Studio N: Co meteorologové nikdy nepředpoví

Generálním sponsorem podcastu je Avant Financial Group, finanční partner proti, kteří chtějí hrát vyšší ligu biznesu.

Je úterý 12. září, posloucháte studio N, tady je foliktytl Bach.

Dnes o tom, jak se předpovídá počasí.

Dnes o tom, jak se předpovídá počasí.

Příjemné odpoledné počasí v Česku zatím ovlivňuje slábnocí oblaste, vyšší hotlaku vzduchu,

ale přezápadně Evropu už míří dál k východu studená fronta.

Předpovídí počasí se za poslední léta výrazně zlepšili.

Jak bude zítra už meteorologové dokáží správni odhadnout na 97%,

v čem se pořád nejčastějipletou, jaké je vy se předpovídat nedají

a trpí sami profesionálové klimatickým žalem,

budu se ptát meteorologa Petra Minstera z Českého Hydro-Meteorologického ústavu.

Zdravim vás dobr na dobrý den.

Dobrý den.

Už pracujete na tom, jak bude zítra?

Uprvně ne, protože naštěstí to, jak bude zítra,

už teď poslední dny říkám lidem celý víkent,

takže zrovna to zítřejší počasí mám celkem naštudované.

On totiž byla akce festivalu Vědy a tam se lidi právě ptali na to, jak bude

a všechno vlastně to, co chcete vědět, i teď vy,

tak jsem si vlastně tak jako by vyskoušel, vysvětla lidem.

A já jsem za tady tyhle akce velice rád, protože ta osvěta je potřeba.

Protože stále ještě i když jsou to nejtřastější snad hovory

v městské hromadné dopravě, o počasí, tak pořád přesto četné témá,

kde vědět, že tomu tě lidi nerozume, a je potřeba jim to vysvětlit,

aby věděli, jak se o tom správně bavit.

Tak třeba nás se někdo posluchá v tramvaj,

a kdyby chtěl zamachrovat na někoho při takové té běžné konverzaci o počasí,

tak kdybyste mu a mě a všem dalším mohl vysvětlit,

jak se to vlastně dělá, jak vzniká předpověď.

No a předpověď počasí vzniká, když to vezmo o začátku,

tak tím, že si naštuduju to, jaké je počasí teď,

z různých strojů, hlavně družice, satelity, stanice.

No a když se podíváme na sníme k družice,

tak si všimněte už je z většené oblačnosti.

No a potom se snažím odhadnout, jak to bude,

a protože nikdo nemá tak velký mozek a superpočíteč,

aby dohledal hlavně daleko kolem sebe,

a dlouhodu budoucnosti tak si musí nechat poradit.

Já vím, že dříve ty superpočíteči a reporobně nebyly,

stačilo se podívat z okna nebo mít nějakou přiloženou mapu,

a v obecném principu to to stačí,

ale pokud chcete jít do podrobností a do přesností,

tak si přece jenom musíte nechat poradit.

No a právě v posledních nech bylo takové stabilní počasí slonečné

a v takovém případě pokud by takové počasí mělo byt dlouhodobě,

která má nějaké babíle, to 3 týdení teploty, skoro stejné,

oblohá úplně jasná, tak to se dá předpovědět velice dobře právě i

z různými zdroji, které předpovídají v podstatě to same.

No ale jak měle se dostanete do jiných týpů počasí,

kde už jsou nejenu mraky, ale přeháňky, bouřky,

v případě jiné skupenství, srážek na rozhrani nulistupní celzia,

tak už se tam dostaváme do problému a to právě,

jak jste zminoval na začátku tu 97% úspěšnost,

tak to, abych byl upřímný, je tak vysoká hlavně díky tomu,

že hodně těch dnů je právě těch hezkých, kde ty problém nejsou.

Protože jak měle se dostaneme, když to řeknout do toho extrému,

do těch opravdu dnů, kdy jsou přeháňky, bouřky a hodně lokální,

tak mnohdy je problém to předpovědět na mnohem kračí dobů.

I na několik hodin nebo desítek minut do předů,

i když máme, samozřejmě, přístroje hlavně na telefone,

i když máme radarové odrazy, i vždycky tam máte ty 3-4 okínka,

které vám to ekstraplují do předů,

tak i tedy ten systém má svá omezení, protože když se jedná obouřky,

tak ty během těch pár desítek minut mohou vznikat, zanikat,

rozpojovat se, slučovat, ze slábnou, ze silovat

a nevždycky ta ekstraplace, což si někdo může představit,

že teď studiu tohle počasí a potřekovit,

jak bude za 12 hodin do předů,

no tak se podívám, jak se posunou mraky,

a vím to docela přesně, jenom, že jenom se s těmi mrakami

jako něco děje za tu dobu.

A to je ten problém, že to je hodně složité předpovědět

i pro ty počíteče, nebo pro nějaké aplikace,

a proto vždycky ten meteorolog musí počítat

vlastně ze všema možným a variantama.

Takhle jednou věcí je počasí v televize,

kde které musí být přístupné pro všechny,

proto jsou tam ty grafiky mráčku a sluníček,

ale předpokládám, že vy děláte i mnohem

sofistikovanější modeli, které jsou plné čícel, plné grafů,

jak vypadá ta podrobná profesionální prognóza.

A kdo jí vy uží? Rozuměl bych tomu, kde bych to viděl?

Určitě ano, protože ono despíš o to,

jak to interpretovat, jaké jsou výstupy.

Ne, úplně všechno, co děláme,

samozřejmě jde do takovéto základní předpovědí

pro region, do té textové předpovědí,

kterou vlastně hlavně meteorolog dělá.

To je vlastně jeho scénár,

pod kterým on si představuje, jak se to počasí bude vyvíjet.

Ještě to doplním takovým docela hlavným rozdílem

toho, co lidí hodnotí, jakoby předpovědí počasí

ve svých mobilech oproti tomu, jak to dělá meteorolog.

Tak to jsem teď poslední dobou hodně vysvětlval.

To, na co koukají lidí v telefonu,

je pro nás teprve zdroj informaci, teprve vstup.

A meteorolog všechny ty data musí zpracovat.

A on ten výstup se nemusí měnit.

Pokud je to hezké slonečné počasí,

tak se to měnit, nemusí.

Nicméně je to pořád ještě začátek

a ten výstup může být více méně jiný,

ale pokud máte různé názory těch různých modelů,

které se hodně liší

a zvláště u srážek se to liší hodně.

To máte 4 modele a každý ukazuje něco úplně jiného,

když jste dál od aktuálního stavu.

Tak to není jednoduché,

ale hlavným principem meteorologa je to správně interpretovat.

A to je taky docel dostěžké.

To znamená, že musí používat očitá slovíčka,

která řekněme, budou dneska znamenat to saméco zítra.

Takže zase se nedá úplně popisovat do podrobny

a hlavně ta předpověď musí být stručná.

Takže to je ten základ to základní počasí.

A pokud bychom do toho přidali to,

co třeba od nás iště berou základníci jiný,

tak by se to samozřejmě dalo, protože je to obyčejný výstup.

Uplně jednoduchý příklad odhat výšky napadaného sněhu na nějakou dálnici, na příklad.

Ono je to v problém v tom,

že třeba u toho sněhu těch srážek

tak s zrem tomu, že se mění samozřejmě po každém výpoštu modeli

tak si mění samozřejmě i ty odhady.

A už je to nějakým způsobem spracované,

dělá se z toho nějaká pravděpodobnost vůbec,

jestli může takové mroštví napadnout

nebo jaké mroštví napadne z jakou pravděpodobností.

A myslím si, že by to bylo celkem přeplácané pro ty lidi,

že by se v něčem v tom neviznali.

Naopak některé ty informace,

které jsou poskytnuty třeba pro celou Českou republiku,

tak nej jsou úplně pro regiony.

Uvidíme, jestli data, která se dají vyčíst

s obrázku, která jsou veřeně dostupná,

je vůbec potřeba poskytovat lidem ještě třeba v nějakém tekstu.

Takže tady v tom, co se určí to bude vyvijet,

nebo se bude otevírat nějaké další možnosti,

které pokud nám to umožní ten čas,

za který musíme udělat určí to předpověď,

které se dala použít ještě do nějakého času,

tak jestli budeme rozšířovat poslední vlastně takové rozšíření,

uvidíme, jak kdo se na to dívá,

jakoužitečnou věc bylo,

že jsme protáhli regionální předpovědí

ze čtvrtého dne až na pátý den.

Trošku jsme se tomou bránili,

protože tím meteorologů, který jsou zkušení,

vědí, že tam už ta informace opravdu celkem splíva.

Ale to už je zase o tom,

že ty scenáře, ty nůžky,

se vlastně rozevírají, když jdete dál.

Když říkáte o tom, že to splíva,

tak já tady mám přesná čísla z toho výskumu,

který jsem citoval na začátku,

kde jsem tvrdil,

že dokážete odhadnout na druhý den

správně 97% u 3 dení predikce,

to 92%.

A předpověď na ten pátý den,

který jste dneska změňoval má úspěšnost

přes 85%.

Pne by zajímalo, kam nejdál dokážete dohlédnout.

Jako umíte mi třeba s určitou úspěšností říct,

jak bude

za rok, dneska za rok 12. září 2024?

Ne dokážeme určitě ne,

ale to je přesně dobrá otázka.

Vy jste se přesně zeptal na to,

jaké bude počasí.

Ale to je úplně rozdílná otázka

na to, když se někdo zeptá,

jaké bude přeští rok léto, nebo jaka bude léto zima,

protože léto

takové, když to obecně řeknu,

je vlastně klimatický termín.

To je

soubor nějakých statistických údajů,

když bude jarným kolen 25-30°C.

To dokážu říct i na

pět desrtle do předu.

Dobře, teď bych byl trošku opatrný,

když nám, já nevím, zesíle elníňu

a my nevíme, jaké bude mít projevy

nebo z nějakou klimatickou změnou.

Ale v principu je toto same.

Řeknu, že prostě, jsem tam budou boužky,

jsem tam budem kolen 30°C,

někdy zaprší, a to je vlastně

klimatická předpovídate

něco standardního.

Ale přesně ten tip toho,

července přiští rok,

to je, jaké bude počasí a

to se

řekneme, že to bude za 365 dnů,

řekneme, na jakého

11. září přiští rok.

Tak to se, i kdybych počítal

ten model jenom jednou deně a vždycky

to přepočítalval, měl nějakej,

který dohlédne za ten rok,

tak to bude prostě 365

různých výsledků.

A tím různémislím třeba o malíčko,

někdy ohodně, ale ono budou pořád skákat.

Výsledek bude vždycky podobný,

až nakonec takovéto největší překvěpení

může přít pár dnů předtím,

takže to fakt nemá smysl.

A když se vrátím k tomu,

jaké bude celé období

třeba ta zima,

tak ona na to může mít vliv spoustavěcí,

ale nikdo,

kdo říká, že bude jarným tuhá zima

nebo naopak mírná zima,

nedefinuje oblast, jako pro kterou to myslí.

Protože pokud se bavíme o celé Evropě,

tak může mít pravdu třeba pro západní Evropu,

ale stačí, aby se nějakou dobu držilo

rozhraní mezi německéma Čechámi

a moravo bude mít úplně jiné počasí,

než to, co se globálně myslelo.

Třeba na nějakou dobu.

Potom, když to vztahnu zase na to,

že například má být odva stupně teplejší

zima letos, tak co to znamená?

To znamená, že první měsíc

bude od 4 stupně teplejší,

potom bude odva stupně méně chladná,

bude více srážek, to taky nikdo neví,

jenom se vlastně říká

ten trend, takové to klimatické

jádru toho problém.

Takže konkrétně počasí,

co žije teda ano, předpověď počasí,

ne pod nebí,

tak ta má smysl o pravdu na pár dní.

Pokud chcete jít samozřejmě do takových podrobností,

jako třeba,

která ulicy v Brně, v Praze

bude mít takové počasí.

A jaké je vy, v rápci těch několika dní

se do dnes předpovídat nedají?

Prostě, že prostě neumíte předpovídě

třeba na zítřek?

No,

samozřejmě ty nejmenší je vy,

které jsou potom i nejextremnější,

tak ty se předpovídat nedají.

My třeba,

když budeme mluvit o těch bouřkách,

tak

ty se nedají předpovíd než na další den,

ale vlastně ani na tu další hodinu.

A teď ti myslím,

to úplně konkrétní

počasí na minutu, na jednu ulici,

na jednu zahrátku, řekněme.

Já vím,

vidím už vzniklou bouřku, která je třeba na vysočně,

vím, jak se bude chovat,

když půjde do Jomarovského kraje,

protože tam má vhodné podmínky,

že třeba bude zesilovat nebo tak budou vzika další.

Ale v té konkrétní bouřce,

jestli na jejím severním okraji

budou větrné projevy

tak silné,

jak předpokládáme,

a nebo jestli to bude na jejím severozápadním okraji,

a jestli ten okraj té bouře

tam bude v tuhle pětí minutovku

a nebo se opostí,

a bude tam od další 10 minut.

A o takové potrbnosti mluvím.

A to je bohužel vlastně to,

co o lidi nejvíce zajímá, samozřejmě.

Když to potom stahnu na povodně,

tak vám stačí, aby vám bouřka

přešla rozvodnici

a už to vytopí úplně jinou vesnici

uplně jiném lokalitě.

A to je potřeba vědět to, ne?

Nebo tornádo, která se tady prohnalo, ne?

Tornádo to je další věc,

jak se na to ptají,

nebo kde to komentujeme, nebo o tom píšeme,

tak samozřejmě říkám,

že se nedá předpovědět,

možná, že právě teď zniká někde nějaká studie,

která to vyvrátí, to já nevím,

protože taky nemám čas

se zabývat úplně tím to,

a možná, že někteří ví více než já,

i když třeba nejsou metrology.

Ale konkrétně to tornádo

je velice problematické

v tom, že

když to řekl na příkladu

třeba mluhy,

tak úpředpovědí samozřejmě těch fyzikální zákonů

je, že pokud je vzduch nasicený,

tak vzniká

konvenciacevodní páry,

a vzniká jí vám oblačné částice,

ať už mrák nebo mluhá.

Takže tam máte konkrétní limit,

on ještě taky není přesný,

taky nemusí být vždycky oblačnost

při 100%, může to být nikdy o něco méně,

o nějakou desetinku,

a tak podobně, kuté relativní vlchkosti.

U toho tornáda máte

podmínky, které to tornádo

de facto preferuje,

ve spodní atmosféře pod silnou bouřkou

se můžou takové podmínky nacházet,

ale to ještě nemusí vůbec ni znamenat.

Vy tam vždycky potřebejte nějaký impulse,

který bude vzpíš podobný

tomu, jak jsem zmíňoval ten okraj

bouřky, jestli západní nebo východní,

jestli se náhodu ty bouřky nesrazí,

což pravděpodobně byl jeden z impulsem

u toho přeclavského tornáda,

které se v Rakousku ty dvě bouřky potkali,

předali si pravděpodobně

nějakou energii, nějaké hybnosti,

kdo víc o všechno.

A to je i vlastně

v různých studích,

že to pomáhá vzniku tornáda,

že se tam prostě ty proudy

a víry tak promíchají,

že to něco může spůsobit,

jenom, že to vy vlastně do předůj nikdy nevíte.

Vy víte akorát, že atmosfera bude

připravena na to,

že mohou být silné bouřky,

když náhodou se spustí nějaké tornádo,

tak vy vlastně nevíte,

jestli to bude ta,

nebo ona desetí minutovka téhle,

nebo ona je bouře,

nebo je si prostě až to bude za chvíli.

Je takovým posledným impulsem,

který musí

proběhnout, aby to tornádo zniklo,

tak je právě u těch

silných bouří dokončit

zesílení té rotace,

která už někde existuje,

vy jenom nevidíte,

když byl těm zvyšeným rychlostem

a to podle posledný studio,

který já jsem četl a čerpal

s ním v jednom článku,

tak když budeme můžete o těch

super celá, kterou lidi určitě už znají

ten pojem, ta velká silná

rotující bouře,

tak 80% z nich

při stejných podmínkách

vlastně žádné tornádo nevytvoří,

prostě ho nedokončí.

Je něco,

co vás do dnes na obloze fascinuje?

Mně fascinuje vždycky všechno.

Já třeba na obloze

strašně rád pozoruj,

kupový to oblačnost,

která je konvekci, která potom

nakonec vydek tím nebezpečným jevům,

tak mě vždycky fascinuje ta sýla

toho vzestupného brodu,

která dokáže

strašně rychle vytvořit ten mrák

i vlastně, když se zadívate na ten mrák

a dívate se na jednom místu pár vteřin,

tak před očima vidíte, jak vám,

jak vždycky říkám, květák,

všetelné rychlostí na obrovských plochách

a proto jsou potom tak silné bouřky,

no a samozřejmě

ty projevy, které to má,

tak já konkrétně naštěstí

jsem se přímu nevyzkytl

pod nějakým opravdu silným krupobytím

nebo pod nějakým dambrstem,

což je zase důka z toho,

nemyslím to, že já jsem se s tím nesetkal,

ale že ty jeví, oni tady byli vždycky,

ale oni jsou tak koncentrované

do tak malé plochy a na tak krátkou dobu,

že než, řekněme, obejdou

celých 78 tisíc kilometrů

štverečních celé naši republiky,

tak to bude, řekněme, desítky

stovky let trvat.

Proto vy vlastně jsem tam slyšíte,

že lidi komentujou nějakou

tu katastrofu, že to jsem tady

za posledních 30 dlin nezažil, no ano, protože to bylo

třeba v soušední vesnici a ono to nikdo

druhý nevěděl.

Ježi se setkával poslední dobou

s extrémněniššími jevy

nebo projevi těch bouří, je to možné,

nicméně určité

vydle do toho házejí

ty možnosti, které lidé mají

a tím myslím, zdílení

přes telefony, přes

sociální sítě, protože

každý pšok

každé bouřky vlastně leze

během pár vteřin natočit a hned káho

zdílete před deseti lety, třeba takové možnosti nebyli.

Ale například u těch tornát

já osobně si myslím, že

ten přesný počet, který jsme zjistili

tak je minimální počet

tornát, které existovalo. Vždycky ich pravděpodobně

bylo víc a možná by

nás překvapilo i okolik víc

ale protože

když se objevilo tornádo

na rozhoraném poli

a někde nějakých 100-500 metrů

skoro nic neudělal

zvedlo výr prachu

který desht stejně potom

zase řeklíme, udělal zpátky

a další den přišel majítel

toho pole a vlastně nepoznal

žádné následky tak se o žádném tornátu

vůbec nehovořilo.

Já kdy jsem se ptal, co vás fascinuje na obloze

tak jsem se sám zamyslil, co mě nední fascinuje

a je to ohodně

ale třeba červánky mě fascinou

jak znikají červánky?

Červánky jsou vlastně optické jev

kdy

bíle světlo ze slunce

tedy plně chromatické

je ovlivněno tím

jak se láme

z kres atmosféru

a vlastně na těch mracích potom

my vidíme tu červenou barvu

která je způsobena

tím, že ten zbytek

toho opačného konce spektrali

kterou magnetického vlnění je

nějakým způsobem pohlcena

je to v podstatě i to same

jako když si pamatuju jeden pokus

na střední škole na gymnáziu ve fyzice

kdy nám

učitel ukázal právě to

že bílým světlem posvítil do

řekněme takového podlouvlého

akvárka zhora

kde se nestihla

ta velová delka

a my jsme to akvárku viděli

a potom tím světlem

prosvítil

sté strany kde

mocnost té vody byla největší

a my jsme to světlo a vodu bydeli červenou

protože se mě se tím stihla

rozptílit ta modrá část

a podobně to vlastě fungují na odloze

když máte slunce vysoko

tak vlastně dochází k rovnoměrnějšímu

rozptílení toho světla na menší

mocností té atmosféry

protože jsme se učili

že když slunce vzenitu nad hlavníku

tak vlastně máte nějakou jednu jednotku mocností

té atmosféry

ale při západu slunce je to 35 násobek

protože si představte

že ta slupka té atmosféry

z vrchu vlastně na ní svítíte kolmo

kdež to ze šíkma musíte jít

mnohem delší tu dráhu

a v té dráze se vlastně veškeré to modré

světo rozptíli

Ještě jeden jev bych s vám chtěl probrat

a to je důha

to je všeobecně známe

ale proč je do oblouku

co rozhodné o to myslí je výrazná

kde začíná, kde končí

a to mi nikdo nikdy neodpovědil

Měl se se možná více připravit na ten rozhovor

do oblouku

když si vezmete

kapku

tak ona vlastně je potom

zdrojem těch barev

a když z ní

vychází světlo pod učitým uhlem

42°

a teď ten druhý oblouk

jim si 53°

tak je to vlastně

když nakryslíte pod určitým uhlem

čáru

v každém směru tak má vlastně vznikne kruch

a dejenom o to, že

on je to oblouk kvůli tomu

že zbylou část toho krugu

vlastně zabírá zem

povrch, takže vy je vlastně nevidíte

že on by to byl vlastně kruch

ale tím, že

kde jsou ty poklady

jakoby se noží pod ten povrch

tak vlastně nevidíte celý ten kruch

a dá se najít ten konect té duhy nebo nedá

no já si myslím, že nedá

protože v postatě kdybyste

se rozješel směrem k té duze

tak už měníte

měníte tu pozici

a myslím si, že by to

asi trošičku mohlo

zahýbat z pozicí

ale sám jsem to neskoušel

ale až uvidíte metrology s krompáčem

kdyby se na ní má

jsou nějaký je vy

který jako metrologové

nedokážete vysvětlit

nad kterýme si láme te hlavu

no, spíše si asi

láme hlavu nad špatnou předpovědí

já vždycky říkám, že

cokoliv co metrolog napíše

do té předpovědí

nebo si za tím stojí tak musí umět

vysvětlit

je to spíš o tom proč

napsal, já nevím třeba

když je vznik, nebo proč si myslí, že by nikdy

mohlo zliknout bořka

ale konkrně takové ty drobné jevy

možná je to

těžká otázka pro mě kvůli tomu,

že my co interpretujeme

ty matematické výstupy

toho počasí do takového toho obecného jazyka

tak se nad tady těma podrobnost

má až tak nezaobíráme

protože pokud je nějaký jev

který vzniká

ve strašně velkém měřítku

na nějakém místě

to do té předpovědi

zahrnout

protože by se týká řeknu

jedné obce v rámci

toho co se bře týkat všech

ale hlavně by to byla taková

nějaká mikrofizika

která stejně způsobí

že bude prostě polojas naš oblačnout

když to řeknu blbě

a pokud je to něco

co má mít význam

a může třeba ohrozovat i životy

tak se to samozřejmě do té předpovědi dále

když opravdu takovéto časování

a ta podrobnost

ale právě u těch jevů nebezpečných

které vznikají

hlavně v těch konvektivních bouřích

tak třeba

to proč o nich víme tak málo

nebo nedokážeme je předpovědět

kromě toho, že modeli toho

často nejsou schopny

tak ten hlavní problém

i těch obecně modelů je to, že my vlastně

jsme docela slepí

mysíce máme radary družice

a máme právě na hůstotu měření

vertikálního profilatmosféry

tak ty máme v Republice 2

půl z nějaké okolní stanice

kde se sondy vypouští

ale to máte

vertikální profilatmosféry

v tu chvíli

a vstupuje to do modelu

v tu chvíli na onom místě

ale jak nole tam přijde mrák

tak už vlastně si sám nese

jiný profilatmosféry

a ten vy v postatě v tu chvíli nevíte

tak to bude asi dlhčí vzduch

než ten, který tam byl předtím

ale u těch nebezpečných jejvude právě

o řeknu

přímo tu veličnou střech větru

o jeho velikosti

nebo o

nějaké drobné teplotní inverzi

kterou model není schopen podchytit

protože prostě musí tu

reálně složitější

atmosféru zjednodušovat

a my vlastně v toto vlastně v tu chvíli nevidíme

a proto třeba nevíme

má

k příkladu to torná do lepší podmínky

100 km od reprezentativního území

kde byla vypoštěna sonda

úplně stejné

nebo horší

mě by zajmalo, proč jste se stal metrologem

když je to tak strašně nevděčná práce

přijdem, že to je v takovém podobném soubu

jako silní čáry

možná v některých případech trá i novináry

ale přitom je to práce, která dokáže

vlastně neprímo zacharnovat život

je protože v případě pohrom se podle vašech výstrách

spousta lidí rozhoduje

jestli třeba zůstran na tom místě

nebo jestli odjede

na kolik se v tom dením provozu člověk

uvědomuje, že jeho práce

může výrazně ovlivnit životy ostatních

no

u toho stereotypu

když už uděláte dlouho

tak třeba vám to ani tak nepřijde

já třeba když vím, že

vydáváme nabrno výstrahu

před bouřkami nebo silným větrem

tak osobně prostě neparkují auto podstromem

a spojí majetek

u těch lidí samozřejmě

když už toho tak nebezpečné jevy

tak se člověk snaží to udělat

co nejvíce do předů

ale ona problém je možná i trošičku

ta mentalita těch lidí tady

ve střední Evropě nevím jak ale v České republiki

odčitě třeba oprotí američanům

kde

pře varování před tornádem

může zachránit život

hlavně díky tomu, že tě lidi poslechnout to varování

až mě by se potom ptali

když ten barák odnesla

nebo ne, a jsou spíš vděčný za to

tady je ta mentalita trošičku jinací

a možná i trošičku prokopirová

do toho

před učitými jevy

které můžou, když o nich víte,

zachránit život

ale když nenastanou

tak je možná někde ještě větší problém

takže ten předstih

předtím, že když to vezmu úplně

od píky

tak když vidím, jak se tvořím rák

je vždyšek kilometr

ale mohl bych mít

podezření důvodné

že z něho právě za půl hodiny může vzniknout boužka

a už i vím, kde se bude

za půl hodinu nacházet

tak jestli za půl hodinu

vydat někde varování

když náhodou to nebude ten hlém rák ale až ten další

a ono

mluví se

v kruzích meteorologických o tak zvaném

kraj volv efektu

že když budete varovat lidi

předtím, že je vlk

který sežere obce, že vidíte vlka

a stokrát on nakonec nepríjde

tak potom posto prvé už se toho nikdo nevšímné

a on sežere celé stádo

a tady jako vybylvancovat

tady tohle je strašně těžké

s tím ovlivnějím těch lidí

my to třeba posledně dobou vnímáme

tak protože jsme s nášem je v kontaktu

z asickými zahráními zbory

a na něto působí

zajíme na ty naše výstrahy

takže oni vědí, když vydáváme výstrahu

na kterou bude potřeba reagovat

co nejdříve, potom tím, že vyšlo

nějakou jednotku

tak zřizují pohotovosti

a když ta výstraha není

tak ty pohotovosti

oni samozřejmě ti hasiče tam přijedou

ale už je to třeba pro ně trošku problematí

tějši ty lidi sehnat

takže to je vlastně tlak

taky zase z druhé strany

udělat vlastně něco správně

a radši třeba nadhodnotit ten jef

i když nebude

tím, že prostě těch hasičů

ve služby bude více

ale taky potom nekonejcou načiní

když na konejcí znení

je to všechno má své pro a proti

ale jak říkám

o to těžší je to ještě u těch bouřek

třeba v tom, že existuje

většiná bouřek

které se nachází na tom donem území

které až takové problémy nespůsobí

každá bouřka může

být svým způsobem nevyzpečna

i jeden blesk může zapáliť stolulu

větší pravděpodobnost, že to bude

mnohem silnější, tak samozřejmě

člověk vydává výstrahu

a když v rámci cele České republiky

budou řekněme ty přijatelnější

bouřky, na které výstraha není

ale jedna někde uteče

a vyplaví to nějakou obec

nebo prostě pár sklepů

tak se potom samozřejmě lidi ptají

a tady v tom je potřeba pochopit

to, že ta předpovědě

o potenciálu toho nebezpečí

že my když víme, že

se něco může stát a varom je předtím

tak tím říkáme, že na každej místě

te vybarvené plochy

te výstražné mapy se něco bude dít

a tady vždycky je potřeba

aby ti lidi to můžli trošičku naproti

protože nebudu se bát

při výstraze nad bouřky

ve chvíli, kdy nade množád na bouřka není

možná ještě poslední otázka

zajímalo by mě, jestli vás

jako profesionálat trápí

klimatický žal, nebo

envěromentální úzkost, nebo jakkoliv se

te emoci, nebo těm pocitům říká zkrátka

jestli vás osobně zasehuje

jak se vyví globální oteplování

Já jsem vždycky byl toho názoru,

že

ať už je, nebo

není globální oteplování

teď to vezmu úplně jako

neuterální postoj

No tak ono je

Ano, ale já si myslím tak, že nikdo o tom neví

a neví, jak si má vzít třeba názor

jestli se překlenit tam nebo tam

ke skeptikům a nebo právě

tak podle mě je vždycky

lepší, že

o něco snažíme, protože já si myslím,

že je fut lepší se starat od svoji planetu

a dycha třeba čistý vzduch, než si počkat

až se polovina lidi u dusi a potom

teda začít odciřovat elektrárny, na příklad

to řeknu něco, co už

není teď aktuální problém

Nicméně jako meteorologa

mě to nemože trápit z podobného

důvodu, jako jsem vysvětloval

tu předpověď na další sezónu

protože já abych předpověděl počasí

který je vždycký den, tak potřebu

už konkrétní situaci, třeba na to Evropou

a i když

bude mít

z následky glubálního oteplování

řeknu, jakový ten klasický případ

rozstajou ledovce, které nařidí

sladkou hodou

termohalní ciklus

a Golovský prout klesn o pár metru níž

a tím pádem přestane

dodávat teplo do Evropy

a nastanev Evropy do Baledova, když to

takhle hodně zernu

jako metrologa mě netrápí to

že to třeba nastává

protože já z toho stejně nepoznám, jak je bude počasí

já potřebu vědět, že momentálně

takhle teplí Atlantik

který spůsobuje takové

množství výparu

a tolik množství oblačností

která se na

střední Evropou žene

takovou rychlostí a bude tady za dva dny

a spůsobí to oblačno

s přehaňkami postupně zataženo

tohle je vlastně problematika metrologie

samozřejmě

jinak pokud

se nám povede nějakým způsobem

cokoliv zastavit, zlepšit

dojednat a zmírnit

tak budu jedně rád

nerad bych se jako

metrolog, který už to dál nějakou dobu

učel nějaké úplně nové jevy

protože jsou ovlivně nejlitskou činností

nějaké

člověko nádo

abychom po to ještě předpovídali

ale co se nakonec opravdu stanet

to vlastně nevím jmenou

je lepší být připravený nech překvapen

mlujíte tak profesionálně, ale kdy se vás je tam

ještě osobně, tak osobně vás to trápí

nebo ne, když dojde do můz práce

je to vlastně jako náplň vaší práce

sledete to každý den nějakým způsobem

to ovlivnuje to, jak předpovídáte počasí

ne, v tomto případě

jak to ovlivnuje to předpovíd počasí

mě to netrápí

s těch důvodů, které jsem zmíněval

co už se děje, abych to mohl ekstra polovat

ale

v podstatě, ano, těch možností

co se může stát

když se nějakým způsobem

změní

částičně posunou se řekním

klimatické pásy, opár

opár desí tekstové kilometru

přestane se tady pěstovat to co potřebuje

nejvíc, bo nemetodová, že pro někodinu

nakonec se svednou hladin je oceáno

tak jako by když si člověk vezme ti katastrofické

scénáře, které třeba nemusí být až tak nereálné

nebo nejsou

protože se někde něco takového už je

tak kdo výjesli

naši potomci

a potomci

jejich potomku a tak podobně

vůbec budou mít planetu takovou

jako i teďom z náme

nicméně takový stav

v historii jako by mohl klidně být

že oznáme malou dobu ledovou

dobu, kdy se tady pěstovalo Vinoza Karla 4.

takže ty pochody, posuny

tady byli vždycky, teď jenom o to

by vnímat

v té rychlosti jeden lidský život

nebo několik generací

a účitě bych se nerad dostal

do situace, kdy

kdy to bude jako by v řádu

jedné generace

no a jestli se proti tomu dá něco

dělat efektivně, myslím si, že je lepší

rozhodně nad tím minimálně

diskutovat

a snažit se něco najít

a hledat třeba díky vývojí

a pokročili technologím

co, co nám

ať už ulechčí práci v něčem

a nebo zachrání

několik životu tím,

že se řekníme klíma vrátí

do jakých starých kolejí

ale to ještě neznamená, že i kdyby tady

lidská civlice vůbec nebyla

že by se něco porobného nedělo

ten desi, že stačí, aby vybuchla dvě-tři sopky

a budeme mít úplně opačný problém

Ostem studia N byl meteorolog Petr Minster

z českého hydrometeorologického ústavu

Vám děkuju, měte se

mít meteorologové?

Slunce v duši už bylo zabrane, tak nevím

A tě hezky? Nemot extrémně

tak běžně hezky, hezky a slyšenou

Prosti si mít hezky, hezky

Pro všechny studentky a studenty

jsme připravili nejvíhodnější cestu

ke spolehlivým informacím

Na webu Deníku N teď můžete získat

studenské předplatné se s levou 50%

Platí dokonce září

Na bídku najdete na deník N.c.c.

studenty

A teď už jsou na řadě

správy, které by vás dneska nemíli minout

Zemřela spěvačka a redaktorka

Ivone Přenosilová, bylo jí 76 let

Správu potvrdil radko

kubičko, který s ní pracoval v rády

u svobodná Evropa. Přenosilová

patřila v 60. letech k nejvýraznějším

spěvačkám Československé hudební

scény

Podníkatel Karel Pražák musí

vnímu úřadu doložit vlastnictví

Kaprajnu. Je to pro nás redflag,

říkáš je v úřadu pro ochranu hospodářské

soutěže Petr Mlsnak ke zjištění

deníku N, že skupinu vlastní

firmy z tvrdého daněho ráje.

Kaprajn chce převzít vydavatel svý

mafra a další podniky z Imperia

André Babiše.

Všichni žáci základních škol by se měli

povině jako první cizí jazyk učit

Angličtinu, naopak Ruštiná by už

býzené jako druhý jazyk, v rozhovoru

s deníkem N to navrhl ministr školství

Mykuláš Beck.

Vrchný sout v Praze bude ve čtvrtek

v neverejném jednání rozhodovat o tom,

co se stane z kauzou čapí hnízdo.

Jeden z advokátů si myslí, že se případ

vrátí k niší instanci.

A arménský premiér Pašinian

tvrdí, že Rusko nedokáže

zastavit azerbajdžánská vojska

stahující se k hranicím armény a karabachu.

Zároveň začalo malé

výstření jako americké cvičení.

A na závěr ještě jízlivá poznámka.

Severokorejský vůdce Kim Jong-un

opustil zemi a vydal se

na zahraniční cestu.

Agenturaria potvrdila, že už je

na území Ruska.

Sejde se tam totiž s Ruským diktátorem Putinem.

Dneska je hrozně těžký být diktátor.

Nevíte to těžiš z jakou verzí toho druhého

se vaše verze setká.

Na slyšenou zítra.

Signal Festival v Praze

od 12. do 15. řína.

Další informace najdete na signalfestival.com

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.