Vinohradská 12: Boj o místa na středních školách

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

V 93. dáchy letos nejpočetnější ročník za uplenulých 30 let.

Řáci základní škol podali letos k přijímacím skouškám přes 212 tisíc přihlášek.

Nebude být snadné se na některé střední školy dostat.

Zatěstoprocentní převěz je jak u středních obolů taky u elektro.

Ředitelé radí podat jednou přihlášku tak zvaně eistotu.

Je studiu na českých školách se hlásí i ukrenští uprechlíci.

Málo míst, moc žáků, někde se prostě na vytouženou střední dostanou deváťáci jen stěží.

Měl se stát na silné ročníky připravit a jak s tím jsou vysí nápad prodloužit povinou docházku až na 12 let.

Výevami kůlka šelepová má rozhlasová kolegině, která se zabývá školstvím.

Dnes je úterý 21. března.

Ahoj, Evo. Vítej ve Vinhoracké 12.

Přejdobrý den.

212 tisíc přihlášek na střední školy, přičem štědy žáci mohou podávat dvě přihlášky i tak to je obrovské množství nejvíc za poslední roky.

Je ich rozhodně víc, než v předchodích letech podle údajů organizace CERMAT, která jednotnou přímací z koušku zajíšťuje, podalo letos na maturitní obory přihlášku 114 tisíc žáku.

To je asi od 10 tisíc víc než loni.

No a to už tedy jsme mluvili o silném ročníku.

V 9. třídách základní školy je podle údajů ministerstva školství letos 106 tisíc dětí, což je otřečinu víc než třeba před štyřmi lety.

No a už takto silný ročník ještě posilují uchazeči o studium na středních školách zhrad ukraińských uprchlíků svojich tisíce.

No tak říkám si, je dostatek míst na těch středních školách, protože žáku je skutečně velké množství.

Udají ministerstva školství ke konci záříloňského roku ukazují, že ve všechny středních školách zruba čtvrt milionů míst je volných.

Takže by se mohlo zdát, že je ich dostatek, ale je to takové skreslené, protože například někdo aše nebude chtít studovat v holomouci

a taky musíme vzít vůvahu zájem uchazečů o určité obory. Každý přece nechce studovat jen ty střední škole, které má v nějaké doezdove vzdálanosti v okolí.

Takže problém je dostat se na střední školu mají hlavně děti v Praze a ve středních Čechách,

ale už i v Brně a okolí nebo třeba v Mladé Boleslevi jsou to tradičně ty nejdy na tější oblasti.

No a pak je tady naopak Ústický nebo Moraskou, Sleský kraj, kde střední školy do slova bojoví opřežití, protože tyto regiony se vylidňují a ta populace tam stárne.

To znamená, ten problém nemusí být celou republikový, ale regionálně určitě se potíkají ty školy s tím, že se na ně hlásí víc žáků nežkolik dokážou přijmout.

Přesně tak ten problém je regionálný.

A týká se to úplně všechny typů střední škol nebo se bavíme jenom o gymplech?

Převážně jsou to právě tyhle atraktivní obory všeobecného vzdělávání, takže tradičně největší převes je na gymnázích.

Jeden údaj za všechny na základních školách letos bude končit skoro o 27 tisíc žáků víc než před čtyřmi lety, ale na gymnázích za tu dobů za ty čtyři roky přibylo jenom 3,5 tisíce míst.

Velký zájime taky o průmyslové školy nebo o nějaké i ty obory.

Co na to říká ministerstvo školství?

Ministerstvo si tu závažnou situace uvědomuje přílič v ní, ale nekoná. Ono vlastně ani zastak moc nemůže.

Je třeba říct, že zakapacity škol, střední škol v naší zemi odpovídají zřezovatelé v tomto případě jsou to kraje.

Které mají nejlepší informace o demografickém vývoji na svém území.

Mluví Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství.

Podle našich informací je ve všech středních školách v České republice k dispozici celkem 687 372 míst.

A tyto školy k 30. září 2022 vykázali obsazenost 463 130 žáků.

Nefunguje to tak, že by ministerstvo nařídilo postavte v Prazevíč škol.

Resort říká, že je připraven průžně reagovat na žádostí krajských úřadů o navýšení kapacit středních škol ve všech oborych.

A že ty oprávněné pořadavky i finančné podpoří.

To znamená, abych to nějakým způsobem schrnul, tady tu uvodní část.

Tak míst na středních školách je dostatek celor republikově, ale regionálně nestačí.

A proto, že áci třeba z Prahy si zmínila tuším, tak se všichni nedostanou.

Tam, kam chtějí na ty školy, museli by jezdit do humpouce třeba.

Například, je to daleko neodpovídáto to regionální rozložení těch volných míst.

Ano celkově, celor republikově ich je hodně, ale neodpovídáto o té poptávce, která je vydnotlivých regionech.

A to je jenom letos? A nebo ten problém je už delší dopů?

Ten problém trvá už poměrně dlouho, delší roky.

Člověk nemusí být velký expert na demografii, aby si jenoduše spučítal,

že do věku středních škol nám dorůsteji děti husákových dětí.

Takže vlastně husákovy v noci, v naučata.

Před 9 lettej, v roce 2014 byly třeba rekordně nabité první třídy.

A teď ten silní ročník, skrátka logický, přeskakuje, dostává se do těch středních škol.

A když přidám trodá data, tak počet uchazečů o střední školy, rostete tedy posledních pár let.

Letos, jak už jsme řekli, 106 tisíc dětí skončilo na základních školách, skončí.

Loni to bylo 95 tisíc dětí rok předtím 90 a před třemi lety,

v roce 2019 to bylo jenom v uvozovkách necelých 80 tisíc 9, takže to postupně narůsta.

A jsme na vrcholu už, nebo přiští rok jich skončí na základkách 115 a pak 140 tisíc?

Dálo by se říct, že už to kumuluje.

Ještě následující 3 roky budou ta čísle takhle vysoká.

A pak by to podle, když budou barát v potas ty počty dětí před 9 lety přijatých do základních školách,

tak potom ty čísle začnou postupni klasat.

Je zajímavé, jakou výzvou jsou prostát husákoví děti nebo jejich, tedy vnud si vnučky.

To tíž řešíme to tady ve Vinohradské, ať už se to týká důchodu,

a nebo teď tedy přijímacích zkoušek na střední školy,

a všechno se to vždycky vrací k husákovým dětem.

Co bude s těmi žáky, kteří se nedostanou na ty střední školy, tam kam chtějí?

Když jsem dostanou v tom prvním kole, tak tam ještě několik možností.

V prvním kole upřesním, že se mohou tedy hlásit na dvě střední školy, když teda ani jedna nevíje.

Tak možnost odvolání tady je, může se stát,

že když ten uchazeč skončí, tak zvaně blízko pod čarou,

tak protože ty studiu na koniec nenastoupí všichni tě přijatí,

tak se to místo prvně uvolní a na tu školu se dostane,

tak je tady ještě druhé kolopřímaček, ale to vypisují většinou jenom školy,

které už není o ně tak výzájem v prvním kole, nenaprvnily tých kapacity.

Potom mohou ty školy stále s volnými kapacitami ještě vyhlásit,

další kola, třetí, štvrtá, většinou se tohle děje, během, léta,

ale už je to takové paběrkování.

V případě, že se neuspišní uchazeči na koniec někam dostanou,

a jsou přijatí do oboru, který jim třeba nevyhovoje,

uplně to není jejich vysněná škola,

tak potom mají možnost kromě nového přijímacího řízení za rok,

tak taky požádat o případě uvolnění kapacity během školního roku

o přestup. No a tohle loni řešili hodinem tisíce dětí,

třesná čisla nemáme, některých jedničkářů se to týkalo,

takže ti bohužel, i když měl na základní škole výborné hodnocení,

tak místo na gymnáziu potom museli tedy aspoň načas zamířit znouzená učnovské obory.

On to taky může asi spoustu děti odradit,

když prostě nemám v tom své městě, nebo v tom svém regionu,

školu na kterou chci, tak možná na ní prostě nepůjduji nám,

nebo půjdu pracovat.

Jednoznačně, to můžeme pozorovat už během letoška,

když se předlašovali žáci toho silného ročníku na školy střední,

tak třeba v Praze mám informace o tom, že těch přihlášek na gymnázia

nebylo tolik, aby odpovídali podílu, o který ten počet uchazečů narostil.

Jednodušně řečeno spustu dětí žáku, řek 9. žáku se obávalo,

že se na ta gymnázia kletomu velkému návalu nedustany,

a proto nači zvolili nejakej neško.

Možná by by jako i gympol by bylo možná jalezen,

k tomu těch žáku tak to asi ne.

Poučální zmaziká z Češtiny a ještě chodím na přímečkné načisto.

Báš pocit, že je letost a konkurence větší.

Bavíte se třeba o tom se zpoužáky.

Bavíme se a myslím, že odost větší, že jsme slné ročníky.

Mám strach hlavně, proč já jsem cizinenc a přestělal jsem se tady nedávno,

takže mám strach z Češtiny.

Má to i nějaké jiné důsledky, protože tohle je zajímavé,

ale zdá ve výsledku to, že českodlouhodobě má problém s tím,

že v některých regionech prostě je ten převi z žáku

nad počtem volných místvě školách.

To má nějaké jiné důsledky ještě.

Na gimnáziá, licea, promyslové školy a na další žádané obory

se kvůli tomu nedostanou děti, které by se tam drívé řekněme

za těch normálních okolností dostali.

No a když se kapacity těchto všeobecných oborů

nenavišují úměrně počitnosti těch ročníků,

tak to znamená, že v populaci se zminčuje podíl takto vzdělaných lidí.

Tedy jsou to lidé, řekněme, dobře připravení na Vysokoškolské studium

a roste počet lidí, kteří se úce profilují v nějakém oboru

nebo řemesle, které je vlastně ani nemusí bavit,

protože na to školu šli znouze.

No a těto lidé potom častěji hůře hledají upletnění na trhu práce

a výmes udají úřadu práce,

protože právě nezaměstnání byli nejčostí uchazyči s vyučením

bez maturity nebo se základním vzděláním.

A je tohle to pravda vždycky, protože spousta kritiku přeci vždy nadáva

na to, že je spousta dětí humanitně vzdělaných,

nebo žáků, studentů a že tu chybí ty technické,

remeslené obory a teď naopak ty říkáš,

když když se nejde na gymnázii a tak se jde na zední činu třeba,

tak pak třeba nemusí úplně nutně hledat se jim špatně ta práce.

Ano, někdo by mohl namítnout, že ten, kdo výde z obecného oboru

tak pořádně nic neumí, ale absolventi dneška by se měli hlavně

umět učit, protože to budou celý svůj profesní život potřebovat.

Podle studie světového ekonomického fora Future for Jobs report

až 65% pracovních pozit, na kterých budou pracovat dnešní žáci,

dosud vůbec neexistuje.

Máme tady digitalizaci, robotizaci, nové technologie, všechno jde rychle do předů

a právě proto je snad tou nejceníší vlastností absolventu

schopnost se učit, nové věci, nové dovednosti přispůsobovace

a na to právě ty všeobecné obory, ty absolventy připravují snad nejlepe.

A taky v technických oborych můžu říct na rekvalifikace a tak dále.

Poto budouc, když už pracuješ, takže abychom to zase jen nezůžili

na to všeobecné vzdělávanícmi, ten argument samozřejmě chápu,

ale co mě tedy zajímá, pokud Česko o tom problému vý,

a ten problém je dlouhodobí, protože nezačala řešit už mnohem drív.

No to začíná už někde u fungování celého státního aparátu.

Česko stále nezvládáda evidence-based policy,

je stát neumí efektivně získávat a vyhrnocovat datá,

rozhodovat se podle nich ve školství se.

Potom velmi často divíme, že nejsou někde pro nějaké děti býsta,

jakoby se ti děti objevili na plnetě včera.

Špatně plánujeme kapaciti škol.

To, že ministerstvo školství nekoná, je zapříčeněno

taky obrovskou decentralizací Českého školství.

Informační centrum o vzdělávání i ruin upozornilo,

že například tyich informace o kapacitách škol

jsou zastarele neaktualizované.

My jsme na mnoha školách s kapacitami dlouho nehýbali,

takže státe samozprávy predikují a plánují podle rejstříkových kapacit,

jiný údaj nemají.

Ale většinaři dětelů vám řekne,

že to, co má napsáno v rejstříkové kapacitě,

tak když by měl tolik žáku, tak je nemá kam dá.

Takže potom jsou nadnesená,

a statistiky ministerstva školství ukazují,

že míst je dostatek i když to v realu,

tak na těch školách není.

No a nepouřádek v těch statistikách dělá taky to,

že lidé se často v Českou nepřihlašují k trvalému bindelešti tam,

kde skutečně bitlí.

A tedyž se ještě vrátím, k tomu, že ten problém je spíši regionální,

než celorepublikový, a ty si říkala,

že ministerstvo zase tak moc konad nemůže,

že je to spíš na těch krajích.

Jak to mají kraje řešit?

Určitě by měli víc školské odbory krajské řešit,

jak tedy tu měnicí se demografy,

která je poptávku na trhu práce

a podle toho začít přispůsobovat obory

a kapacity škol, které u nich v regionu jsou.

Ministerstvo školství by jim s tím v ideálním případě

mělo pomáhať, hlavně to nějak finančně podporovat.

Nemusí se rovnou stavět nové školy,

plně stačí nějaké přístavby

nebo změnit oborovou soustavu,

aby víc vyhovovala té poptávce,

která faktuálně v kraji je,

protože je třeba zeřejme,

že v hlavním městě se koncentruje obyvatelstvo

takového charakteru,

že tady bude vždycky větší zájem

o gymnázie a naopak v jiných krajích

budou spíš žádanější,

střední odborné školy.

A to by právě měli ti zrizovatéle

na úrovní kraju tedy reflektovat.

A kdyby do toho ministerstvo mohlo zasahovat,

tak v tom školském systému je prosto na nějaké

změny, které by to mohli řešit nebo vůbec ne?

Musel by se klu tomu měničkloský zákon.

V tom systému by určitě prospěla změna

oborové soustavy odborného školství,

něco se na ministerstvu chystá.

Má to by nějaká reforma,

která trošku přispůsobí

ty nabízené obory,

aktuální poptávci na trhu práce,

malinko to vázné,

už to mělo být hotové,

ale posoupá se to do končení.

Ten záměr je vopravdu mít

jako širší všeobecný základ oborový.

Jan Zemantz, Informačního centra

o vzdělávání Edwin.

Prostáží se to i kůli tomu,

že v tu chvíli musíme snížit

početěch oborů.

Už nemůžeme mít kamnáře, půškaře

a takové jednotlivé obory.

Tím pádem se musí vlastně škrtát

a to se nikdy žádnímu odborníkový,

ani učiteli moc nechce škrtát

jeho před mě.

Máme třeba v České republice

obrovské množtví oboru

střední škola.

Děti se v tom často nevyznají

a potom je skoro půlkazních

obor si vybrali.

Ukázali to nedávné průzkumi

jak národního pedagogického institutu

tak třeba i analitické společnosti

TREXIMA.

To taky souvisí s tím,

že na základních školách

není příliš dobré

karierní poradenství, nejsou

na to odborníci, težkole se tomu

neaž tak uceleně věnují,

nemá to nějaký přesný řád

a děti potom přitom rozhodování

kam na střední školu půjdou

když se podceňují,

vybírají obory, které nemají perspektivu

no a tohle by bylo asi

zapotřebí zlepšit protože

třeba jenom s rodičí na to doma

úplně nepríjdou.

Mnohli to ale třeba nechtí řešit, řekají si

je to teprve základní škola

tak budu pokračovat na nějakou střední

a teprv pak se uvidí.

Je to tak, tohle by mohlo

se v budoucnu změnit

ale spojni se o tom teď

jedná ve vládní koalici

Renata Zejíčkova z ODS

navrhuje, aby se zrušila

93 a z 8 ročníku

šli potom žáci povině na

2 roky na střední školu.

A třeba i se odstraní

že stávný maturan těj hergy

nám 19 lety, 20 lety

lidé maturují v době, kdy už

třeba mají svoje osobní životy.

Školské asociace s rušením

93 nesouhlasí

ale taky si myslí, že zapotřebí

prodloužit povinou školní docházku

třeba programový ředitel

společnosti Edwin Medoslav Rébecký

říká, že ideální by bylo jí

protáhnout na 12 let.

Tím pádem volbál zaměření

protože jáky by se posunula

z těch 15 let až na 17

no a autořej návrhu si

od toho slibují, že by

potom tě děti v uvozovkách měli

větší rozum z toho

jak se dál karierně profilovat.

No ale to vzdělávání by probíhl potom na střední škol.

To znamná stejně by vlastně stejné základky

ten problém byl stejný.

Museli by to být tez střední školy

toho všeobecného zaměření

je pravda, že tohle ještě

není úplně domyšlá.

Ještě jedna věc mě zajímá

točiš není to tak,

že ta místa někde v těch krajích

chybí i kvůli tomu,

že chybí učitela.

Jednoznačně ten problém

mají hlavně gymnázia

podle analytika Edwinu

Jana Zemana právě nedostatek

hlavních základků

když je větší čas učitelů

všeobecně je teď

v předoduchodovém věku.

Ještě 17% ve věku

55-59 let, takže antipů

do důchodu.

Těch malých tolych neprivívá

pedagogické fakulty

neopouští tolik absolventu.

Kantorskou práci na základních

a středních školách teď

zatraktivnilo zvýšení platů.

Rosté zájem, víme,

základku, který přijde

a rosté taky zájem nekvalifikovaných

lidí, kteří nastupují

tedy jako učitele,

tak uvidíme, jak se to celé vyvine.

Tak, či onak nás nečekají

lehké roky minimálně, jak si říkala

ty další 3?

Určitě nás čekají ještě minimálně 3 krušné

roky, když se zase stanu kým demografem

amatérem a budu vycházet z jenoduchých

počtů, tak počet prvňáků,

kteří nastupovali před 9 lety

i do prvních 3, tak bude stále vysoký,

takže v následujících 2 letech

to bude ještě takto extrémní 2-3 letech

a pak ta křivka začne trochu klesat

ale pořád to bude přes 100 tisíc

uchazečů o střední školy.

A úplně poslední věc bavili jsme

se o přihlážkách na střední školy,

kdy budeme mít jasno,

zdase ty děti dostali nebo nedostali tam,

kam chtěli?

Príjimačky na střední školy

seleca skonají v poloveně dubná,

a přilásit na dvě školy.

Tady je to tedy to první kola,

pak může škola vypisať druhé,

nemocní, když jsou žáci,

tak můžou přijít na nějaký náhradní termín

nicmeně v horyzontu týdnu

od toho prvního kola budou výsledky.

Tak moc díky, že jsme to mohli probrat.

Noslišedou dneský den.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12.

z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes s evou Mikulkou Šelepovou

mojí kolegyní z domácí redakce,

která se ve své práci věnuje všemu,

co se týká školství.

Probrali jsme spolu přihlášky na střední školy,

a proč se někteří žáci

nemusí dostať tam, kam chtějí,

a jestli by s tím stát neměl něco dělat.

Tůhle epizodu připravili

editorka Lucie Korcová,

rešeršista Miroslav Tomek

a sounddesignérka Damiana Smetanová.

Na webu i rozhlas CZ

najdete přepis celého dílu

ten dnes editovala T.A. Vyseláková.

My už mezi tím děláme.

Na další epizodě bude přichistaná

krátce po půlnoci

ve všech podkástových aplikacích,

tak si nás nezapomeňte pustit.

Naslešenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.