5:59: Čeští pošťáci v ohrožení

Dneska si se nikdo nepřišel se zvukem, který změní vůdbům na 40 let a přesto jednešný den s celovým ječným.

Jen u tým mobilu už totiž odteď data nikdy nikomu nedojdou.

Tady jsou tři pobočky vaděle by vám, kdyby se v chrudi mě zavořili pobočky pošty někde.

No určitě.

Dvě užíváte poštu?

No tam nevům máš naštímcí, tam nikma, tak mám věstí a já tam na to mám blíž.

Takže tam to máte blíž.

A kdyby se zapřeva seba tam pobočka a zůstot...

Blány české pošty se škrtat počet poboček a zeštíchlit personál nastražili zaměstnance, odbory, ale také česká města a kraje.

Ty žádají, aby s nimi státní podnik skonzultoval, v jakých místech chtějí službu omezit.

Propouštění je podle české pošty součástí velké transformace, která by měla národního doručovatele vytáhnout z červených čísel.

Loňský rok pošta uzavře se strátou ve výší jedné a půl miliardy korun a hrozí jí insolvence.

Proč se pošta dostala do tak velkých problémů?

Kdo zanedbal adaptaci na digitalní dobu a přichod konkurence?

Poštovní menedžment nepo politici?

Jaké důsledky bude mít plánované pro pouštění na poštovní služby?

A bude chystaná reforma na záchranu kolabující instituce vůbec stačit?

Je pondědí 77. března.

Tady Jelenka Kabrhelová a 559.

Spravodejský podkást se znam zpráv.

Jaroslav Kavenda a reporter se znam zpráv.

Jaddo, my jsme se dozvěděli jej v posledních týdnech

víc podromností o plánech české pošty,

která chce docela rozsáhle pro pouštět.

Děk zásadní je to správa?

Je to naprosto zásadní správa, protože opráci přijdou tisíce lidí

a to už za pár měsíců na víc.

Po celém česku zavřou stovky poboček.

Takže je to naprosto podstatné téma, které předostlo i dopater nejvyšší politiky.

Zavívá se tím vláda, hejtmaně, regionální politici.

No a v neposlední řadě se tím zabívají hlavně zaměstancí české pošty.

Česká pošta lato sprojde radikální změnou.

Její konkrétní podobu dnes sprojedná vláda.

Státní podních už drýve uvedle,

že plánuje propustit tisíce zaměstanců a zrušit...

Posledních letech je hospodaření české pošty strátové.

Sme připravení českou poštu zachránit, dostatí do kondice

a díky těm kroku nebude muset pošta.

Odcházec obcí, ve kterých je.

Už vlednou posleli poštobní odbory do sněmovny petici,

ve které politiky vyzývají, aby ekonomickou situaci podníku řešili.

Podepsilo je přes 27,5 tisíce zaměstanců a klientů pošty.

Opozornívajme, už dlouhu dobu my jsme první petici měli už v roce 2017,

kde jsme vlastně řádali o zvýšení uhrady těch strátov.

Samozřejmě ta transformace české pošty je zásadním ukolem,

který teď musí nastat ať už to řeší rada,

která dozoru je funguvání české pošty

činový meničment, který bude postupně obsazen.

Tisí měl možnost se s těmi plány české pošty detailně seznámit.

Tak poďme vyjmenovat, co všechno se,

škrtné, jaké služby, jaké šíři, jaké pozice.

Tak já začnutím je personalní,

námi změnamy, protože poštahy stá hromadné pro pouštění.

To je konec konců i v materiálu české pošty,

který mají se znam z právy k dispozici.

A podle plánu státního podniku,

který má kolem 25 tisíc zaměstnanců,

mají přijít o práci hlavně pracovníci za přepáškami.

Když budu konkrétní, tak má dostat výpověď

1388 lidí a tou druhou největší skupinou,

která má opustit českou poštu, tak jsou poštovní doručovatele,

které asi každý z nás známe.

Propuštění se dotkné také,

nížšího menežmentu tam jde asi o 300 vědoucích

oddělení nebo manažerů řízení provozu.

Když to schrnu celé dohromady,

tak o to místo by k prvnímu sedmí mělo

přijít celkem 2269 zaměstnanců,

takže vidíme, že je to velké číslo.

A když přijdu k té druhé skupině,

to jsou samozřejmě pobočky, velké téma.

Tak nový šeh v státního podniku Miroslav Štěpán

už v rozhovoru pro se znam správě řekl,

že se uzavře 300 poboček.

A pokud všechno proběhne hlarce

a to řízení bude dotaženo do konce,

tak my jsme připravení v prvnímu sedmí

těch 300 poboček zavřít.

Tam se to má týkat krajských a okresných měst,

neměl by se to dotknout vesnic,

kde je například jedna pobočka.

Takže to si myslím, že je takový důležitý detail.

To už zavření poboček samozřejmě bude mít vlif na to,

že lidé ve městech si budou třeba muset zvyknout,

že když jsou zvyklí například ve svém bydlišti

chodit nějaké pobočce, no tak možná budou muset chodit někaminám,

zatím není jasné, jaké konkrétně to pobočky budou,

to bude záležit skrálka na menežmentu české počty.

Ty si změňoval, že se sešel s novým ředitelem české počty Miroslav Štěpánem,

co k tomu vedlo? Tím nejzásadněším důvodem bylo,

že skrátka české poště hrozilo letos insolvence a to už koncem roku.

Což je samozřejmě naprosto černý scénář,

premiér Petr Fiala i ministr vnitrá a konec konců i nový šev pošty řekli,

že tento scénáře nepřipustí a že česká pošta letos se nepadne.

Takže to je ten hlavní důvod.

Teď k tomu proč se mělo přistoupit k těm škrtům,

tak pan ředitel Štěpán v rozhodu pro se znam zprávi řekl,

že podnik dlouhodobě upozornuje, že ta poptávka, kterou stát dal do těch parametrů,

které chce po české poště a to zajména po šíři poštovní infrastruktury.

Skrátka neodpovídá po ptávce, kterou obyvatele

mají po těch základních poštovních službách.

Tato disproporce po toho vede k tomu,

že česká pošta se dostává do spodárských problémů

a tyto věci je nějakým způsobem třeba narovnat.

Skrátka lidé posílejí méně dopisu,

množná si mnozí z nás řeknou, že je to logický důsledek dnešní doby digitalizace,

kdy lidé komunikují prostě přes telefody a elektronickou komunikací.

Zajímavý detal, co zmínil ředitel pošty, je,

že od roku 2019 klesel zajména o ty listovní a peněžní služby

až o 40%.

No a dekvátně tomu odpovídá i návštěvnost poboček,

protože si skrátka lidé více vyřídí věci elektronicky.

Minister větrá výtrakušan už minují týden řekl,

že pokud by se s Českou poštou něco neudělalo,

tak by mohlo skončit až v insolvenci,

tak hrozí tento katastrofický scénář nebo ne.

Mě by řekl, že všechny scénáře jsou možné.

Tady se nedávěl učí daní jeden.

Ty si nám tu vypočítal ty škrtané pozice.

A z toho docela jasně vyplinulo,

že to jsou tedy prakticky výlučně pozice do ručovatelů,

pracovníků za přepáškami,

neroší se vlastně místa ve vyšším meničmentu,

ani jak to pro poštění nedopadné na top meničment.

Jak to vedení pošty odvodňuje?

Ano, tak někdo v těch nejvyších patrech České pošty neskuňší,

protože podle toho vnitřního dokumentu,

který mají se z nás právě k dispozici,

tak v tom top meničmentu je 11 zaměstnanců

a ve vyšším meničmentu 32 a opravdu,

zatím se nepočítá, že by se tam škrtalo.

Vedení toto záležitost nějak nekomentovalo,

protože Miroslav Štěpán vede tu poštu od vřezna.

Což si myslím, že důležitý moment připomenout,

že je to ředitel, který je zatím v dučasné pozici,

nevíme dokdy poštu povede.

Já ho mám za takového krizového manážera,

protože nastoupil do velmisložitého kritického období

prostátní podnik, kdy musí dělat nepopulární kroky

v tom vnitra. A vlastně vystřídály Romana Knappa,

který skončil po té, co vyšla na jevo jeho schůzka

s Michalem Rädlém.

V kauze dozimetr?

V kauze dozimetr a to se nelíbilo ministrovi vnitra Rakušanovi

a domluvili se vlastně na ukončení spolupráce.

Já to ty si obvolal a besal v podstatě všechny strany,

tak poďme se podívat na to, co na tyhle plány

vedení pošty říkají zaměstnancy.

Prípadně co na ně říkají odbory.

S těmi zaměstnancy já jsem měl možnost s nimi mluvit v chrudimi

ve východních Čechách, samozřejmě pod podmínkou anonimity,

protože oni nemůže oficiálně mluvit s novináři.

Samozřejmě celou tu záležitost vnímají veľmi špatně,

neví co je teď čekán, neví, jaké jsou pozici,

protože se jim může stát, protože čas kvapí,

že opravdu každým dnem dostanou výpověď.

S těmi, co jsem mluvil, tak si teď nedělají zadní vrátka.

Co bude, možná i kvůli tomu, že skrátka je doba, jaká je a nechtějí jít do rizika, teď změny práce

a skrátka budou čekat, jestli na ně ten černý Petr výde.

Dále upozornují také na to, to si myslím, že je velmi podstatný moment,

že mají zatím informací jenom z médy.

Nozi se to dozvěděli od nás, ze seznam správ,

že to pro pouštění nastané, s nimi nikdo, vedoucí poboček i ich nadřízení,

tak s nimi nemluvili, takže jsou to takové dohady, spekulace

pro něj to samozřejmě téma číslo jedna, co nastane v poště.

No a jak jsem říkal, je velmi asi pro něj složité

si najít případně novou práci v tom regionu.

Kdy se zaměříme na odbory, tak samozřejmě všechny se staví proti tomu,

aby se pro pouštělo, což asi není úplně překvapi výpohlet.

Předsera odborového hnutí zaměstnanců České pošty Evženvorzky už mluví ostávce,

podrobnosti ale chce řešit na setkání se zaměstnancy,

k té stávkové pohotovosti se zatím nepřidala největší odborová centrálá,

taky nesouhlasí s tím pro pouštěním a má obavy s přetěžování zaměstnanců

a ze zhoršení dostupnosti a kvality poštovních služep právě

v důsledku toho, že by se mělo pro pouštět.

Takže to je pohlet odboru i těch zaměstnanců.

No když změniujeme přetěžování zaměstnanců, máme představu o tom,

jak pracují v tuhle chvíli, v jakých podmínkách, co mají na strostě,

hlavně jaké za to také mají odměny?

Když se vrátím opět k chrudimi, tak já jsem si přivstala,

byl jsem s nimi opravdu od rána.

Takže si opcházel z vozíčky po ulici chrudimstí?

Já jsem opcházel přesně tak, já jsem byl u pobočky,

kde ráno mezi sedmou a osmou hodinou nakládeli auta.

To si myslím, že byla ta štasnější čase zaměstnanců,

které se rozvážela, no ale pak tam samozřejmě byly poštovní doručovatelky,

které se skrátka teple oblékly a měli takou tu klasickou tašku na količkách,

kterou měli úplně plnou a šli do terénu a oni upozorňovali,

že jdu do toho terénu za každého počasí a podle jejich slov

nes úplně adekvátním finančním ochodnocením, které by si představouli.

Já kdy jsem lovol z odbory, tak tymi říkali,

že taká čas zaměstnanců české pošty se nedostané měsíčně s výplatou ani na 30 tisíc hrubého,

no kdy jsem tuto částku řekl poštovním doručovatelkám,

osobně tak mi často řekli, že by se tomu rádi vysmáli,

že nedosáhnou ani na 25 tisíc hrubého.

Ale říkám, vycházím z toho, kdy jsem lovol opravdu z několika poštovním

je doručovatelkami v chrudimi, takže si myslím, že je to nosné číslo,

takže takové finanční ochodnocení.

Ne se ponořit víc do toho kontekstu a do důvodu,

jak se česká pošta do kryzové situace dostala.

Ty už si to změňoval, že leco jsou vysíjí se změnou technologickou,

čím to všechno je?

Tak česká pošta se už několiklet potíká s velkými finančními problémy.

V loňském roce se dokonce podle ministra Rakušana dostala dostáty ve výší 1,5 miliardy korun.

To je opravdu neuvěřitelná částka.

Pošta se přitom dlouho době držala vzysku, nejvíce to bylo v roce 2000,

už je opravdu před velkou dobou,

kdy zysk před zdaněním překonal hranici 850 milionů korun.

Ta dobou už je opravdu dávno přič a od roku 2018 pošta topí ve strátách

a nutno připomenout, že opravdu už je to téma několika posledních let

a určitě o tom vědělo, jak vedení pošty,

tak o tom věděli samozřejmě politici, kteří mají tuto problematiku v gesti.

Česká pošta je poprvé v historii ve strátě.

Ná provozní stráta Zalońský rok přesáhla 1 miliardu korun.

Podla generálního ředitele české pošty, ale restrukturalizační plan existuje.

Státní podnik vysepodleněj príměl do kladných čísel

vrátit nejpozději do roku 2022.

Česká pošta loň ho spodařila s rekordní strátovů přesahující 1 miliardu korun.

Tvrdí, že hlavním důvodem je pandemie.

Lide stále méně posílají listokní zásilky,

takže ten propad tam byl viditelný.

Ta pandemie je to ještě umočnila.

Česká pošta se podle ministra vnitra výtara kušana zhnutí

stán může bez zásadní transformace dostat na konci roku do insolvence.

V podnik je dlouhodobě ve strátě.

Ta Zalońský rok dosáhla 1,5 miliardy korun.

V katastrofickém scénáři, kdy neděláme nic,

tak česká pošta ke konci letušního roku se může dostat do insolvence.

No, ona se nabízila otázka, kde ty kořeny toho selhání spočívají.

Pakli, že se o tom vítak dlouho není to selhání managementu,

nebo se to čistě dá svést, jenom na to, že nefunguje ta služba jako taková.

Tady odpovědím ve dvou částech, nejprve bych přidal pohled ekonomu,

které jsem oslovil a potom pohled mi rozslava štěpána současného šefa,

ať máme v obě strany.

Ekonoma podace premiéra štěpán křiček tak ten mi řekl,

že je to primárně chyba managementu pošty.

Že se na trhu objevili skrátka soukromé firmy,

které jsou dnes konkurencí české pošty,

které se úspěšně a ziskově dostali na ten trh a podle právě ekonoma

je to ukázka toho, že se na tom trhu dá fungovat.

Třeba na tom trhu právě s těmi balíky.

Je to jednoznačné a dlouhodobé salhání managementu.

Musíme si uvidíli, že půvda půvda být na ekstremě rozstout svou trhu.

Konkurence podle ekonoma křička ukazuje,

že se na tom trhu skrátka dá vidělat.

A podle něj management toto, nezvládl, nezvládl, reagovat rychle,

i když měl do nějaké doby monopól na tom trhu

a skrátka si pustil tu konkurenci mezi své řady a ta konkurenci ukázala, že to dé.

No a co na to říká, tedy ředitelště pan?

Tak tento rozděl do třech částí, kdo za tomuže.

Pra původ s účasné krize podleněji už nalezeme v roce 2013,

kdy byla dokončena liberalizace poštovního trhu.

Kdy do té doby podleněji měla česká pošta Monopol

a elektronická komunikáce ještě nebyla tak rošířena v takové míře

s takovými možnostmi.

Jako je to mů dnes?

ředitelů pozornuje, že tysta milionové zisky, které jsme menovali,

v té době pošta raději zdanila, než aby peníze investovala do nových technologi a produktů,

které by připravili na tu post Monopolní dobu,

o které jsme mluvili a udrželi by jako lídra trhu.

No a tím druhým důvodem proč jen jiní pošta podle šefa státního podniku

v těžké ekonomické situace je fakt,

že politici podleněji nebyli schopni reagovat na mění císe po dobu poštovního trhu

a českou poštu stále ne nechávali bez těch výraznějších strategických změn.

Já bych to viděl, že tam budu asi chyby na obou stranách,

myslím si, že tam určitě nějaký podíl,

chyby máme režmen pošty a určitě asi i ty politici.

Takže v tuhle chvíli se to přepinkává vedení pošty s nejvyššími státními

uředníky případně s politickou reprezentací?

Přesně tak.

A myslím si, že teda o té situaci určitě věděli předchudci výtara Kušaná,

ale myslím si, že skrátka je to velmi citlivé témat.

A pro ty politiky je to citlivé témat nejenom, že se to dotkná lidi v regionech,

ale že je to témat, které samozřejmě zbudí pozornost i jejich stranických kolegů v regionech.

Skrátka není lehké tohleto začít řešit a vidíme,

že teď už je to 14 dní velké témat pro všechny napříč politickou scénu.

Už si mi trochu odpověděl na otázku, kterou jsem si nachystala dál

a ta se týka právě přístupu politické reprezentace

nejvyšších státních úředníků, kteří mají českou poštu dlouhodobě v gestci.

On by si člověk mohlo položit otázku, když se o těch všechny problémech mluvilo,

pro oč dochází k rozhodu tí zeštihlet českou poštu,

až teď je to adekvátní čas, nemělo to přít mnohem drí?

Určitě to mělo přít mnohem drív, protože teď skrátka se zatahuje za ruční brzdu,

protože hrozbatej insolvence na konci letošního roku tady je,

i když politici říkají, že státní podnik zachrání,

a i co jsem mluvil s členy dozorčí rady české pošty,

nebo když mluvím s politiky, kteří jsou dlouhodobě ve vysokých patrych politiky,

tak mi samozřejmě říkají, že tady ten problém měl menéžment pošty

a nebo ministři vnitra ve složkách u sebe, a vědělo se to.

Mnozi říkají, že v podstatě Myroslav Štěpán

teď vytahuje s ministrem vnitra Rakušanem na stůl něco,

vo čemu už se ví dlouhé roky, že skrátka bude muset nastat,

ale asi nebyla tam nějaká ta politická odvaha

přijít s tímto velmi citlivým tématem ben, medializovat to

a udělat tam ty konkrétní kroky, které jsou bezpochyby nepopulární.

A co na to říká vláda jako celé, tak záchrana české pošty

jistě znamená další výdaje ve chvíli, kdy se stát snaží šetřit,

z jakým způsobem to chce řešit?

Ano, tak vláda to řeší, zatím teda především na té komunikační rovině,

protože už je první zasedání vlády, kde ministrem vnitra Rakušan

je seznámil, se stavem především tím hospodářským,

v jakém česká pošta je. Na začátku dobná vláda jako

první ten transformační krok, jak oni tomu říkají,

tak bude schvalovat snížení počtu poboček, teď těch je 3200,

o nich těj odlasovat, aby ich bylo 2900.

Takže to je těch 300, jak se říkala?

Tak je těch 300, tím vláda rozváže ruce menéžmentu české pošty

a ona už si může udělat útabulku 300 poboček a říci

hejtmanům, primátorům nebo starostům, které konkrétní pobočky

budou rušené a ta jednání se rozeběhnou.

Ministrem vnitra už má naplánovaná setkání s politickými reprezentanty.

Vím, že začná tento týden i schůzky z hejtmany,

oni samozřejmě to chtějí vědět, protože

právě na té lokální úrovni čelí dotazu nejenom zaměstnancu,

ale i občanů, co skrátka bude s českou poštou jejich městě.

Dobrý den, já jsem hloužil a zvědušil jenom.

Já jsem na Venárze, se znamu dělaminou angetu ohledně pošty,

slyvíte, oni budou zavírat pobočky a propouště zaměstnance,

že nejsou peníze, tak se jen chcí zbět jako chrudimáku,

jestli by vám to vadilo, protože ředil pošty...

Vždyž jenom nežali, pošty chudivy.

Jednu z těch tří, jenom pro důchod.

A co na to říkáte, že vláda musí zavírat jako pobočky a propouštět lidi?

Já neříkám na to nic, protože já to takový boh dělal.

Vlánam dráci za zbrané a za takový do věci,

a na toho státí nemáte peníze.

Teď, co bě přidájí 30 tisíc poslámci jen důchodcím,

dnes tisíc chodím, že jen.

Já tam na to mám vrýš.

A když se zavřeva seba tam pobočka a zůstot...

No tam bych ho dělal jsem.

Jasně, ale vadilo by vám to.

No, je to proste.

A jenom řeknete mi, co nejčastně využíváte, k čemu českou poštu, posílání balíků,

nebo...

No, já tam chodím pro důchod.

Po pošt, tam čakou pinlos.

Máte pro to pochopení, že pošta musíš se tři, takže bude zavírat.

No, tak je to hrotný.

No, mě býtavá dělou.

No, ty si s nimi mluvilo z Hejtmany, co ti na to říkají?

Hejtmane, když jsem s nimi mluvil, já jsem osluvil všechny,

tak jsou trochu překvapeni v tom, že se to všechno dozvídají z médií,

s tím, ale že opravdu je naplánovaná z kuska s ministrem vnitra,

takže oni počítají, že se dozvíjí ty podrobnosti.

Určitě od všechny zaznívá, že by se velmi rádi podíleli na tom,

aby mohli nějak spolu rozhodnout o tom, jaké pobočky případně budou zavřené,

protože oni, primátoře a starostové v jejich krajích,

ví asi nejlépe jaká pobočka v uvozovkách, bude nejméně bolet,

daný region, když se už zavře, takže oni na tom chtějí partici povat,

chtějí se podílet na tom, jaké ty pobočky budou zavřené.

Když například zmíním Hejtmana pardubického kraje Martina Netolického,

tak ten už si udělal takový výběr míst, které připadají v úvahu,

že by se tam mohli škrta ty pobočky, tak například výmenoval,

že by se to mohlo dotknout a nejspíš se dotkné.

Pardubick chrudimi svita v ústí nad odlicí nebo české třebové,

to jsou právě ukázky toho asi jakých těch míst se to dotkné,

takže můj víme opravdu o větších městech.

No a samozřejmě tou druhou části, kterou Hejtmané často zmínují,

tak je to, že se obávají, aby nevznikali na těch pobočkách,

které zůstanou otevřené fronty.

Často mají zkušenosti, že lidé v těch regionech ty pobočky využívají,

že tam jsou fronty a samozřejmě upozorňují na to,

že se ty fronty zkrátka přesunou někaminám

a chtějí, aby se případně ty fronty přesunul někaminám,

kde bude pobočka dobře dostupná, bude se tam například dát dobře zaparkovat,

kde nebude vznikat dopravní kolapsat a tak dále.

Ja do jánas vrátím ještě k tomu,

co ta transformace české pošty bude stát.

Tam padlo jedno číslo, které zmínil ministr vnitrá výt Rakušan ze vstanu, který řekl,

že ta transformace české pošty by měla výt na 8 miliard korun,

možná do konce lehce víc.

Což se zdá jako poměrně velké číslo vzedem k tomu,

že to má ve zeštíhlení k lepší efektivitě.

Z čeho ty náklady plinu?

To je velmi dobrá otázka, protože to vlastně nebylo za mě úplně vysvětleno

i pojednání vlády, která to právě řešila,

takže já jsem se na to doptával mluvčího české pošty,

Matejáše vytíka.

Ten mi řekl, že ta částka 8 miliard koruny jsou části šerší ekonomiky,

té transformace, a že ve své ostřej fázi potřebuje až do roku 2024.

Takže ta částka 8 miliard podle něj představuje náklady na roky 2023 a 2024 na provospodniku.

Podle mluvčího pošta skrátka nedokáže pokrýt toto ze svých vnitřních zdrojů,

co jsme mluvili o tě hospodářských problémych.

A podle mluvčího vytíka nejde o dotaci ze státního rozpočtu,

ale o zajíštění financování, kdy podle něj, většina peněz bude čerpána z krzé komerční úvěry

a bude čerpat přímo česká pošta.

Zkusme jad doště vyhlednout zahraničce České republiky,

protože technologická změra nám pochopitelně nepostěhla jenom zdejší kraje,

jak se s tím vyrovnávají jinde jsou všude pošty v problémích,

jak ohrožené nebo se někde objevili případy dobrého funguvání služby, která na to prostě zarágovala v čas.

Samozřejmě záleží země od země.

Mně překvapilo, když jsem si například srovnal sousední země České republiky,

že my jsme opravdu rekordmani v počtu poboček.

Tak začnu například slovenském.

Tam už je pošta od roku 2004 akciovou společnosti s 100% držením států.

A podle výroční zprávy za rok 2021 provozovala ke konci roku 2021 necelých 15 poštovních poboček.

A tam se ospodaří bez dotací států, takže vidíme, že to dé třeba.

Když se zaměřím na našeho ižního souseda na Rakouskou poštu,

tak tam má přes 17 obslužných míst.

Takže opět vidíme velký rozdíl oproti Českou.

A tam se poskytou kompleksní škála poštovních služeb,

ať už je to v oblasti přepravy balíků, či doručování adresných iné, adresných zásili katiskovin.

Kromě toho opůsobí Rakouská pošta na deseti Evropských trzích,

převážně Balkánu v Turecku, kde doručuje především balíky.

K tomu loňckém roku zaměstnávala Rakouská pošta celkem 27 000 zaměstnanců.

Takže vždy včetně těch zahraničích.

Ty tržby činili v roce 2022 2,5 miliardy euro.

A ten zisk před úroky a zdanění včeněl 188 milionů euro.

Takže vidíme, že u našeho jížního sousedá to de.

Když si mluvil s ekonomii z odborníky, co z toho vyplinulo pro Českou poštu

ve smyslu dlouhodobého osudu,

je ta situace skutečně tak bezvýchodná nebo ještě prostor

zareagovat, změnit, fungování,

chytit se na tom trhu, který už jen může být obsazený někým jiným docela dlouhodobů.

Ekonomové určitě jsou hlasí s tím, že se musí s Českou poštou něco udělat.

Teď je vlastně na tom souhlasné stanovisko, jak vlády,

tak i vedení pošty.

Skrátka jim ani nic jiného nezbývá,

takže ta změna musí nastat.

Když mluvím s ekonomii a nebo i s členy dozorčí rady samozřejmě

a z lidmi, kteří se v tom pohybojou, tak mi říkají ještě jeden zajímavý moment, který za mně nezazněl.

A to zdá teď ten počet za měsnancu, který se propustí a 300 uzažených poboček,

jestli je to konečné číslo, kdy jsme zmínili, jak to vypadá o zahraničí,

tak se stále ani o milem nedostáváme na ty počty,

které jsou například u našich sousedů tady.

Takže by mě zajímalo, jestli tministr vnitrá a menižmen České pošty

ještě v letošním roce například přijde a řekne, to byla první vlá, ale musíme přijít ještě s druhou.

To si myslím, že velmi důležité zdá něco takovédle ho bude.

No ale schoduj se na tom, že zkrátka stát by měl českou poštu udržet

už jenom pro případ, kdyby ji potřeboval, například v krizových situacích,

aby byl takovou prodlouženou rukou státu.

Přece jenom viděli jsme, jak česká pušta fungovala a byla důležitá, například v regionek během pandemii COVID-19, takže to si myslím, že je důležité,

že zkrátka pošta zůstane, ale myslím, že se to prostě neobejde bez škrtů, neobejde se to bez pro pouštění

a politici i vedení pošty s tím musí něco dělat.

Myslím si, že to bude velké téma a uvidíme, zda to skončí tím, že to bude jeden krok a nebo ještě nastanou další.

Jaroslav Gawanda, reporter se znam zpráv.

Děkujeme.

Hezký den.

A to je vše zpondělního vydání podkástu 559.

Děkujeme, že posloucháte a děkujeme také za vaši spětnou vazbu, své typy a komentáře nám můžete posílat na Andresu za minutu šest,

za vynáč szz.cz, jsme i na sociálních sítích Instagram a Twitter.

Ke všem naším epizodám se můžete kdykdy koli vrátit na seznám zprávách, v podkástových aplikacích a také na platformě podkásty CZ.

To byla Lenka Kabrhelová. Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.