5:59: Česko jako základna italské daňové mafie

Už se slyšel o jezírkách Banat?

Jo, Banat, mají tam super jezírka.

Navíc mají nejlepší granule v okolí, asi vždycky tak pohutnám.

A vždyčco, mají vlastní e-shop,

rychlí nákupskvělý sortiment a ty ceny.

Hmm, to zni dobře, úplně mě to zahrálo úploutle.

Jezírka Banat je největší speciálizovaná prodena a e-shop zahradních jezířek.

Sme tu provázíš 20 let.

Jezírka Banat CZ.

Milijardy eur mizí každoročně ze státních rozpočtů evropských zemí kvůli daněvým podvodům.

Reportéři se znam zpráv zmapovali a popsali příběh italské mafie,

která jako jednu ze svých základen pro podvody z DPH využívala Česko.

Jak fungovala síť bílých koní, která v tuzemsku vznikla?

Kdo v ní pracoval?

Jak velký problém daňové podvody v Česku představují?

A proč se proti ním nedaří lépe bojovat,

tím spíš ve chvíli, kdy stát potřebuje v rozpočtu každou korunu?

Je čtvrtek 13. důbna.

Tady Jelenka Kabrhelová a pět-padesát devět.

Spravodejský podkást se znam zpráv.

Lukáš Valášek, reporter se znam zpráv.

Ahoj Lukáši.

Lukáši, vy jste společně s koleginí Adélou Jelinkovou, popisali případ,

který ilustruje, k jak velkým daňovým unikům může docházet,

nejen v Česku, ale vůbec na půdě Evropské unie.

Obecně, můžeš popisat, jak velký problém daňové uniky představují?

My jsme se konkrétně věnovali podvodům z DPH,

což je oblast, která jenom podle nejnovějších odhadů Evropské unie z roku 2018

představuje škodů pro rozpočty po Evropské unii v výši zhruba 3 bljony korun.

Takže je to obrovských balík peněz,

je ale nutné říci, že ide jenom o odhad,

protože ten skutečný stav věci vlastně nikdo nezná, nedokáže vyčíslit.

Ale každopádně platí, že je to oblast, která je v rozpuku.

Je to kriminalitá typická bílý chlímečku,

takže se u toho nepřepadávají, banky nestřílí se

a možná proto je to dneska předmět kriminaličnosti

celé řady různých skupin, protože prostě to ryzyko

pro každého, kde se to musí vynovat jiníší.

Vy jste popisali mechaniku toho,

jak ty daněvé uniky probíhají na příběhu itelské rodiny Borgato.

Počme ten příběh od vyprávět.

Okolik miliard připravili státní rozpočet.

Příběh itelské rodiny Borgato

třekně vyvrcholil policením zásahem v Itálii.

V provincii Pádova jsou state arrestatí 4 persone

a Polverara, Sant'Angelo di Piove di Sacco, Pádova

e San Giorgio delle Pertiche, 2 imbece a Vicenza.

Tamni finanční policie v lednou

provědila poměně velkou razí,

celkem obšírně o tom informovala italská média.

La frode e quantificata dalle fiamme dělale soto la regía de l'europián public

persecutor office.

Di sequestro anche in territorio estero

tra gli altri in Austria, in republika cieka, in Germania.

A kápu de la societá Padovana,

Fonswa e Mattia Borgato padre figlio o reinkárcere.

Oni odhalili síť více než stovky firé po Evropě,

které podleté konstrukce policie ovládala

tady tato italská rodina Borgato

s cílem krátit daně.

Ta škoda, kterou oni zatím dovozují

mě zhruba 1,5 miliardy korun v přepočtu,

ale tak jak to u těch daněvých podvodů z DPH bývá,

tak i v tomto případě je to nějaké

zatím policí spočítané minimum,

jaká byla realna škoda.

Mě samozřejmě otázka,

a bude to před mětem i dalšího vyšetřování.

Nám jsme zistili, že ta rodina Borgato má

celkem výrazné vazby do České republiky.

Z tohoto důvodu italská policie navázala

spolupráci s českými úřady,

a zdá se, že minimálně několik s těch firm,

které byly součástí těch komplikovaných

řetestrů na krácení daní,

tak si Pito Italové zařídili v Česku,

ale nejenom to.

Oni jsem celkem pravidelně jezdili,

mají silné vazby konkrétně na Brno,

kde se ubytovávali v luksusním hotelu.

V Česku měli zařistrováno

několik luksusních out včetně vozu Ferrari.

O ném už italská policie mluví,

jako že to bylo vozidlo,

kterým potom jeden z členů te italská rodiny Borgáto

jezdil po předněstí italských měst

a byla nářil tam býlej koně do svých firm,

z nich něch, který potom vidíme i v českých firmách.

Povahaté jejich činnosti byla vlastně celkem

typickým příkladem toho,

jak ty podvody z DPA fungují.

Oni zřizovali firmy,

které deklarovali, že obchodují s informačními technologiami,

počítače, tiskárny.

Nicméně, italská policie je vyní z toho,

že ten biznis vzkvétal především,

protože neplatili daně.

Což znamenalo, že potom mohli na italském trhu

ty své produkty nabídnout za velmi dobré ceny.

Když neplatíte daně, tak samozřejmě můžete

to zboží nacenit mnohem lépe než konkurence,

a že v některých případech ty obchody byly úplně fiktívní.

A vlastně cílem toho celého počinu

nebylo ani tak provozovat nějaké

prosperující podníkání s informačními technologiami,

ale prostě odčerpávat z italského rozpočtu

100 miliony korun,

miliardy korun v přepočtu na daních.

Oni fungovali tak, jak to u těchto podvolů z DPH,

bývá několika firmá, které na sobě měli napsány,

a které dělali ten koncový biznis,

zezískávali ty benefity z toho krácení daní,

ale vlastně za těmi firmami byl celkem dlouhý,

komplikovaný řetězec firmem, které už ovládali skrytě

za pomocí právě bílých konjů.

Často to byly právě lidé, které pan Borgáto

získal někde v baru, dohledeli jsme v Českých firmách servírku,

v některé z těch firmách byly lidé,

kteří páchali, fitali drogovoutřesnou činnost a podobně.

On jim nabízel za fungování v těch firmách

rádově 1000 euro.

No a výměnou za tyhle ty peníze, oni nauko hřídili společnosti,

které prostě jednodusě vztátu neodvádili daně,

i když měli, potom kalkulovala ta rodina Borgáto,

že je z toho vyváznou, protože ta vina spadne na ty bílé koně,

k nim v nějaké fázi přijde policie a bude se jich ptát,

kde jsou ty daně, které měli odvést,

ale oni pravdě pro mě nepočítali,

s tím, že italská policie si dokáže opatřit některé informace

prostřínství od poslechu,

mají i výpovědí některých se spolupracovníkutej skupiny,

takže dokázali dovodit,

že ty firmy, které mzi jsou obchodují a tváří se nezávisle na sobě,

tak vyskutečnosti za němi stojí právě tady tato rodina.

Lukáši povedlo se vám zjistit,

jakým způsobem se dostala tato rodina a to podnikání do České republiky, dobrá?

To je otázka, kterou si klademe a nemáme na ní úspokojivou odpověď.

Členu té rodiny se na to úplně dobře zeptat nemůžeme,

protože oni fitály jsou ve vzbě u soudu vypovídat odmítly,

ale zároveň je možné dovozovat,

že si vybírali pro sílasvých firm oblastiů,

kterých nepočítali s tím, že úhrady dokáží rozsifrovat,

čemu se ty firmy skutečně věnují.

Takže to možná trochu něco vypovídá

i o schopnosti českých institucí takovéto podvody odhalovat.

Je samozřejmě pravda, že česká policie už někdy v roce 2020

zajistila na účtech italských firm, které si zřídili účeských bank

zhruba 60 milionů korun,

tehdy policie při se tušila, že by to mohlo být produkt kráciní daní

nebo praní vpinavých peněz, ale nevěděla, jak konkrétně by se to mělo odhrávat

v takovýchto případě, kdy ta škoda vznikla v Itálii

a ty špinávé peníze leží na účtech v České republice

pro Českou policii dlouhodu, by je samozřejmě obtížné

dovodit nějakou trestnou činnost,

která je nezbytná proto, aby ty peníze ten stát mohl zabavit, natrvalo.

Takže nějaké stopy tady byly,

ale ten impuls proti České úřady potom přišel až s Itálie,

kdy Talove se obrátili na Čechy a vlastně řekli,

máme tady zadrženou rodinu Borgátu, která dle našeho podezdření

připravila rozpočet italského 1,5 miliardy korun v přepočtu.

Vy tady máte v Česku nějaké firmy, které k tom používali,

tak pojďme spolu pracovat.

Tam potom došlo k tomu, že Česká policie měla zabavovat

nějaké majetky, které v Česku na ty firmy měli tito lidé napsání,

což se úplně nepovedlo, protože třeba taluksusní auta zmizala do Itálie

a zabavovala si až pak tamí policie.

A podařilo se českým úradům teď už zjistit jestli a pakli,

že ano, tak okolik prostředku připravila tato podnikající rodina

i český státní rozpočet na případných unicí daní.

Po le toho, co víme, tak zatím se zdá, že ty peníze chybí především v Itálii.

Nemáme informace o tom, že by se stejné činnosti věnovali i v Česku.

A tak jak ten řetězis fungoval, tak to napovídá, že Česko sloužilo,

ke kamufláži těch dlouhých řetězců, firm k tomu,

aby se lépe zastřelo, že skutečně ty společnosti,

které v Itálii dělají ten biznis a jítí potřeba mi prostě neodvádi

i do Itálského rozpočtu daní.

My jsme šli po stopách těch společností v Česku.

Přišli jsme na poměrně zajímavé věci včetně toho,

že tyto firmy jsou součástí mnohem větší skupiny společností.

Vníž už tedy nesedí přímo lidé,

který by neskámenovitě figurovali v té kauzé rodiny Borgátov, Itálii.

Ale je to celá řada jiných Italů,

kteří prostě nějakým způsobem na jednou si řekli,

že si v Brně nebo jinde v České republice založí svoje společnosti.

Často k tomu využili služep Itala dlouhodě běžíc jo v Brně,

který provozuje společnost SINFIN

a ta na svém webu přímo inzeruje i jaký si service pro lidi,

který se v Česku dostanou dostřetu s finančním úřadem

nebo přímo policí ohledně nějakých daňových deliktů.

My jsme s tímto pánemu Vily, on se dušuje,

že všechno dělá legálně, že vlastně jenom nabízí zakládání firm naklíč pro Itali,

který mají zájem podnikat v Česku.

Zároveň nám malé přiznal, že jeho blízkou spolupracovnicí je paní Langorova,

což je žena, která dneska sedí zruba v 50 firm SINFIN jako majoritně italskou účastí

v další 50 firm tento paní se dělá drívé.

V řada těchto firm sídí na stejné adresy jako společnost na zakládání firm tady toho to Itala.

A vlastně je to taková velmi neprůhledná změť společností,

které nemají webové stránky.

Těžko je identifikovatelné, čemu se vlastně rálně věnují.

Samozřejmě si klademe otázku, jak je možné, že tolik Italu za poslední třeba deset let

se zhlédlo v tom, že bude podnikat v brně a že vyhledá pomoct tady jedné servistní brněnské firmy.

A musíme si klásit u to otázku, jestli náhoda, že část těch firm s této skupiny podle italské policie

klasivně krátila daně nebo jestli i další s této skupiny firm se mohou vynovat stejné čnosti.

Ty si změnival, že jste vám podařilo dohnat některé z těch předněme Českých

nebo v Česku usazených představitelů těch firm, co vám ohledně toho podnikání říkali, jak ho vysvětlovali.

Kolejní je linkovat, mluvila smatkou paní Langrove, která byla poměrně překvapená tím,

který cera má současné době nějakou pozici v desítkách firm, protože říkal, že je v Rakousku a že tam dělá pečovatelku Seniory.

Pak jsme byli schopní dohledat jednoho provozního Brněnské restaurace, který právě navázal učitý vztah s jedním z členů té rodiny Borgato.

A on nám celkem obširně popisoval i tě nabídky, které o nich dostával. Vlastně to zase zapadá do té konstrukce, která u těch daňových deliktuje, obvyklá.

O ním nabízeli, když zistili, že zaníklá itávská restaurace, ve které tento provozní fungoval, že mu zafinansují jinou restauraci v Brně.

Chlubili se tím, že mají k dispozici půl miliardy korun, které můžu, jak dnes už jsem pro investovat říkali, že investují do kryptoměn, nabízeli můk odprodej některá luksusní auta, což všechno charakterizuje, řekněme nějaký pokus o vyprání těch peněz, které vyčerpali z italského státního rozpočtu.

Takže můžeme dovozovat, že Českón nemusel sloužit pouze, k tomu, že by kamufloval ty samotné toky peněz a to, že se ty daně prostě někde stráceli, ale i k tomu, že tady potom ty peníze, kterém ta rodina získála, mohli být nějakým způsobem vyštěny, tak aby s pohledu úřadů vypadali jako legítivní podňkání.

Když si to vysvětloval, Lukáši, že když jste pátrali pod těch spojeních mezi jednotlivými firmami, tak je to docela velká změť v stahu různých, dá se to jednoduše popsat, kdyby si nám to měl nějak schematitky načertnout, jak vlastně ty podvody fungují?

Ty podvody v podstatě fungují opravdu na principu vytvoření, co nejsložitější sítě řetěstřů, firm, tak aby si stát, ať už český nebo třeba italský nedokázal uvědomit, že z toho zboží, které si ty firmy mezi sebou přeprodávají, není odvedená dáň.

Buď to vede k tomu, že potom ta finální firma získá ten benefit, že prodává zboží, které prostě není zdaněnou, takže může prodávat levněj být konkurence schopnější, mnohem častější, a na to jsme nárazej v jiných případech je situace, kdy ty firmy si mezi se vůprodávají zboží nebo služby zcela fiktivně.

To zboží leží v jednom konkrétním skladu vůbec nemění svoji pozici ve smyslu geografickém, nebo dokonce ani neexistuje, a cílem je čerpat vratky DPH na obchody, které se vůbec nestali.

Právě proto je pro policii a pro instituce daněvé, velmi obtížné to odhalovat, protože prostě a jednodušně cílem pachatelů těchto podvodu je to udělat co nejsložitější, co nejméně přehledné.

Takže každý policista, který by tohle to chtěl vyšetřovat, si potom musí malovat mapičky desítek, stovek, firem, sledovat mezi nimi daněvé toky a dneska tou důležitou podmínkou, proč to v řadě případů pachatelům prochází i to, že ty obchody se dějí přezhraničně.

Takže to pak zahrnuje spolupráci několika různých juristikcí, což zase prodlužuje a zesložituje schopnost těch úradů to odhalovat.

No to byl příklad i rodiny Borgato, což bylo přezhraniční vyšetřování, jak se na ty daněvé podvody přišlo?

My jsme byli světky toho zásahů v Itálii, který itálská policie provedla na základě nějakých informací z toho polo světa těch daněvých deliktů, který tam funguje.

Čili měla nějaké nouhau, které by česká policie o nějakých itálech, který v České repulice podnikají nikdy neměla. A v tomto případě byl využit relativně nový institút Evropského žalopce,

což je instituce, která funguje napříč Evropou. V každé zemi Evropského některá je do to zapojená, neexistují pověření Evropští žalopci, kteří jsou schopní navzájem napříč Evropou spolupracovat.

A v tomto případě, který vlastně příšla žádost od italského Evropského žalopce jednom z těch českých, to znamená, že si vyměnili informace, daly se dohromady s tím, že ten český pověření Evropského žalopce pak vlastně funguje podobně jako klasické státní zástupce v České republice.

Tu znamená má pravomo zdozorovat kauzy, které pak dělá třeba NCOZ ukolovat policii do Vest, tu kauzu, k soudu a v tom letom případě si myslím, že to bude docela zajímavý modelový příklad,

jak tá spolupráce může nebo nemůže fungovat, budeme sledovat tytů českou linku, kam se to vyvinne a jaké informace třeba dokáždá se opodníkání této skupiny opatřit česká policie a obohatit to vyšetřování italské policie o věci, které by zase italové nebyli schopní získat.

Lukáši, tohle nebyl první případ danového podvodu, kterým ty se jako novinář zabýváš. Když odhledneme o tohoto konkrétního příběhu té italské mafie, je možné říct, jak rozsáhlí problém podvody z DPH v Česku představují?

V Česku se odhaduje to množství peněz, které takto mizí ze státního rozpočtu na dyskítky až stovky miliér, to je velmi obtížné dať nějaký přesný odhád, ale mi těm podvodům z DPH se věnujeme už několik let s koleginí Jelinkovou a získali jsme během té doby celkem jasné přesvědčiní, že je to mezi Českým pod světím velmi, tak říkajíc in, kriminální činos.

Riziko odhalení a nějakého vězení je poměrně nízké, Česká policie v některých případech se jí daří ty kázy odhalovat, ale byly jsme světky toho, že v té síti uvízli lidé, o kterých my jsme si nemysleli, že jsou úplně těmi mozky, těch podvodů, často je tam podezdření, že se to učastnili i další subjekty, ale dukazy proti ním jsou mizive.

Tak to jsme například popsali případ kráciní daní, které se týkalo firem její zaměstancí, pak sponzorovali stranu právopčanů Zemanovci, co znamená v podstatě přispívali na kampaně Miloše Zemana.

Ty společnosti byly zapojeni do těch řečestců, které podle konstatování policie si vzájemně přeprodávali úplně fiktivní zboží a služby, ale navzdory tomu ty firmy samotné, které pak se hráli nějakou roli v tom, že Miloše Zeman mohl děvat kampaně.

Obviněny nebyli do dnes mějich majítel, jednatel, Michal Pechan je velmi úspěšný podníkatel, který se teď v poslední době zase zviditelnil i tím, že těstně před koncem mandatu Miloše Zemana můj návánoční a velikoneční období měště,

který je administrativa kansléře mináře pronájala postatě polovinu hradu, když to řeknou na dneseně. To je jenom jeden z těch případů, pak jsme popsali také případ Radomíra Daňhela, což je člověk, který do dnes vlastní účitní firmu v Brně,

a je to člověk, který zároveň v několika případech dělal účitního právě spoličnostem, které masívním způsobem krátili daně, dělali to tak, že tvrdili, že prodávají tekstil, třeba trička do přizokrajných zemí, třeba arabských,

dělali následného zištění jsoudu, se ty obchody ale vůbec neodehrávali a účelem celého toho biznisu bylo jenom to nárokovací od českého státu masívní vratky DPH, což je legítivní, pakli že ty firmy prodávají zboží do zahraničí mají na to právo,

ale tady byl ten problém v tom, že to zboží bylo fiktivní, obchody se nikdy neodehráli a ty firmy, které v tom řečesci byli na začátku to DPH českému státu nikdy neodvedli,

takže stát vlastně vracil daně, které nikdy nedostal, no a nutné je podotknout to, že pan Radomír Danihel je urloňská náměstka ministra z pravenosti Blažka

a ta jeho firma Účetní DEUP, která dělala účetní z těchto společností, které ty daně krátili, tak pana Blažka v nějaké dávnější době také zaměstnávala.

Když jsme se bavili s eksperty, tak oni říkali, že si nedovedou představit, že by Pan Danihel respektivej jeho firma DEUP nevěděla,

že na podníkání těch společností jen jsou podezdřele, protože podstatě veškeré peníze, kterými ty firmy operovali byli právě vratky odstátů za DPH,

a ty firmy, jak neměli žádné zaměstnace, neměli žádné jiné obchody a ve chvíli, kdy přišla vždycky ta vratka odstátů v rádech mnoha dysítek milionů, tak i prostě někdo vybral z bankomatu.

Takže Pan Danihel ve chvíli, kdy dělal účetního, tak by se asi měl možná ptá na to, jak je možné, že ty firmy nemají žádnou dohledatelnou činnost,

a jenom jim matičou na účet vratky daní odstátů.

A obecně se tady dostáváme k tomu, že jedna skupina jsou tě lidé, kteří ty daněvé podvědělejí,

druhá skupina můžu být subjektiv, které jim poskytují ten service, to složité nouhau.

V jednom případě tedy tuto roli se hrál na městek ministr z pravidelnosti nyníšší, který v té kouse vystupoval pouze jako svědéka do dnes.

Policie nemá žádné důkazy, že by se na tom podíl, a on sám jakékoliv nelegálnosti popírá odmítá,

že by věděl o tom, že ty firmy, kterým jeho spoležnost vypracovávala účetníství krátili daně,

a podobně je na tom i Pan Pechan opět tého argumentace jasná, který že nic nelegálního nedělal.

Ty vsi Lukáše naznačoval, třeba logistické obtíže, které čekají na vyšetřovatelé pakli,

že by se snažili dohledat přesné mechanizmy těch retěstsů, které si někdy fiktivně někdy realně přeprodávají zboží,

ale jejich cílem je podstatě ošálit stát a příci na vrátné peníze za DPH.

Dají se sumarizovat nějak ještě další důvody, proč se proti tomuto typu podvodu nedarí zasahovat?

Chybí prostředky, chybí vůle, chybí ochota?

Vždycky je potřeba si uvědomit, že tento typ tresné činnosti se neustále rozvíjí,

neustále se obivují nové taktike a metody, jak se vyhnout tomu,

že si úřady všimnout toho, že se v těch firmách děje něco nestandartního.

A pokud se bavíme o České policí, ta je samodřejmě omezená svými prostředky lidmi,

a i pokud se bavíme o těch elitních útvarech typu NCOZ, těch lidí tam prostě není dost na to,

aby mohli rozplétat takto složité pavučiny firem.

My třeba v případě té rodiny Borgato, jsme byli první, kteří šli po stopách té skupiny,

byli jsme první, kteří mluvili s lidmi, kteří udržovali kontakt s tou rodinou Borgato,

byli jsme první, kteří oslovili tuto Českou firmu vlastěnou Italém,

která tady vytváří komplikované zhluky firem vlastěných Itali.

V policie ty kroky pravděpodobně taky udělá, ale bude to nějak urbů trvat,

bude na tomuset vyhradit nějaké zdroje a často v těch případej vlastně vidíme to,

že z těch složitých struktur si ta policie vlastně vyloupne nějakou menší část

v té nějaké lidi odstíhá do vedeckou soudu, ale v mnohých z těch případů,

a konkrétně u pana Pechana, jož zamistancí sponzerovali zemanovce tak v nás,

kdy jsme to z koleginí dělali, zůstáva ten otazník,

jestli skutečně policie prověřila důkladně celou součástou systému,

jestli to není jenom nějaký malý dílek té skládačky.

Já třeba za sebe můžu říct, že si myslím,

že ty systémy na přípravování stát o obrovské peníze na daních

jsou v Česku mnohem rosálejší, než si dovedeme představit,

a i když se občas policii podaří úspěšný zásach,

tak je to prostě zlomek těch systémů, které tady fungují

a které se velmi rychle dokáží přeskupit.

České právo navíc je poměrně komplikované v tom,

že policie prostě nese důkazním vřemeno musí dokázat,

že to podnikání těch firmy je fiktivní, musí kontaktovat

a získat výpověd těch bílých koní,

že v nějaké komplikované životní situáci jsou to lidé,

kteří, třeba žijí na úlici, jsou to lidé,

kteří za pár konů udělají cokoliv,

kteří podepsali dokumenty, že převzali účitníství těch firé

ve skutečnosti, to není pravda, to účitníství se stratilo,

takže rekonstrovat ty finanční toky je pak velmi obtížné

pro policii i pro finanční úřad.

Narazili jsme i na podívhonu mezerů v Českých zákonech,

která umožňuje menovat jednatelen nebo i majtelen té firmy

u notáře Cizince, v jednom z těch případům se takto majtelen

několika firm, které podle policii krátěry daně stali tevec Norejka,

u něj už pak policisté zistili, že ubezne existuje,

že číslo pasů, které tě notáře viděli, tak patří nějaké

inelitevce, která žije ve Vlké Britány,

ale notáři v Českou nejsou povinni ověřovat právosti

dokladů na zálke, kterých ty zápisy dělají,

že se jmenou těch chci z okranější dokladů může být problém,

takže i to policii komplikuje práci a můžeme si položit

to tásku, kolik firém v Českou dneska vlastní

neexistující Cizince, za které prostě někdo příšel

s faleštným dokladem k českého notáři a řekl,

já jsem tady Pan Norejka a chtěl bych vlastnit

tuhle Českou firmu, uníš pak policisté o třeba rok pozdí přídou

a řeknou, že neodvedla daně a že by je chtěli spátky,

že Pan Norejka neexistuje a není k dohledání.

Lukáš Valášek, reporter se znam zpráv, děkujeme Lukáši.

Díky.

A to je vše ze čtvrteční epizody podcastu 559.

Děkujeme, že nás posloucháte, pokud to děláte rádi,

zastavte se za námi dnes 13. důbnav 18.30 v Pražské Kavárně Laika.

Náš podkást slaví své první narozeniny, jak jinak než natáčením,

tentokrát jsme pozvali politickou reportérku Luci Stuchlíkovou

a politologa Milošek Rekora. Přiďte si je poslechnout

a položit jim i své dotazy.

A ještě připomínám, že stále je otevřená i naše narozeninová soutěž.

Otázka z ní, ze kterých dvou zemí byli první

tři reportážní epizody podká stup 5.59.

Autoři z právných odpovědí se dostanou do slosování

o dvě vstupenky na květnovou preměru velkého experimentu,

nazvaného 5.59 na scéně, který chystáme společně s Pražským dívatlem vzlet.

Odpovědi nám posílejte na e-mail za minutu 6

za vynáč soz.tečka soz.

Uzávěrka je na konci víkendu.

To byla Lenka Kabrhlova. Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.