Vinohradská 12: České námluvy s Tchaj-wanem

Český rozhlas Český rozhlas 3/29/23 - Episode Page - 22m - PDF Transcript

Jsme s vámi ušní a budeme s vámi i nadále, za všechny okolností.

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Podporá demokratické vlády proti stále agresivnější politice Pekingu,

hlavný cíl cesty předsetky měsnímovny markety Pekarové Adamové nad Hajvan.

Máce z České je pro ostrovní stát na okraji mocného komunistického soka,

silnou, morální vzpruhou.

Jsme s vámi a budeme s vámi i nadále.

To jsou slova předsetky měsnímovny markety Pekarové Adamové stop 0,9

pronesená při návštěvě Tajvanu.

Jak blízci jsou nám ty tajvanci, ptám se sinoložky,

markety Záhumencké, analytičky projektu Synopsis.

Dnes je čtvrtek 30. března.

Dobrý den, vítejte ve Vinohradské 12.

Dobrý den.

Jak významná byla návštěva předsetky měsnímovny markety Pekarové Adamové stop 0,9

a její obrovské delegace na Tajvanu.

Bez pochyby se jedná o další průlom v Českotajvanských stazích

nebo těto největší česká delegace, která na Tajvanu když zavítala.

Můžeme si prosrovnání i připomenout tu historickou delegaci

Pana přece desenátu Miloše vystrčila, který na Tajvan přeletělo v roce 2020.

Tehdy ta delegace čítala zhruba 90 členů

a dnes jich je více než 150,

což ukazuje, jak velká i významná ta delegace je.

No a vlastně je to taky z poslení doby je největší delegace,

co vůbec na Tajvan přeletěla.

A vlastně tedy ze země, která nemá s Tajvanem oficiální diplomatické stiky.

Takže vlastně celá ta delegace byla velmi vřele přijata,

když se podíváme na ty fotografie, které byly zvařeniny,

tak tam můžeme vidět přátelská obětí, potřásání rukou

mezi čelními tajvanskými představiteli a členi delegace.

Takže je vidět, že Tajvan si té podpory velmi váží

a tímle to dává na jevo, že jak důležitá ta podpora pro ní.

Slovy, vítejte, jsme velmi rádi, že jste tady.

Převítely na letiště Markétu Pekarovou, Adamovou,

minister zahraničí a před sede legislativního dvorat Chajvanu.

Šievt Chajvanské diplomacie Josephu.

Česká republika a tchajvan sdílejí hodnoty úcty ke svobodě a demokracii.

Jedním z jejich největších prosazovatelů byl prezident Václav Havel.

Česká republika Markéta Pekarová, Adamová, před sede legislativního dvorat Chajvanu.

Výžívnice reží můžete zvědět, že tchajvan má velmi velmi demokracii.

Ta návšieva se dostala i na titulní stránky tajvanských deníků.

Pokud se nepletu, to znamená, tajvanci skutečně ocenují to,

že se Markéta Pekarová a Adamová a velká delegace těch klikst,

kde říkala 150 podnikatelů, že se vydali na tajvan.

Učitě to ocenují nejen vládní zastupitelé a politici,

ale mě je vidět ta podpora i zřad široké veřejnosti,

kdy se potom treba podíváte na tvitel nebo nejakej sociální sítě

pod ty komentáře, do těch komentáru,

vlastně jsou tam i slovadíků, přímo v odběžných tajvanců.

Zároveň dlouhodobě, kdy jsem třeba na tajvanu byla

a řekla jsem, že jsem z České republiky, tak opravdu bylo vidět,

že jsou rádi za to naší podporu, že Českou republiku znají

a že mají Česko rádi.

A ta podpora, pokud se nemílím tak,

jak to předsetkně sněmovny tvrdila v jednom

z příspěvku na sociálních sítích, je i od tajvanské opozyce.

Jasně pokud myslíte komitank, tak samozřejmě i tajvanská opozyce,

věřím, že Českotajvanské vztahy podporuje,

protože samozřejmě i v případě, že by byla úlády opozyce,

tak budou se snažit budovat přátelské vztahy ze zeměmy

v Evropě i po celém světě.

Takže vlastně takový významný partner,

jakým pro tajvance jsme, bude i nadále cenený,

budeme i nadále určitě to spolupráci rozvíjet i v případě,

že by došlo nějaké změní vlády.

Kdo všechno na tajvanu byl?

Změnili jsme tedy přecechní sněmovny a těch asi 150 odnikatelů.

Dá se říct, z jakých sektorů, s čím podnikají,

zdatám byli někdo další v té české delegaci.

Tak samozřejmě, paní přececkyní marketu Pekarvo a Damovou

doprovázelo i další a politici zeměnovat třeba například

Marka řeníška, Marka Bendu, bylo zde i poslanet z Plaveložáček

a delegace se zůčosnilo, jak se říkal i mnohočeských podnikatelů,

novinářů, byli tam třá zástupci z řeskotajvanské obchodní komory,

zástupci zhrad nezyskovek a nebo i z kulturní sféry.

Delegace se zůčosnil ředitel národního muzea Micha Lukeš,

ten zde dojednával s lebovanou výstavu Arftefaktu

z národního palácového muzea, na kterou se snad můžeme těšit

příští rok, pokud ještě dopadné, jak má.

Ještě z národního palácového muzea, což je nejvíznanější muzeum na Tajvádoma,

ohromné zbírky, to historie čínej, a jsme s nimi dohodnutí předběženě,

že nám zaplučí před mě ty zestivých zbírek.

Byli zde i zástupci bezpečnostní sféry.

Delegace se zůčosnil Michal Koudelka z bisky a Lukáš Kintr z Nukimu.

No a z zástupců akademické sféry můžeme menovat řádka Holého,

který je pro rektorem pro řízení kvality ČVUT,

akademickou a vědní spolupráci.

Proč byl na Tajvanu, abyste to teď zmínila i šef BIS Michal Koudelka

s tou informací přišel jako první týdení k respekt?

Tak co tam dělal?

Já věřím, že účast Pana ředitele Koudelky bude velmi prospešná

pro bezpečnost České republiky, protože právě by skadlou hodobě

vyhodnout suje čínský vliv České republice jako hrozbu.

A kým vlivem velmi intenzivní skušenost z první ruky

musí čelit kibernetickým útokům, zšíření desinformací

třeba jako tomu bylo přinávštivé anenci pelozy,

voloní vasrpnu.

A proto Tajvan je pro nás výborným zdrém informací

a partnerem ke zdílení skušeností, takže

ta účas Pana Koudelky v delegaci, která zavítala na Tajvan

a bude přínozná právě pro tento boji

s čínským vlivem a desinformacimi.

Jak moc vadilo Číně, že se takto velká delegace

z Česka vydala právě na Tajvan?

No tak když to srovnáme s tím, jak silně kritizovala

Čínská lidová republika cestu a měloše vystrčila.

Takhle se říct, že tentokrát je ta reakce

opravdu mírná a dalo by se říct,

že spíše možná taková spovinosti.

Řeklo, aby Čína nestratila tvářná,

jak to mezi národním, tak i tom domácím politickém poli.

Potem vystrčilo věná vštěvě Čínská lidová republika hrozila,

že Česká republika za cestu zaplatí vysokou cenou.

Tady ty projevy a nespokojeností a slovní výhrušky

jsou tost nadením pořádkou Číny.

Většinou se tráji setkálem s termín,

jako je překročení červené linie

zranění citu Čínského lidu.

To jsme tady tentokrát neslyšeli.

Jo, jak jsem říkala, je to spíš taková,

asi nějaká jenom symbolická výstraha.

A například jenom na stránkách Čínské ambasády

se objevilo povinné prohlášení,

které tu cestu odsoudilo.

Maximálně tam dočteme, si můžu citovat,

že Čínská strán se vždy důrazně staví

proti jakékoliv formě oficiální kontaktu

mezi thayvanem a zeměmy,

které mají diplomatické vztahy s čínou.

Tak jak říkám, musí vydat nějaké prohlášení,

musí dát nevo, že to, co děláme, se jim nelíbí.

Ale nedomnívám se, že by mělo dojít k nějakým

jako sankcím, nebo nějakým akcím.

Ono to zranění citu proběhlo,

potom telefonátu Petra Pavla,

prezidenta právě tajvanské prezidence.

On vlastně vtedy by nebyl prezident,

že on byl teprv zvolený,

a tehdy jsme přijízranili citi čínianů.

A nepovinné ohrazení se vůčitelná vštěvě v to chvíli.

Tak to vnímám.

No a má se proč čína ohrazovat,

jen myslouvi posíleme nějak tu spolupráci s thayvanem.

Toto, co všechno Marketa Pekarova Adamová na thayvanu

teď zvládla, co nového se třeba podepsalo

za memoranda spolupráce, obchody.

Tak Marketa Pekarova Adamová toho zvládla,

opravdu hodně, ten program byl velice nabitý

v pondilí došlo k otevření centra ČCHAP.

Poté vlastně se konalo pracovní jednání

a snobovní delegace s ministriní pro ekonomické záležitosti.

A co bylo důležité je, že v odpoledních hodinách

se ty špičky delegace setkali s paní prezidentkou Tshaimwen.

Potom se také setkali s předsidou thayvanské vlády

v prostorách sýdla výkoného dvora.

A v úterí poroběhl ten významný projev.

Třeba dobře říct, že paní předsetkyně je první ženou ze země,

která s thayvanem udržuje diplomatické vztahy,

která pronesla projev v legislativním dvoře,

tedy v parlamentu thayvanském.

A ten projev byl nazvaný s mvámi, bude s námi.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

milítajvanský lidé, vás chtěla ubezpečit,

že jsme s vámi už ní a budeme s vámi i nadále.

Za všechny okolností.

Protože vy jste s námi, my jsme s vámi.

Přímastně nejenom, že odkazovala,

nebo že měm dala historickou paralelu

k událostem z roku 1968 v Československu,

ale zároveň tím chtěla tajvanu právě vyjádřit tu podporu.

Vy jste teď popsala taková zdvořilostní setkání symbolická,

a k těm konkrétním závědům domluvilo se tedy něco nového?

Určitě, určitě se domluvilo právě spostu,

spolupráce i v té obchodní svéře.

Podepsalo se mnohom Memorand, které podporují tu obchodní výměnu.

Ty Memoranda byl podepsána v oblasti zdravotnického vybavení,

týkali se lidéových batteri, 3D tiskáren, polovotičů.

Z té neobchodní oblasti je trával mi zajímavé,

že v pondělí bylo podepsána nová sesterská smouva

mezi Brnem a městem Haujenem.

To i za přítomnosti Marké Tyvaňkové, primátorky Města Brna.

Zároveň se dojednávala tady zmíněná výstava

a také důležitá armání spolupráce.

Tajívan pravdě porovně nakoupí dvěstě až 400 českých tatrovek

a také osum samohybných 155 mm houvnic.

Dále také byla navázana spolupráce v oblasti dronu

a jednou taky z důležitých věcí, která výsledkem takových to cest

je i výměna studentů akademických pracovníků,

což navazuje už na to, co ten krát zařídil

a pan předseda se na to měloš vystečil.

Prdnout s těmi houvnicemi, to tedy není spekulaci, je to pravda.

Já jsem zaznamenal článek tuším v hospodárských novinách,

že se to píše na tajvanu, v tajvánských médích,

ale že o tom výrobce nic neví.

No, já jsem tu lento zprávu zaznamenala v tajvánských médích

a jak vřesně to dopadne, to teď samozřejmě nikdo nemůžem vědět,

ale je velice pravděpodobné, že k takovýmhle nákupům dojde,

protože tohlen to je jeden ze způsobu té naší podpory tajvanu,

kdyby jich došlo k nějakému útoku ze strany činy,

tak pak už bude velice složité nějak poskytnout tajvanu podporu

v rámci třeba nějaké dodávky zbraní a podobně.

Takže potřeba se na to zaměřovat teď dokud ještě

zavládá v tajvánské užině klid.

Jak blízci jsou nám ty tajvanci?

Za jak blízkeho partnera můžeme tajvan považovat?

Tajvan je náš blízký partner už dlouhodobě,

když se podíváme nějak do historie tak ty kontakty,

ty nadstandartní kontakty mezi exekutivami a legislativami

probíhají už 30 let a to bez nějakého vážnějšího zemrznutí.

V poslední době se...

Se kamarádíme trošku víc?

Se kamarádíme trošku víc.

I ta pozornost mejří je více zaměřená na tu Českotajvanskou spolupráci.

Byly tady teďka ty dvě významné delegace,

ta vystečilova v roce 2020, teďka ještě daleko větší,

jak se mi zmínila delegace, předsetkně Markety Pekarové a Damové.

Myslím si, že i na té lidské úrovni

ta provázano s mezi Tajvanem a Českou republikou.

Stoupa máme velkou turistickou výměnu,

spoustu Čechů studuje na Tajvanu, žije na Tajvanu,

stejně tak i spousta Tajvansů hledají ty pracovní

dbou trády studijní příležitostí v České republice.

Takže se domnívám, že ta spolupráce už výsledkím má

a bude i nadále pokračovat.

Po celé čtyři dny se stočlená delegace Českých podnikatelů

zúčasnila obchodních for bilaterálních jednání

měvou mezinárodního veletrhu ekologických řešení.

V dním z příkladů uši spolupráce je například

zavedení přímé latecké linky mezi tchajvanem a Českou republikou.

Udlepe Karové Adamové mají čeští biznesmeně zájem

o spolupráci hlavně v oblasti ČIPů, ale i dalších druhů technolomí.

Čech Hub bude sloužit jako startovní plocha pro každého,

koholáká 9000 km vzdalení ostrov innovace a prosperity.

Kdybych se doptal na některá čísla stran ekonomické výměny,

tak tajvanci jsou nám blíš než čína. Je to tak?

Jo, protože od roku 2007 u nás tajvan proinvestoval

více než 27 miliard korun.

Zároveň vlastně Česká republiká je největším přijencem

teda tajvanských investic ve střední Evropě.

A druhým největším vývozcem na tajvan.

A třetí zemí, která odebírá tajvanské výrobky.

Vlastně teda ten Český eksport na tajvan.

A nadále z růstající tendenci a trhá za rok 2021

bylo eksportováno zboží za 1,6 miliard korun.

Takže to partnerství mezi námi a tajvanci je ojediněle i v rámci Evropy?

Pokud jsem to do tě pochodil.

No, poědně ojediněle není.

Nebo tam míra toho, jak jsme si blístí a jak moc tajvánem obchodujeme.

Učitě jsme v čele těch evropských zemí, co se týče spolupráce s tajvanem.

Ale hodně na patišla pelitva, která v poslední době udržuje s tajvanem stále těsnější kontakty.

A vlastně další líské vztahy s tajvanem udrží také Slovensko a Polsko.

Důvodem je právě to rozčarování z nenapolněných slibů

a výhod, které měli plinout ze spolupráce s čínou.

A jak to mi teď máme stou jednou politikou číny a jednou čínou a uznáváním,

neuznáváním tajvanu, nenáš šlapujeme tam tak nějak po špičkách okolo tohoto všeho v diplomaci?

Tak já možná ještě naůvat z chrnu, aby jsme si to vyjasnili.

No učitě, já budu rád.

A co je to teda politika jedné číny a co je to principi dné číny?

Protože tyhlen ty pojmy se častopletou a to je právě něco, co se ta čína snaží,

aby vyvolala nějaké asi zmatení a pak právě díky tomu operovala s tím ty pojmy

a jak se jí to samotné hodí.

Politika jedné číny říká, že na světě je jen jedna čína.

Je jedinou legitimní vládu Ječínská lidová republika a k postavení tajvanu se nevyadhruje.

Zatímco principi jedné číny říká, že na světě je jedna čína.

Je jedinou legitimní vládu Ječínská lidová republika a tajvan je neoddelitelnou součástí číny.

Zajmů České republiky je, aby ty stahy s tajvanem široce rozvíjela

a právě k tomu odpovídá i fakt, že jako Česká republika vycházíme z konceptu jedné číny,

kterých jsme si kreativně předpořili na naši vlastní politiku jedné číny,

což je ten rozdíl a je naším zájemem pomoci tajvanu,

aby se i nadále zviditelněval na mezinádoním poli a mohl třeba se také dělit o své nouháho

a přispíl k řešení problému globalního světa.

A právě my tedy rozvíjíme paralelní stahy jak s Pekingem

a tak s Taipei aniž by jsme porušovali tu politiku jedné číny,

tak jak my jsme si jí stanovali, protože máme právo na to si utvářet

zahraniční politiku takovou, jakový sami chceme.

No bez pochyby, přesto je to trošku stil chytré horákině.

Můžeme posilovat nadále ty stahy aniž bychom Taipei a celý tajvan uznal?

Já si myslím, že určitě, protože ani teď nemáme navázané

oficiální diplomatické stiky z Taipei a přesto všechno k té spolupráci dochází.

Ale jestli můžeme posunout dál bez to aniž by, teď to řeknu úplně jednoduše,

bez to aniž by v Česku byla tajvanská embasada?

Tak záleží na tom, co si představujete podpojmem posunout dál,

ale můžeme v ní určitě pokračovat tak, jak děláme do posud

a můžeme utvářet výhodnou spolupráci s Tajvanem, jak pro nás, tak i pro Tajvan.

A nemyslím si, že by mělo nutné k tomu teďka momentálně zakládat ambasádu

a to ani není možné momentálně.

Ne, tak to byl jenom takový ilustrativní příklad.

Já když jsem se tady bavil s vaší koleginí s projektu Synopsys,

Simónu Fantovou, taky Synološkou, tak tady říkal,

že by mělo dojít k pevnějším úkotvení tajvanského zastoupění v České Republice.

Já chápu, že ambasáda to už je krok zase trošku dál, ale prostě mě zajímá to,

jak dál ještě podporovat tu spolupráci aniž bychom úznali tajvan jako takový zdato vůbec zde

a nebo už je to jenom slovíčkaření, my víme, jak to máme s těmi vztahy

a to, že vás neuznáme, to vy víte, že my prostě v tuhle chvíli nemůžeme.

Já si myslím, že vlastně je to potom spíš už jenom slovíčkaření.

Prostě momentálně tajvan uznat, nemůžeme, nebylo by to vhodný vezpečný krok,

ale určitě to pevnější úkotvení tajvanského zastoupění v Česku

probíhá třeba tím, že je zde nová kulturní Ataše,

tajpejská kulturní a ekonomická kancelář rozšiřuje své působení,

teďka právě v tej kulturní spolupráci.

Ještě jedním z výsledků právě třeba té cesty marké typy Karové a Damové

bylo povedpstvání pro hlášení o vzájemné spolupráci mezi našimi parlamenty.

Ta hlenta spolupráce nadále probíhá a pokračuje a intenzivňuje se,

ale myslím si, že pokud to budeme takhle dělat dál, tak to bude jedině prospěšné pro oby strany.

A úplně nakonec, protože symboli jsou důležité,

to jsme se i na vzájemných Česko-Tajvanských vztazích už několikrát o tom napřesvětřili,

tak měl by po markétě pekarové a Damové jed na Tajvan i třeba premiér nebo prezident?

Já si myslím, že rozhodně byla velká diplomatická událost,

kdyby se naš nový prezident Petr Pavel setkal s Tajvanskou prezidentką C. Heyman,

ale za mě určitě v to chvíli vhodnější řešení,

obzlaž, kdyby třeba tam byl s nějaký kratší časový rozeztu od těch dvou návštěv,

tak by bylo hodnější, kdyby teďka Tajvanská prezidentka přijela k nám,

protože před jenom ta výměna má být nějakým způsobem reciprocitní

a před jenom, když se setkají tady, tak si myslím, že by ta symbolika by měla další rozměr

a bylo by moc hezké vidět Tajvanskou prezidentku nás.

Tak moc krát díky, že jsme to mohli společně probrat.

Tykuju.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12 z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes s markétou Záhumenskou, synoložkou, která pracuje jako analitička projektu Synopsis.

Probírali jsme spolu návštěvu před setky Něsněmovny a její velké delegace na Tajvanu.

Vinohradská 12 tu bude i v dalších dnech, určitě si nás nezapomeňte pustit.

Vycházíme každý všetní den po půl noci ve všech podkástových aplikacích.

Ráno jsme pak na webu irozhlas.cz

a dopoledne v premiéře na Českém rozhla se plus.

Naslyšenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Jsme s vámi a budeme s vámi i nadále. Slova předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 pronesená při návštěvě Tchaj-wanu. Jak blízcí jsou Čechům teď Tchaj-wanci? Ptá se Matěj Skalický sinoložky Markéty Záhumenské, analytičky projektu Sinopsis.