Studio N: Čaputové došly síly. Dojdou i slovenské demokracii?

Je pátek 23. června, posloucháte studio N, tady je Filip Tytlvach.

Dnes o tom, proč prezidentce Čaputové došli síly?

Toto vyhláseně je jedno z najtěchších, aké som životě urobila, a zřejmé aj urobím.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oficjalni potvrdila, že se nebude znovu ucházet opost prezidentky, řekla, že nemá dost cil na další mandát.

Pred oznámením tohoto svojho rozhodnutě, som musela odhadnout svoje síly na dělších od dnes potenciálně 6 rokov.

A po velmi podstivom zvažování dnes věm, že by tých síl na dělších mandát nebolo dost.

Jakým útokům musela čelit? Bude její odchod problémem pro slovenskou demokracii? A kdo už se těší na její místo?

Budu se o tom bavit sešech redaktorem slovenského deniku en Matušem Kostoulným?

Matuši, ahoj, zdravím ti do bratislavy, vítej.

Ahoj, děkujem za pozvaně.

Rádi o slovenskou kveci

Zuzana Čaputova nebude opetovně kandidovať v prezidenských voľvách, hovorí, že ide o její osobné rozhodnutě.

Je to zle? Je to špatná správa?

Na prvů, na druhu a na tretjů je to zlá správa, protože Zuzana Čaputova je výborná prezidentka.

Takého dobrého prezidenta, prezidentku slovenskou ještě nemalo naozaj.

Mali jsme dobrého prezidenta Andrea Kisků, mali jsme prezidenta, ktorý prekvapil pozitivně Michála Kováča.

Ale aj v porovnaní s nimi si myslím, že je to najlepšá prezidentka, ako slovenskou zatěla malo.

Z tohoto pohladu je to zlá správa, protože dobrá správa i bola keby ta prezidentka, bola prezidentkou ještě další volobné obdobě.

A to, že se rozhodlaženou už nechce byť, je dvovodná sklámaně, ale je to škoda, je to jednoducho škoda.

Ale dá se tam najestě pozitivné momenty, dá se za tím v tom príbehu, ten príbech je tak košatý a hlboký,

že určitě jsou tam mají momenty a rozmery, které se dávou povedať, že jsou pozitivné.

Co je pozitivního na tom, že Zozana Čaputová už znovu nebude kandidovat na prezidentku?

Čisto z její hladiska, čisto z její osobného pohladu, je to moment, kedy ona dokázala byť,

a je pošty do rokoch v prezidentském palaci dokázala byť člověkom sama seboj, dokázala byť ludskou bytosteho,

ktorá má odstup od vlastnej funkcie a ktorá ne je príviazana k moci,

nebaží po moci takým spôsobom, jako večší na ostatných politikov, a ona sa té moci dobrovolně vzdáva.

To je něčo tak nevidané a vynimočné, protože ona neodchádzat za poškandále,

ona neodchádzat za pretože by stratila podporu verejností,

a i v příjesku, který jsme zverejnili tento týžděně, Zozana Čaputová stále najpopulárnejšou politickou v krajine.

Neberte prosím, moje rozhodnutě nikandidovať, ako důkaz z toho, že ze slušnostou sa nedá uspěť.

Dají se s ní vyhrať volby, vykonávať mandat a byť přitom najdvoverihodnějším politikom v krajine.

Ona ani neodchádzat za pretože by mala nevěme o tom, že by mala nějaké vážné zdravotné problémy,

alebo teda, že by by z ozdravotných dvouvodou, čisto z ozdravotných dvouvodou musela odjistit.

Ona pomenovala, že odchádzat za pretože jej došli sili,

a nemohla by vykonávať ten úrad na 100% tak, jako si to ona predstavuje.

A preto ho odchádzat. A to je něčo, čo popěra základné pravidla politiky.

Do politiky ľudě jídu preto ty idealisticky, aby ménili svet k lepšému,

a ty pragmaticky, aby získali moc a aby mohli mohli ovplyň vaš chod svet a okol nás.

Čiže tůžba získať moc, tůžba mať silu, rozhodovat o tom,

jako sa bude vyvíat krajina, které žijete, alebo mesto, kterou žijete.

To je úplně základný motor hnací politiky, preto ľudě jídu do politiky.

Ono to z něj možno troška zle, ale na to mě je nic zle.

Keď máte dobré myšlenky a dobré úmysly, tak je to preštně to, čo chcete.

Jednoducho chcete, aby to bylo lepšie, jako to bylo do teraz.

A Zuzona Čaputová nam odkazuje, že ona tu moc nechce.

Ona ju mohla mať.

Ona ju neducho stačilo, aby se zúčastnila volieba a som si takmer istý,

že jak by se nestalo něče šokujíce, ona by toho prezidentku druhý krad bola.

A napřeck tomu povedala, že ne, nechcem to urobiť.

A teda pre nás jako verejnost, si myslím, že to ne, úplně radosná správa.

Ale jak sa na to pozoráme z nadladu a vidíme pred sebou človeka,

osobu Zuzonu Čaputovu, tak si to zasluží, až by jsem povedal obdí.

Ta sila odolať tej moci, tomu vábeniu tej moci.

A urobiť rozhodnoutě, ktorej je velmi prekvapivé, velmi nepředvídatelné a velmi nezvyčajné.

Je pravda, že nejenom v rubském, ale v celosvětovém kontekstu,

neznáme moc politiku, který by se dobrovolně vzdali moci.

Ale z jiného úhlu pohledu nemůže se to číst,

i takže Zuzoná Čaputová vzdala ten boj o slušnou politiku.

Ona sa velmi snáží přesvečit ľudí, že to tak nije,

že to nije vzdaně sa, že to nije rezignácia.

Slušnou a hodnotovou politiku porazí lento, kde jej přestaňeme veriť.

Já i stále verím.

Ale samozřejmě, že to sa nedáčí tedy nijak jinak iba, takže nějakom bodě

ona se rozhodla, že její mnutorný svět, alebo jednoducho její sloboda,

čo nije málo, já to naozaj nejronizujem, je prejdu dvoložitějše,

jako to, či krajina bude v poriadku, alebo nebude v poriadku.

Znova ten odkaz je hopší,

čiže soubežne s tým odkazuje,

že to nepreca nemože stát a padať na jedné osobe.

Čiže Zuzoná Čaputová je v tom vyjadrení, které tento týžděm prečítala,

povedala, že ve tě tu veľa šíkovných hlůdí, na všetkých úrovniach politiky

a určitě se nájde i velmi dobrý prezident.

Tak tam je problém vlastním, že určitě se nájde,

protože na Slovensku máme tolko skusenosti s tým,

kedy se našli právě naopak katastrofalny politici,

který se dostali k moci,

že to je právě to, čo z toho robí, povedal by som,

že ryskantnu operáciu, ale jasné,

ona mohla byť prezidentkou a už dalé nechce byť.

Nijak jinak sa to nedá chápadí,

takže v nějakom bodě si povedala,

že nestoji jej to za to, aby sa objetovala pre republiku.

Co znamená, na to nestoji jí to za to?

Co jí za to nestoji?

Já bym, že ona čirala různým útokům z různých strán,

ty útoki nebyly vůbec hezké, tohle je to, co jí za to nestoji?

Pomenovala několiko dvovodová, ona jich tak skvěl náznačila,

protože mnohé z nich jsou asi naozaj velmi sukromné,

aby jsou, nepožlou slovo, intímné,

ale jsou jednoducho naozaj zasahují její osobu a její nejbližších.

Čiže my všetci vějeme,

že prezidentka Čaputova čerila neustále útokom.

Tě útoki byly na různých úrovniach.

Utočili na niu politici,

najagresivnější, najvůgarnější a najtupšie bývali preměr Robert Fico,

ktory a jeho z polustránící do strany smer,

ktory jej nadávali, vyhražali, se klamali,

hecovali lidi, aby o něj hovorili naozaj nechutné věci

a robili to viac menej neustále.

Ale nebou to len Fico,

bou to aj Igor Matovic,

že byli to ďalší politici,

ktory to robili verejne

a s jednoznačným zámerom

s nechutidiu a s nepríjemným je život.

Samozřejmě pár sloutoch to vyhlaseňa

nemůže obsiahnuť všetky

najhopšie dvovody mojho rozhodnutě,

mezi ktorej patrý a i ohliat na mojou rodinu.

Napří k tomu

sa uchádzam o vaše pochopeně

a dvoveru v tom,

že som rozhodnutě zvažovala veľmi podstívo

a že dvovody preň su naozaj silném.

Ale tě útoki nebou len na tej verejné

i politické úrovni,

oni se zjávně odohravali

i povedal by som pod povrchom,

keď prezidentka dostávala

stouky výhražných emailov.

Věme o tom, že dostala nábojnice,

ktorej mali vystrašit prezidentku

alebo jej blízkých.

Hovorí sa o príbehoch,

kedy narušali pokoj ľudě

a pred jej domom,

protože prezidentka dostala bývať

o svojom dome

pri Bratislave

v radové zástavbe v pezinku

a v noci jej tam vykrykovali podoknami

ľudě, ktory s ní nesuhlasili

a museli u někokorát

evakuvovať do hotela,

protože byla nahlasena bomba

a podobně,

takže tých výhražok

bylo obrovské množstvo

plný internet nechutností,

ktorej sa naňuvalilo.

Ale netikalo se to len jej,

myslím si, že ten zlomový moment

bylo to, že se to týkalo

a jej najbližší,

a hlavně je cér,

ktorej, ktorej vlastně

jsou o veku ok. 18. rokov,

jsou na hraně do spolosti

a i oni museli čeliť

najrůznejším nechutnostem

a vyhražkám.

A tam,

s tých náznakou,

ktoré pani prezidentka hovorí,

tam vlastně

materský instinkt

prevažil

ta snaha ochránit svoje cery,

byla silnějšia,

jako to,

že by mala

z pocitu z odpovednosti

dělej

znášat všechno toto.

Dělej se už o druhé,

volebné obdobě

nebude mu chácať.

Stojí v tom pozadí,

její ho rozhodnutí

ještě něco jiného,

než to, o čem teď mluvíme,

nebo než to,

co ona oficiálně řekla

na Tieskové konferenci?

To se možeme len dohadovat

a v skutočnosti

si nemyslím,

že tam je něčo vědáct.

Ona na tej tlačové konferenci,

abysená v tom,

co mám výhlasení,

povedala,

že naznačila,

že za tým je teda

rodina a snáho ochraniť rodinu.

Povedala v rozovore,

který zatěl dala

jediný děniku smech,

kde vysvetlovala to

svoje rozhodnutě.

Povedala,

že pod dlhom zvažovaní

urobila to,

abysa z verejnéj role

vrátila zpět samak sebek

svojej vlastnej,

cukromnej role.

Akoké by naznačila,

že se vlastně necítila

byt samou sebou,

keď byla v politike.

Hovorila o tom,

že jej došli sily.

To jsou všetko náznaky,

ale velmi dvoložité a klúčové.

Kdyby som to malo

přetlmočit do,

povedal by som,

že také reči,

která je,

která sa snaží to dekodovat,

tak by som povedal,

že prezidentka naznačuje,

že sa cítí vyhoreta,

že sa cítí

príliž unavená na to,

aby mohla odozdávať

100% výkon,

že sa cítí

zraněná tým,

akému stresu a tlaku

byla vystavena její rodina,

její najbližší,

najmějé cérí,

a že se nevidí,

že samu seba nevidí

v pozici človeka,

ktorý má na rámenách

zodpovednou za celou krajínu.

A teraz to možeme ať

stouky implikácií.

Pré mňa je z toho

najväčšie ponaučeně,

alebo to,

co si začel,

já z toho beriem,

je to,

že prezidentka Čaputová

opakovaně prekvapila

a doteraz večinou pozitívně.

Čiže ona nebola favoritka

volieb.

Ona kde nastupila

do prezidentské kampaně,

tak a já som sa

sam teda smíal to,

může by naozaj mohla

byť prezidentkou,

že by mohla zvítiaziť na

Slovensku, ktoré je

zahkonšpirované,

rusofilné,

má problém s liberalnými

myšlienkami.

A toto všetko zuzna Čaputová

velmi jednoznačně

a jasně v té kampani

pomenuvala

a hovorila.

Takže myslel,

že to je vás menej

štatisticky nemožné,

alebož matematicky

toho je nemožné,

aby mohla zvítiaziť.

Mylil som sam

na mojou obhajovu,

povím, že som to

pochopil relativně

ešte v čas,

ale teda

na začetku som to

nechápal,

prekvapila.

A teda prekvapila

drujkrada,

prekvapila

neúplně veselo,

alebo teda

pozitívně.

A to,

co je mezi tým,

já som si hovoril

celý čas,

výbornou prezidentko,

a naozaj,

že ona urobila

zopár chyb,

politických,

urobila zopár

vec historimi nesuhlasím,

ale to je úplně normálné,

ale

ale nějaké zásadné zlihaně,

alebo pochybnost,

že by,

že by konala

v tom úrade

z ohladom

pre svoje vlastný prospěch,

alebo,

že by jednoducho zanět bávala

svoje povinnosti,

taká situace nebola

za celé tě šty roky,

a predpokladám,

že nebudí ani v tam

posledný roky je mandatu.

A príjmne,

pani Anna Zemanová

šrevka poslanětského klubu

za SAS,

čo vy teda hovorí,

tě na to zásadné

stanovisko,

ktoré zhruba

pred hodinou povedala

Zuzana Čaputová?

Respektujem ho,

a však je mi to luto,

já jsem sama

svojím poslostomci

s svojí stát

na sociálných sětch,

podporila pani prezidentku,

a jsem mi tak požijadala,

aby zvážila svoje rozhodnutě,

nekán tydováď.

Napříje k tomu,

si myslím,

že ten úvod

její politické kandidatury,

tak jak k tomu přišla,

prekvapivo,

že to vlastně predznamenává

je tento koniec,

protože

ako keby

nebola připravená

na to,

čeu v té politike čaká.

A to je podle mňa

problém,

ktorý máme na Slovensku

velmi rozšírený,

a nie je to

vzdělekálem problém

Zuzani Čaputovej.

Do politiky

vchádzajú,

vstupujú ľudia,

ktorí to idu skusit,

ktorí

ktory

jsou

odbornici svoje

svojich profesijách,

jsou šikovni,

ale

vchádzajú tam bez toho,

že by mali za sebou

10 rokov

v regionálných štruktúrach

politické strány,

5 rokov

v parlamentě,

jako radový poslanci

a 5 rokov

ministrovaně ale o podobně.

Aj v osvětě sa to děje,

aj v osvětě máme

hvězdy,

ktorej zažiaria,

ktorej vyskočia z ničeho,

a stanu se,

dajeme tomu až preměrmi,

také situácie,

si pamytám,

aj v České republiky,

chvóněšném dosledku,

ale i z Rakuska,

ale i z iných krajín,

a z Britány je na koniec.

Ale večšina tých ľudí,

ktorí jsou v politiké,

jsou

profesionálny politici,

ľudia, ktorí se na ten výkon,

na ten mandat,

připravují celý život.

To jsou

tě příběhy,

ktoré čítáme o amerických

prezidentoch,

alebo britských

politikoch preměroch,

to jsou příběhy,

kde ty ľudia

od střednej školy

připravované

alebo se připravují

na tom,

že raz budu politici,

čiž dávají si pozor,

alebo mali by si dávať

pozor, čo robí,

ako sa správají,

mali by sa učiť to remeslo,

čo to znamená

byť v politike,

a potom do té politiky jdu.

Idu.

To neznamená,

že nezlyhávají,

a častokrát fatálně,

ale

som si úplně istý,

že ich nemohu

překvapit to,

že politika,

že současně o politiky

je aj špína,

utoki, hnus.

Som si úplně istý,

že ich nemohu

překvapit potom to,

že

současně o politiky

je aj zmena

životného

režimu,

alebo teda stráta

sukromia.

A to jsou veci,

které podle mě Zuzana Čaputová

neupě malá,

byla na ně připravená.

A já jsem to už povedal,

ona býva

do teraz v Radovej

zástavbe

v mestečku

při Bratislavé,

ale nechcel z něho

z toho domu odýst.

Samozřejmě,

že jsme vynni

jako občaně

a jako krajina,

protože nemáme dvostojné bývanie

preprezidenta

a nemáme ho už 40 rokov.

Ale

to jednoducho

nije

v poriadku

a ani to rozhodováně za tím,

protože

Zuzana Čaputová cela

zostať svojom dome

proto, aby

si zachovala

čas svojho

spredošleho života,

aby si zachovala

svoje sukromě,

aby so svojimi

dětmi a so svojim partnerom

byla svojom dome,

kde jednoducho žije

a kde sa cítí doma.

A

představ si prezidenta

spojených štátov amerických,

že pověže,

ne, já nepodem bývať

do běleho domu.

Představ si prezidenta

spojených štátov amerických,

ktorý chodí nakupovat

do obchodu.

Představ si prezidenta

spojených štátov amerických,

ktorý

potom,

čo celý děň rozhodoval

o tom,

že či krajina

uroby to,

alebo ono

večer přijde domo

a navarí večeru

pre rodinu

dojbyt.

No dobře, ale

Zozana Čaputová

řekla slova,

který mě se opravdu

jako vrly do mosku,

ty řekla,

že za lidskost

platíte velkou cennu

svoji zranitelností.

Dá se vůbec

v tomhle

bezkrupolózním prostředí

pohybovat

jako člověk,

který

má určitou dávku empaty

jako člověk,

který je senzitivní,

je citlivý,

je vlastně lidský,

není tohle důvod,

protože do té politiky

dostávají potom

nebo lidi,

kteří to uží pomoci,

není tohle to,

co člověka

jako je Zozana Čaputová

prostě vyverné z toho systému?

Určitě, ano,

určitě to je

s účastěho toho problému.

A určitě to je

osobnostné nastaveně

každohu jednotlivca,

že či to vlastně

vězvládnu dělat

nebo nevězvládnuť.

Ukazuje se,

že Zuzana Čaputová

byla na to príliš citlivá

a príliš

si to půšťala

k sebe.

A ano,

logickým vývodom

potom je,

že když lidi

jako Zuzana Čaputová

jsou príli žiemný,

citlivý a ludzký,

tak potom nám zostávají

u lenty

menej jemný,

menej citlivý

a nieludzký.

A takých máme

v politike,

aj vy,

desiatky,

stouky, večinu.

To tak je,

ale ani to prece,

nemože znamenat,

že to je bůď alebo.

Jednoducho,

aj tam se musí

dátě urobiť,

preto vše,

vše ličo možné,

aby jsme

Zuzana Čaputová

umožnili v tej politike

být.

Je to v našom závujme

a to je projastně to,

co jsem hovoril.

Zuzana Čaputová

mala podlámná

desiatky

jednoduchých nástrojů,

relativně jednoduchých nástrojů,

ktorý mi si ten život

mohla zlepšiť,

vzmysle,

nie je teda,

aby mala nějaký

prospech,

ale aby mala nějaké

vlastné obohatění z toho,

ale aby u to

neníčilo,

až tým spôsobem

jako u to ničilo,

který je ochranka,

servis,

ktorý jako prezident podlámná,

mámať.

Je to tragedia

a k naslovensku

sa na to pozarám,

že to je nějaké

pánské huncudstvo.

To je jednoducho

vec, o které by se malo právě

teraz při odchoděl

a teda

při tom rozhodnutí

Zuzana Čaputovej

diskutovať,

že čo je ten servis,

který ponukáme prezident,

to vědělo prezidentke,

premiérovi.

Naš premiér

súčasný,

premiér úradnické vlády

bytouké tam,

kde býval

a nechce se očel odstěhovat.

Naš predošlý premiér

Edward Heger

býval celý čas bytouké

a nechce se očel odstěhovat.

Ochranka,

naša ochranka

je z toho hotová.

Jednoducho oni nevedí

a ochraniť

najvyšší ústavny činitelou

a nevedí a ich ochraniť

nielen pretože

podlámná nemáme

úplně dokonalu ochranku,

ale je pretože

ty ústavny činiteli

nechců

mať tě výhody,

které by z tej funkcie

mali plinuť

a to nie je nějaký rozmar.

To je jednoducho

zjednodušeně práce

té ochranky,

ale zjednodušeně práce

je tomu politikový.

A s takými to nástrojmi

by se to podlámná

dalo lepší je zvládať,

akby to bylo

vo verejnosti prímané,

akby to nebylo

prezentované

jako nějaké,

neviem,

huncudstvo.

Pro kohol je to dobrá správa,

že už

Zuzana Čaputová nebude

se účastně dalších voleb?

Krátkodobo pre Roberta Fica.

Roberta Fica si na tom postavil

posledné

3 roky

albo 4 roky

politické agendy,

bylo, že utočil

nás Zuzanou Čaputovu.

Všetko, za všetko,

aj to,

že pršalo,

alebo nepršalo,

aj to,

že ráno vyšlo slonko,

alebo večer zapadlo slonko.

Za to všetko

mohla Zuzana Čaputová,

o které hovrilo,

že je to americká agentka,

že je platena

George Shoroshom

a hecovali ľudí,

aby naňu kričali

ještě oveľa nechutnější věci.

Roberta Fica o tomu

venoval veľmi veľa energie,

aby urobil

Zuzanou Čaputovej

nepriatěla,

napřek tomu,

že ona má úplně

jinak postavenu politiku

a vôbec celé vystupovanie.

Krátkodobo bude,

on spokojný,

bude mať určitě,

než bude mať.

Už určitě má pocit,

že vlastně tá jeho strategia

utočit,

znechutit,

ohadzat,

špinou

vlastně funguje,

protože,

protože se to,

protože se mu to

krátkodobo podarilo.

Napřek tomu

já zostavám optimistom

z mysle,

že nevěrím,

že Slovensko je na tom

až tak katastrofalně zle,

aby lůdě byly

tak popletení

a tak zábudliví,

aby

výsledkom toho,

že sa stěhně Zuzanou Čaputovej

a bylo to,

že by mal zvítěziť

Roberta Fica.

Hrozinám to,

bude to veľmi těsné,

hrozinám to

v parlamentných volbach

a pokojně se to može stať

dramatickou volbou

a i v prezidentských volbach

najbližších.

Ale já v tom som optimista

a myslím si,

že z dlhodobého hladiska

Roberta Fica je minulost

a

može ďalších ľudí

ohadzovat

blatom,

može na ďalších ľudí

o nich klamat

a utočit na nich,

ale tomu

nemože fungovat

do někonečna.

Musíme se jednoho dňa

sam musí a ľudě na Slovensku

proti tomu postaviť.

Já znamořemně v roce

nemám žádný průzkom

veřeného ménění,

ale slováky,

který znam,

nebo který mám na sociálních sítích,

tak to,

co jsem zaznamenal

po rozhodnutí Zuzaní Čaputové,

bylo očetá

beznaděj,

očeté znechucení

z té politiky.

Asi tam musí nutně

znamenat,

že se přimknou

Roberta Fica vy,

ale nevykašlou se na tú politiku,

nebude to

tak víte ten moment,

o kvíce,

že to už je vopravdu jedno?

Je to

riziko.

Samozřejmě,

že to hrozí

a myslím si,

ktorá to urobila

tak těžkým

prezuzanou Čaputovu,

proto se tak dlho rozhodovala,

protože si to podle mňa

uvedomuje,

že to je riziko.

To rozhodnutě

Zuzaní Čaputovej

se zapíše do dějín,

až potom,

jako budeme vědět,

jako dopadli

najbližšie parlamentné volby,

a jako dopadli

najbližšie prezidentské volby.

Ak by sa písali

teď dnes,

tak si myslím,

že by prevažil ten moment,

že odišla,

že utěkla zboja,

že to není,

ale ak náhodou

sa stane,

že parlamentné volby

nedopadnu až

takou katastrofou,

že ty voliči,

ktorý dnes sa cítí

beznádějný

a frustrováný,

presně jako hovoríš,

že nakoněc

sa vlastně

i potom rozhodnutí

Zuzaní Čaputovej

preberů

a zmobilizují

a uvedomí asi,

že nie Zuzana Čaputovaná

zachraniuje.

Každý jeden volič

má zodpovednost

za to,

že či jde voliť,

či voli spravně,

či voli tak,

aby ta krajina

prosperovala,

aby byla demokratická.

A potom prezidentské volby,

jak v prezidentských volbách

z výťazí kandidat,

ktorý bude

aspoň tak dobrý,

jako Zuzana Čaputová,

tak potom si myslím,

že aj ten odkaz

Zuzaní Čaputovej

bude oveľa pozitívnější,

oveľa svetlejší,

žiarivejší,

ale ak se to nestane,

ak to dopadne zle,

tak to bude

riadný masaker.

A kde bude novým prezidentem,

mnou prezidentkou?

Kde už se řadí do toho,

to je fronty na ten lepost?

Je to ještě príliš čerstvě

a hovorí se o věcerných lůďoch.

Najvětše šance momentálně,

kde by se volby mali odohrať teraz,

tak najvětše šance by mal Ivan Korčok.

Ivan Korčok je bývalý

zahraničných vecí.

Človek, který bol 30 rokov diplomaci

a teraz bol vládě Eduarda Hegera,

bo my nisem zahraničných vecí,

teraz stojí mima politiky,

ale v jazmeně je to také verejné tajemstvo,

že čakal, ako sa rozhodně

Zuzaní Čaputovej,

a k Zuzaní Čaputovej

nebude kandidovať,

že už teraz věme,

tak bude kandidovať on.

Podla príjezku moho,

které jsme si dali robiť

a my, a jsme ich zverejnili,

myslím, že v Aprili,

tak to vychádza tak,

že ještě aj v momentě,

keď Ivan Korčok

neoznamil svoju kandidaturu,

tak by porazil takhmer hoci koho

a dokázal bys výtazit

nad takhmer každým okrem

Petra Pellegriniho,

který je před sedom strany hlas,

ktorý však hovori,

že nechce byť prezidentom

a chcel by byť preměrom

po tých to volbach.

Príjezku mi hovoria,

že je na druhom alebo 3. městě,

ta šanca,

že by mohlo by být buducím preměrom,

je na vstole.

Ale jak se to nestaně,

tak se može rozhodnout dupně jinak.

Těch je mena, o kterých se teda hovori,

najčastě ještě Ivan Korčok

a potom sa vlastne špekuluje,

že či by kandidoval Robert Vicoznova

na prezidenta

alebo či by kandidoval Petra Pellegrini

a potom ďalší samozřejmě ještě.

Na kolik tenhle příběh

zuzane Čaputové říká

něco o tom, jak moc těžké

nebo jak moc obtížné

je být

v té slovenské společnosti,

protože se tak moc nelišíme,

ale jako významnou ženou,

která má vruce moc.

To je další rozmer, který je problematicky,

protože samozřejmě,

že se na zuzanou Čaputovu pozeráme

jako na

role model, který

zastupuje, symbolizuje

všetky ženy

a buduce ženy v politike,

protože vidíme zuzanou Čaputovu

jako jednu z tých prvoleskyň,

která otvára dvere

podkaz, jak bude,

jak prevážitá

frustrujůca, lebo

teda

dešperátna verzia

toho je odchodu, tak samozřejmě,

že to môže znamenat,

že další ženy, další buduce političky

budu otovět váhať,

že či do toho majují zálebo nemajují zť.

Třeba povedat, že to,

co sa dělal s Pani prezidentkou,

bylo výnimočné aj preto,

v tomto bych znamnou úrade,

mnohy sítně dovolovali

z takých mizogińských

pozíci, ako k žene.

Za jiných okolnosti,

oči osobe, na této významné

ústavné pozíci,

ktorej vlastně něčo vytknut,

že je velmi těžké nájt,

něčo rukolapné,

o čo sa dá opřijet,

tak vlastně by zrejme

neutočili její neprajnici

až z takou brutalitou.

Máčovidný, patriarchálný

systém, který stále na Slovensku

máme zohral svoju úlohu Bohu řeal.

Ale dá se na to pozdrať,

z opačnej strany.

Zuzana Čaputová,

jako žena, jako politička,

jako žena a politička,

která razila politiku slušnosti,

racionalití

a ludzkosti,

dokázala zvítiaziť

v nehostinnom politickom prostředí

reality, zvítiaziť

v prezidentských volbách.

Dokázala byť celé 4 roky

a já jsem si takmer istý,

že to tak bude ten posledný rok,

že dokáže 5 rokov

byť dobrou a já si myslím teda osobně,

že nejlepšou prezidentkou.

Čiže

odjde, neodjde po 5 rokoch

ten odkaz je skutočnosti v tom,

že dokázala vyhrať a dokázala

byť vzorovou prezidentkou.

Čiže ja by som si myslel,

že kutočnosti malo byť pozbudeně

pre ludi, pre politikou,

ktorí chců robiť slušnou politiku

a aj pre ženy, protože

jasné, že to je těžké,

jasné, že to je nepríjemné,

jasné, že to je náročné,

jasné, že to nemusí každý

zládnout a vydržat.

Ale kdo sa toho bojí,

tak ten nech tam nejde ráčej

z principu, protože

to naozaj neje pre každého a pre každou.

Poždámešte poslíní utázka Matuši,

velký problém je

rozhodnutí jednoho člověka

pro celkovou kondici

demokracie.

Je to velká vec,

na to jsou knihy, ale veď

politika je o symboloch

a o jednotlivcoch.

Celé dějiny si rozpráváme

se z príbehy králou,

panovníkou, prezidentou,

vojvodcou,

nerozpráváme si príbehy

strukturovaných tisícok ludí,

rozpráváme si jich se z jednotlivcou

a je to

pochopitelné, tak fungujeme

jako lidi a tak jsme fungovali

jako, že celé tisíc roče tak fungujeme.

Takže

je úplně jasné,

že tak jako hovoríme o

Zuzaně Čaputové jako prezidentke

slovenská a keď ideme na to úroveň

že bysme se rozprávali z jinou krajinu, tak

Zuzaná Čaputové je slovenskou,

jakože ona reprezentuje slovenskou.

Čiže jasné, že to má obrovský

slovenskou,

prezidentka veľmi správně

hovorí, že ale to nie je len o jednom človeku

že přece to musí ať s tým ostatným.

A no, a já to opakujeme

a stále zdvoraznujem, že

to nie je tak, že prezidentka

ale o prezident, že jeden človek tu všetko zachrani

to nie je Zuzaná Čaputové

zvádza k tomu, tak jako

výzera, tak jako

javín a navonok, ona má

taky princeznovský zhlad

je posobě jako taká

princezná harytěroch.

To nie je o jednotlivco,

jakože ta si a meč alebo zahalojí se závojom.

To je nakonec, je to

robotě tisícok lidí, který

vytváraju tu krajinu

naplňají u obsahom

a robijají.

Ale lidry jsou lidry

a na to potrebujete

macilného lidra, aby

jste za ním mohli jít, a teraz nije slepej věre

nije v pocitě, že

hlen služite nějakému konkretnemu lidroví

to zuzaná Čaputova nikdy nevyžadovala

ani to neodkazovala.

Ale chcete má člověka

s kterým se větě stotožniť, chcete

má člověka ktoremu dvoverujete,

ktoremu chcete odozdať

symbolicky odozdať

tu svoju, ten svoj hlas, tu svoju moc

aby on potom na nějakom

výšom fore vlastně va zastupol

a to je ten dvoložitý moment

a preto je dvoložitý, aby

jsme po výborné prezident

ke zuzané Čaputové mali zase

výborného prezidenta

o prezidentku, protože

to je o veľa jednoduchšě potom

sacítit identifikovat sa z tou krajinu.

Já jsem slybil posledního tásku

a naparám mě ještě jedna, nevím

na kolik se hodnotí

zjev paní prezidentky,

že Petra Pavla nikdo nepovažuje za prince

ani za krále, zatím jsem to neslyšel

nebo zatím se nehodnotil, takhle ten jel zjev tady.

Ale zaznamenal jsem

opravdu jako

až jako rostomiláj komentáře

s nímeca stamezu Zane Čaputové a Petra Pavla.

Nezpojujete se tady nějaký jako Československý příběh?

Myslím si, že v jadzako

si vlastně aj príznávame

a v jadzako aj verejně se hovorí, protože

som si úplně istý,

že v rozhodovaní prezidentky Čaputové

zohral významnou úlohu

Petr Pavel, protože

prezident Pavel povedal těsně po zvolení,

že on to beruje

na jedno volebné obdobě, protože

to považuje za správném,

že se tomu venovať absolútně všetko

a chcete do toho i znaplno

a nemyslí si, že se to dá zládnout

dve volebné obdobě.

Myslím si, že Zuna Čaputova uš tom čase

těž velmi intenzívně váhala

že čí má znova do toho jist,

ale kdy to počula

od prezidenta Pavla, som si istý,

že to u něj zarezonovalo

a som si úplně istý, že se o tom veľa

rozprávali a má to

a jako vnútorný argument,

ktory aj svojemu najbližším okoliu

je, že radšej na 100%

ale 5 rokov, ako na polovičný výkon,

ale 10 rokov.

Takže tam se podle mňa to prepája

i tento rozhodujúcý moment,

který je Zuna Čaputova se prepája

v jadzako, bysme si myslili.

A já musím priznať,

že som troška důfal

v tom,

že keď byl ozvolený prezident

Pavel, důfal som

v to, že ten moment

s úzvuku

alebo teda povedala by jsem,

že vzájomných símpatí

akási

vzájomná dvovera,

která tam od prvého dňa

od momentu, kedy byl Petr Pavel zvolený

veď Zuna Čaputova išla do Prahy

ešte v momentě, keď ani nemohla na 100%

vědět, že bude zvolený.

Tak trochka som důfal v to,

že vlastně se navzájom potěhnu.

Že to bude jeden z dvovodou,

prečo Zuna Čaputova bude chcet

dostať v úradě

si bude mozpovedat,

že čakajú ještě

z toho dálšého obdobu, aby 3 roky boli

vlastně spoločné,

tři a po roka bylo spoločných

s Petrom Pavlom.

Volejte mi pozvat na podium

prezidentku Slovenska,

Zuna Čaputova.

Zjavně to

nestačilo,

ale

ten to prepojeně

podobných rysov

když jsou

odkazu

neprofesionalný politik.

Je to človek, který vstupu

do té politiky z jiného sveta.

A je Petr Pavel používají jazyk,

který nie je taky agresívny,

nie je taky

útočný,

jako rovnako, jako to robí Zuna Čaputova.

Tě spoločné rysy tam jsou.

A jak Petr Pavel

dodrží svoje slovo

a náhoze se nebude druvíkrat

svoje slovo

tak si myslím, že

vás bude čakat těž podobná situácia

a akurat bude tě na to věc připravený,

protože on to avizuje od prvého dnia.

Myslím, že na světě

nesu dva národy,

ktorej jsou si tak blízké,

jako česí a slováci.

A právě ta to ludská blízkość

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

a mě působili, že vy spolu mohli vytvořit něco,

jako takové mezinárodní kumpánství, partiátství,

co si, co mě bylo velmi sympatické.

Tak nic, tak aspoň trát ten následující ještě rok,

než zaznača, potová skončí ve funkci.

Šefra Akteroslovenského denníku N. Matuškostolný,

byl hostem studia N. Matušimosti, děkuju a měj se hezky.

Ahoj.

Děkuju. Pěkný děmprém.

Dokončím teda posledný rok svojho mandatu,

a moja služba v tejto funkcí bude naplněná.

A teď už jsou na řadě zprávy, které by vás dneska neměli minout.

Tým zvláštního vyšetřovatele Džika Smise

předal Donaldu Trumpový první sa do dokumentace

z níž vecházel při vznesení 37 bodů obžaloby,

amerického exprezidenta vyní z konspirace,

špionáže nebo zadržování tajných dokumentů.

Český systém dávek se uprchlíkům odledna neotevře.

Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo.

Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdeje.

Dál se bude poskytovat humanitární dávka

a to podle uprchlíkova přijímu a zranitelnosti.

Pokud se objeví další podezření,

že minister Pavel Blažek ovlivňuje vyšetřování brněnské kauzy,

měli by piráti požadovat jihokonec nebo odejít zvlády samy.

Prohlásila to jejich europoslankině Markéta Gregorová.

Prezident Petr Pavel předal jmenovací dekreti 93. profesorům.

Jmenovací dekretci z rukou prezidenta převzali i historik umění jeří fight

a fyzik Ivan ošťádal, kterým Pavelu v předchudce Milř Zeman

odmítal nejvyžší akremický titul udělit

k vůlivý hradámky jejich minulosti.

A irská vláda nabízí až 84.000 eur, skoro 2 miliony korun,

lidem, kteří se usadí na jednom z tamějších odříznutých ostrovů

a zůstanou tam žít.

Reaguje tím na pokles populace, na pobřežných ostrovech.

A na závěr, ještě jízlivá poznámka,

Petr Dobrovský založil jedno z největších knikupetství

a nakledatelství u nás.

Firma má miliardový obrad.

Jak zjistil server se znam z právy u soudu o výživné,

ale Petr Dobrovský roky tvrdí,

že jeho měsíční příjem činí jenom 20.000 korun.

Když ale ručilo za úvěr, uvedl příjmi vyšší.

Možná by se měl pan podnikatel přečí s některé z kních,

které jsme našli v E-shopu knihy Dobrovský.

Třeba staňte se lepším tátou ježdnes,

rodičovská odpovědnost,

nebo jak nebíd úplným blbcem.

Na slyšenou v pondělí.

Vyzákuli si totalitní vlády.

Zakázani Roman Tongola lene umí tančit práve v prodeji.

Vydává nakladatelství Burdon,

sponsor pořadu.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.