Chumelenice: Chumelenice na výletě: Vinařství Válka, brutální pravda o proseccu a jak se vyhnout kocovině

Inteligentní rozhovory, fundované analízy, odborná hodnociní, investiční poradácty.

Lol, ne.

Tohle je humelenice.

...

Dobrý den.

My tady máme další speciál humelenice na výlatě.

A tomto krázme v nosni.

Nosislavi.

Je to příděh roznijako hezký ten název.

Nosislav To je z ní jako nějakéšla chtyjste, kterýho měl velmi výrazný nos.

Má to tady frne, jako vník, Vojto.

Jo, ne, to je, jako má to být, jako nosí slávu.

Jo, takhle.

Jo, vy nosíte slávu, ale tak to je dobré.

Ano, tak to jste slyšel našeho hosta.

Máme vlastně prvního hosta.

Historický.

A jo.

V humolenice.

Protože jsme ve vinařství válka.

Je tady s námi Vojta válka.

Ahoj, Vojto.

Ahoj.

Vojto, ty rozumíš výnu a velmi moc,

jakože ho umíš vypestovat, vyrobyt

a říkat o něm z prostou mudrých věcí.

Je to tak.

Je to tak.

No tak, tak to seš tady správně.

Nebo my jsme tady správně.

My jsme tady správně.

Vojto, prosím tě, my jsme začli naš výlat tím,

že se nás vzal se podívat do vašeho vinohradu a do sklapa.

A tak prosím tě, jdu, aby poslochači věděli, řekni,

kolik jsme tam vohutnali vzorku v tom sklapě?

Taky 10, 15.

Ale já bych ráda poznamenila,

že Vojta říkal, že to je jako v pohodě,

že on to takhle vohutnava

a člověk si jako prejzvikne.

My jsme ho by měli po pár vzorcích problém

jako trafiř do dveří, ale...

Ale když do toho sklapa jdete,

tak je to 40, 50, 60 zorků,

dáte za hodinku.

Za hodinku?

My jsme takhle byli ve Valticích slucí

ešte z našimi chlapci v salonu Výn.

V salonu Výn.

A tam je to na dvě hodiny,

že jo, a je tam těch vzorků,

prosto spousta něakejch,

a člověk si na začátku říkáte,

co tady budeme dělat

a už máte ten den,

si zapisovat věci, jak to chutná

a pobůl hodině jako...

A pokud jsme si sedili jen u bublinek

a byli jsme rádi,

že to jako přečkáme v konce.

Takže a to jsme to fakt

popíjeli jako po malinkých těch,

takže ja si to absolutně

nedu budu představeni, že...

Ono je rozdíli,

si se to jdete užít

a nebo,

jestli tam jdete

na tak zmenu technickou přechutnávku.

To bylo toho sklapa,

takže já tam do jenom říct

dobrý, špatný já,

a jdeme dál.

Takže ta psychika

jako hrajeroly,

jako že člověk,

jak se nastaví mentálně,

tak je to jako...

No taky,

ale hlavně,

kolik toho vypijete.

Já vypiju,

že ho 60 zorků,

ale všeho všude,

jste vypili 2-3 deci.

Fakt.

To myslím,

že se nás podcenil.

Že no,

vy to,

vy si jenom cucnete

a byli je to,

nebo vyplivne,

můžete to i vyplivnou,

tak tohle je to škoda vy.

Je to škoda,

ale vůjto,

a jak to teda vypadá,

když se to chceš užít,

když ty si veložné chceš užít

výno a nepracuješ,

dokáže se tomu

ubránit vůbec.

Jo,

no tak vždycky,

na tím přemýšlíte,

co s tím,

co s tím,

co se dělá,

a vždycky vás zajímají

nějaké informace okolo,

ale když si to chcete užít,

tak samozřejmě,

těch pár dlhví záleží,

jak dlouhý je večer,

ale prostě dvě tři dlhve

za večer jsou plně v pohudě.

Z kolikali,

jak v jednom?

Ne, v jednom,

to jako dvě tři dlhve na osobu

za večer,

je furt,

za dlouhý večer,

OK.

Mě by zajímalo,

já jsem na tím přemýšlala,

když teda člověk má

tohle toho jako práci,

jak to udělat,

tak aby právě

si to měl pořád

věko v mezích,

a nestal se z tebe

člověk,

který se koránovate vře v hlašku,

a večer

vyhodí desátou hlašku.

Prostě klasické české alkáč.

No,

že to musí jako,

pokud mám člověk

k tomu trošku sklon,

tak to musí hrozně svádět,

neříkám,

že to tak máš.

Asi jsou,

asi záleží na té osobnosti,

jestli ta konkrétní osoba

k tomu má sklon,

ale já za ty roky,

co to dělám a co piju,

nemám poci,

že bych nějakým zvýšoval

dení dávky,

nebo snížoval,

jsem furt plus minus

na té půl lahvy deně

fruměru

a posledních,

já nevím, deset let,

třeba.

To jednou poznámka

pro posluchaček,

který jednou slyší,

Vojta na to skutečně nevypadá,

nebo,

když si přesavíte čekat,

co vypěje,

třeba půl lahev,

až lahev deně,

tak si přesavíte

takový to odulího,

jako vospalího.

Vyražes červeném nosem.

Tak,

přesně,

ale Vojta teda říkal,

fakt seš jako mladej na vinaře,

nebo jak,

kdybych si přestaval vinaře,

tak si přesně přestal

takové stréca,

rozumíš,

ale Vojta,

to by ještě,

bylo tě 30 už ne?

Ne.

Tak to,

tak to,

když se to tady bavíme.

No,

a když si měl

první výno teda?

To jsem se chtěl

zeptat,

jako by...

To se možná

ochutnal

ve štenástí.

To,

to je dobrý,

no,

a to kecáš,

to se k rodiču možná,

je tam vůbec jiná možnost,

čím se jako v životě živit,

než čím ho?

Jasně,

já mám dva bratry,

kteří se tím neživí,

že o tětě jen z úplnějnýho,

jeden designer,

jeden zbukar,

takže tě výno vůbec

nevyrábí,

jo,

zažili spoušitu práce,

jako v těch 90. letech,

v tom vynohradě,

ale sklepy a všechno,

ale teďka už se vinaření,

jako výrobě výno vůbec nevynu.

Hm.

Hele,

rodiná historie,

sahá to do nějakého uškolané,

nebo vaši se najdnou řekli,

poďme dělat výno,

jak to bylo u vás?

No,

bylo to tak,

že v podstatě před revolucí

a z máminy strany,

to byla jako velká sedlácká rodina,

ale ne,

úplně vynaská,

jo,

měli obelý řepů,

koko říct,

a tak dále byli to,

jako sedláci krávy,

dobytek,

všechno okolo,

ale výno bylo vždycky,

jako každý,

krádeček,

který prostě

si z toho dělal nějaké výno pro sebe,

ale nebyly to vylženě vynazy,

to spíš státový strany,

kdy státový strany,

je to moje babičke,

němka původem,

takže tam měli

nějaké vynohrady,

daleko víc

ve starovicích,

což byly sudety,

odkuť částečně,

jako ta rodina pochází,

a tam to byla víc vynaská rodina,

ale nikdy to nebyly

žádní velkovynazy,

že by to měli,

jako vylženě firmů

a velký vynaskej provoz,

to až rodíče

vlastně založili po revoluci,

tedy v roce 91 oficiálně

začer vynařit.

Jak dlouho trvá,

než teda,

když se třech řekne,

já začnu vynařit,

tak od tohoto momentu,

jak dlouho trvá,

než

jako vyrobím tu

první laje v toho výno?

Když budeš těžičí

začít úplně na zelené luce,

a nemáš vůbec nic,

tak dejme tomu,

že už máš po zemech,

který vlastníš,

máš výsetbový práva,

který vlastníš,

a můžeš začít vysazovat,

takže vysadíš,

vynohrad,

máš cazenice,

který uvůbec

to se hradí cazenice,

trvá třeba dva,

tři roky,

ale dejme tomu,

že od výsetby cazenic,

tak za tři roky

sejš schopná něco vyrobit,

nějaký plnohodnotný výnos,

toho bude třeba za 15, 20 let,

než by to,

než za tři roky

už to bude normalní výno,

ale ten vynohrad,

aby to mělo dostatečně hluboký

kořenový systém,

aby to výno opravdu

za něco stálo,

tak mu to trvá těch 15 let,

než dostane

ty kořeny do dostatečné hloupky.

No takže rodiče,

když jako teda po revoluci

si řekli,

budeme vynařit,

tak už tam měli ten základ.

Mě jsou zdědili,

koupili třeba nějaký vynohrad,

co už byli vysázení,

takže už tam

byl nějaký ten vyk,

a obecně je namoravě

docela problém s tím,

že tedy nejsou moc

stadí vynohrady,

taky tíky tomu,

že komunistí to důso zpracili

v tom,

jak vysazovali vynohrady,

velmi nefektyvně,

hodně řidce,

protože jeli na výkon,

ne, na kvalitu.

Ale jak to je s tím,

když teda tvoj tatečka byl vynář,

a ty teďka,

jako ta nová generace,

určitě zavádíš nějaké novoty,

dostávate se do nějakých příj.

Tak v některých věcech určitě,

ano, ale bylo to tak,

že tatečka měl v lidským na strositě

hlavně vynohrad a mamka sklep.

A já jsem, takže mamka byla enoložka.

Teď jsem já ten enolož

a já se dostávám do příjiny,

nebo respektive takhle,

je to do určité míry,

tím stílem,

že buď to,

to bude podle mě,

a nebo to nebude,

prostě.

A to je v býhodná pozice.

To je dobrý.

Musí člověk,

no to němíte na tohle nějak

jako formalní vzděl,

ani nebo stačí to,

co si jako odneseš z tý rodiny,

z tých zkušeností,

který jako v krejich vyrůstáš a tak.

Zme zkušenosti stačí zkušenosti.

Ano.

Jo, že nepotřeboje žhadný super vzděl.

Rozhodně ti pomůže to vzdělání,

ale nemyslím,

že potřeboješ mít vysokou školu

a vynaskou k tomu,

aby si mohla vynářit.

Jasně.

Takže takovou pomůže mít třeba

tuto letu konkrétní,

nebo nějakou zemědělku,

že vymře teda

exista vynařská střední

třeba střední i vysoká.

Ale není to prostě nutný

k tomu, aby člověk dělal dobrý výno.

Možná je to.

Zme zkušenosti možné lepší

tu školu jako by nemí,

protože v té škole se učí

moc, řekl bych,

až často trošku zasteralý

způsob, nebo nezasteralý,

ale to přemýšlení

na dvírovou toho výna

je trošku málo otevřený.

Málo otevřený myšlení

na tím, jak se výno dá vyráby.

Takže v každé škole se všem.

A není to v té škole hodně

i třeba životně douspíš

po takový tý komerční

pásový výrobě,

kdo bych to přehnala?

To taky, ale mají zažítí,

že to výno se vyrábí tak a tak

a dodrží se tyhle a tyhle pravidlá

a tenhle je ten způsob zpracování

a vůbec nevnímají to,

že by to, ale může se dělat úplně jinak.

Jako, že kdyby todle všichni

vlastně dodržovali, tak ty výno budou

jako pořád stejný a nikom se to asi

nebude moc vyvědět.

No, třeba to, co teď kapíjeme,

ten 15 by bylo něco, co by vás

ve škole asi se o tom

jako zmíní, ale řeknu,

je to skvělej způsob

jako by výroby a tak a

budu vás spíš učit

a spojď jsme způsob

z těch lidí, co to už

kolou prošli často,

je ten způsob takový

často uzavřený.

Jo, že není myšlenkový

tak otevřený, jako třeba

dneska ty vína a vy naři můžou být.

A to je zrovna škoda, protože

petnat my jsme se poněm bavili

v několika už díle, chůmalenice

a přišla nám na to

vlastně docela do zdotazu, protože

bude o tom lidi vlastně vůbec nezlyšeli

nebo neví, co se po tím mají

představě, kde to se hnata podobně.

Tak prostě dět, představ se,

že máš představ 5 letý děti,

který to uží vedět, co to je 15,

to bylo asi divný dobře, ale

fajné, jakože

V tom vůbec nic nevíme, co to je.

Jako je to jako skratka něčeho, co jsou 5 lety.

No skratka to je, jako skratka

nevím se to francouzky děknus

správně, to 5 lety natura.

Je to jako by přírodně šumivé

a ve stručnosti

vy když skrídíte hrozny,

jsou nějak sladký, začne

nějaká primární fermentace

a začnu to prostě kvasit

a předtím, než by ta fermentace

skončila, tak by to

zabřete do lávy

a díky tomu je to

vlastně to, to

CO2 se tam

utvoří v té lávy a zůsto nezavření

v té lávy a naváže se

v tom vyně a tvoří tam vlastně to

to perlení a zůstává v té lávy.

Normálně vyprcháven

a je to takřevané tiché výno.

Je to

něco podobnýho, jako když půjeme

burčák, má to nějaký podobný

princip? Z jednodušeně je to burčák v lávy.

Je to jako by burčák je

skvizně hroznu od prvního

nekdy to začne kvasit až do doby

než to přestane kvasit těto burčák.

Celou tu dobu to je burčák, jenom

být sladší, mín sladší, ale furt

je to burčák, takže neexistuje

nic jako skažený burčák

nebo jako nedob...jo

a vlastně

tady ty bubliny dělá primární

fermentace na rozdíl od třeba

sektu a šampańského

kde ty bubliny dělá

sekundární fermentace. Tam se vlastně udělá

to těché výno a znovu

se to rozkvasí v té lávy

pomoci tyrážních kvasinék

a přidával jsem tyrážní liker a tak dál

a vlastně to těché výno

znovu rozkvasí v lávy, takže tam

to dělá sekundární fermentace

pětnat dělá primární

fermentace ty bubliny.

Teď jako by přijde, že je

hodně právě populární

u těch výnmi, ty přívlastky

je bio, nebo naturalní, nebo tak

a vy tohle vlastně děláte.

V čem to jako spočívace

rozdíl, jak je rozdíl

vašima výnama, nebo těma dle

naturálními výnama a těma

běžnejíma.

Vyž se říká, taky přesně

naturální, nebo nekvašení

nebo nehovno ne, nekvašení nefiltrovaní

já už jsem hrozně opila, pravda.

A teď se říct, že tady tam hrajou roli

že to je taková to hlavní věc.

A teď aby se v tom prostě běžnej pražáky

znal rozumíš, tak přesně se nám sněte,

že je to ty patoky, pro pražáky

ne, to si jem sem řestrandu, že vůjte

nám tady dáva úplně fantastičký výn.

A my už hlavně jsme taky jako advanced

a my už si nenecháme.

Tak my už jsme vůchodnali od vyneství

válka v postatě všechno co teklou.

Už ještě než jsme zom přijeli,

protože jsme to potřebovali poště

ochotnat a byl to super.

A to na třeba ten 15 mi přijde

i tím designem té lahve,

jestli to není jako

jak jsem s tě ptala, jestli s tím tačku

vlaství nějaký invence?

Ne, tak 15 třeba byla moje invence

ale třeba oranžové výno to byla

zase tačkova invence, pak jsme to vlastně přijali

a tak nějak to jako dodělali.

Ale každý do toho vkládá něco

a obecně to ve vyneství máme nějak rozdělený,

že každý má to finální slov

nějaké svojí, řekněme svéře

vlivu, do které jí

ostatní člově rodi nemají co kecat.

Já nekecám tačku videovidohradu

nebo mám jen poradní hlas

když se hládou sklepa má jen poradní hlas.

No ale jak se ptala market

na ty různí přívlastky, na to

bio, nefiltrovaný a podobně

tak jak se v to máme vezmít?

Když vezmíme tu škálu

tak budeme mít něco jako

tak když začíme nějakým základem

je bio pěstování hroznů

a to jenom o tom

jaké kvalitě jsou

ty hrozny.

Když na té lávy bio, nic to neříká o tom,

jestli to bude nefiltrovaný, jestli to bude

vásinkama bezkvasinek, naturalní,

nenaturální, to je jenom informace

že ty hrozny jsou v bio kvalitě

a to výno bude mít o trošku

míň si říčitanu než běžně.

Což ale chceme, že jo.

A ta bio kvalita to je něco co

ten vynáš musí dostat

nějakou nálepku, kterou mu někdo

údělí. Kontroly minimálně jednou ročně

berou si vzorky půdy, listů,

vzorky vín a tak dá.

Teď možná bych chtěl říct proč vlastně chcám, aby tam bylo

výnočitanu, protože taky spustela

dí se v tom nejko nevezná.

To se dostaneme asi pak, když půjdu

vopisovat přístupy výroby výná,

ale bio je jenom o tom, co děláte

ve vynohradě, který nepoužíváte

pesticidi, herbicidi, nepoužíváte

žádnou

systémovou chemii, používáte maximálně

kontaktní chemii

a je to víc o prevenci, než o tom,

že hle je průser, tak já jdu

spodříkovat, že má celý to za kroppím

nějakou systémovou chemii

jako přívětí víc

i k ty přírodě, i k tomu

spodřebiteli.

Bio je primárně o tom, aby ta příroda

nebyla nějaký způsobem

zdelastovaná,

ale bohužel, nečeský stát

moc nepodporuje bio-diverzitu,

bio je jedna věc, ale vůbec

nezajímá to, že já bych měl

taky se snažit, co o maximální

bio-diverzitu, tedy by mě měl

podporovat v tom, že já bych

jako by měl do salporu

kolo těch vynohradů,

tedy dělám rozmanitost meze, sady

a tak na to, co je všechno součástí

té rozmanitosti a to úplně

není. Tak který mi přijde, že to bio

má takovou pořád tu jako

pirotyvní nálepku,

že se jako v někom říká, že je

bio, tak je takový jako

ezo úchilnej trošku, že tady to pořád

nemá tu jako... To je až

jednak bio by měl být za mě standar,

to měl dělat všichni, a pak je to

těži ještě stupeň bio-dynamika.

Je úplně co jiného než bio

výdidoba, bio-dynamická výdidoba

nebo si jste nikdy viděli název

deméter, tak to je

certyfikace bio-dynamiky,

kde vlastně bio,

co se týče pistování je pro něm málo

a douj ještě dál.

Vlastně už nepožívají vůbec

žádnou ani tu kontaktní standardní chemii,

už se používají té nějsenom

výluhy z různých přípravků

a vychází se z nějakých

vází měsíce a tak dál.

Vlastně už fakt to je o

koloběhu,

že já bych měl mít taky zvýrata

a vlastně měl bych mít nějaký koloběk

v rámci té farmy

a je to o tom, že jsem fakt

v neprostým souladu s tou přírodu.

Jak kalendář, krásný paní,

kde měl bobička, kdej den si máš

majit vlasti podle fáze měsíce

a to už je ta bio-dynamická.

Tak to je ustí.

A na druhém konci úplně upačném

je ta konvenční výdoba,

který standardně herbycidi, pesticidi

z různí typy hnojiv

systémových

různí jako umělý hnojiv a tak dál

a vlastně se ta krajina

dojí prostě co to de

a to je pen konvenční

a tětěvé většina výn na celém světě

bude z konvenčního pěstování.

Takže to, co se koupem normalně

někde v té sku v lídlu, tak je

konvenční výno, nebo i tam můžu narazovat?

Takže to neznamená,

že z toho konvenčního stilpěstování

nemůžu dostat dobrý výno.

Neznamená, ale

ani o to bio neznamená, že to výno

bude chudnatví, protože

furce baví ménou ve svéře,

jaký jsou hrozný.

Co u dělalství má hrozná, má to je úplný nápohátka

ale

obecně o to, že

konvenční zemědělství, nejen o vynaství

ale zemědělství obecně

prostě dojí tu krajinu

a měli by se trošičku vrátit

nějakou, nějaký ty roky na spět.

Takže v těch moderně používanej výrazech

jako udržitelnost

neudržitelnost, tak tohle

je to udržitelný, to co dělá ta větřeba

a to konvenční je to neudržitelný

který nějak nepodporuje

ten vývojščená.

Protože řekněme, 30 let

nebo 50, 60 let, oni řekněme

se nářízi, nejakoby kurvili tu krajinu

a budou více 50 let

ta pravovat.

Protože jí těmi hnojvámi

a tím vším, co vlastně

na přírodě dělaly

tak ta příroda je dost chytrá na to

aby si řekla, co se budou snažit,

když ty hnojí vám je tady si pou.

Takže vlastně došli na to,

že no tak to já nebudu dělat žádný

jako nám, ten vynorat

je prostě dost chytrý a ta příroda je dost chytrá na to

aby si řekla, každou na to, když to všechno dostanu

tady na stříbrný podnose.

Takže když to úplně s jednodušem

tak ještě vidím někdo nálepku bio,

tak to znamená, že to znamená,

že to opěstování udržitelně

a způj v rámci.

Ale bio by měl být říkám základ

a to furt málo.

Jak je to třeba jako v Český republice

obecně existuje nějaký

data o tom, jak

velkým množstvím vénářů

funguje v tom bio, když trknu režimu

je malinko pořád.

A procentovalně dokázal by to říct?

Tak vodá de.

To bude

nějakých 50 třeba

neberu bio vynáře někoho, kdo má

nějaký svůj bio řádeček

že má třeba 90%

konvenční, produkci a 10%

bio. Sešli bio, tak seš

100% nebo nejseš.

Takže těch

100% nich bude velmi

100% certifikovaných

bude velmi málo. Je spůstavě

vynářu, co řeknu, a my to děláme bio.

A na otázku, a proč tam nemá toto

nálepku, no moc papírování.

Takže můžete mu věřit,

takže těch

certifikovaných to bude

prostě

%2.

Dobře, a ty se teda řekla,

že to ale nevěpovídá o chutě

toho výna, velouženě tenštempel

toho by je, tak co o tom teda

vypovídá, když jako se teď řekl,

ale ráda bych pěla nějaký lepší výno,

než jsem pěla prostě do teď

a chci se na tím zamyslet

a tak jako na co se mám koukat

asi ne, na to, jak se mi líbíte etiketa,

co není mám hodit.

Asi na toho,

co nejvíc

pochopit filozofii třeba toho vinaře

a najíci toho vinaře, který vyrábí

ty výna nějakým mě dobrým stílem,

protože ty hrozní jsou jedna věc

ať ty hrozní má z konvenčního

nebo z bioprodukci, nebo

z biodynamické produkce, tak pak je to na tom

vinaři, jak se vlastně rozhodne

s těmi hrozama naklánat. Může

zvolit cestu na prosto kontrolovaného

řízeného procesu, kdy bude

dávat kvašinky, bude

kontrolovat sufermentaci, bude

velmi striktně odkalovat,

bude velmi

precizně filtrovat a tak dál

a nebo bude

stílem trošičku na pankáče,

kde to bude nechat v trošku přírodě

volnější žádný kvašinky,

žádný řízený kvašení,

že minimum filtracé a tak dál,

tak to jsou zase úplně ní směry.

Jak to máte vy? Vytomate na pankáče.

My máme spíšekov, snažíme se

kvatraci, minimum

síry, kvašinky nedáváme nikde

žádný. K čemu jsou te kvašinky teda?

Udělávajám třeba z velký nuklitně

můžká. Jako, že oni

o něj požírají cukerné,

no a dělejí z výna výno,

chuť

je životní úděl té kvašinky

zjednodušeně je

sežer, cuker,

udělejí alkohol a CO2

a umři. Já jsem kvašinky,

já jsem kvašinky, já jsem kvašinky.

Při tom tak kvašinky, ale mezi tím

produkuje spoustu různých

chuťových, aromatických látek

a to z toho výna

dělá tu chuť

proč můžkát, kutná jako můžkát

je díky těm kvašinky,

díky dálším jako, díky samozřejmě

té odrůdě, ale jsou

můžkátové kvašinky, veltýnový kvašinky,

sovyněnový kvašinky a vy když

budete chtít udělat z veltýnu

můžkát, tak pomocí technologii, klydně

není to problém. A musíš to tam teda uměle

běžně se drtivá většina

světa, vynářského

přidává kvašinky.

A vy to teda neděláte?

Neděláme. A jak teda docíríš toho,

že to chutná jako výno, když říkáš,

že kvašinky můžu za to, že to chutná.

Ne, že chutná jako výno, ale že to chutná

jako ta konkrétní odrůda.

Kota konkrétní odrůda, odpovídající

ročníku, lokalitě a tak dál, protože

vy když tam při plezeň, předíklad

káždej rok mají taky jednej slad

a jiné chmel, ale chutná furt stejně.

To zajistí tak vásinka,

že chutná furt stejně.

Takže já, když budu chtít, aby to výno

chutná pořád stejně, tak budu přidávat

prostě kvašinky, nějaký ušle

chtějí samozřejmě a o nim

když budete do výnořských potřeb na tom

pytlíku bude napsané, jak kvásí,

jak moc rychle, při jakých teplotách,

jak budou vo ně.

Jak se tak vásinka chová a tak dál

a vlastně ten proces je velmi

kontrolovatelný.

Já nevím, jestli mi to výno do kvásí dosuchá,

doslatká, jestli musím k tomu bude chtít, nebude chtít.

Je to taková čarná skřínka

do učitání.

Takže vytomáte více neprzedvídatelní

oproti tomu, kdybych tam cíleně teda přidávala

ty jasně, protože

jsem ti říkala, že my jsme se nechali

zjablik názahradě udělat mošt

a přítel do toho nakoupil

vyní kvásinky, deli do toho

a teď z toho jako zniká ten sajdr

ale přídeme, že je to

přesně jako nevyspitatelný právě

v tom, že to je jablečná věc, do který

se dávají vyní kvásinky, nejde jako

neváme nějaký vzor podle krího, bysme to chtěli udělat

takže je to takový jako...

Ono je totiž, když ty hrozný skvědíte

tak kvásinka přirozeně je

navně té bobule

a v tom vynohradu a v tom skvěpě

žije nějakej, nějaká kolonie

kvásiny, řekněme, jsou nějaké divoké

kvásinky, který vy když to bude chtít

kvásiny, precisně

aby vlastně to byla čistá, nepopsaná

kníha a pak do něho přidám

ten můj cílený klon kvásinek

a on bude fungovat jak já chci

ten divoký klon

je divoký

ale přitom pro mě nežetě

skáču do řečí, ale kdy kolef

když dimetřeva navínou z marketou

což se děje jednou za rok

maximálně

a nabídnou nám

když chceme normální nebo nefiltrovaný

tak paru čteda

když se takový ten bude čekil

a nebo takový to když si dáváme

bubliny a je to brud

nebo brud na ture, tak si věci když mám

brud na ture, protože víme, že prostě bude lepší

a že druhý jeden nám po něm rozhodně bude líp

to se podle mě

po tom, že k tím s tím si řičitá

namažuje asi, dobrý

no a teď mě řekl, že si s tím filtrem

tak to je, že te nefiltrovaný věc, kdy jsou tak jako dobrý

to se podle mě i nekoupíš ani v obchodě

tak je to velozňové venotáce

a taky spíškam těm mířem

protože teda všichni nedělejte nefiltro

když je chudové lepší

nebo není nebo je to nemojdu

za mě je, za mě by byl

dělejte všichni nefiltrovaný víno

protože je to prostě lepší

a nedává smyslho filtrovan

ale setkáte se prostě se základ

zníkama fakt jako drtěvá byčina

toho konvenčního vynaskyho světa

vám řekne, já to chci čistý prostě

mě přijde hrozně jako bizar mě

všichni hrozně baží po burčáky

ale pak skončí jakoby burčáková sezon

a všichni hrozně chtějí to

normální víno a proč se jako přepnou

proč vlastně nechtějí furt dál

ale mě to těž přijde, že jako hrozně malo lidí

se s tím vůbec jako setká

protože já ve finali jsem se s nefiltrovaným

taky setkála po prví

a nevím před 5, 6, 7 lete

něco takové, jako na moravě samozřejmě

když jsme byli uvináře

jinak v práze mám po co, že to je fakt

taky že tě nabídnou

jako že mají nefiltrovaný věc

a hlavně podle mě spoustat lidí

vlastně neví co to je ten burčák

že to je nějaká fáze

toho výna, kterou vlastně projde

spoustat, když si myslí, že to je jako samostatní produk

že neví, že to je něco

čím projde každý vínou

vlastně

taky základní občas přijde a ptá se

a vidělá to i víno

že ne, ten burčák podok pašení

vylívá mnou každá

červený hrozny, ne?

dětěchopi bíli jsou jenom nezralí červený

tak říkám to spravně nejde

to myslím, co je život

ale tak naštěstí tady máme vojto

by nám to vysvětla

zvládný oleve jsou ale nezralí černý

tak dobra

tak aspoň něco

ale hrozny, když budeme se bavit

chceme li se do toho trošičku zamotat

tak

pokud se budeme bavit jenom o barvě

hroznu, tak my máme

bílý, modrý, červený

a šedí je nějaký pozákní škála

protože s červený hroznům

jsem nedělal červený víno

s červený hroznům se dělal bílý víno

seba velkvícké červené rane

je

vlastně červený hrozen

ale bíle víno

to jsem chtěl říct

červený hrozen

ale bíle víno

tam ddecky podle mě poznáš jako vyního totalního analfabeta

když ješ jako však červený

a že se bílý a řeká si

když se jen nemám co řekat

a myslíme, že červený hroznům se zroví bílý

tak jsou modrý hrozny

nebo modré odrůdy

z modrý hroznům se dělal

můj modrý hrozen

a dělá se z červené víno

nebo rozečka

a z šedí vejře dělal

rolandský šedí

co se to sa být

prosím nas to tady musíme zapakovat

to těži, když jsem nas vojtom lovala po prví

a byl hodný nejlepší hek na celém světě

takhle, může to funguvat

takže chcete dobrý víno

a chcete si objeřiť, že ta obsluhá vám hodá

že to mu jako rozumí

a nebo chcete zamachruvat

chcete za flexit

tak já to nechce říkat za tebe vojto

ale prostě dělám tenhle krásný trik

já to úplně miluju

a funguje to?

ale takhle, rozhodně machrujuju

a rozhodně samě myslí, že jsem rozhodná krávo

když tohle udělal

tak pověz nám od co de, prosím tě

je ono standardní světový název

pro rulanské vína

v Česku tedy je rulanské bíle

modré a šedé

je pino noal, pino nebo francouzský

bude pino noal, pino blanc, pino gris

a vy si můžete...

to je ten standardní světový název

takže vidím linalísku ten Český

objednávám tím francouzský

vidím linalísku ten francouzský

objednávám tím Českým

a pak když je obsluha neví, že to je synonymum

to je povolené synonymum

a můžu na tohle vůvest

jak rulanské modré, tak pino noar

tak je to jedno začná známka

toho, že obsluha

úplně o tom víně moc neví

proč se to menej rulanský

jako vše to spočívá

jako pino rulanský

jo, jako nevidím tam moc

chámo, že přízviska jako modrý

šedý to dává smysl, to to funguje

ale to pino versus rulanský

no říká se tomu v Česku

a o deně je to modrou burgundu

nebo tu bílo burgundu

protože ta oblast původní je

burgundská oblast

potvodě šadlené, nebo svat vavřinecké

a tady ty pino ty všechny

a teďka, abych si přiznal

nevím, jestli to jako legenda

a nebo to tak jako se v tom vydaskí

vždyť povídá nějaký pan rulant

vozil tady ty pino ty do Česku

a říká se tomu oterby rulanské

ale ve světě

je to standardně pino

ale přetom to má

i talová

je prostě má jako

pino griggio

víc výdam griggio než griz

Lady Gaga má písničku

která jsme menej pino griggio girls

a je teda výborná

je to písnička

takový to, jak ty holky

se znají 100 tisíc let

ale všechno si povíjí

a může to být i blbí

ale vždycky tam spívá jako

to protože rulanský

šedí je v děti

většině takový to úplně basic

jednoduchý pití, žádná hitparáda

ale taky žádný průser

a záleží jak to samozřejmě

z každé udruhy se náby křesat

skvělí výno

ale záleží jak ten trh

to chce

a teď my vesvetli, když mluvíš o tom trhu

jak je možný, že když

přijdeš v Čechách

a nabídnoutě automaticky

je to z námka průseru

když me dává jenom tenhle výběr

ale když přijdu do Itálii, nebo do Franci

nebo do Portugovská do Špenovská

a maj tam vždycky house line

ale vždycky to výno je dobrý

jak to, je to jenom jako nějaký

optimizmus dovolenkovej

že proste ten trhávník

úsleduje zelenější

a nebo skutečně maj to

basic levnější výno

je to prostě ten

jako nějaký

základnosti, který ve vyneství

je to nějaký standard

který ten základník vnímá

a bohužel drtivé většině

českým základníkům

stačí málo

jako by řekneme

příklad, měli jsme teď

nějaké základníky, kterým jsem na servídoval

tejto sírový prkinkou, který jste měli

a jeho reakce

byla prostě to jste s tou cennou

zblázným, za to mám dvě kačeny

někde na meníčku

a není prostě taková

ale když můžem řeknout, ale ten sír prostě nestojí

člověče 250 kg

ten sír stojí 1000 kronů za kg

jakože tohle lidi posazujou podle množství

a náje podle kvality

že bohužel v tom Českou furt jídlo

není moje alfa omega

života

že mnohem víc

ráči utratím za něco vizuálního

tenišky, telefon, auto

ale to co jím už

není tak důležitý

v Čechu, přitom je to

daleko důležitější

teď posledně

auto než všechno co vidím

jídlo si co nevidím

já na vás nepoznám co jíte

ale pro vás nic mi to

co právě?

ale to je právě

tohle je to, jak to člověk pozná

což jsme sem, že tady v Nás soforte

takhle nevnímá

byli jsme už prostě párklad italii

španěnsko, tam je to jídlo

to je prostě

úplně běžně byl jsem ve Franci na výměným

pobitu a prostě ta večeré má

dvě hodiny, tři hodiny se prostě jí

ale to není o tom, že se jako na cpu

no to je ochutná vás

se po troškách a prostě

i běžnej

školní obět v tej Franci

je daleko lepší

než tady běžní meníčko

v nějaké normálně spodě

no tak tě stačí se podívat jako co tě

servírujou v nemocnicu

to je skutečně jako nejlepší

vyživu a tu v největší

jako nutriční péče tak dostává

ty nejlepší splažky co jako existujou

v těch zemíhy vám řekli

prostě to vůbec nebude jako jíz

takže myslíš jako že ta odpovětě

že proč maj to víne kvalitnější

že prostě tezákazníce jsou tam náročnější

je jich standart je úplně kde jinde

jakoby s čím se smíří

je úplně kde jinde než

s čím se smíří běžní Čech

a zajímavý, že zrovna třeba

my přijde, že my češli jsme docela

jako náročný

na co si potrpíme

a napivou jsou všechny velmi pintlych

jestli to dobrě natočený

jestli to napěněný

jestli to vychlazený

to to strašně v každej řeší

ale to, že ti přesně na servíru

je uho hnusné

prostě hnusní zkažený maso

to je zvláštní

a to býno taky nikdo na řeší

taková věc, co prostě ti přijde

se nějaká bílá, nevím, vypiju

je dodále

ale takhle, já si myslím, že se to

trošku potáčí

v Prazemu

nevím, tak ty seš z Moravia

vyrostil se na Moravia

a tak ty seš vyní sociální bubleně než my

jako, jak jsou tady lodi náročnější na jídlo

je pravda, že máte fakt prdel z těch Pražáků

jak se vždycky říká

Pražák je rozhodně právě ten

záklazní, který je ochoten

si za to zaplatit

a je ochoten se taky bavit o tom, že

je nějaká jako

kvalita, která je smysluplna

a dana, jo, my jsme tady měli

osmi chodovou párovací

večeři,

která ve výsledku

asi nebyla úplně levná

pojď mi tomu dávat nejaký konkrétní věc

z toho jí dokážou přestojet

osmi chodová párovací večeře

za 2,7

tak to je stršně levný

což byla, jako by

a tady, pojď

tady máme třeba

tlačenku s diňovým

olejem na

našelodce naklenu, je to tady

místní tlačenka s jednou řidnictvím

kam si pro ním furt jezdím

tlačenka stojí

na 4 stovky za kilo

a x sprá se k tomu

a je tady za 145

200 gramů tlačenky

a záklazní k standardní

kroutí hlavou, jestli se

zbláznili, jestli jako úplně

se s zbláznili

v jedný nejmenovaný pražský

restauraci, kde jsme měli pěti chodový večerní

menej s párováním

pro jednoho člověka, to myslím

stalo 2,5

tak řekni to máno, nebyť slušná

v Savoje jsme byli

a tam teda musím říct, tam je

výborný mlady, šev kocha

strašně jako šekovnej, který

jako výco dělá

plus ten člověk, který

měl, dávám do kontekstu,

že tam pěti chodový menej s párováním

stalo 2,5

a to se ještě myslím, že není fortan největší palce

myslím, že jsme byli jako pozvaní

já jsem vycházal se z fieldu

jsme tam byli i pozvaní, takže myslím, že

jsme za to neplatili, jsme se natopak ptali

kolik to tak stojí, tady je to menej

a říkali 2,5

a myslím, že to je dobrý, myslím, že to bude

tak třeba volitr ještě výco

no, protože většinou se můžeš vybrat

na 100 párování, většinou ti udělá

nejakých 15 třeba navíc

takže proto to říkám

takhle, nechce za se, aby to zňalo, že jsme

v fflany, který běžně večeří za trojku

ale je to spíště

taková večeře, kterou se dáš jako na

jakou speciální příležitost a to zážitek

myslím, že jsme to měležit formovaný tím, že máme

tady ten stůl, takže máme tady

s vejde 14 lidí

a já jakož to, vy nas budu

ten, kdo vám uvaří celý tomenu

vám ho uvařím, tady u toho do toho stolu

vás bude sedit prostě 14

a vlastně, ať se znáte, nebo neznáte

bude sedit prostě vedle sebe

takže zážitek

takže ve výřadku ti lidi byli trošku

nesví, ale nakonec po prvním chodu

se krásně bavili

a hrozně dobře to fungovalo

a samozřejmě v té ceni bylo

jako vyní párování

a všechno to bylo tak

vlastně ten zlatý hřeb večera

byla ta srnka

kterou jsem čích řbet

a řeknout, mám ta srnka běhala v tom vynohradě

protože nám je přes tému

jako myslele z toho vynohradu

žerala tu Frankovku

kterou jste jí zapily

potom vlastně dohromady

takže to je ta lokalnost

v té nejvyšší podobě

a i celý tomenu bylo postavené

že všechny ty ingredience

jsou prostě odsu

tady je můžete schlidit

to, co člověk by měl chtít

tady na ročnost natekovali tu

stoupa a že lidi jsou

čím dál tím víc ochotný

platit víc beně za to

aby to bylo dobrý

ale myslím si, že obecně to

nějak jako roste

a tak já si myslím, že by to tak byť

mělo, že vždycky si řekám

když potřežíš 3

tak jako jídlo

spostel lidí skrovné první

ale jako já bych to

to je to asi poslední

a zkušenost je, že

v Českou se jí zbytešně moc

jí se strašný velký porce

a má

spouksta díky by pocit, aby nebylo

málo na Oslavě

takže až se to sní, tak se to sní

všechny měli tu danou porci

a prostě není

takový ten asi syndrome

jako takových těch našich bobeček řeho

kterých foodmightu dnes si nám předával

ty knedlíky a food prostě hlavně

bude na tuclá

takový to něco cohle

v těch generacích zůstávach od těch dop

když možná nebylo víš

protože mě to říkala i Albínan

třeba našeká možka co je z Dombasu

a ta říkala, že její babička do teď

vyžaduje na každý rodiní Oslovy

a můžeš tam jí pět chodu

a ještě ty obložení míse a všechno

aby tam byl chleba

normálně na krajenej chleba

tady do sebe už nikdo nedostane

protože do toho jídla hrozně moc

ale v nas tohle vysvetlo je tím, že

to je jako ten mindrák z toho nedostatku

kdy tady prostě ešte do nějakého roku

53 se jelo na potravinové výstky

že prostě napříděli a teď

vlastně naše babičky v děství zažili

že prostě nebylo jídlo jako

a pak přesně jak bylo v obecní škole takový to

protože si to ma, že to tak lustí

za války jsme nemohli takový si dáme

a je to jako všechny jsou tím vlastně ovlivněný

že furt je potřebují křečkovat

a mít ty zásoby

a mít toho hodně

že to asi bude

pozustatek s těch dob

a čkoliv už jsme dávno někde jen

tak toče bude trvat než to ozbavíme

Vlvojte, že u nás se dáve

i ty nesmysný pobroský porce

který prostě jste nikdo nedují

a když ješ přesně do Franca

do Itália, do Španilska

tak ty porce jsou malé

ale to je právě to výhoda

že se toho můžeš dát víc

víc toho jako ochutná

To je přesně jako ve Španilsku tapas

Vám se nerozně říkne, že ho chutný

a tohle je parád

A navíc, že víte články

jak pojďme se

podívat na to, proč jsou

francusky tak úbení, jak to dělaj

se neprzežeru na večervoně

dí dvě hodiny

ale pojď si dobají

No, no

Vlvojte, jak teď reaguješ

když teda tě přijde nějaký zákaz

a řekne tě, tak to se úplně postala

s tou cenou za to tlačenku

a mě to vyskí až napíšou

potom jako hodnocení

nešovar hodnocení

řeknete mě

a ti slušním je to napíšou

jenom jako třeba

nepíšu to jako veření hodnocení

ale bohužel, co mě na tom

zaráží, když já těm lidem nabídnu

tak pojďme si to skálkulovat

pojďme se jako spočítat, jak jsem k té ceni došel

já vám to měle rád

uvidíte, že já tam nemám 300% marži

co teda hrozně ferama

by si zelo bavíka všlat na to

napíšu mu tam plus minus

budžet toho, co všechno se do té ceny

jako by musí promítnout

ale spousta lidí má přestavu

takhle, koupím prození za 25 korun

takže když si prodnám

za 30, tak jsem to 5 korun

viděl

ani na jako vůbec

standardně počítejte v stupní

surovina krátstři

aby kdo toho vměstná všechny

takhle, kdo toho městná

kdo toho městná

takhle, kdo toho městná

takhle, kdo toho městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

takhle, kdo to městná

tak sebojím, že mu to jako nevisvětlič.

Když mu dáš jako přesný tabulko výdatá.

Když mu řeknu, že ale ten chleba, který tady jíš, stojí 95 kronu zabohní.

Jak to zabohní 95? U nás prostě ve večerce to stojí 30.

No, no, no, no.

No, ale to není to tam stejný chleba, proč?

No to je úplně ten...

Já to úplně slyším.

Ale já to chápu, jo. To je přesně jako, že já...

Tak jako tak vyžímám ráda chleba.

A mám docela i popraza, jako si tisla to pojeběžím,

pekár, nekdy má jako jaký chleba.

A tím, že já ho nejmí, píš se to není jako naše děctví,

že prostě máš chleba k snídaní, k večeri.

Já fakt, chleba, nemám každý, nechomu, jednou tedy je třeba.

Ale pak chci teda skvělý chleba.

A nechci chleba od babiše.

Chci chleba prostě od nějakého...

Od babičky.

Od babičky, přesně, který to prostě dělá

podle svý receptuji od babičky.

Ne, od babišky, ale...

Ne, od babišky, ale od babičky.

A tam je jedno písmenkoval, mě důležit.

A zpátky, ale k těm vínům.

Protože...

My jsme, jak jsem říkala, bo to by bochotali,

už docela dost věcí,

a hodně jsme to vypolé i během chmelenice.

Ale...

těla hve, vlastně, nejsou

jako vůbec drahý, z mího pohledu.

Jako, že...

Teď, když nás třeba není do postocha,

tak se třeba může přestovať řešno.

Ale tak já nemám na to, bych dával liter prostě za flašku,

a tak to vůbec jako není.

To je tři stov.

A tak teď mě řekni,

protože třeba...

Tak já nám konkrétně příklad, třeba...

V lídlu stojí krémant dvě kilo.

A já tady musím říct, že je mě chutná.

Já nejsem žádný, jako vzkušený vynář,

ale prostě ten mi jako chutná.

Komukoliv jsem to doporučila,

s kým jsme to pili, tak byl jako spokojenej.

Prostě krémant z lídlu, který je nějaký delovár,

zřejmě možná původně z Francie,

je prostě úplně v pohodě.

Mětě se to znamená, že lovár?

Ne.

To jako by údolí reky lovárí.

No to jo, takže je to.

Jo, to asi jasně si.

Proto pozoste si myslel, že to je to...

Děti nej krémant z nefrancie

může právě v Michlowský, protože je to

předtím nesí to Francie zaregistrovalé

jako by ochranou znáku, tak v Michlowský má krémant.

To jo.

Ale je to ochrana okráná,

ze vstvětně také kava krémant šampan.

Já jsem to právě brala jako, že to je duka

když je tam samozřejmě kriémandovár,

takže to francuská, ta věc,

která je tam v odsudě.

No, ale co jsem vzpíšia říct,

že to je taká totalně světlá výmka,

což týče nějakých konvenčních

dostuprých výndy,

když jste na koupit,

tak se koupíš výno.

Ale jenák, narazíš na mnohem

draší lahve i v supermarketech,

které jsou příšerní

a jak je teda možný, nebo takhle,

že jsem myslím, že spíš lidi nechápu to,

že když jdeš do venotek

nebo k venářové, nebo něco,

tak to není v tom, že zapadíš tisíce za výno,

ale jako za

v postaži podobnou cenovku

nebo malinko vyšší, máš mnohem

jako kvalitnější produkt.

A teď mě řekni, co teda určuje

tu cenu toho výna.

A jestli jako takový to,

když někdo, já to i chápu,

když třeba chceš na Oslovu přivízi výno

a neroznamíš tomu, tak koupím

tuhle fláško, ta stojí osm seta,

když mě.

Obecně

takhle co určuje nějaký

způsobem cenu lahve,

kdybychom si

dnešní době to bude bohužel,

z velké části třeba dotace,

které jsou úplně jiné u nás

a ve Franci, v Itálii,

takže ten Ital, nebo ten Franco

třeba by ten na ten kremant

měl prodávat za dvojná sobe,

ale díky dotacím nemusí.

Takže dotace hodně

tak kdybychom si odmyslel dotace

tak pak to ovedňují

úspody z rozsahu,

je rozdíle sly, já to tady vyrábím

na svým písečku na 11 hektarech

nebo to někdo vyrábí na 1000 hektarech

a jde to prostě

ve velkých objemech

tak úspody z rozsahu

jsou úplně někde jiné,

takže se dokáže dostat na daleko

níšší cenu.

A mám taky cenu nějakýho

vstupnýho materiou, což je ten hrozen,

kterou mít na cenaté láhve

je rozdíle si já kupuju 50 tisíc láhví za rok

a nebo někdo kupuje 50 milionů

láhví za rok, je úplně

na jinou cenu se díky tom dostané

a tak to prostě bude

se vším.

Ale ta kvalita

pak dejme tomu, když to zjednušíme

taky já mám

cena hroznou byla teoreticky

ze všechných vynic stejná,

protože ke všem se ho mám stejně

všechny obdělávám

stejným způsobem řekněme

a pak je to ale o tom, co

s tím udělám ve sklepě a když to výnoje

nějak jako trošku

jsem ho udělal rychlejším způsobem

a vybylo v té láhvy

ale nebo jsem se mu fakt

věnoval 3 roky, tak to má

prostě býsledek nebo velký efekt

na tu cenu.

No a teďka ale dobře

asi ještě marketing se do toho nějak bude

Značká samozřejmě marketing, jasně.

Co si myslíš o moetu?

Moet je fakt

úplně nesmyslně předražený

šampaňský, řekněme.

Pořádku mě to tišne chutno.

Za tu cenu je to úplně nesmyslé.

Jako že jsem nájá

vodostlavnější

šampaňský, který mi chutná mnohem víc

a zrola ten moet, když

jsem pár grát pěle, tak to bylo rychle kým.

Svěděte, i na moravě, lepší sekty

kvalitníjší za polovinu ceny

než je prostě moet.

Mám podfrzený od někou, kdo tomu rozumí.

Moje ty prostě

social status

takový jako.

Ještě my jsme byli loni

a jsme jeli do Normandy

autem a vzeli jsme to

přes šampaň. A byli jsme tam

přímo v tom jednom městečku, který se

jen sponak se menuje, ale je tam právě

taková šampaň, jako ulicé,

kde jsou ty velký barák, kde se

velký šapaňský domy. Tak.

Jak významný tohle je,

jak se

rozezná

to, jestli to šampaňské

je od teda moeta

nebo někoho tak výdleho

verzus jako nějakej malý vynas, proč

zrovna tyto značky, jako mají takovou prestiž

nebo proč

tak investovat do toho marka.

Ale není to ve kvalitě, vlastně.

Není, není, nemusí to být nutně

ve kvalitě, ale vůbec to,

že někdo má vinice v šampaňi

už má nějaké

významná. Obecně

si hlídají to, aby

se pod názvem

šampaňské návy neprodávala nějaká

stračka, protože

je to kazí ménu všem.

Takže, aby i to, řekněme

nejlevníšší šampaňské,

furt bylo prostě super.

Jo, i ten mojec, řekněte, že on

není prostě špatné, ale jenom je to

špatné za tu cennu. Na tu cennu jsem

prostě schopný sehnat daleko lepší,

ale rozhodně to neřeknete, že to je

hlustný a nedá stopíť.

Takže vůbec neplatí to,

že když si chce dát dobrý

šampaňský

zastřešující výraz

pro všechny tyto typy výna,

tak vůbec to nemusí znamenat...

Ono je to bacha, bacha.

Šampaňský je jenom sekt

ze šampaňem? Jo, ale je to pořád

ten sekt, který se dá vyrobit i jende,

akorát se to mu neříká šampaňský,

ale je to pořád takové ten stejné stil pití.

Takže nemůžu rozhodně říct, že to nejlepší

na ten druh sektu si dám

jenom tam, že nemůžu sehnat

lepší třeba, když by to bylo ten kréman

nebo kavá, nebo něco.

A pro mě v poslední dove Britány

byli jsme tam po špárkrát a vlastně

v Británi dělají úplně

ekskluzivní sekty. A to řekni, proč

to je hrozi zajímavý, to se nám říkal

v tom Vynohradu? Protože jak se

globální oteplování nastává,

tak se mění trošku ty podmínky

a ten děchté Britány

má stejný krídový podnoží,

když je teplej a teplej,

tak realně ty hrozní na to

šampaňských se zvírají při třeba 17 stupních

cukernatosti plus minus.

Počke, počke, říkáš, zbíraj se

při 17 stupních cukernatosti.

Jak na to kdo přijde? Absoluty natoším, o če mluvíš.

No to je třeba jakostka.

Byste se přestavili.

Jakostka? Jakostka,

že o v Česku zatřizujeme výno

na základě zbytkového cukru.

Takže, jestli je na té lahvy

pozný zbytkový zbytkový zbytkový zbytkový zbytkový cuker

tak je to určující

a určujícím prvkem je

primálně ten

zbytkový cuker

to je obcach

z klasitelných cukru při skvězdní.

A takový to i výběrz hroznu,

výběrz bobulí, výběrz s cime.

A moravský zemský je kategorie,

které můžete k tomu se spoustavinařu

přiklání už dneska,

že moravský zemský je kategorie, kdy tam můžete

opravdu skvělí vína,

ale taky opravdu hnusní vína.

Je to o toho nejlevinějšího, o toho nejdraší,

protože jenom ten dvina se rozhodl,

že nebude prostě to

zatřizovat.

Proto ten systém zatřizování

do istémyny nedá vá smysl.

A jako stní výno

znamená, že to mělo minimálně

sedunást,

myslím si, sedunástupný cuker

natosti od sedunásti do divatenásti,

divatenást už i kabinetní.

Takže to bylo poměrně

málo svatky a nezralí,

a v téhle cukernotosti se standardně

sklízí ty sekty a její šampaň.

A pak to vlastně udělali

z toho těché výno, takové lehoučké,

jemné,

těché výno, a pak tam těmhle

přidají ty rážní klasinky a ty rážní diker,

ale znovu to rozkosí v té láhy.

Já bych jenom chtěl říct, protože si myslím,

že můžeme způstali lidi nevíce těché výno.

Výno, který je bez bůbliny.

S předlakem myslím se do půl baru.

Jako by pro lajky řečilo prostě bez bůbliny.

Těchý výno je takový to výno,

který je klasický výno.

No ale dneska jsme právě zistili,

že to jsme se přesně říkali přece v humalanice,

že tím pádem, která chudák 15,

jako bude draší,

ale ty se nám vysetel, že vlastně nebude.

15 je perlivé, zákono rozišuje

výrazi jako perlivé a šumivé.

Perlivé do dvou a půl,

respektive do tří barů

a šumivé od tří nahoru.

Takže proseko je perlivý.

Proseko už by mělo byť ve těle večiný šumivý.

Šumivý? Aha.

Z Frizan tak bude perlivý.

A pojďme s teda vysetet todle,

protože takéko,

já jako lajkéko vím, že proseko je v Itálii,

kava je španilská

a krémant je franculský.

Ale kava a krémant jsou něco jiného,

než proseko. Kava a krémant je ta technika,

jako se vyrábil šampańský.

Z nám kářek měme.

Ale ten způsob výroby

je bude to tradiční metoda,

šampańská metoda, kvašenu v lávy,

dejme tomu furtostejný

a nebo je takzvaná

šarmat metoda.

Kde se to nekvasí

v individuálních lávích,

ale kvasí se to v tlakové nárobě

a pak se to plní v láví.

Takže krémant

a kava nejsou akvivalent šampańský.

Kremant a kava

jsou sekty,

šampaň je sekt

i prosekuje sekt.

Já myslím, že prosekuje

jako v níšší level v tom,

že to je jenom na perlení.

Je to furt přírodní bubliny,

je to prima sekudární fermentace,

je to furt přirozený perlení,

ale rozdíli v tom,

jestli kvasí každou láhev zvláž

a nebo kvasí

třeba

jestli 20.000 l do hromady

a pak to plní

do láhví.

Takže každé láhev zvláště jako by lepší.

Tak těm párem teda

to se taky určitě viděla,

třeba jak jsem byl na horách,

na kromplace, tak tam máš to proseko

jako besty pípy,

že je to rovnou jako na...

No proto, je to plnice do kegu.

Jo, jo, jo.

To už je taková hodně sprostiárna, ne?

Ono je, ty základní dva rozdíly

sektu,

nebo kvašenou láhvy,

taky metoda výroby sektu.

Oba dva bude mít docela stejné tlak,

ale je rozdíl

v tom, že se to kvasí ve velké nádrži

všechno do hromady,

nebo kvasí každou individuální láhev zvláště.

Mně ještě strašně zajímajte se říčitany.

Ano, se říčitany a potom cukry.

Protože já chci jako uvést

světlo do takového toho

brút, brút natura, ale drá,

extra drá, protože to se často plete

se to říbe pletlu.

Extra drá je v posledě do sladkých.

Ano, práve. Tak vybr si,

bojí to, čím si řečí, si říčitanama

a nebo tímho oznašením cukru.

Tak když začneme si říčitanama,

tak obecně bych řekl, že si říčitany

se dosť démonizují v tom víně,

že

aby, jo, u vína

i v těch docela sýřených je furt

té sýry docela málo

v kontekstu jiných surovin.

Dejme si to do kontekstu třeba meroňek.

Příklad, když to je

krančové meroňky v petlíčku

budou mít v průměru kolem 1000

až 1500

a legálně můžu mít až 2000

miligramů na kilo.

Tefak, že to tam je napsaný,

decky na tom obalu, že to vím,

že jako máš tušený meroňky

a je to jako obsech si říčitanů.

Aho, ale legálně

je tam až 2000

miligramů na kilo.

Ale běžně je 1500.

A to je to nejsladších, co to de.

Bude nějaký 450

maksimální limit

miligramů na liter.

Aho, protože to je tři krátmín,

než jako uček meroňek.

A to je tak úplně nejvíc nasýřený

výno, co ubec de.

Aho, takže neplatí, že

když potom člověk

k druhý den na ráno se zbudí

a bolí jou hlava, tak je to

způsobený tímhle.

No je to spíštím množstvím, když

je to 1500 miligramů na kilo,

ten pítlík meroňek

bude mít 100 gramů.

Takže když si to převedete, když vypět

jednu decku vína,

tak va z toho hlava veľmi pravy

pro mě nikdy bolet nebude.

Ale lahev už udělá něco.

A proto, když chci vypít a spoň

to lahev nebo dvě, tak chci mistat

na to, aby tam tě chci říct,

že tenu bylo ideálně co nejmý.

Nebo takhle ty se říct, že tady jsou

tá príčina toho, proč většinou člověka

a cukr?

Když pomenu, že třeba jsem pila malo vody

nebo piju hodně vody

a piju k tomu víno.

A i tak mě bodí hlava?

A i tak mě bodí hlava, tak čem je ta príčina?

Můžou být, bude to.

Pokud piju červený, tak jsou lidé,

kteří mají intolerance na tanin,

což je ta svíravá chuť

v tom víně.

A jsou lidi, kteří jsou alergičky

čtí, nebo mají intolerance

na histamin.

A jsou lidé, kteří záleží

musí si každý najít,

co mu sedí, co mu nesedí.

Taková ta svíravá chuť, já vymřesně chcí.

A ta svíravá chuť, co jste pide

v tom červeném, to jsou taniny,

musíte řešovat mezi hořkou,

svíravou a trpkou,

každej něco znamené na jiného.

Ale ta svíravá chuť

tak to je z těch pecišek

a někdo je na to má intolerance.

A neví to odřeba ani.

Co to neví?

U nějakého výna ani nevím jako co.

Můžeš mít intolerance na histamin.

Na histamin. A histamin je teda co?

Budou to látky zase opět

v některých výnech jsou vyšší,

obecně v biovýnech budou

vyšší, v konvenční výdobě vyšší

a je těžký najít vůbec

laboratoř, která me to zvěří.

Už to řeším do cád dlouho

a po těch, kdo nece změří.

Já potřebu můj tělovaložně vyžaduje

pít to kvalitnější výno.

Můžu tedy, když chceš

prášky proti alergy,

tak to jsou anti-histaminy.

Obecně je

nějaká

nebudu teďka řekat, že nejsme

odborník, ale je to nějaká látka,

kterou to tělo právě produkuje

ve chvíli, kdy má

na něco alergy.

Vyvře jako lidi, který mají

alergy na histamin, tak nemože

výst a pít skoro nic.

To je úplně nejhorší věc,

to je ve všem, nebo to všechno

ti to trigruje,

tak to si myslím, že kdyby se to

měla, to už to dávno výš, protože

to by si to nemohlo být.

Já jsem toho tady chtěla od odborníka

slyšet, že já potřebuji pít.

Kvalitní výno.

Já hlavně prostě když takhle

ještě jinak přijdu do restaurace,

kde nejsou

jako nějaký vynára, nejsou

speciálisti na výno,

ale prostě nechci si rád pivo, protože

v většinu pifu, jako

můžu si rád jedno malou plzeně, ale spíš to,

jako nemůžu pít. Takže ve většině

podniku to jako povíně.

A teď jako, jak to udělat, když

vidím, že to ok, mají tam třeba pinot,

řekám si, ok, může to

být jako dobrý. Jak se jako vyvarovat

tomu, abych jako druhý den

se zbudila a byla úplně

to, a zároveň se chci jako napít, a třeba to výno

mi chutná, ale to, že mi chutná, neznamená,

že jako dobrý, že je prostě

ale tam

stavíme právě třeba k těm si říčetanům,

že obecně ta konvenční produkce

bude těch si říčetanům dáva

docela dost, a když

prostě člověk vypět, o, ono to tam

nemůží být sítit, poznáte to

až druhý den, takže

si říkali, že

ty si říčetany vám můžu už

působovat právě ten, jako bole z hlaví

a v kontekstu

s alkoholem a případním i zbytkvým cukrem, protože

třeba nějaká údovaní zbytkvýho cukru

takovatelná, ale dělá

ten, navozuje ten pocit jakové plnosti

navozuje pocit toho, že to výnoje

vlastně robustní i 5-6 gramů tam

8 téměř nepoznáte

když tam bude dostatečný mnóství

kyselin, ale je tam

je tam ten cukr

takže, takže prostě takhle jako

zvoluje, nevám šanci to jako

poznat, musí, musí

znát v toho vinaře, já si

většinu vybírám podle lístku,

že znám ty vinařství,

znam ty výrobce, takže vím

jakou má philosophy

a ten konkrétní vinař

ale já jako běžná řadová vlaška

prostě, když přijdu do restaurace

a majte měnou třeba jako rozlejvaný vino

podetce, nějakej pinot, já nejmě

nějaký prostě veltlínský

tak vlastně nemám šanci z toho

zle toho, si nějak vyvodit

si vozit malou laboratu

dbych se jich zeptala

ukázala mi tu lahef

tak jak z tý lahve se dá něco

si řičitany se tam píšou

jenom třeba obsahuje si řičitany

a to je na 100% chlány

takže tam večerovoň ani nemají

to mám napsálnou suchy, nemají to

ani ten obsah toho cukru, že jo

není to povinný budaní

jakoby přesně tam můj tu hodnotu

jakoby přesně zbytkový cukr

já se to jako trošku dovodit

na základě

přijí vlastku třeba

a vzetem k tomu jaký to byl přitím vlastek

vzetem k tomu jaký alkohol

plus minus dopočítat

jaký tam může být

a pak tréning, k tréningem vy dokážete chutí

rozpoznat, jestli tam cukr je

i když je zakrytý kyslinou

ale poznám koliko tam je

takže k dvětřeba se obsidil rozlejvaný víno

a řekla jim, přineste mi tu lahef

mě to zajímá

a byl tam třeba napsálnou, že to je výběr z hroznou

řekle mi to něco

výběr z hroznou ti řekle, že to pošlo

za trizovacím řízení

mělo to minimálně 24°C

tu díš výběr z hroznu

když to mělo třeba 13,5% alkoholu

tak musíš tak cítit toho dojde

že tam bude zruba nějakých

něco mezi

10-25 g zbytkovýho cukru

a může vtedy být

výběr z hroznu

aby byl úplně suchý, tak by měl

mít aspoň 14,5-15% alkoholu

by měl mít

aby byl na prostosti

faktil

no, tak to jenom

to řečím víc, ale v té kategórii

že jo, já když sklidím ty hrozny

třeba pozný zběr, bude mít 21°C

na tostí

a ty klasinky papaj, cukra

a měního na alkoholu

a já vím, že z 21°C udělají maximálně

nějakých 12,5% alkoholu

a nic už jim nezbyt, seželili všechny cukru

co tam byl a je to neprosto suchý

výběr z hroznu

bude mít 24°C minimálně

a tu díš, oni kdy sežerou

nějakýmnoštvý cukru

nezvládají 10% alkoholu

tak ty klasinky

už se sami sebe zabíjí trošku

oni už nezvládají ty přirozený

tenhle alkohol

tu díš, to výno přestane

klasit samovolně

a nějakej cukr tam zůstane

protože tak klasinka nezvláda

alkohol

nebo velmi těžce přirozená

klasinka zvláda alkohol

těžce nad 12,5-13% alkoholu

ten cukr, které hre

alkoholu, cukru a síry

je taková taková těžší

takže můžu říct, že vlastně

já bych vlastně chtělá

mít to, co obsahuje nejmý cukru

já se to tak říct

ideální případě, když budu chtít pít výno

který chci pít celý večer

a být druhý jeden v pohodě

tak chci být někde kolem 11-12% alkoholu

naprosto suchý

ale nefiltrovaný tedy naturalní

koby výno

takže ten petnat je na to vlastně úplně ideální

tak se hrozně se neduží

někdo proč by to ale problém se o dvojkou

tak pojďme se říct, že

pro naše potřebu nejmávým problém

celou dvojkou

pojďme vysvětet ještě, jak je to to brud na ture

já se to hodostanu

ale když teda se dam nefiltrovaný výno

nebo petnat

tak se dá vlastně usudovat

že tom bude mít ten zbytkuji cukru

jako velmení zkej

tak to máme takový jeden jako poznat

a teďka přesně, jak říkala Market

protože to je přesně strašně treky

ještě spoustal lidi se myslí

když je napsaný dry

tak to znamená suchý extra dry

bude extra suchý

jdeme od brud na ture

extra brud

jo a pak je

demisek

a pak teprve

takže dry ještě slačí než demy

a to my redské říkáme demy

foj tohle je do kanálu

no tak už víme

a bych se přesně

já se na to schvální kuknu

tohle je přesně ta somelérská kategoria

takže to je

to se potřebovali bojtovů

brzy mandželku

to těžby ještě nevíte, my už jsme tady hned

by zjistili i všechny teby

tak bojtov, jako správný věnář

se bera somelérku, což my přijde fantastický

ale nejlepší somelérku v Čechách

české republice

aktuálně ano

ideální vyné manželství

on má sklep

a vynuhrát

a vynuhrát

a manželka řekná, jestli to dobrý nebo není

myslíš, že to je dobrý

a k čemu se to hodí

protože třeba víš co ne

u nás, jako v Čechách

je prostě strašný fenomén

Bohemka Demy

Demíčko

což je za mě prostě

jako ne, please don't

to už se načinám boškov

je to strašně odpornej tlamolap

jestli jsi celežit odpět

a vysvědle

tak to je důvod

ne, ale já vás nevím

a mám počekovat, že jsme to i řekal

když jsme se spoubavili po prví

že to je český fenomén

mít právě polosuchý nebo sladký výná

ano, ano, to se nikde jiné vysvědě

ale jak je to možné

ale já jsem teda, ty jsme to to říkala

a já jsem se na to pak koukal

to potřebuji vysvědlet, že jako jsem viděla

výnema, který nejsou v Čech

a měli třeba jako přívlastky

protože to prodávají do Česka

v Česku, nebo za nej

no, ale viděla jsem to právě, když jsme byli

třeba v Tý itálii

tak jsem tam viděla, jakože to je

polosladké, polosuché

protože vám to píšou, bacha, bacha, tohle je polosladké

no, ale teda existujou

jo, jako to není, že neexistojí

ale procentuelně je to tak,

že v tom světě se třeba 95%

výní prodávají jako suchých

do čtyřkého musí být kráho cukru

v Česku to ten pojď je úplně nejde

jo, a

o tom je ten základný

jako rozdíl, že v Česku

z každejch chce jako polosuchý, polosladký

nebo ne, každej, ale často

jednak si myslí, že to znamená, že to

on to nechce, protože nechce kyselí

ale polosladký mu nic neříká

o tom reálně, jak kyselí to bude

často polosladký

má větší obřeh kyselin, než

třeba to suchý, jenom to zaklívat ten cukr

takže to tolik necítí

ale ze sladkýho vás bude

pále, žáha, rozhodně víc nejze suchý

a je teda pravda, že v zahraničí pokud

to vyloženě není uvedeno na té teketě

tak to znamená, že je suchý

je standard, že je suchý

no a už se vrát našelek je to s tím

brutem, demíčkem, dry, extra dry

jo, jdete od brut na tur

extra brut, brut, extra sexek

demisek

a pak bude extra dry

takže fakt od extra dry

a před tomto takový tomio neto

a tady té komerční prosek

všechny takový, ten nejprodávají

nejlevnější prosek a jsou prostě extra dry

a tváří se

foj

no to je právě

zmatené extra dry, je fakt sladiák

no

takže to je právě, že

ojta se tady už sklibuje

bychám chtěl říct, protože by ho nevidíte

a dělá extra dry

no ale je fakt, že já třeba, jak jsem

když

v tomto, nává na to pak pouzu, na tom, jakho

nám to všechno řekne

no tak jo, to vůbec mnohou děláš taky

ono totiž hlavně

u těchhle těch jako sexu

ono demisek, ne podle mi to

jakoby extra dry, dry

a demisek, myslím, že to je obráceně

knašel se to podle mě vlubě

ale tam je hlavně ten zbytkový cukr

u extra

a třeba u toho demiseku, to je fakt

prostě 30 gramů, 30 gramů zbytky

už fakt, jako sladký, protože

c očko a kyselost

toho sektu, vám ten cukr

hrzně skresluje

ale obsah zbytkovýho cukru

v tom demiseku, je fakt vysoký

v kýchým víně by vám to připal

že to je sladký, jak blázen

a ty bublinky to taky

skresluje už jo

a taky celost to skreslí, a nepríbará vám to tak sladký

ale je to stresně sladký

hele, a je tohle fenomen proseka

proseko se běžně dál takový tršku na cukru

práve, protože ukavé to

nevýnám, tam vždycky vidím brud

spíše

a i bruty docela sladký

já teda vod dobyt, co jsem si jako hrozně zvyklapí

tkavu, nebo kréman, tak vám strašný problém s prosekem

že mi práve připará sladký

měl a voňa výmoc

no, že přesně, jako nemůž

důkud máš, jako ten standard

to proseko, že si něco ního nepoznala

tak to piješ, ale pak když poznáš

tohle to je jako by pro mě teda lepší varianty

tak to proseko, já už moc jako nemůžu

no, protože

jsme vždycky někdo směje

že když jako je někde tak něco ekstra brud

a já to úplně miluju, protože to nemá

v podstatě žádnou v hutě

no, ale je to ležké

tak řekneme, že to já úplně miluju

jak mě to úplně hladí

řekneme, že ekstra brud bude

od 0 do 6 gramů

takže fitness

brud natury je prostě pod 3 gramů

takže nejlepší

brud je do 12 gramů

ale výno třeba těché výno

z 12 gramů zbytkého cukru už by vám

přišlo docela jako

poločuchý, trochu takový

takže tam prostě ten efekt důlaji je bubliny

a také selina

je to jako, taková oponka

na tom, tak jako mate

celou dobudám haly

no, prostě už nebudeme pítni cíního, než brud natury

jo, demisek je od 32 do 50 gramů

je odporné

ale tak to víš, u toho demíčka to víš

že to prostě slaví cesek

ale samozřejmě prostě

cesek je od 17 do 32

no a teď mě teda vojto vysetli

to fascinace Čechama

to bohemko prostě proč

no proč, že něco lepšího nepoznaly podle mě

já také dokud jsem nezná nejci

pro seko tak mi to přišlo super

je to

jako je to prostě zase

se vrátíme, hele, ale jako blin

zastovku

to chci až no

je to jako

jo, když to vyvezete do zahraničí

tak to nikdo moc jako nechce pít

to jasné

ale prostě dělali toho miliony

takže

někdo to kupuje

to prostě někdo chce

a to je prostě o tom,

že často jsem přídu základ

těch, kteří třeba chtějí polo sladký

ale odejdou se suchým

prostě oni nechtějí kyserí

a zásadní rozdídy

rozlišovat pojem nechci kyserí

jo, neznamená toto stejný

že to bude sladký, neznamená, že to

nebude kyserí

kde tomu výno rozuměj

a řeknu, že nechci kyserí výno

tak ten člověk, kterým jeho prodává

by to měl tomu rozumět

měl by vědět, který z tého nabídky

má nízky obsah kyserin

protože je všechny prochutná

všechny propil

představoval bych si to, že

každá obsluha v nějakém vinem baru

nebo vinem podniku

a ten, kdo mi to výno nalývá

tak všechny ty výno ochutná

Jak se jako úplnej

like orientovat právě

tady v tomhle, když prostě přijdu

do nějakého podniku

a chce si dát dobrý výno

případně si nedá žádný, kdyby to stálo

jako zaprt

jaký položit otázky

nebo na co se koukat na to

aby jako se mi nestalo, že vypiju

nějakej patok, který mi bude zjít razle

Tak byš som promenovat, že

to je za tobe

ale já si myslím, že to i dělá

že ty otázky dostaneš o tý obsluhy

když jdeme třeba do bokovky

nebo do róny

tak si tě rovnou zeptají na co máš jako náladu

a jako, když chcete

tak řeknu

pokud se vás otázka z ní a chcete bíli nebo červený

tak je to špatně

a chcete lehčí, těžší, bíli

červený, růžový, něco ovocního

nebo minerálního

máte chvít na něco naturálního

co si chcete dát zajídlo

jaké odrody vás plus minus baví

baví vás korakouzký veldlin

nebo moravský veldlin

když já vám vám nalí víno

a vy přijde za mnou, tak se vás musím takhle zeptat

protože, když řeknete, dejte mi nějaký bíli

tak to mě nic neříká

a potřebu trošičku vědět

víc o tom, co vás chuťové baví

a jaké chuťe hledáte

takže ta obsluga by se vás měla doptat

dostatečně dobře na to

aby vás natypovala na nějaký víno

takovýhle konverz asi buduc nahrda

tak je nejlepší, co žádný víno nedávat

nebo

já znám ty vinaře a vím, že třeba tady

servírují, jako mají tady dobrý víno

a ta obsluga o tom si nic neví, ale já znám ty víno

jasně

jak se třeba tváříš na vyvíno aplikace

to se chcete dát

je to dobrý orientační bot

takže to ještě vlídlo

a takhle klikám teetikety

a pak se vyberu nějaký, který má hodně

4 vezdičky, tak víceme

ale zase se bavíme o tom, že

chuť je jedna věc

a nějaká filozofie a hodnota je druhá věc

biovíno je

biovíno neznamená, že bude

chuťové lepší, to vůbec ne

ale de o to zase

jakou já mám nějakou vnísří hodnotu

toho, co chci pít a co chci jít

jestli je mě jedno, že

prase je z Polska

a nebo jestli já potřebuju

znát tu farmu, kde to prse

žije

a chuťové to možná nepoznám

ale de o to hodnotu

o nějakou vnísří hodnotu

toho zákazníka

a měl si někdy desivou, koco

vynus víná

no ko to zvládáš, jako si to

vybrat správně

no jako desivou, vždycky by si přál

v podstatě

nikdy se z toho víná nepobleju

a nikdy by si přál, že by to bylo lepší

že by to tělo, to jako se toho

zbavilo, ale skoro nikdy

takže

je to pak, že to tělo si s tím

jako poradí

a když se teda říkalo, že si ho ohutnou

k prví v 14

tak jako v tu chvílib zniklo

nebo kdy si zřek, já budu dělat

to samí, co dělajte do děšvě

to asi až postupem času

jo, já jsem

celý děství

téměř, hrál vovko

což byl můj

hlavní náproď nekdy

jo, kdy hrát

jakoukoliv počítačovou hru

míň jak 5 hodin deně, nedává smysl

to uberce jako to nehrájte

prostě míň jak 5 hodin deně

takže ideálně deset až 15

když se to má takový čas

a díky tomu

jsem vlastně

samozřejmě každý a spojď

můj zkušenosti bude začínat na sladším víně

a postupem času se propě

kdych bude chcít k sušímu

no to jsem si tě právě chcám zeptat, jestli to fakt je pravda

když se třeba vždycky říká, že

třeba k červenému vínu se musíš propiť

protože když je tě 20, tak tě to nechutná

ale mi pravdě pro mě ne

jak je to možný

tak jako 10 leté

asi taky nechutná, olyvy

kává

mění jsi tě chuť, mění jsi nějaký preference

a ta chuť si na něco zvyká

a pokud ten člověk by je výno jednou za 2 městíce

tak si na to pravdě pro mě nikdy nezvykné

a vždycky bude být sladký

můží se k tomu

propíť časem

a taky množstvím

jakože není to, že za 10 letně

začne chutná červené, když ho bude

jednou za v městíce asi ne

ale když ho budu pít

pořádá tak mě to sladký

přesta nebavit

protože pít sladký výno je to stejný

jako pít kávu s mlíkem a cukrem

mě nechutná kafe

já ho chci zakrít cukrem a mlíkem

když bylo 17

tak můj nejvyčekový zážitak

byl dávac neskafé 3-1

no jasně a nebo letečko

protože máš tohle plnotočný mlíkot

když se to jenom představím

a piju černý bez ničeho

protože to mi teď nedávat vrdil Pavle

že já jsem strašný snob

a on miluje 3-1

a byl na nějakým

a byl na nějakým

s fotbalistami

a del se to 3-1

a byl strašně odporný

a po jaký doby je to píš

a po 10 lety říkám

na stenostologických svominkách

a myslí se, že to je dobrý

a přitom je to kanál

je to demíčko

no a jaká je třeba

to je jako nejbribenější

od růda

nebo co je

to je jako nejpitelnější

co si dáš?

máš pobríbený výno

píš jenom vaše výno

naše výno píš v tom sklepě

třetě je většině

a doma většinou máme furt

jako jiný výno

protože člověk musí trénovat

tuhutivou paměť

a neustále tříbit tuhutiv

takže byste v ideálním případě

měli pít každé večery jenou lahev

ne mělo by to v ideálním případě

fungovat takže mám svoje oblíbené výno

a to lejí furt do kola

ale vždycky si dám něco o jiný výno

teď dlouhy jsou vaše debaty doma

svojí snoubenkou somelierku

o výnech

já si to představu jako několika hodinoví

jako že byš zlato tady dávám večer

a na louk tomu výno

a než tě řeknu jaký to výno je

tak je to studení prostě všechno

tak to je většinou jako

když jdeme do sklepáři

tak to je kdyť na dvě-tři hodinki

a mezi tím

při člověk prostě proditiv nádře

a teď se baví o tom před rokem to bylo tam

tady v téhle té fázi

za rok to bude tam v té fázi

teď se s tím dělalo tohle

to tady cítíš tohle

protože každý si trošičko vytřívíme

ty zkušenosti

a taky ten výnař musí chodit do jiné sklepu

aby nenastela takzvané sklepní slepota

protože mě moje

špatný výno

časem začne chutnat

pokud nebudu mít nějaké

spětnou vazbu

a zrovnání

já jim nali v něco

a řeknuju to skvělí

a oj mě musí říct ne, to je prostě rusný

a to jsme teda dělali drív

výtodu do rock cafe

ne, tam ne

dvou decybí lího a teď jako člověk

to je tehnusný

ale pak vlastně po dvou skleňšchach

si na to nějak zekréša

a druhý den nekol

se chceš zabíť

no chceš

ale bojto a máš nějaký výnoz

a to jsme chutneli

a to jsme chutneli

a 5 nato je taky výborný

na Cabaret Morávy, Frankovku

na ten lager

co jste teď kapili

jeho předchozí generace

takže to jsou takový

výna

řekneme na všechny

výna jsem hrdej

řekneme na některý víc

ale neřekl bych

že snažím se mít

který výno

vám do té lave nedá

co ještě tak na závěr

co by si tak jako

přál

v vinařské

oboru, v oblasti

aby se jako dělo dál

by se to mělo vyvět podle tebe ideálně

jako celkově

vinařský svět

přál bych si aby všichni víc trošku týhli

k tomu udřitelnosti

k tomu naturalnému světu

k tomu nemá parametry

jako ve smyslu

že vlašák musí chudnat takhle

a velký musí chudnat takhle

a že to má svoje jasné

striktní mantinelly

protože nemá

vtrácíte v tom tu zábavu

když to má ty striktní mantinelly

takže kredí musí být takhle kulaté

a svíčkova musí být takhle propečená

jo, nemusí

každý výno může být nějaký

a to kouzlo právě toho vinaření

k tomu piva

ale každý ročník i nej

každý výno může být jiný

a v tom je vlastně to kouzlo

a nikdy mě díky tomu nedojde

ta šká na toho, co může ochudnat

ale a já třeba poslední dotesný závěr

protože pár na něm potom hrozovrosu

do toho musela každý totálně zamelovat

a chcít v toho chudnat

tak jaké jsou možnosti kromě toho,

že můžu být na Vaš Vépa v Objednace

prostě výno domu

tak my jsme tady u tebe

můžu se sam dostat

můžu se sam přijít na voběd

můžu se jako vyguglit vinař stípálka

protože jsem před kdykoliv

normální otevřecí dobie

která řekíme teď letní

je taková 5.soboty

10. až 20.

přes týden

normální září říjen

je to pak každý den

od 10. do 20.

a v rámci těch hodin se můžu přijít

a dáci výno posledníchce

kdy máte oříčky

siíry a tak dál

a na víct tvoje snoubenka somelérka

jim přesně řekne

a to je akcept

a nebo pak samozřejmě

je pokudžete mít ten zážitek

plnohodnotné

tak je nejlepší způsob mít

jako řízenou degustaci

najtí skupinku

a spolně v 10 lidí

a udělat si ten výlet zážitek

s tím, že to dostanete

k tomu jak celé to vinaření

funguje

a k tomu můžete mít zase

siíry teplou večery

a daleko větší zážitek

a nebo děláme jednou městíčně

vždycky akce z živou údbou

s simbálkou a tak dám

kdy je to i vždycky zínlem

no tak to je fantastičký

takom mi jako doporučujem

že už jsme tady je toho vochotné

ale fakt strašně moc

a stále se sedíme

musíte být tučný

jeho klidně třeba můžu říct pořád

333 brych stříkeček

nebo ne ne ale

jú

tak to je moje kiu, musíme klidčit

a to teďka polemní už jste zvládný

tak 4 decky 5 decky podle mě už to bude

a co budeme pýdál?

můžeme si jít půjit do sklepa zase

a co se si udáte k tomu pro hlídku další

a to jsme v tom sklepě okrutnili

tak 10%

já musím říct, že ten 15

můžeme si povednávali do mu

tak už jsme z něj je co vypili

ale mě baví to roze

jak je takový je kolehůčky

mě baví to roze

orančová pálová je výborná

ale ten pet na takový

to chutná je koláska

já ho neochudím orančovou pálovou generaci

o výborně

zavítte

tak děkujeme, že s nás posluchal

a všichni se podívejte

na Vojtu Válku

když to tam dělá třeba rilská

o tom, jak nemýtko od co menu

což se jistě hodí

a děkujeme

děkujeme

kdybyste chtěli

boudrovke na střeše

nebo pod střechu

tak si můžete jít na boudrovku zaleps

to my asi věnecháme

když se kras budíme

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.