitému přetočení a posílení znovu toho prvního důležitého úkolu obrany území

a to už je vidětelné třeba v strategické koncepci na to z roku 2010.

Potom máme Ruskou aneksi Krymu válkou na Dombase a pochopitelně teď i po unoru 2022

ten konflikt veliké intensity na Ukraíně v důsledku Ruské agrese.

To znamená, je to teďka spíše posílení určitého trendu návratu, jak říkáte,

přesně k nějakým řekneme počátkům a chápání svoradnotické aliance

jako bezpečnostního paktu jehož prvořadým úkolem není řešet nějaké zdálené kryzak

i řešení můžeme být bezpečnostní dopady pro alianci a její členské státy,

ale pravdu tím prvořadým úkolem je obrana území členských stát.

Zpojené státy dodají Ukraíně spornou kazetovou munici,

bude součástí obraného balíku za 17 miliard korone.

Neseuhlás s dodávkou už vyjádřili představitelé některých zemí,

například Německa a Špaňalska.

Kazetová munice budí obavy kvůli ohrožení civilistů.

Vy už jsme narazili na otázku podpory Ukrajině.

V tuto chvíli, jakou roli hraje v té debatě,

co se týče podpory Ukrainy i aktuální spor o kazetovou munici.

Kdyzpojené státy oznámili, že ten typ munice,

který je zakázané ve více než 120 zemích světa, Ukrajině dodají,

zároveň to vyvolalo potom kritiku mezi těmi členy aliance,

kteří se připojili ke smlouvě o zákazu tohoto typu munice.

Co to všechno ukazuje o jednotě členu

civiloatlantické aliance při podpoře Ukrainy?

Já bych řekl, že jednota aliance, pokud jde o podporu Ukrainy,

byt tímhle měla být nějak zásadně narušena.

Myslím, že to témá nezlekčovat ale v dímatou v šerších souvislostech.

V té válce, která jako každá válka

tahle to platí možná dvojnásob v důsledku své volné ruské strategie

utočit na civilní objevatelstvo,

ve stu válku velmi brutálně.

Každá válka o všem je tragická a brutální

i v téhle válce už byla kazetová munice násadena oběma stranami důleckou,

mimo jiné dodávalo kazetovou munici Ukrainy

a nyní tedy byly schválené dodávky ze strany spojenních států.

Zvojenského lediska je to důležité podle některých vojenských analityků.

Má potenciál výhrazně na pomoci Ukrainy.

Některý hovoří o tom, že to je důležitější než třeba, ale tohle nev 16.

Ta kazetová munice je kontroversní, její nasazování,

má nešťastné humanitární dopady,

protože ne všechny ty sub-munice uvolněne vybuchují,

nacházejí se nadále na tom území.

Samozřejmě záleží i na tom, jakým způsobem je nasazována pokutrosko,

používá to kazetovou munici,

jako použil třeba fotoku nádraždí v Krematorsku,

budu mnou 2022, to něco trochu jiného,

než se používává opravdu bojových operacích.

Ale je to humanitárního hlediska kontroversní.

Nicméně pro Ukraino to může být výrazná,

sprová může to výrazně na pomoci,

který mu usilí se bránit.

To znamená, tomle olidutor je poměrně nejednoznačné

a nejednoduše rozhodnutelné téma,

které si, ale myslím, že alianci zásadným způsobem nejak neštěpí

a opravdu můžeme očekávat snahu,

jak těch velkých členů včetně spojených států Francie,

Německa a Velké Vrytány, tak případně další,

ujistit Ukraino v tom, že pomoc bude proudit nadále

i za horyzont té současné proti ofenzívy.

A to jsem se právě chtěla ptát,

když se na tu současnou debatu díváte,

vidíte někde limity toho, kam až jsou členské země

na to ochotné jít s podporou Ukrainy.

Hodně se o tom mluvilo, že lecos bude záviset právě

na výsledku současné proti ofenzívy,

je to skutečně tak, může to se hrát zásadnější roli

v úvahách na to, o tom, jak a jakou měrou Ukrainu podporovat?

Já bych řekl, že tu jsou určité limity politické,

v minulosti se hořilo třeba o dalekonostném dělostřelectvů,

a vyspojené státy s tímto váhají nechtěji,

aby ten konflikt eskaloval nadále.

Zároveň postupně se vlastně posouvají hranice

toho, jaká technika je poskytována Ukraině,

dochází přesborování ukrainských osborověných

sil na západní techniku.

Takže jsou tu nějaké politické mantinelly,

které se ale také poměrně dost posuhli od začátku té války v roce 2022.

A pak jsou tu samřejmě, ale i materiální limity toho,

co vlastně jsou članské státy, ale jence schopny poskytovat

v tohle chvíli tím nejpalčivějším problémem

je dělostřelecká munice, protože ta je spotřebována

opravdu v mimořádně velké míře

v takhle intensivním konfliktu a članské státy dodávají

hodně té munice na druhé strane zároveň se snaží

co nejvíce posílit, pozbudit i výrobu,

protože té munice se opravdu spotřebovává velké množtví.

A může právě v tomhle ohledu ten samit

přinest něco nového nějaké konkrétní závazky?

V tomhle ohledu by na samitu ve Vilniusu měl být přijat

ační plán obrané výroby, který by měl snadně

budoucí spolupráci članských států,

ale tady je taky velmi významná role Evropské unie,

kdy minulý týden například byla dostažena politická dohoda

na využití rozpočtu Evropské unie

po vzbuzení výroby dělostřelecké munice.

Zároveň je k tomto účelu už využíván

Evropský mírový nástroj European Defence Fund,

to znamená Evropská unie se snaží pozbudit

posílení základný obraného promyslu.

Budoucí vyšší obrany schopnosti, protože članské státy

a Evropské unie tak natovní mají,

že samřejmě na jedné straně máme nějaké obrané plány,

máme nějaké stávající kapacity,

ale to je nové rozpečnost v měrálitě, je důležité podpořit,

je i schopnostmi ve větších množstvích vyrábět,

nejenom takou do velmi moderní chytrou munici a výzbroj,

ale vlastně připravovat se i na konflikt,

taky vyšší intensity, tak které by se sobratlatická aliance mohla ocitnout.

Na spořáku vám to dost necinka, kam z penězi,

aby byly chráněné před inflací.

Font monetika zhodnotí jakoukoliv částku o 6,5 %

a to firmám i do mátnostem.

Více na monetika CZ.

Vy už se změňoval ty všechny procesy,

které se nastartovali ještě před začátkem války na Ukranie.

Ten samotný konflikt nastartoval i věci,

které byly možná nemyslitelné do té doby.

Přejme na spohledu Ruska, teď mluvím konkrétně o vstupu

Finnská do Severoatlantické aliance.

O vstup do na to usiluje i Švecko.

Je pravděpodobné, že by tento samýt ve Vilniu

su mohl odblokovat cestu k přijetí právě Švecka.

Není to bylo učené.

Já se domívám, že to závisí na výsledku

zákulistních jednání, které se vedou a můžeme být

překvapeně zároveň je docela dobře možné

a měli bychom s tím počítat,

že ještě nějakou dobu potrvány.

Když se Švecko stané v čvárem aliance,

já se domnívám, že ten výsledek je velmi pravděpodobný,

ale bude to nějakou dobu trvat a bude to prostě výsledkem jednání

mezi tureckém zajménel na jedné straně

s pojenými státy a Šveckém na straně druhé,

protože tureckou perspektive prezident Erdogan

hrají velmi pragmatickou hrů,

něco chtějí o Švecka stran nepodporování,

skupin pkk, které turecká váda vnímá

jako protistátní a odpojených států.

Také tam se jedná chvíli zřejmě

především dodávky nových letónů F16

a modernizaci stávajících letónů,

které má turecko ve své výzbrovy.

Zároveň je potřeba tohle to vidět v nějakých šerších souvislostech,

protože to, že turecko chce je pospojených státech,

právě ty modernizační balíčky a nové letóny F16

je výsledkem toho, že bylo vlastně vyloučenost programu

konsortciál F35, to jsou v tom nadzvuková letóny 5. generace,

o které osiluje i Česká republika,

ke kterému došlo poté, co se turecko rozhodlo pořídit si,

přistami protivstučné obrany S-400, které jsou ruské výroby,

to znamená od ruské federace, to znamená z turecké strany

a tohle to v nímánu vlastně jako nějaká legítivní kompenzace

za to, že bylo z toho konsortcia F35 vyloučenou.

Až vy otevřete cesto do Evropské unie turecku, my otevřeme Švédsku.

To prohlásil turecký prezident Recep Taype Erdogan.

Podlanějte pravé po obnovení přístupových jednání

turecko rozhodne o vstupu Švédska Donato.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

k Erdoganově ultimátu uvedl, že vstup turecka do Evropské unie podporuje.

Švédzko ale podle něho splenilo všechny podmínky pro přijetí do aliance.

Na co ale nesmě zapomínat je to,

že jsme se v Madridu dohodli na jasném seznom požadavku,

které Švédzku zajistí člendří v alianci a Švédzko je naplnilo.

Ten Švédz has met these conditions.

Z vašeho pohledu, když jste schnul teď všechny

ty jednotlivé aspekty, který mi se bude samit ve Vilniusu,

zabývá ta vlastně kterým čelí severoatlantická aliance.

Co jsou ty největší výzvy, které by mělo na to pořešit?

Tak to největší výzvou je nepochybně to,

že v důsledku ruské agrese, ruské revezionistické a revančistické politiky

není a dlouhou dobou v Evropě nebude mír a to největší výzvou a ukolen pro alianci

je odstrašit rusko a zadržovat jeho ekspanzivní tendence,

které by se mohli rošířit až na území členských států.

To je cíl prvořadým, na tom je jasná schoda.

Zároveň jsou tu další hrozby, další výzvy a je potřeba říci,

že různé členské státy vnímají relativní význam těch hrozep

v různým způsobem to, co pro nás je cel nekontroveracný stran,

právě třeba ruské revezionistické politiky,

tak nemusí být mě všem vnímáno úplně stejně pro jižní krídle aliance

může být významná hrozba terrorizmu,

kterou strategická koncepce při atá oloni označuje za to největší nesymetrickou hrozbu

a samozřejmě se také hovoří o budoucí roly Severo-Atlantické aliance

v oblasti východní Ázie a těch ho morí,

která se nikdy označuje za to západní krídle aliance.

No ona možná by mohla znít otázka, jestli ve chvíli,

kdy se Severo-Atlantická aliance soustředí na ten konflikt na Ukrajině,

nemůžou jí utíkat nějaké jiné problémy, které jsou právě v širším prostoru,

jak zmenujete třeba vojenské posilování Číny,

případné konflikty v Ázie a tak dále.

Tak tady samozřejmě citlava otázka na druhé straně.

Ona ta reakce Severo-Atlantické aliance jako celku

na ruskou agresive proti Ukrajině vyvažuje,

řeklíme, různé pohledy, různých členckých států.

Proto třeba došlo k nějakému presunu síl posílení kapaci

na východním krídle aliance.

Na druhé straně velká částěk síl byla takzvaně preassigned,

to znamená, kde jde o to, že by tam měli být přímo posílány,

ale měli by být nějakém stády o připravenosti.

A to zohledňuje několik imperativů,

jednak snavou neeskalovat konflikt mezi NATO a ruskou federací,

ale zároveň právě i vzít v potas to,

že různé člencké státy vnímají hrozby, kterými na to vystaveno různě,

ať už je o to změnené ježní krídlo.

Tak právě třeba i otázku budoucí role aliance v oblasti východní ázi a pacifiku,

kdy spojene státy by třeba byli patrně rády, kde by na to tu roli se hrávalo vyšší,

ale jiné státy teď na posledy třeba se v tomhle ohledu

a vyjádřil prezident Macron, šlo otevření kanceláře, nešlo oděc rektime převradného v Tokiju, v Japonsku,

tak se vyjádřili v tom smyslu, že přece NATO je organizace sveroatlantické smouvy

a neměla by mít tenhle globální dostrach ambice působit po celem světě,

ale jsou vstředice na to pravdu podstatné,

a to je zajišťování bezpočnosti v sveroatlantickém prostoru.

Andrej Dytrich, seniorní pracovní kustavu mezenárodní vztahu

a institutu politologických studií fakulty sociálních vět univerzity Karlovy.

Děkujeme.

Děkujeme za pozvání a zkídání.

A to je vše, superního vydání podcastu 529.

Děkujeme, že nám věnuje tečas a poslucháte,

ke všim naším epizodám se můžete vrátit,

kterékoliv z podkástových aplikací,

na seznam správách a také na platformě podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký typ nebo komentář,

už jete nám napsat na adresu za minuto šest,

za vynáč s zltečkac z,

zastějnete nás i na sociálních sítích Instagram a Twitter.

To byla Lenka Kabrhelová.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.