Chumelenice: 9. Bambucké máslo, problém tenkých penisů a náš kulturní život

Inteligentní rozhovory, fundované analízy, odborná hodnocin, investiční pravidství.

Lol, ne.

Tohle je humelenice.

Vítám Vás u dalšího dílu podcastu Outsider, který moderuje Já, Lucie Petrákova a moje kolegině Markéta Lukáškova.

Dobrý den.

Jen bych chtěla dodat, že jsme druhý nejvovnější český podcast a ty na tom můžeš plinul a navázat humornou historikou.

Já jsem si pro Vás připravila takovou humornou historikou,

kterou jsem dokonce neřekla, ani Lucie, skoro celý týden, aby se ve měla tu její autentickou reakci.

To je takový bizár, že nebudu to uvádit nějak.

Šla jsem do Kotvy, do takového toho bioobchodu dole, jak bio3o.

Šla jsem si tam koupit henu.

A teď jsem tam tak hodila, vybídala jsem si nějaké věci samozřejmě, protože si tam pak nekoupim jenom henu, ale další 300 tisízvit.

A na jednou ke mě přišel takový pan a říká mi, dobrý den prosím, mě je to strašně trafný, ale já bych strašně potřebuji,

si byste mi koupila bambudské máslo.

Cože?

Jak nájako ještě na takovou dne? Já úplně, ani jsou jsem neřekla, nemysl jsem na nějakou koukala.

Prostě jsem předvědějiš, jako dělá se s tebe predle, je to skrytáka mna nebo...

Tak já říkám, co?

Já se strašně umlouvám, já jsem teď v Praze půdlou hídobě a já u sebe nemám peníze a já strašně potřebuji bambudský máslo.

A já znova.

Co?

No, kdybyste, já bych vám to ukázal, kde to je, prostě, a fakt mě doved, a já jak byla v tom šuku, tak jsem jako vůbec nebyla schopná nějakou zdorovat

a já se se od něj do Vest Kregálu, kde byl po pravdu Vindel, prostě, s tím police nějaký bambudský máslo, a dalmi ho a říkal, jestli bych teda byla takhle nákoupila,

a mu tohle je to, že by to jako strašně potřebuval.

Koupila?

No, koupila, no.

Já jsem vlám taky...

Ale si máš toho šloho jako řízené, ne, já vám nekoupím bambudský máslo, pane, prostě, odejděte.

Prostě vás ještě jde podkáde marketu na nákoupejch, tak vy užíte situace.

Vždyte nějaké to třeba marketu, já se strašně mou, ale potřebuval bych tyhle lobuten velmi nutně.

Zrovna osoba, nevám cash.

No, ale tak, jako, kdyby to byly lobutenky, tak už se zarazim, ale tohle bylo tak byzarný.

Tak, adi dalské aspoň.

Kdo, jako urgentní potřebuje bambudský máslo, víc než cokoliviní urosvětě.

A ty se se znazeptala?

Nezept, já byl v rozném všoku mě to všechno dojela, všechno po to, když jsem to prostě zaplatila,

a bylo teda s nějakou, myslím, skonopím bylo, bambudský máslo. Ale hele nevím, on potom mi strašně děkoval

a ještě říkal něco, že mi to bambu požihná a vodešel.

A jak vypadal? Jako, v jakým stavu byla jihopleť?

No.

Vypadá jako člověk, co jsem ma, že bambudský máslo?

Do mastnej, no, takové.

A mastnej, jako dobře mastnej?

No, trošku, ne, ne, úplně.

Takže, jako nevím, já vůbec nevím, co s tím jako chce dělat, proč prostě zrovna, nevím.

Ale počkej, hele, a myslíš, že se, nebo takhle, dá se vůbec bambudský máslo

používat na něco jiného.

No, mě hnedka napadlo pár věcí.

Mě právě teď taky. Tak tam se tráda použít kokosový olej, říkal někdo mi, nevím.

Jako kokosový olej v řiti?

No.

Bambudský máslo v řiti.

Hele, já fakt nevím. A to, když jsem si potom toho pána jako prohlížal víc, tak byl,

jako nebyl asi úplně nejupraveně ješít.

Ale nebyl to takový teď bezdomověc na první pohodně, nebo tak. Hele, já fakt nevím.

Ale hlavně nechtěl žádný random bambudský máslo třeba z DMK.

Ne, on chtěl vupravdu tam to konkrétní jedno.

A počkej, to je taková ta dobrá značka.

Veledá, nebo něco takové dleho.

Vupravdu jako měl, přesně věděl, pro co dé.

Kolik stálo?

Já nevím.

Já jsem byl tak perplex.

Já jsem byl tak perplex, ještě jsem toho mňa dvě svoje věci, tak jsem to proč si zaplatila.

Ani už tenku jsem si nevzal, a teď ještě ta štětna za toho pokladnou, že my jsme tam jako přišli tak jako spolu k ty pokladně.

Ona mi to namarkovala.

A já jsem to vzela, a tak na se mu předela to bambudský máslo.

On mi podíkovala voditře, co si asi myslala.

Řekl z to Martinově, tohle historikou?

Jo, řekla, ale on říkal, že to je tak bizarní, že mi to uzná.

Já jsem bojím těto říct, že on nekonec naši jakýkoliv plitvání, penězm a takový teběci, ale tohle mům vlastně přišlo v těprí, tak to nechal.

A ještě jsem na to kon, to potom jsem viděla Pečky z naš Ančů, řezníčkou, řeznáš ne, Anče R.

Jo, ano.

No, tak ona zdílla u sebe na Instagramu.

Jaká asi vynohradská parta, prostě facebooková skupina, kde lidi se postupně svěřujou s tím, jak je, jak potkávají nebo za něma dochází pán, který se představuje jako hered s Petr Beránek.

Tak to jsem četla.

Viděla se to, já se se sní vyskrinoval, aby vám to tady vše mohla říct.

On vždycky má něco, jako že Mirek donutil mi, nebo to vřel, tak.

Ježiš, to je ale geniální, a já jsem se tomu tak smála a říkala, jsem se, že tady společně jako můžeme dopadnout o noho Petra Beránka.

Dokonce jsem si to možná i jako označila srdíčkama v albu, protože už jsem se poučila od minula.

To už zabrání živéckou architekturou čoveče.

Ne, tak ne.

Tak dobře.

Tak pořádku.

Já se to si to pak nepoznal, jsem po nejdebo.

No, tak prostě na vynohradech se prosím vás děto, že u vás najednou zazvojní člověk, který si se představí jako hered s Petr Beránek,

a tvrdí, že mu došel benzín v autě nebo co, že nemá peníze a potřebuje rychle to nějak udělat, aby ta nám měl pojízdný automobil

a potom, že se nějak s těma penízma vrátí něco.

A že je to celý jako hrozně věrogodný a se nevřevně do toho ještě přidává přesně historky typu,

že byl v Mánesce Honzíka přeučilá, ten prostě není domá a podobně.

A teď tam prostě píšou postupně lidi do té skupiny, jak takhle toho Petra Beránka jako s ním prostě nějakým způsobem

covodně nechala jako oklamat a fakt mu ty peníze dalevo no, že samozřejmě nikdy nám ukázal.

A někdo tam psal, že já jsem ho potkal před par lidi, to byl ešte jenom osvětlovač.

Ale že přesně, že tam vždycky dá nějaký, že jako řinga Bohdelová prostě a tenhle Honzík přeučil

a ešte jakým dává ty lety jako žovělní prostě oslovení.

Ale takhle, ja by to bude, tak jsem moc nesměl, že koupuješ random lidem bambuckýmásla.

A právě a tohle byl třád den potom, co se mi to stalo s bambuckýmáslem, tak jsem tý Anče psela, já jsem včera koupila nějakým můci zímu pádne bambuckýmásla.

A vana, já to úplně chlápu.

Je se liby, že s tě nezapná jako proč, nebo bo teflila, ale jo, to je v kapu.

No protože to je prostě tak bizarníště, na to nemáš co jiného říct.

No takže prostě vás jsi vidlíte na Vinohradech a někdy u vás zaklepel nebo zaklepel Petr Beránek,

tak budite na pozoru, protože vlastně je to herec s mým zůsobem. A ano. Ale asi ne, ten, co z náhonzíka přeunčilu a jirkulábuse.

No, tak to jsem ešte chtěl, jo, a ještě poslední vode mě taková aktualita, než to zapomenu.

Dneska jsem dávala rozhovor, takový jako vážnější o podkáz tých obsaní.

A ta slačna novinářka to uvedla, že teda tady všimla, že jsme rozjeli nový projekt humelenice s Lucí Petrákovou.

A mě právě úplně zarazilo ta vážnost, jako nebo to, jak prostě sofistikuvaně to zník, když potození, že tady ještě na chcení hrouny prostě mluví o prdění.

Projekty humelenice s Lucí Petrákovou úplně jsem se vláklad, co jsem to vlastně jako udělala.

To já mám takovou podobnou historiku, nebo zážitek ze včera, kdy jsme s Pavlém dávali naš první párový rozhovor.

Nebožité.

Ale bylo to hlavně, protože Pavl vyhrál teda toho tisku jihomovčího roku, že je velmi seriou zní.

A vím, že pojím toho rozhovoru, je, že ta novenářka se ptela samozřejmě nás v obou jako na ty věci.

A teď ona říká, no já jsem se v rámce tý přípravě pustila to vaší humelenice.

A já, ano, tohle byla moje reakce, přesně.

Ano, říká, mám mnou jednou tásku, jaký máte postoj, ke korektnosti?

Ano.

Přičemš jako, proč se na to ptá, když tu humelenice už slyšela?

Ale víš, co mě jediní števé, že jsem jí neřekla, co je ti do toho stará bábu.

To jsem tak strašně trochu kaučoval, ale na druhé stranu to řekla, na začátku mohla bych se jako vykaučoval.

A teď si přistav, že by to tam fakt votisky, ne, tvoje brmní odpověď, prostě.

Ale jako takhle, jo, ono to je fakt asi seriozní, protože pak na konce se nás ptala, co nám tam má napsat do těch,

jako vyzitek, jakýmysk, když se ještě, na co se jí za člověka.

To je otázka, vít.

A já říkám, já nevím, jaká nemohla bych mě něco jako hybridní, medialní osobnost,

nebo něco takého, prostě jsem chtěl něco jako Michal Pur, než se může mít von.

Tak proč bych to nemohla mít já? No nemohla, takže vymešlem prostě, co jsem teda za člověka,

jakouš katulku, která...

Co je za člověka?

Já bych chtěl třeba stará bába, nebo na chcáná hrouda, nebo mýval na piku.

Ale jako zatím se to teda ne líbilo nět z mých návrhů, bohřel.

No to se obávám, že asi neprojde, já jsem tutiž asi rok eksterně psela do magazínu Mladý Fronty

a i tyto rozhovory jsem tam nabírala s tímadletím a takové dvojíce.

A teď jsem to taky nedovolila, jo?

Taky jsem jim nedovolila, ale oni teda moc nechtěli, oni vůbec, jak už s níma byl problém,

aby posleli nějakej medailunek, který trošku jako dával smysl

a nebo mi to někdo posleli na a4 a vynosit tam vejde asi tři řádky život,

takže nebem, co bych ti tak poradila, aby to bylo vtipné a zároveň to tam jako daly.

Tak to bude vágní prostě.

No ale mimo chodem, ještě mám z toho jeden point a ona říkala, na teda posluchala minulý díl, kdy jsme se bavili okoločkou, jic.

A po těch dětách, že jo.

A ona říkala, že vlastně jsme tam říkali, že nechceme mít děti,

tak říkám, že to není pravdá, že to jsme vrani řekli.

To jsme neřekli, no.

Jdemo jsme říkali, že jsme teda hrozně spokojení s těma našima životama.

Žíkáme, že nemáme úplně tu motivaci.

Je to tak, že asi nejsme takové tematky, co chtějí mít 5 dětí a pořádá dětské party.

Ale jako právě v mě zajímala se to tak, která fakt jako vyznělo, že nechcem.

To doufám, že ne, já jsem to po nás dokonce posluchala a jako já se myslala, že to vyznělo, tak jak jsme to myslili,

že prostě se do toho úplně neženem, když vidíme, jak to funguje.

Tak, a hlavně chceme být hodný spoužel.

Tak, a to prostě hlavně teda se musídemovit kluci, že jo.

Ano.

Ano.

A našlo jsem Petra Beránka.

Tak povědy.

Takže rád bych se mailil furt víc, měřím dobrý ledě, ale nezvonil poslední domů na několik z vás údajnej hered s Petr Beránek,

protože mu došel benzín a peníze i telefón se nechel v nějakým miním autě.

Na mě zvonil dneska dvakrát, že známí ho sousedá, ale ten, že není doma.

Že by potřeboval peníze na benzín, že parkuje za rohem a benzín, že mu došel.

Že to zkoušel, už Honzika přeučila v mánesce, ale ten, že není doma.

Tak jsou ledal herce Petra Beránka a nějak ho ne, a ne nejít.

Přesně tenhle člověk tam zvonil na dveře firmy Funoru v Hradešinské.

Podobná průpovídka se sponstou do celá promyšlenej detailu, a mimo jiné jirka labusů,

byl zrovna na horách a pepiček dvořák tak někde on se chudak nevěl na kogo obrátit.

Sliboval, že natankuje a vrátí se s lístkama na vystoupení a ještě pitlembra bor k tomu.

Ale?

Působil fakt věrohodně, samozřejmě, že už my hopak nikdy neviděli.

A to bylo jako věrohodně můžete po sobě, že se vrátí se z lístkama na divadla a pitlembra bor.

Podle mě musel zahrát pak nějakou etídu prostě, ale pak tady další.

Tak ten můj beránek zná teda tatslíka.

Ano, taky zná Ondru Vetchího, asi před rokem na nás zvonil.

A ten krát, co byly jen o světlovač.

Zvonil v nás materské školce, že je kamarád Blanky Mantragy.

Posláj svého kšípku a nepustil.

Kšípku nebo kšípom.

Ale nevedržíc, dobrý dená se mouvám, já jsem kamarád Blanky Mantragy.

Jak řekl, že přesím lidem vymochodem.

Takhle, kdybych řekla, můžel jsem kamarád, kamarky je to Lukáškový,

tak my jde ještě na cesto nějaký buhty.

No samozřejmě.

Samozřejmě.

Navíc mě už poznávají lidi úplně pšude na ulici.

A kdy ty už nemřeš vestrčitnost.

Nemůžu.

Na tož, když jsem mastná a otilá.

A navíc furt na někoho čeká.

No poďme do tohle historky prosím.

No hele, byly jsme na...

Tev těpný, my jsme byli na Dylanů Morenovy,

v Kongresáku, akorát jsme nebyli jako spolu,

protože jsme měli úplně zvlášt lístky,

luci ješla s Pavlem a jsem všlo sama.

No to je prostě, to nemůžu říkat,

to je nejvůležitý absolutně.

Tak a vlastně jsme se nepodkali,

protože já jsem seděl úplně někdy na hořená balcovně,

abyste seděli dole. A než to začlo,

tak jsme si psali, že prostě to nemá cenu

a předávci by to taky trvalo dlouho.

No a pak, když to se jich skončilo,

tak já jsem normálně se sebrela

a šel jsem ven před ten Kongresák

a říká jsem si, hele, třeba se tady podkáme.

A tak jsem vylezla před Kongresák

a tak jsem tak pomalu, ušla a rozhovířila jsem se okolo.

Mezi tím tedy my psali asi dva lidi,

že mě tam jako podkali

a že je tyho hele sedišku,

si kvůle mě něco, já jsem se stědil za tebou jít, no.

Přijdu do mu a na jednou mi

stane screenshot z takového jednoho fora, který vím, co to je.

Prostě to vzniklo před tisíci leta někde na Vintage

a menoje se to, které blogerky vás štou a proč.

A tehdy se to na tom Vintage nějakou dobudržil

a pak se to přesunul na Slack, takovou tu platformu s těma, těma.

A tam prosím vás, to funguje tak,

že tam můžete asi na pozvání vyslím,

prostě jako nemůže tam jít každej.

Je to příště tajná vole skupina lidí,

věci.

No ale někdo ten screenshot pustí, že ho dělá.

A pak přijde někdo holky pozoru,

jsi to poslucháte vy, co jste z toho,

koby vyšel apel nebo jak to vykultu má skratku,

tak někdo vám tam vynáší.

A ten někdo mi poslala ten screenshot, kde bylo.

Že potkala jsem u kongresáků

pandí Královnu,

měla na sobě snad ty samý Hadry,

co měla na inauguraci,

furt, jakože ja můžu citovat,

ale prostě, že jsem se furt rozhlížila vokolo sebe,

přitom jsem na nikogo nečekala.

To si stara dovolila.

A že to vypadalo groteskně,

a hlavně, že jsem teda byla

taková celá masná a otila.

No, tak já jsem,

si říkala ty vole, tak já už, a se si budu

muset na každý den pořídit i nejkabát,

protože očevidně nemůžu mít

dvakrátnou soběsnej nejkabát,

to ty celebryte tak jako mají, no, takže.

A pak tam někdo k tomu napsal,

že teda mě potkal Indy,

a že to jsem zase stála před nějakým podnikem

v centru, a taky jsem se rozhlížila.

Možná, že jsem na někoho čekala.

Hele, já nedělám, že ho tě díci,

jo, než tak postávám, prostě poběž,

já rozhlížím, že jsem někdo pozná.

A že jsem teda taky samozřejmě vypadala příšerně,

a jo, a ještě to první přesala,

že mě teda nesnáší, takže je možná zaujatá.

Prostě asi, si jako věložitě

nesnášíte někoho, koho zná ten musí internetu,

tak máte problém, ještě na terapii.

To je jako normální.

No, nic, takhle prostě

já jsem masná a otilá, aby musím říct, že to vlastně roze smálo.

Kolik se toho dá, jako větší z toho,

že někdo projde vokolo vás neuvržitelní věci.

Já bych chtěla Fordy Record říct,

že marketa neskama na sobě jiné oblačení,

než na inaugurace.

Vůbec není masná, otilá, no tak,

není.

A tak možná jsem trošku otilá,

masná byla, my jsme se tam večer

přitím docela vožrali.

Co to bylo?

To bylo oběžil, protože my jsme byli na velmi

jako takový

emocionálně vypětí hře

a pak jsme museli uklidnit dvě mámho skomu.

No, a to prostě,

jak je to už někdy v těch jededánc,

když si to ček dá, tak to prostě ten druhý

jde nevidět.

A nemůžeš mít tohle kabátu,

ale zasad vysměl hodně kabátu,

tak tě bude, než leží převolikačka kabátu.

Přesně, takže jako co?

Přesně, no nic, takže zdravíme hulky,

protože mě nesnášej, a to jsem nekohtěl,

a tady ještě tak poznamenat, no.

Taky bych chtěl pozdravit jednu hulku,

která následuje a napsala,

že už je pěkně serem, protože sme nehamplolá.

Jej, jej, jej.

Promejň.

Mě to tady taky mrzí, no, ale hle,

ona nemá toku podívu ve svém neku.

Takže asi se bez toho týmena

v civilním životě radí obejde.

No, já jsem, máš nějaký

aktuality, protože já jsem

v minulé tady měl připravený dvě věci,

kterým jsme se vůbec nedostali.

Ježiš, Maria, no tak pojďme na restíky

a pak budeme na aktuality.

Rammlice Karla Schwarzenberga.

Rammlice?

Ne, co to je?

Prostě tedy před, já nevím,

koliká, no to možná,

když Schwarzenberg kandidoval nějak v té doby,

Františka Číšková, ještě buch dá,

prostě psela do blesků,

že Karl Schwarzenberg

si našil rammlicy,

a prostě to slovo se strašně

takhle nějak, jakoby ujalo

v úzovkách a všichni tak začali říkat

a vana rammlice nějaká, myslím,

samice od králíka, něco takovédleho.

No a teď na jednou,

a vlastně nějak jako byl taková mladá holka,

nějak prostě, nevím,

co spou dělali úplně,

tak asi možná to ještě nějak zvládal,

no to je jedno, ale prostě teď

konce na jednou rammlice znova objevila na sceně

a v Blváru to zase všichni napsali.

Rammlice Karla Schwarzenberg a opět na sceně,

jsme zase v kontaktu, kniž mi pomáhá finančně,

říká jeho mladá X-Milenka.

Přič už prostě tě je na superu takový video,

takový rozhovorsný,

a je to jako jeden z největších bizarů,

co jsem když v životě viděla.

Ona je očevědně hrozně nervózný

a v podstatě celou dubutám je kukta

a zároveň jim ukazuje na mobilu

konverzaci s Karlem Schwarzenbergem.

A je to prostě strašně dívný

a prostě je taková dívná,

když se tváří jako, že má koukajn hryti.

No, ale ona se tak tváří teda taky.

Jo, to jako hodně, no.

Oni vyprá po velmi nepovedeném botoxu.

O, šit! Co to má s tím vubličen?

Vidíš to? A teď by jsme mohli říct,

ty holky prostě v tom foru

jak pomlouvají vzlet jiný holik

a při tom to tady děláme taky.

Je taká mastná trošku.

Ale když má opět čtvrtcovitý vubličen.

Jo, to je dívný, no, to mě taky trošku děsí.

To nemůžeš mít jako přirozeně podle. No, ale prostě ona se teda mnoje nějak Jana Wubienkova,

prostě si hrká ramlice agrikolipia.

Já jsem slyšal slovo ramlice,

tak jsem si prostě vybavala tuto holku.

Tak prostě nás je ramlice, je znova na stějně.

A Karel si snípíše,

protože ona se ho nějak pripytala, jak se má

a on neprysel něco jako připosraně

a ona to ukazoval do bulváru, že teda

a oni asi nějak bude dávat nějaký peníze,

aby jsem má hezky.

Ale myslím, že Karlovy to nevadí, že se ramlice, takhle, to.

No nic, tak já jsem vidíš to, tak ty jste vůbec neznala,

tak to jsem teda tady úplně narazila.

No ne, tak právě,

jsi mě obodotila, že jo naopak.

A druhá teda věc, ešte co jsem si tedy zaznamenila,

a to si myslím, že jako je velký,

nevím jak to říct, no prostě,

Investičny.cz celosvětová produkce kokainu

do seho rekordních čísel.

Ale.

A pozor,

nejvíc, úplně nejvíc, nejvíc,

nebo takový to jako centrum

toho

dílování v Evropě se přesunul do Antwerp.

Což teda, mě nepřekvapuje,

protože my jsme tam byli s kamarádkou

před rokem,

a už tehdy si Vona přečetla,

že v Antwerpách v takových těch odpadních vodách

se našlo nejvíc jako kokainu

s celý Evropi.

Takže, když jsme tam byli, tak jsme říkali,

ty vole, tak co přijde, no nepríšlo nic,

protože Vona byla těhotná, a já jsem,

nechytěla být kráva, takže

jsme chodíme zpát 10.

Zdravenká by je z třízlivý.

Zdravenkáru do Belgu je.

To nevadí.

Ale je prostě, chtěla jsem říct,

že tohle by nám nemělo uniknout,

protože je to ty aktuality.

Takže prostě, kdyby jste jen do Antwerp,

tak tam rozhodně bude někdo, kdo má kokain drity.

A nejen tam.

Jsem jste trošku zjistit, jestli Karol Havlíček

třeba podníkol v posledných letech,

byla to do Antwerp.

Mno myslíš jako lokalkou,

ale vždycky přesly.

Ještě trošený byla,

že někdo říkalo, že stává ve 3 ráno.

A on žene, že se proti tomu

chce důrazně ohradit, že stává ve 4.

Tak ještě, že to udělal.

Já nemůžem člověk, je fakt

no, nic.

Hele, Karlové, tady ještě něco mám,

ale to se nechám na pozdí.

A ještě dovolíš,

aby se přesnovala k maloparákům týdne.

Poď, poď, poď.

Mám to dva kousky neská.

Já mám také vlastně vlastně nějaké opovídy.

Prvnit je takový obvězčo

s celkem, který se nám je hodně posíleli.

Je to František Ringočech.

Já teda mám pocit,

že to není po prví, co se takhle nějak vyadroval,

protože ho mám tady v tom šuplíku

jako šovaristického důbytka.

Nicméně teda.

Já nevím, proč to znikl,

jestli potřeba nějaký pr nebo něco tak,

ale to se mu teda povedlo, musím říct,

že jsem to viděla opravdu všude.

A tady nás nějak konfrontuje s realitou, jak to bývalo v dívatle,

chyni myslovi, že dří se prostě jako nebrali hnusný hrečky,

a dneska jsem z nějakého důvodu dává prostor,

což už jsem o sobě takový ok.

Ale já se tady dovolím odcitovat

jeho skušenost, kdy se ho ptáj,

nebo konfrontujou ho jako s tím,

že se údeně říká, že vždycky

s každou hrečku se s výho souboru něco mněl,

jako že něco chápeš.

Tak prosím tě,

kringoček říká, že s každou ne.

Ale samozřejmě jsem se o každou snažil.

To by udělal každý.

Tak se chovají všichni ředitele divadel na celém světě.

V Americe totoť odnášejí a zavírají.

Skrátka mítu.

Tento kráto ale bylo běžné.

Chlap se dvořil krásné ženské,

a ona budi řekla ano a nebo ne.

Fakt je, že u takových pak nebyla velká touhasie držet v souboru.

Ty vole, já vždycky, když prostě řekneš

frančiši kringoček, tak se nebovím ten jeho vypelichanej

copánek nechudné, jak on vůrd nosí.

A jaký on celý takový, jak prostě svrkli,

ty vole svrkli šourek.

Když jak on vypadá, kdyby mělo pořád sleny v koutkách.

Jo, jo, jo, jo, jo.

Také je hlava.

No.

A teď já myslím na to, o mělo přece to byl takový ten hyt,

jak se na to dřív strašně chodil do divadel,

tady dívčí válkana.

Je tam nebyla tam Sabina, Laurinova.

Všechny ty lety tam byla taková ta uršula klukováné,

všechny ty tak vítit prostě pseudu jako,

kdyby hrečky, co vlastně nemám pocit,

že jsou hrečky, že se takovému pitvoří jako.

No, tak samozřejmě teda mám se z toho zítu,

že vám teda všechny střehnul nebo.

Hmm, jo.

No, jako u Sabina, takhle já decky žvedem Sabinu,

tak seži spomejdu na to legendární video.

Teď přesně na to myslím, vypo mě jdete.

Jak tam jdete ty, co, zdravím vlčváky.

Vlčváky v besedě.

A pače.

A byste taková pikrá, peloštihlá, to je tak, jak to máme rádi.

Nebo říkala, byste taková přitěle.

A to je to, co potřebujeme.

Jo, a Sabina, co by jste bez prdělem,

by se nevíc samá říkal.

A myslím, co má tam velikost 34, a se zhruba,

tak se taková hladí, bylo jsem utlipnout.

Tak je pravda, že bílá trošku rozčířuje.

Hohohoho.

Ty máte nejlepší, a ještě my máme Guilty Pleasure s Martinem,

bovčas, když jsme přivopili, tak si půjštíme se střihy s Doremi.

Kdo, ne.

A máme tam velmi oblíbený střih Pavla Trávnička,

který by se vypil o kenu.

Je tam takové, jak vondické na začátku toho pořadu dělal,

spíal to první písničku, a tím to jako uvádil celý.

A teď je to úplně tak ukrutně otřestý,

když je jedno přijde, a začne, 1, 2, 3 klock, 4 klock, krak,

5, 6, 7 klock, 8 klock, krak, vygonarák, krak.

Máme doma kýv, a něco.

Ty vole, to je prostě úplně jako,

jako by porno, ale jako zápornym slova smyslu.

Antiporno.

No a, no tak ty vole, krubka,

a jsi to nezná, tebrou bohá, tak to musíte si pustit jako o kamžitě.

Ještě myláč, jako já tam fakt milu ten moment,

tak je se úplně v prděle.

A říká si, co tady dělám, tolik paně jsme přece,

nebude platěj, dohají zluco s tím.

Ty vole, a jak tam ještě mluví o tom,

že má doma, že žije s tím synem,

a ten syn má přítel kyni,

a brej, my jsme taková trojka,

nebo já jsem int, cože jste in,

invalidní důchodce.

Ty vole, milo, jo prostě milo,

asi to můj celý nás pamět, prostě protože, no nic.

Je mi jenom 35 let.

A ještě máš něco,

když byl ringo Čechový.

Vlastně ne, já jsem si říkala,

proč ten člověk vlastně pořád relevančný?

Ja tak a vám si hofuju,

protože do těch svojich různých pseudopořadů

zve Soukup.

A dokonce pozor, já jsem byla v jednom pořadu

s Francieškem ringo Čechem.

Ne.

To byla v emprese,

jako u Soukupa v týdnu,

a ještě jsem psal nejde nejchřesopisů.

A jak jsem mě Soukup nějak oblíbil,

tak chtěl, abych jednou vystoupila v pořadu.

Zato množela se to takhle si tady žijem.

Byly to takové různý,

jako bizarný, jako

věci, co se děju, jako v Čechách,

typu postavili zastávku prostě v opačně

a teď to jako nikdo neumí vyřešit.

Víš takový, to byla jako reportáž,

podredoval to jako Bořek Sazáček

a byly tam nějaký hosti,

byla tam Pavlina Volfová,

a byl užel taky Franciešek ringo Čech

a ještě někdo, a my jsme to jako nějak komentovali

tyto věci.

A ten ringo prostě sedil vedle mě.

Smerděl a hlavně mi furdo toho skákal.

Já jsem cokoliv říkala,

to takhle není slačnou.

A by toho mělo prostě takové ty seksistické poznámky.

A já jsem se na nějaký podíval

už takým tím úplně jako

schoř.

Přesně, ale vůbec to nepomáhalo.

Ne schořel.

No nic no, tak děkujeme za tento příspěve,

který jako

nominoval ho rozdo nědu kategorie

Malpera k týdne.

Já tady mám jednoho zase chlapka z Twitteru.

Mě u toho i lidi jako označovali.

Tady prostě nějaká citace

z případu souzeního

od souzeního znásilněního.

Z poškozenou se znali delší dobu.

K samotné souložit došlo bez použití většího náselí.

V inkriminovanou dobu se knihoval slušně,

pomáhalí se zvracením po požitém alkoholu

a předstikem i dokonce podložil záda bundou.

A la, gentlemen.

A no, na buvojně teda dostal dva půj roku na tvrdou

sníženou na podmínku, protože prej

jeho chování bylo jako,

že tam nebylo použitou větší násilí

a chovalo se slušně.

Citacej jako znásilně, ale dalí pozadek bundu

takže vlastně, že jo.

Takže znásilňovat, gentlemen.

A no, takže proč ho posledce

na tvrdou stační pomínka? No nic, šílený.

A nějaký týpek tady píše.

Václav ježdavit.

Moc nechápu, proč tedy šlo o znásilnění.

Použil násilí předtím, nebo potom, nebo hrozbu.

Spíš bych řekl, že se s ním budu brvolně opěla

pro, že seks nechtěla. Já bych chtěla jenom říct, tak je ním splašio.

Jako, že když během třeba toho seksu,

vám taholka řekne, že už nechce.

Je to prostě delevaň.

No a pak tam ještě pán Trousil další moudra,

že prostě to je vlastně celý tím,

že žena prostě pěje, že ženy nemaj pít alkohol,

že my vlastně máme učit ženy,

aby se neopějely do němoty, protože to je vlastně problém.

Pakat se nedíví, že nikdo znásilní.

Tak. A je to.

No vyřešeno.

Já nevím, že ještě někdo.

Ale já to nemám.

To je spíš taky už jo trošku úsměvnější.

Nebo úsměvnější, ale mě se to osobně dotýká,

protože jak my stále hledáme ten byt,

a stále nenacházíme.

Někdo zdílel na náš instagramový učit

nějaký inzerát na byt.

Viděla jsem.

Děkuju vám moc, že se takhle v tom,

jako angažujete, zatím stále hledáme.

Jsme v takový super situace,

že na to ani nemáme čas,

takže to je ideální smyslem,

ale nicméně, tohle jsem je to osobně trošku dotklo

na to notu.

Protože říká,

že něco má jen balák.

Ano.

Prostěm tě balák byl bývalý ředitel

lesní zprávy Plánek.

A oni ho odsoudili za něco.

A pak ho se malo milostil.

Přesně tak.

A teď ještě vyšlo na jevo. To jsem právě líbí,

že tepe se pomalo otvěná to stavidílko,

ale je to tam není rybníček,

tam je prostě přehradaplá hoven,

a myslím se, že ještě furty to takový namřed,

že tak toho vínkoť juká na to bráničku,

ale ty pořádní sročky teprve jako přijdou.

To je to sami, když si dáš prostě

třeba křidílka v KFC.

Přesně tak. Je to takový něco podobnýho,

jako že KFC čekohutná dva krát.

Večera ráno, to všichni víme.

Tak prostě, tady pan balák

se teď přišlo na to,

že si odhradu

pro najalvilu,

která má 21 místností.

Tak.

Taková prostě skromná

pro plebs.

Platí za to 6000 koron měsíčně.

Jelé.

A aby náhodou se necítil,

jak si jako stísněně,

a moh se ještě proskočit počerstvem z duchu,

tak k tomu může ještě využívat

5000 metru čtverečních okolních pozemků.

Ale samozřejmě to není za darmo,

která jako nejsou blbí.

Tak za teplatí 8-10 koron měsíčit.

Ne, ne.

Hele jo, myslím, že se znam z práve s tím,

takže je to tak,

takže on má vilu o 6 místnostech

a k tomu 5000 metru čtverečních

a platí za to,

která se to správně...

Přečekaj, vilu 21 místností, si řekla.

20 místností, co jsem řekla?

6 místností, kdo by to chtěl. 6 80 koron měsíčit.

Je to hrozně náročný byt,

jako morálně trošku zrovnaný.

Kdyby zprosti zna to srela, byla si zmrt, tak paději se třákaj i voritik,

bohozený ve vrsáče, od rána do noci prostě.

Ty vole, to je strašně fuj.

Fuj i voritik je taky za mě takový ten týpek,

jak máte sleny v koutkách.

Jo, to jo, to jo.

A pevně připada jako takový,

jak kdyby se vzala Richarda Millera,

až jeho trochu na foukla.

Jo, ale Richard Miller měl myslím taký období,

kdybyl takový trošku poknedlíkách.

A myslím, že to bylo schlastavno.

No nicméně, Daritik nemá rozhodně ani Richardovou hlás,

a nic, takže má jen prostě ty vrsáče,

a takový ty vhnusný, jako jo.

Takový ty kýčo je ty, no?

Je to pravda.

Takový ty, co bych koupil v obchodě vrsáč

prostě vlounech na hlavní trídi.

Je to tak.

A tu mám vlouny ráda,

jako teď to nemyslím oba čpatně.

No hele, ale ještě by jsme teda,

když jsme v tatojí kategori,

který byl kandyý, o malý pak takový tatojí

na ta ne� titre,

ako uvidět velmi šeková doseková se,

poplastně u sebre afeł,

první, jak jse.

svatebníšat, tak měchodem, Aneta vygnerová, potom zdělala teda fotky ze svat běk a s tím,

že to nebylo teda vůbec jako unáhléné a tak.

A přímo vyprájí se na soběho dělá, jaký br si bývý hadry, cohlet jako našla.

I to nebylo unáhléné, kdy to mělo domluvené asi dva dny?

No děžíš, no tak zase takhle, jako v kontekstu, jako koločkové familie, asi to byly velký čkrav.

Hlavně, že prej už ty lidi jako dostávali pozvánky na svat bůstu u Derysovu,

jako už se o tom, jako mě se těma hrce vám mluvilo, že nějaký od 27. květnám a být jako svat bůstu u Derysovu,

že ten kolečko si jí prostě chtěl vzít a že ho prej jako štvalo, jak se o ní píše.

Tak neby by se tímleto úplně jako vylepšil teda.

Jela, já se myslím, že není všem v dném konec.

Jako nevidí. A prej vonce s ní jako schází fort.

Já to miluju prostě. A ešte taky jsem četla spekulaci o tom, že ta Aneta je těhotná a proto se to jako stalo takhle rychle.

Protože pak ji nafotíli v kafe, kafe přes sklo, což je vrci strašný.

Jak ukazuje nějaký asi svojí sej grze fotky z tých svat by a dávala si u toho jenom kafe a nedávala si drink a hoda.

Tak to to zřebuji, oči to byl de kafe ještě, že jo.

No a teď se ještě vám buhuji, jestli to dítě je kolečkovo.

No počkej, tam je ešte někdo čtvrtý.

No tak já nevím, tak co dělala Aneta, že kolečko byl s Denysou, to jenom jako dělala.

Hele, tady jsem, tady jsem, hůů, Petře, hůů, ještě jsem tady, já. Tak nídila to dítě, ne? Asi společný.

Co by měla dělat jako správná žena, stala uplotné a věla dítě a čekala, až se Petr vrátí.

Přesně tak, tradyční hodnoty. Přesně a tradyční rodiny, hlavně, a podporujeme.

Ale co se mi teda na to líbilo, na to, konec to ještě líbilo, že to má tak by zarný rozmiary,

že prostě někoho napadlo, že bude výborný nápad se na tuto kauso zeptat s Denika Godly,

což je prostě hrát z mostu, já ho teda milu, já je milu ten seriál.

A jako takhle, tam je asi ta paralela, že teda kolečko napsal most a ten s Denik tam hráli,

o jinak jako nevím prostě proč, a ten je takový prostě jako žuvělný, víš, co ne.

Tak prostě, tady vám přišel teda i ze receptem, jak se udržet domácí pohodu a to teda odcituju,

protože to mi posíel můj Pavel jako, že prostě mě tě podívej tady velký zvrat.

Tak radí teda kolečkovi, co dělá ono, svojí manželce by měl pořád říkat ano a pořád by jí měl chválit.

Jako ano, jako aničko?

Ne, ano, jako sohlasím.

Pořád by jí měl chválit a tí taky kupuje dárečky a pořád jí dává na jevo, že jí má rád,

pak to bude klapat, prozraděl ZDG Godly, jak si ideálně předcházec svou partnerku.

Takže děkujeme, já jsem to ráhne posíel Pavelově tenhle screenčil,

že ver is my dáreček, to nestará kitičku, takže jako děkuju.

Ale já fakt neměl, jako prostě jako, rozumí, Honza Vojtko, hů, Pavel Ratay, hů.

To nezajímá, prostě chcete prostě nějaký vztahový koučen k terapii prostě pár hů.

ZDG Godly, vás člověk.

ZDG Godly v nějakým vlastinuval v nějakých rozhovorech, jak se tam všichni jako se ho ptájí na to,

jak bym byl někde ve vězení, že to má úplně v píči prostě jako,

o, tohle jsem krát prostě, tohle jsem byl ve vězení, o, tohle jsem pak hral někde,

a víš, že to je pohodička, ale tohle je fakt výborný,

já bych asi chtěla nějakou vstahovu poradnu s Deňka Godly.

Možná by chtěla, aby Petr Kolečko napsal seriál,

obstazí, kde by hral s Deňa Godla, a Denysa Nesvačilová,

a Honzík přeočil z mánesky.

Ale a na tu bych taky jít tam dole nějaký.

Říkla busu ještě, až přijde z Hortera, a herec Petr Beránek ještě, aby tam byl.

Ješišno, tak jasně, ako by hrali.

Co by byla hrála Carlos, a Carlos hral Lelu.

Ty voda san.

Akoráto to by se v podstatě nemusili,

i by se namalvala fousy, vodní, jak mají ty držky, takové dvuba.

Ale ty poče mnou každý můbře.

No, no, no, no, no.

Když jsou byli v Tanečiních na Gimplu,

tak jak se jeden naš spolužák prostě strašně vofrňoval

na ty jednou Tanečnici, že s ní nemůže být vržemál jedno okupink a druhý cink.

A do dneška se pamatují, protože je to tam milo, jo, tohle to.

Hele, ale my jsme taky ho měli zastupce ředit, ale na základce.

Jako, že fakt, jako se koukájí nám, ale vůbec nájna tebe, když jste ho můžu.

Te, ale nejhorší, já mám jako jednoho známího, které jako jedním okém,

nebo takhle, proč se každému okém koukají nám.

A teď nikdy nevíš, do kterého okády se umáš koukat lidi, co máte každý voko jenom kapsáme, kdo kterého okády, teď nějaký znamení, markní, nebo...

No, ale tak ten aspoň měl prostě to jedno voko jako, já nevím, ale tady ten pam popelka, myslím, že se menoval.

Tak ten věděl, jako tě třeba spracal na chodbě, že tam, nevím, že nemáš přesně.

A ty se nevěděl, že to říká, to byl.

A teď se jako, teď se jako otáčí, a on, no tak koukají se na mě, když se nevou mnou. Na toj se ti řekne. A teď se ti řeká, ale kouká, ale můj, já jsem, a teď ještě říkám, jako se mnou, ale mně, když se mě prdel.

No, tak, jako, já se nechce, jako, smátle jen svou, každý vokojina, jenom je to prostě stršně, jako, matoucí.

Já Martin trpí takovou uchilkou, ten má pocit, že každý člík má každý vokojinem, je prostě, na cokoliv se kukáme v televizi, nějakým serialu filmu tej jedno, tak prostě, on to skou má hrozně zký, po něj se tam má taky ty vočí úplně křivě, ale všichni mají podle něj vočí křivě.

To je po nějakou, já mám vočí křivě.

No, tak to by to říká, ford, že ti vždy jedno, ne?

Jo, protože já, když se zadívám jako do blba, tak mi takhle jedno voko újede priječ prostě, fakt jako můdi stále, prostě někam do hlavy, do vnitř, koukám prostě do svýho vnitřního já, přespoňujeme o takto něco.

Ještě tady mám jednu věc úplně výbornou ke kolečkovi a spol.

To vidím.

Nějaká slečna mi to psal, paní barevna, teď někdo psal na internetech o kolečkovi a jeho žená, když ho mají ve střídame píči.

To je hezká tečka.

Hele, jako pardón, ale nic lepšího tady neby myslíme.

To je pravda.

No.

To je krásný.

No.

Tak.

Hele, já tady mám takový voznačených zprávy, je vidíš, no tak to je takový vážnější témat, tak to se necháme,

jestli takový vážnější jamky, to si necháme napotom, ale mě to hleda padlo.

Teda takhle, mám pro vás styling tip, protože to máte rádi, opět jsem na to přišel atyktoků.

No jste pořád stejný kabát.

Prosím, no tak to, to dělám, samozřejmě i stejný kabut, jako na inauguraci, to už to budou si do smrti.

Dneska je tady nemám, no, znamu sádat prát, už byly úplně nechutný.

Sdíkem, že něco chybí pořád.

Prosím vás, tyto schválně, tyto, nebudeš vidět, tyto nosíš roláky vidíš, často, máš ráda roláky.

Věděla jsi, že tam věc nahoře, ten rolák, jakoby, se má nosit jako do vnitř?

Hele nevěděla, ale teď jsem nedávno, vlastně jsem si ho dala do vnitř, protože jsem si ho užpěnila v odmikapu,

jako jsem bána mluvaná a natáhla jsem si ho, tak jsem ho dala do vnitř a řekal, jsem si dvou, to vypadá mnohem líp.

A takhle se má rolák nosit, to těži, přestav si to.

Takže prvě se nás, kdo nosí te roláky, to musíte mít jako, nejako do vnitř jako celý žovrta, máte ten tu rolákovou část na toho krku.

Stojáček.

Ale zase řekl, moc velmi sofistikováníku, tak zarólova, zarólova, zarólova, zarólova, zarólova, zarólova, zarólova.

Wow.

Tak, tak prvě si do vnitř, prvě si nás, jak je to fopa a navíc si to, jakoby vlastně tady tu část toho krku hnusníte,

jak se to tam krčí a takhle to vypadá mnohem jako sofistikovaní.

A to nenosíš roláky, no?

Nemosím, já v tom vypadam je grámbo.

Tak, jak jsme se po tom bavili, prostě některý věc je přesně a můž mít volány na rámenu a vypadá to dobře a zase nemůž mít rolák,

protože v tom vypadáme krabice, můžeš mít rolák, protože v tom vypadáš dobře a bych to ne.

A nemůž mít zase volány, no, protože vypadáme jak ta selka prostě hodí.

No, tak, no nic.

Tak to byl stylingový typ, protože vy to máte rádi, když já něco zjistím na TikToku, pak vám to zdílim.

A pakom ještě jednou, jo, a to je příběh, který se opravdu stál a využila jsem radu z TikToku a velmi se mi to vyplatil.

To bylo přesně takový to, je, to je dobrá rada, potřeboval bych situaci, které to využil.

Boom, vesmír, prostě mý nadělil asi tak o den pozdí.

Na TikToku jsem se jako dozvědělá, že když je natopě někdo násrandý a agresivní.

Tak ty, jakoby nemáš být to samý, abys mu nedopřeálá takový ten dopaminový hit,

protože vám vlastně to dělá jenom proto, aby vám uzpokojil ten svůj vstek a to násrandí, že on jako chce ten vodras prostě,

že ty budeš taky násrandá, se se pořádně ty velé vynadáte a prostě s to.

No, tak jsem si říkala, hm, takže jakože někdo na mě bude násrandý a agresivní a já budu úplně v klidu, zrovíme jste.

Druhý den, jsem jela autem kousek v odbaráku, jsem se prostě zastavila v videině zásoukovny.

A tam je to tak výdebilný, že tam nebejvá nikdy místo na zaparkování, tak jsem to auto nechala jako by před jiným a zaparkovaným autem.

A s tím, že prostě jdu tam ty vole na dvě minuty, že jo, kdyby náhodou prostě, což je skonulala procentní šance,

zrovna někdo z těch aut, před kterým má se to jim chtěl vět, tak prostě počká tu minutu.

No samozřejmě, že někdo chtěl vět, protože vlastně to je stuprocentní šance, že se to stane.

Jsem za dvě minuty vyšla a stál tam prostě chlápek u auta, já jsem přicházela, a ho na mě, to je vaše sračka, tohle to, a já říkám, myslí to to auto?

Ano, a přes tějupem v duchu, a je to tady, je to tady, a panu pen a startovat i říká, to si jako děláte, prdil tady prostě takhle bude jde státe,

vznáte pravidla, že říkám, já se omlovám, já jsem tady byla asi na dvě minuty, nebylo kde zaparkovat, já nedká odjedu.

A to je jako všechno, říkám, no a co vám dělat víc, jako tak to si děláte, tohle je mě brna, a tohle říkám, tak na mě jako ne musíte být zprostej.

A on úplně výšek prostě potřeboval, říká, ty seš, ale je strašná píča.

A já na sklej rano, a bylo tohle je úplně boží, jako že fakt jsem si pak se do toho auta, a mě jsem tak skvělý pocit,

no jem lepší, že říkám, protože ty čuráku zvadle, já tak, jak by to normálně udělala.

A fauzie se z to řekla, byť.

No ale jako ne, vlastně jsem neměl jako vstek, já jsem z toho fakt měl jako radoz, jak jsem si ho podala, jak jsem byl úplně v klídečku,

a on tam byl ten ústek a nejprostě čurák, a já jsem byl jako, tak fakt dobrý hele, to je jako, kdyby ste někdy pořádali si tak jako zachovat důstojnost,

a trošku si jako už je třetnervě, tak tohle je podle mě docela dobrý spůsob.

Teď se trošku říkáš, jakovohle to a meditelně testovali.

Tak až mě zas někdy podkáte u kongresáku, protože mám, já znovu čas potácin, masná versiou tyla.

To je tvoje sračka?

To je tvoje sračka.

Tak jak to asi probíhá na vysoký škole ekonomický, když tam řádně Lordoven, to je tvoje sračka.

Bohvič, je to sračka.

Takže to byly typistik toku, už podstatě taková stává rubryka.

To je pravda.

Znároveň, tady mám, já toho dneska hrozně na srdci, já jsem hrozně nás včera přesazným biznisplánem.

Ježiš.

Ale podle mě to hrozně dobrý, a někdo to udělá, a já pak budu litovat.

Jsou byly v Picere, v De Antonio, a prostě pak tam na konci, když jsme to dojedli,

tak mrtně říká, dáš si nějaký zákusek, a říkám, ne, nedám, jako nechci sladký.

A úplně se říká, proč do prdela neexistujou slaný zákusky?

Tak síry většinou děluje.

No ale to prostě výště jako, že by to bylo v těch desertech, nebo zákuských, jako kdo se představí třeba bůček, nebo nějaký chlebíček, prostě nebo něco, že by to byla vystálný nabící, nebo tyra mesu, prostě pohár, pana kota, prostě chlebíček, já nevím nějaký, prostě sírč, psíky, něco.

Ale to prostě nikde nemají takhle, já bych chtěla slaný zákusky, nebo třeba rolky nějaké, takové ty síroví, nebo tak.

Aha, teřeba dobrý, ne, protože nekaždý chce sladký, prostě, nebo každý chce sladký?

Já nevím čoveče, ale jako taky už jsem viděla lidi a byli jsme to my, co si jako desert dele hranouky.

Tak jsme to lidi a byli jsme to my.

Ano, na vidíš to takého, tak já přiště se nebudu omezovat na nabídku desertu a prostě si dáme jako desert pici, ale je to vyřešení.

No jasně, a nebo před krmík další, že?

Teďže nemám žádný biznes.

Nemá, že už zase ne.

Hele, já jsem, já mám za sebou obrovskou životní zkušenost.

Jako ano, i v měch 5 a 30 letech nějaký věc si prostě dělám po prví.

Byla jsem na fotbole.

Jdem se, jak můžete, třeba kadíli nějak, nejde býdem.

Jsem chronně, myslíš.

Ne, tam ještě nejsme počát.

Ale hele, fotbole, jo, byl to zápas 100 letí, byl to tým klí versus mlájku jedy.

Klí?

Klí.

To není skradkrát.

Ne, já jsem se taky vyslá.

A co tam zaverá ty klí? Tak se na mě Pavel podíval, jakokolik by zbylo Moskvou jich buněk.

Řekám, to bude mře.

Ros, já vím, že Ros, ale čeho je to skradkách.

Rosátor, Rostrofor.

No, to bude ošpatný.

A není třeba klí, skradká, jako klitoris?

Ne, by to stvěrdný, můžu řádnout.

Klitoris? Tak fotbolystí nejsou moc chytrý, že?

To je pravda.

To na takhle, ne všichni.

Zauří.

No, ale tak jako, byl to jako velmi intenzivní zážitek.

Já jsem se všimela z tého storíčka, kde někdo řeval goal, a ty někdo dál goal.

Jo, a naší jo byla si velmi intenzivně zainteresovaná.

To bylo ještě lepší, protože Pavel, jak se potřebuval jako připravit,

tak mě nechal u jeho mamky.

Jak se připravoval?

Voně, já nevím, oste se jak společně převlíkaj.

Já to můžná neživ.

Jsi společně převlíkaj, tak.

Já nevím.

Já fakt nevím, co tam děláji.

Tak klucit, teď všichni vrste si nadávete rendsle.

A nebo se nějak hypují?

Já fakt nevím, co tam děláji.

Uv, uv, uv, uv, uv, uv, uv, uv.

Můžná, já nevím.

Ale hele, to je ještě prdilo, že ta...

Vy dělá si okresní přepor?

Ne, ešte ne.

A tam ty scenky z ty šatnesou, jako třeba větchý je, tam upe je řešpane, a mily.

Samozřejmě jsem slibla Pavelovi, že se to jako doma dáme, ale tam je na tom dobře všechno. Třeba skladba toho týmu byla, jako že Pavelo tam byl skoro nejmlačí.

Bě, já do dnešem pěci, nejako skladba, jako skladba.

Ne, ne, ne.

A nejsterší můj, prosím, tě fotbalist, to bylo asi 65, ale teda, jak běhal, to já bych to naběhala.

Ale to je jako zajímavý prostě.

No a teďka, já si tam...

Tonda paninka zmlajku je.

No ale takové už jako hodně jako...

Taková už jako přepečená paninka.

No, taková už bobyčka trochu.

No a byla jsem tam teda stoupou Pavelovou mamkou, že jo, která teda se něco najezděla na ty fotbali s Pavlíkem.

Takže ona třeba i více offside, což nám jako hrozně zapusou, nebo že jo.

No nic mě, ten den byl fakt skvělej, protože byla úplně největší zemast sedého tyhle, nefoukal ten skurvený výtr, byla jsem zmerzlá.

Ale já říkám, tak víš co, v první půlce ještě Pavelovi nedastoupil, tak to pro mě bylo samozřejmě jako traktivní.

Tak říkám, říkám a říkám, říkám, říkám, říkám a říkám, říkám, říkám, říkám, říkám, říkám, říkám, říkám, říkám, říkám, říkám.

Jak nebylo traktivní děláli kly a mléko jedy promiň.

Tak říkám, já nám zkočním pro jaký petí, říkám, nedáme se k rok a Pavelovi maminka říkám, já bych si dala griotku.

Tak mi úplně připoměla fenomén jako teplí gryotky, to jsem neměla prostě 150 tisíc let.

Tak jsem přinesla jako gryotky, že jo, tak už to bylo jako lepší koukání,

pak jsme se dali vši jednoho, to bylo ještě lepší jako koukání, samozřejmě.

No nicméně, teraz jsem to vydržila a samozřejmě se mě dávalo taky do tazy typu,

jaký dlouhá tej jedna půlka, jsou to vůbec půlky, nejsou to třeba třeba třetiny.

Na podbalu je dobrý, takže tam ten čas běží fort, že tam není jako pauza,

že i když oni nehrájou, tak ten čas běží, na hokej to stopujou, že.

No ale pak se tak nastavuje, ne, nastavuje.

No ale třeba po pár minut, ale na tom hokej prostě každý vole jako přesně zakázanej u volnění,

stopne prostě budík a hraje se to.

Takhle, ty říkáš, že ty hodiny běží, já jsem neměla ten pocit, jako samozřejmě.

Ale zaspotě, přitem po alkoholu člověku, ten čas běží rychlé.

No jen, že byla hrozná zima, takže ona tak gryotka jako tifak jenom zahrálá a nasklého.

No ale to, o čem ty mluvící jsou dál na stodičky, jak to bylo přesně volno, že já jsem se celou dubu,

to druhou půlku jsou středila. Ať mám toho pa vlastpo někdo natočeného.

A teď jako všechně říkala, ne, nejlepší z něk, že on dá učitě go.

No, mám teda z nějakého důvodu do toho míče nekopé nohou, ale hlavou.

Jako po každý, když měl míček, kdo někdo nekopal prostě hlavou, nebo kopal, můžeš hlavou kopat.

Přešně odrážil.

Dává hovičky. Hlavičky. No a teda tak jsem to tam jako prostě natáčila, ale oni vypadávě všichni stejně žiju prostě no tak a tak

on to nějak toho hlavou odrazil a byl to v bráně, což to je radolší věc.

Já jako nikdy nepoznám, jestli to skutečně goal, nebo nebo ne, protože jak se to dotknete týstí,

jak mám po co, že to je goal, a prostě není to služitější.

A právě, že Pavel mámka tam vždyval, jako jo, a teď jsem teraz by střela řekám,

tak se si něco děje, tak říkám, jsme dali goal a ona no no a řekám, a to byl Pavlík a ona jo jo a já, no tak hudá, víš,

já jsem fakt jako velkou radost, Pavelyku neměl, protože všechno důvodca hodně prohrávaly,

pak dostal žlutou kartu, tak jsem se obtala, za co dostal o tu žlutou kartu.

Neadával rozhočí, no?

Ne, spolou hráči.

A co byl říkal?

No, prej, oni se nějak potkali hlavičkama právě a ten druhý na něj něco něco žival,

tak mu Pavlík řekl, ať jde hrátku želky, což se mi velmi líbilo, jako devastating burn.

A za tohle se dává žlutá kartu?

Tak mu řekl, že je čúrák ešte draž, ale jako běž hrátku želky, to mi přijde jako devastating burn.

Děkujem, no, takže ale prohráli asi 5-2 tuším, ale jsem, že se mi to líbilo,

Pavlík byl nejlepší hrák, já jsem.

Takže tím, když to je zvyhrál?

Když to je zvyhrál, no, tak to je něco.

Hele, teď jako o tom fordba dlouhu neuvidím, což nemrzí samozřejmě. Ale potom už ho zase uvidím.

A si samozřejmě velmi zvaná, aby se se přijela podívat, taky.

No tak já samozřejmě, až mi budeme bydlet na vesnici, tak se na to těším, že budu chodit prostě

v osobitách na okresný přebor, protože naše vesnici hraje okresný přebor,

a je první ve skupinu, byla, že jsem se na posled koukala.

A jednoho jsme tam už na zápase byli, a je to přesně to, co jsem se přestalo.

Pivíčko pěkně, stojíš prostě, máš to upřinlívo, ten půpek, až veš prostě na ty lidi, který hraje u ten fotbal,

že bys to hrála úplně jinak, kdyby tam byla.

A to děláš takhle?

Ty čuráko, to jste ho neviděl, vám ho náhráj.

A takhle, to můžu vykříklat úplně náhodně, a to nějak víš, co je jedno, to se stratí tam ty strýcové,

k tom stojí, to děláš furt, a ono se nepozná, jestli to jako tomu rozumíš, nebo ne.

No, já právě se potřeba se naučit nějakého hlašky, nebo vracečky, abych se to víc užila, ale je mi to furt takhle jinantní,

protože tam vedle mě přesnestala nějaká paní, která se zadychala jenom z toho jako křičela,

až byla na ně, že běhají pomalu, tak mi to přijde takový, a hlavně jsem si jí smála, vám to pak viděla,

takže si jí smějí.

No, tak musíš křičit jako Čárovej, což nevidíš?

Jako, že tam je Čárovej rozhočí, tak jako, že neviděl nějaký, kdož se mi če mimo, nebo prostě pen outu. Aho, ty se na tom byla už hodně krát. No tak ty vole, to je prostě úplně takový folklad,

mě se to hrozně líbí, a jsem straž, a když jsem zjistila, že na naši vesnici, kde jsme si koupili barák, se hraje okresní přebor,

tak to u mě stoupilo prostě v 200% na jednou, co jí to, co jako si chystáme dělat. No, jak myslíš? No.

Ale já jsem jako díky, Pavelovi se svolila, že se podíváme na té tlasou, neviděla tohoště. Vim potom, že to je, a vim vůčem to je, no, neviděla.

My jsme na kukle na první dvě sereň, jak mezi Vánoce máte. A to jsme říkali, že to je hrozně dobrý, je to hrozně dobrý.

Teď jsme právě rozkoukali třetí, a to je to těži strašně pěkný, tam hré toho trenera, ten týpek, co hrál v Milerovi na tripu.

A je to takové výhla. Jako tomu fotbu je vprost jubes, nemusíš rozumět. A samozřejmě, že tam jsou všechny také ty kliše, co jsem přesně říkala, všechny Pavelovi říkám, tak poději se, jak nemusitěch fotbulistů se dělat prdele,

jsou všechny, to je debilní prostě. Ale ne, všechny, ne, všechny, ne. Ale je to také hrozně filgut film, jako hrozně dobrý.

Takže to doporočuju. Jako, když byla to potřebať se u něčeho, jako uklidnit a nemýt depresy, tak tohle je moc zeský.

Já jsem si teď kon, díky asi za sityktoku, tady napsala takový tém, který mě pak hrozně pobavilo, když se nad tím přemýšlala víc.

Takový tém, jakože, věci, co jsme řešili, když nám bylo prostě nějakých 13-14, tak myslím, co dělali celebrity v té době.

Jakože úplně nejhorší správa celého našeho života všech dob, vůbec, bylo, že Brad Pitt a Jennifer Aniston se rozvádili. Jako to bylo nejhorší, nejhorší.

A potom jsme si měli řešit druhá nej... nebo taková druhá nejpropíranější kauza, bylo, když si Britney Spears ohonila hlavu.

Jo, jo.

No, a teď jsem si říkala, jaký jsou další prostě. Ale že jako viem, že Brad and Jen to bylo nekonečný,

a vlastně do dneška, že jo píšou v tom, jak přáseksově někdy vrátí po 20 letech, ty vole, na druhou stranu Ben Affleck s Jillou to udělali,

takže jako nadějní, neuchasíná, ale... ale jspoň já jsem si na to, jak byl jako tým Jen a tým Angelina a bylo to jako hrozně vyhrocený.

A přitom, když jsem si to jako představila, to musel být hrozný pro ní, jako to musel být úplný paklo.

Že oni prostě vopustí, a pak jako furt ten vidí, jaké někde s tu Angelinou a všichni to řešuje, že ona je chudinka vopuštěná, prostě oni odkopnou blá blá blá blá.

Jako... a ještě si jich furt všichni ptáji, kdy bude mít děti, nebo jak to s ním bude, ty vole. Fui.

Víš, co byla kouza eště, když se rozešel, že jsem ten Bralyx Britny a vom pak naspíval Kranje River a vana tam byla ta hrečka,

která jakože hrála Britny a to bylo takto... to bylo přesně jako žestej vol, tak ten jí to jako natřele.

No, no. Ale ty vole, jak si Britny oholila tu hlavu, já si pamatuju ty fotky, jak ona mě vruce nějaký ten deštník

a jak prostě na ty novinář a ty vole, to bylo hrozně drsný celý.

Nebo ten život jako hezčí.

Ne, to bylo krásný, když si Britny oholila hlavu a přemýšle, mě jo, a pak ještě jak měl toho frájera a jich s ním jen ty děti a byl nějaký tanečník, ne?

To bylo toho nevím.

A pak se rozešla a ona si vzala nějakého toho týbka a byla s tím, kde na jen asi 24 hodin.

To byla nějaký kámož s děctví.

Jo, jo, jo, a někde asi v Lazvega si vzali a...

Kde jinde?

Ty vole, prostě, sakra a to jsem si kupovala čas opis spáj.

Kde prostě na totulce nebyl skoro nikdy nikdo jiný, než si Monak Reynva a Dara Dolin.

A sakvan samozřejmě.

A a saky, že jo, který to nějak táhnu zluby má na strídačku, to už nevím přes nějak to tam fungovalo.

To bylo taky ve strída výpip.

Ano, ano.

No a to bylo nějak, že on je jako chodil s jednou a i s druhou a oni si to pak nějak řekli a na to kon to se jako chluky z kamarádi.

Tak třeba se to stane i Anetí a Denise.

To bylo jiná, jak oni právě, že byli kámožky a to na tom bylo to nedivnější, že oni byli nejlepší kamarádky.

Ale saky, která vůbho způd dářovával, protože tohle dělám s těmi šolama, vůbě dvě. A to mi na tom si nedivnější, že se to jako ne řekli, s kim teda zrovna chápeš.

A fakt to bylo takhle.

Myslím, že jo.

A co dělala tý doby tka zelenková?

No, abych věděl, možná, co dělá.

Mě už nechodí do tazy na to, co dělala tka zelenková, bo tý doby, co jsme to řekli, tak je docela rádiový klint.

To je hezký.

Tak i nám všichni posíláte, jak je úplně hrozná náhoda, že když tu začnete sledovat chomílenice, že vám tam výždětky zelenková Karol Havlíček a kdo bylo ten poslední?

Patrick Nacher.

Ano, Patrick Nacher. No tak to není úplně náhoda, protože my jsme teda se dovolili taky zasledovat, aby nám nic neuniklo.

Ale děkujeme, že se toho všimáte.

Mimochodem máme Instagram, jsme těm chtěli říct.

Náhodu někdo nevěděl, tak jsme se teda korečně odhodlali po několika mnoha, prostě z žádostech založici Instagramoví učet, můžete tam mohli psát, jak jsme skvělí.

Já mám pro tebe taky témíčko.

A je, je.

Já mám takový pak jednovážný, ale to nevím, že si tady dan to máme dostat, tak času, povídí.

Hlavně máme žádný alkohol, tež kuda.

Takhle, tohle není tak vážný.

A není doložitý výsledek, ale jak se k němu doberem jau.

Já bym to říkala, moje karezřince, když jsem u ní byla.

Dobře.

Přestav si takovýto klasický me míčko, jak máš čtyři pilouky a můžeš se vybrat jenom jednu.

A teď, co by se s vybrala?

Být do konce života bezkocoviny.

Nebo ovládnout čas, není specifikováno jak.

Nebo číst myšlenky a nebo bejt nevěditelná.

Vládnout čas.

Takhle, jako rychle?

Jo.

Já jsem se to vybrala taky, protože bejt bezkocoviny je velmi nebezpečný,

protože by se mě byla na chce náhroudá dvoce čtyřesedů.

Aha, mě to znam, prostě to jako to nějak přeží vždycky.

Číst myšlenky, to nechce.

To nechceš, to nechceš.

Rozhodně nechceš.

Bejt nevěditelná, to je podle mě úplně ten samý šuplík,

jako nechceš vědět, co ty lidí jako říkají, když ten mišel.

No a jako já nepotřebujem úplně šmírovat lidi,

nebo to je mě úplně vládnout čas, plís.

Tak by podle mě se z tebe stalo jako strašný člověk,

protože by se neměla jako v bližaný konsekvence těch svojich jakočinů.

Já bych se asi jenom třeba chtěla voupčas vrátit do nějakého momentu,

kde mi bylo dobře, jenom na to chvíli,

jenom na to omezenou dobů si to jako znova prožít,

nebo si na to jenom kouknout, jak to bylo hezký.

A pak by se jel se vrátila zpátky,

jenom takhle bych to asi používala.

Byste požako dovolenou.

Jo, že voupčas prostě mám takovou jako melancholickou,

že je to, kdy to bylo dobrý a úplně jste snažím

si vybavit každý moment toho, kdy to bylo dobrý

a už se se jako nepematuju.

A kdybych se do toho takhle mohla vrátit,

nebo to vás plní kouknout jako v televizi,

tak bych byla ráda, to by si můj líbilo.

A nebo, kdy by šlo třeba po prví zažít nějaký pocit,

jako třeba znovu se přišli z hrého potráz, že by se to úplně zapoměl.

Nebo po prví ochotné kaštane, nebo grovanku kuřice.

Vážně tě napadí tyhle věc?

Já nevím, prosím, já to nájsím plný zítlán.

To je, mohla jsem říct první seks,

ale kdo by to prosím vás chtěl.

Hele, já to měl doce.

Já to jako, že to bylo takový až úplně úplně klíšer.

Tak, povídaj.

To bylo z mým prvním chlapcem.

Kolik ti bylo ty čouro?

16.

A za tě nevyšlo.

Bylo mi 16 a už se spolu byly v té doby trá tři štvrtě roku,

nebo je to z takovýho, že to bylo takový, jako výž,

naplánovaný, jako to a jeli jsme na Silvestran,

na chatu, na pár dní.

No a tam jako, a to bylo být prostě.

A byli jste na tom jako domovený?

Jo, jsme jako by tak nějak více méně.

A bylo tam taky počkej.

Takže bylo to fakt takový to klíše,

jako že o měl přepravený kondomi třeba.

Jo.

Jo.

Ty vole.

Počkej, Anna sozovala si ty, nebo von?

Von.

Dobře.

Ty vole, to už je prostě 20 let, skoro do píče.

Počkej, teď jsem na to přesně myslala,

že to je přesně před 20 lety, si měla první seks.

No, ty seš prostě díl na trhu než nejseš.

To je prostě strašný.

To je strašný vážení přáteli.

Odporné.

No a teda už nejsme na trhu samozřejmě.

Nejsme vůbec.

Pozor, všichni se asi uklidněte hold your horses.

Nejsme na trhu.

Jo, měli jsme to takto, a protože jo,

my jsme to bývali, by jsme to udělali dřív,

ale já jsem dostal mononu klozu a vlastem v nějakou cnici.

A nemohla jsem začít brát tu antykoncepci,

tak jak jsme si povodně na plánovala kvůle,

jako já terním testům.

Ty, že to museli trošku vlastně,

pak teda to bylo jako s práškma,

tedy to bylo i jin, že brát prášky prostě,

protože všechny holky, co jsme brali prášky,

jsme to dosť jako dávili na jevo,

bylo vidět, hej, já prcám, koukajte všichni prostě, tak budíka na osmou,

vyloupneme prostě prášek z platíčka.

Děkují, za pozornost, jdeme dál.

Ale přesně každý se dnesky dělal budíka na nějaký čas,

kdy budeš rozhodně někde, a by to teda všichni vidět.

Ale vždycky, já mám se...

Ale vždycky, já mám se...

Strašně ostentativně vytáhla se peněřek.

No jo, budík mi zvoní, musím si dát prášek.

A ty vytáneš to platíčka.

Ježišnout, a pak jsem, že jo ve dvacetí, kolika to vysadila,

kdy koložka mi vynedala, tak jsem jí změnila,

a pak jsem zjistila, že mám lajdenskou mutaci a prášky brát.

Nesmím, takže te příběh, který se opravdu stal.

Bíbor.

Bacha holky na to, kdybyste bude v koncepci,

nikdy se se ne nechali dělat genetické testy,

tak se nechce udělat, protože možná máte sklon k...

To byl...

Ne, to byl količek.

Trambozne.

A možná vám hrozí nějaká mrtvice,

protože to se děje, že jo, a to je strašný, tak.

Děkajme za medicínske okénko.

No, a ještě baví jedno medicínske okénko.

To je velmi smutné, protože jsem na tom Dylanu Morenovi

vlastně byla po prví, když tady byl v roce 2013

a byla jsem na ně z Ludskou Bytalovou

a my jsme se tehdy znájnou s internetu

a prostě jsme spouvěradzli na Dylanu Morenovi.

No a Ludská Bytalova zemřela a teď abych nekecelá

pro roce 2015-2016

na rakonu děložního čípku.

Prostě odkládala prohlídky

a pak už ji jako fakt nebylo dobře,

tak teda jako kšla a bylo prostě pozdě.

A ona vlastně ti, já nevím, půl roku předtím,

než zemřela tak rozjela takovou osvětovou kampáň

v měsí ceraka a nutila prostě všechny,

aby jako šli na preventivní prohlídku.

Bohužel teda a ona už prostě už byl pozdě,

ale nějá vždycky si není spomenu a u toho,

když jsem teď byla na tom Dylanově,

tak jsem není myslel celou dobů.

A psalo mi hodně lidí,

protože jsem to zdělala na Instagram.

Že bude jako sýpama, to je on nebo není různě,

pobčas myslí, nebo třeba díky ní šli na tu preventivku

a že jim to třeba fak jako zachránilo život v podstatě.

Takže holky běžte ty vole, neserte mě.

Tak.

Tak.

Taky se nenechávě to odbít, že o tom jsme se teď taky psalo.

Jo, to mě přišlo správa hrozná,

přesně, že psala jedna, sledující, že její manžel,

že ho bylo li záda hrozně a furt jako doktorin.

No, prostě máte to odpáte,

že nevysetřili ho a vana, že se s ním jako hádila,

i se nenechá odbeji, že prostě by se měl

nechat přeřadně vyšetřit nějaký dengen.

No, ještě když jsou dělá dengen,

tak prostě produkcer už byl pozdě a zemřel se

za párte jednu jako prostě nádor.

Čus.

Na stejnou zkušenost měla jedna naše kámoška,

která nám to psala.

Já si dopama to,

já jsem to s ní tehdy prožívala,

protože jsme byli obje na fajnu.

A tam to bylo zase ze jim tatinkem.

Uplně stejně prostě jako doktor,

které to asi pocenil evidentně

a pak prostě za půl roku byl konec.

Prostě, když se necejtíte dobře

a prostě máte v divnej pocit,

dejte na to,

jako tohle vždycky podle mě správený,

ta intujice prostě to umí jako poznat.

Já jsem jsem, že vždycky vtipně,

že se s měm těm chlapům

jak hrozně přeceňují rýmečky

a jak jsou strašně jako chudáce.

Což je pravda, si se.

Ale kdy se tak něco děje,

tak na těmi mávou ruků.

Jo, jo, jo.

To bylo takhle přesně,

jako kvůli to můdle v podstatě

zemřel i mu děda.

Přesně takový ten týp,

který jako nikdy neparilutorový

a z nám takových případů

v okolo sebedických chlapů.

No, ne, přesně nic.

Martín je taky takový,

že jako přece nepode při jakou kravinou.

A výště se ono hlavně jako

co se ti může nejhoršího stát,

no, že ti nic jako není.

No, jestli nám.

A jestli tě ten doktor,

jestli to taky debil,

že ti bude dávat najvůřihovotřeboješ,

no, tak je to debil.

A dějí nám.

A ráda bych vám připoměl,

kolik městíčně platíte

zazdravitní pojištění.

Tak si to vyberte.

Tak.

To mě pak dostane,

když vám v přehledu

se můžu podívat online jako v dvě zp,

kolik oni čerpají za ty moje návštěvy

a vyšetřejní a proholítky,

jaké to vlastně fakt jako zlomek toho,

co nety na tom pojištění zaplatíš.

Chápu, že pak se jednou může

stáče můžu operovat slepák

a zaplatím,

zaplatím si to jako bambillion,

ale není to úplně jako takový to,

že by si dostávala to,

co tam dáváš.

Tak to vy užijte, kurva,

když už si to platíte.

Ale mě ještě jako vtipný,

když můžu podít něco,

jako třeba Martinovýho,

nebo Pavlovy,

tak jako já budu první,

kdo ho bude,

tam prostě kopat ať dé,

ale zase musím posipat popol na hlavu,

že já u sebe,

to mám taky hrozně tendenci,

vždycky poceňovat.

Víš, že se říkáš,

ale tak to je přesně jaká blbosť,

a přitom,

kdo byl někdo tvoj blízký,

tak budeš první,

co tam bude šoupat.

No, já se teď byla

na útra z buku prsou preventivním

a ty vole, tam ležím a paňu přesně,

a pak jednou chvíli,

takhle jenom něco zastavila,

klikla, a něco tam.

A ty už?

No, rakovi nákořeme.

A teď to takhle jel a jel

a Ford prostě neřekla,

ani se na mě nepodívá,

ani se neusmála

a já už prostě,

tak je to v bíče prostě,

to je už tam prostě.

No a pak takhle jel a dál

a najdnou si na mě koukne,

úplně si už mě říká,

no zdravá, tak zase za rok

a já ho tě být čo.

Co nervevejt?

Proč?

To prostě nás jestli jste

někdo doktor,

tak tohle prostě nás smlogila

a pak nejhorší věc úplně.

Já se to zažal už tolikrát

na nějakých takových lech,

že jsem někdy byla

na útra z buku břicha

nebo prostě něčo.

Tak ten člověk se trváří

strašně vážně

a vůbec jako třeba

ti průběžně nehlásí,

jak to vypadá.

Já bych hrozný podřejmě řekal,

to samý,

když potom třeba

to se dělalo teda kamarádce,

že se zprostě volala

pro výsledky

jednoho docela

jako zásadního vyšetření

a ty vole,

volá tam,

nezvědají to,

nezvědají to,

nezvědají to,

celý jeden to nezvědají

a pak to zvědne,

sestra řekne,

paně koukne,

tady teďka není,

tak si zvolíte tak za hodinku

a nic, a nic,

a pak jo,

tak si zvolíte v pondělí

a bylo to vpát,

takže a to prostě já

byla v psichu celý weekend

úplně v prdeli,

protože ti ještě nasestra řekne,

paně koukne,

si o tom svám chce promluvit,

vole.

Ne, ty vole.

Proč prostě teď

vy nevíte,

jaký to jedeť,

vy sami prostě,

když se něco takhle absolvovali,

tak se musel by to je posranit,

to nedělejte,

nebo mě jednoho přišlo

z Gindy jako,

že něco citologii

a volejte si zpátky, že tam je něco

a přišlo mi to 7 večer

a to tě já prostě tam volám

samozřejmě nikdo,

že musel jsem počkať

do druhého dne,

což bylo to nejhorší

a oni tam ještě měli

až od dvou druhej den,

takže já celý doplený

úplně v Kundě

do slova

a pak prostě tam volám

ty vole od těch dvou,

kdy už se mají to

a teď tnešku zvedle,

že jo,

já vám tedy nám pan...

no tam teď ka někoho má,

když prostě to dělá,

protože když tím,

kdokoliv,

podstatě řekne,

že si musíme promluvit,

tak z toho nikdy

nekoukajíc dobrýho,

prostě nikdy,

nikdy to není,

musíme si promluvit

o tom,

že je všechno v pohodě

nebo,

nejaký spůsob máš

nejradši svůj steak,

jo, ne.

No,

jako toto je fak nejhorší,

to nedělejte,

prosím vás to,

jako lidem spůsobuje

zvyšený ty vole,

krevní teda,

sreční teda,

prosím nejšpatně nervy, stres, hnus,

což jako naprvní pohled

může být trochu divný,

ale ono,

když jako překonáš

ten počáteční okrt moment,

že předním prostoho ješnohy,

no,

ale tak je to vlastně

dozně dobrý,

protože te nemáš

jako takový ta neko

stuceho nejen,

co třeba jako zeptat

nebo víš,

že bych ujeního doktora

třeba si říká,

a na to se ta nebudu,

co jsem blbá,

a tady vím,

že to víš,

a ten zrovná,

a pojistete vájčníky,

to je krásá,

jako zamlodá.

To ten můj gynekolog

dělá taky,

když se na mě namíří

tu obrazovku,

a tady jsou vajčníky,

tady vajíčka,

to je to,

jak se to bavili,

že pro mě jako

jenom šedivá hmota,

on řekne,

máte asi prostě

třetí den po konci ciklu,

a já,

jak jste to do píči poznal

do slova,

prostě co?

No,

to jo,

a do dneška

se byla to

vresem tam samozřejmě ješla,

a ta doktorka

takhle je to,

ještě nebylo,

to mohl tenkrát,

babička vypravuje,

nebyly žádný větřní útraz

v Kyněc,

baba tam prostě strčela

nejakej presta,

to bylo prostatě cenný,

a to je taká stará doktorka,

vresem na poliklinice,

kam choděl máma

a ty prostě ona

tam děkoukla a říká,

pohlavní styky

ještě nebyl,

že a já

ještě ne,

a ona

se tak jako zatváře,

tak jako pomrkala,

ale brzy už bude,

že ho.

Vatostovou máma.

Ne, naštěstí ne,

ale ty vole,

ješiši.

A co si řekla paně,

doktorka se přiznala se?

No a no,

tak si se nabrtu,

a ty koncepci,

tak nějak jako bylo

prostatě jasný,

ale ještě se mohl říct,

ne, to mám kule pletí.

No,

no ona

když mě viděla,

tak mi rovnou předepysela

nějakou i na pletí.

Tak tak vám to doda.

A knej kolor pěkně,

tak se to pěkně všechno přibrala se 10 kilo prostě,

bychom asi dvou let.

No to je krása,

krása nesmíko.

To je prostě každá poberťačka

v našich letech,

si myslím.

Ale já jsem řekl něco,

než jsme začali řešit,

ale to je ještě dvážný téma,

ta medicínský.

Jo,

jak se sptala na to,

na to s tím časem

jsem si měl,

nejaký point k tomu

a teď si nespomenu,

kurník.

Nevadí.

Ale chtěl bych mít

ten obracat času, jak měl hermion a hry potrovy.

To bylo dobrý.

A to mělo taky,

jak je háček,

ne?

Nemělo.

Já myslím,

že nebo tak musel to mít

jenom člověk,

který je jako v opravdu zodpovědný,

že prostě neudiláš

ten problém,

že to je jako změní,

že jo,

jak ten tu jsou slednost.

Třeba trfly efekt.

Podstatě no.

Ale já se tady do toho račí

nechci pouštit,

protože

mám podstavit,

že to furt chápu.

Jako tu ten časový paradox,

že prostě ty jako nemůžeš

jít do minulosti

a ovlivnit to tak,

aby potom se ti jako v současnosti

dělou něco jiného,

protože seští minulosti

tak je to vlastně tvoje současnost.

A tak dále,

protože někde to mají,

jako blběje,

někde to mají,

návratu do minulosti

to podle mě mají,

nejnávratu do budoucnosti

to mají podle mě dobře.

A v terminátorově to mají dobře.

Já jsem neviděla terminátora.

To, že tam je tako ta tyvla

a viděla si Dark seriál.

Jo, tyvla.

Jo, že to je tak dobrý,

to je tak strašně dobrý.

Jako je to mindfuck hrozný,

ale je to výborný teda.

To, kdybyste na hodu nezná,

tak na netflixuje.

To německý,

což ale to němectví

tomu dodávat tu sirovost.

To témnoto.

To témnoto,

protože nechce se to

pěkně v oryginálním znění

a tentahu hudba tyvla,

jak je taková témna

a celý je to jako velmi Dark,

prostě.

Ta zápletka je hrozní hůsta,

a když máte dádi časové smičky

a paradoksy a tohle

to je úplně největší lábu.

To se fakt taková dobrý.

To se viděl na ty dvakrát

možná dokonce.

Možná for fun,

ještě doporu,

že se to pustite

na chváličku

s anglickým dubbingem

a tam uvidíte,

jak je to hrozní špatný.

A jak to na jednou stratí celu

atmosféru.

To je nevůrožitelný.

To je pravda.

Ještě to,

hejt na děti,

nebo jako děti

očevidně nepatří

doslušné spoločnost,

kte mi tak přijde.

Takže jsem teď jako zjistila

z nějakých zpráv

a různých,

jako Instagramu a tak,

že je problém,

když máš děti,

si najít jako nájem,

že ty mají,

jsem četla članek,

že mají té lésu

jako svolnější,

k tomu,

když máš psa,

když máš děti.

To je delší,

vopravdu jako

motivace

pro bezdětný děti mít.

Proste,

když máš chtěj,

proste,

co bylo?

Vod?

No,

mě hlavně překvapilo,

že,

jak jsme tady řešli

tu kaúzu marteskyčn,

že to jako už

jako nevyšu mělo,

jo,

pořád se toho někdo chytá,

taky mi jsem znal

na Vinohradské partie,

jsem přesně veděl

jak je příspědbe,

jak to tam někdo prejzuje.

Ale kdykoliv to znova vytáhne,

tak mi absolutně

jako nepochopili ten point,

že tam pořád se ohání

tím jako že,

ale tak snad je to

nejde, jo, tam šlo prostě o to,

že hlavně se líbilo to

přesně psal

Matouš Majtel-Dyshe

jo,

což prostě

je fakt člověk,

který jako rozumím

tomu řemeslu,

ten podnik je skvělé,

jídlo je super,

běhemkovedu se

k tomu prostě zachoval

hrozně dobře

a fakt jako vývo,

co jde, jo,

a ten přesně psal,

že mě by

hamba fackovala,

kdybych něco takového

napsal na susky.

Samozřejmě,

protože,

hele sorry,

jste to nadávat dětem,

že se neumí chovat,

ale zároveň,

nedokážete řed svoje emoce

a to už je jedno,

toho chlapa pravě

pro mě taky

asi nastřela

nějaká matka.

Mě by to

asi taky nastřel,

kdybych mi tam někdo

hodil špinavou prínu

jako na serečku.

Ale to nemůže

š to přece poušalizovat

potom,

jako jo.

To je jako.

Přesně jako,

když tě nasere

jako chlap

v hospodě že něco,

tak pak zakážeš

a pak to má ešte další rozměry,

že tam nechce matky

z dětma,

ale to neudělá

a proč?

No protože to

je prostě obruska

ekonomická skupena,

která samozřejmě

chodí na ty branče,

která chodí

na ty kafe a dortíky,

protože anot

prostě dělá

všechno tímaterské

a vám

se moc dobré

musel podle mě spočít

a to že by

se mu to hrubě

asi nevyplatilo

a to je prostě lepší

já jsem nezálepší člověk

prosím vás

chovíte se ke mě

takže jsem lepší člověk

to bych se z toho posral

A když přeciš

lepší člověk?

Protoč,

protože nemám děti

Protože nemáš

kokainřití

To je pravda

No ale pak jako další věc

že

já si i myslím

že ono možná

není tak nutný

mít tak strašně

jako vyhraněný

ty své biznesy

jako že tohle jen

jedalc online

nebo ne

jako někde anodyme tomu

ale ty přece když se jako normální člověk

tak pochopíš

jakou kam je vhodný

jít a kam jako není

pokud jdeš hotel

kde brůz daliště

no tak tam asi

nepojdeš

prostě na bachelor party

protože prostě pravdě

pro mě tam budou

prostě rodiny z dětma

Tohle dábys

iště na bachelor party

v brůz daliště

a to už potom

máš nějaký problém

To je pravda

jo to je to samí

jako nevemeš

asi dítě do black angels

prostě

protože výžet

jo to je prostě blbos

a to samí jako

ale víš co je to i opačně

já taky nepodu

prostě do view kitchen

protože prostě tam

jsou úplně všude děti

jako že vodovřeš dveře

a vodvneště prostě po děti

a na tento příběh

sebo pravdostal

a na lístku

jsou fakt jenom fucking kaše

nemyslá jenom děti

že tam jsou na svom lístku

neven co to kaše děla

ale víš co

jako já tnikom neboru

asi jako prostě

ženský z dětma

je to právě úplně idealní

protože tam mají děcký koutek

je to tam prostě totálně

mama friendly

ale já vím že jako

pro mě to asi

úplně nebude ten podnik

ale prostě tady to

jak všichni potřebu

no tak jako snad

na tomá právo úplně

držte úz hůbu

prostě vlastivé

každý to se má úplně

na všechno právo

mě to úplně vadí

to je taková rakovinna

sociálních sítí

to že lidi na jedno pochopili

že mají na něco právo

a že mají nějakou svobodu

ty vole

držte hůby prostě

nevám ten nic

já mám právo vzít

bezbovou pálku

a mrdnout vás

to je mě co vole

ale já mám právo vole

já mám prostě

tohle tu svobodu

prostě hůbě to nezajímá

to je víc co by se

nefak líbilo

kdyby tady tady

tebojovnice za te práva

měli potom

veřeně dohodetelný

kde já třeba najdu

aby chá potom tam mohla přít

a říct ty sešale kokot

a dáte mi fatsko

a bylo to moje právo

a to je moje právo

tě říct že z toho nesouhl sem

a tohle

no je se by se se rozhohnila

ty vole

no no

tady ještě když se bojí

o těch maminkách

mě psal někdo

že

co se týká propojení

maminek

které hledají

nějakou kamarádku

tak jenová aplikace

mamio

která služí

práve k tomu to účelu

tak vám to tady říkám

kdybyste chtěli

a mimo chodem

jak jsem minula říkala

že někdo strutnová

schájaní kamarádku

tak to bylo sturnova

samozřejmě

tak byly dvě možnosti

samozřejmě byla to špatnou

takže

to ještě k tomu a jo

tohle je strašně zajímavý

protože jak jsem zdílala

to po té luce

a po té prevenci a to

tak mi napsala jedna slčna

fascinovací přiběh

kterých se opravdu stal

ve Švédsku

nastěhovala

jsem se sem zaregistrovala

získala osobní číslo

a pak my začeli

do schránke chodit

různí věci

včetně

samotestovací sady

na rakovinu děloženího čípku

byla jsem zrovna po poslední prohlíce

včero před stěhováním

tak jsem to nechala být

a po roce přišla sada nová

prostě test

jak na kovid

akorá džestě do sebe rejnde

tyčinka se dá do sků

mapky označí se

čárovým kodem

a jde to poštou do laborky

pošta se tady

jmenuje post nord

a nemá pobočky

což my mochodem vym

protože já sem na poště

v Estogolmu posílala balíček

a byl to uben

nejvíc transcendentální

zážetek měho života

protože to bylo že

Martin posílal

5ku

kterou vyrobil

jako že někomu

do Švecka a říkala tak když tam letíš

taký vám se bude kuforu

a pošli jenom jako ze Švecka

do Švecka že jo

když už prostě tam deš

no a já jsem tam teda

našla tu poštu

a teď jsem se upevála

že ty veletně tam nechali

prostě vypilňovat

nějaký formulář

protože tam je odesíletel

Český že ho tady prostě

tam přijdu

tam takhle pánekostal

u tý přepášky

takhle vzal ten balíček

takhle udělal

piip piip

děkuju na sklonanou

a já

od

už ta tady místní dopíči prostě mi fakt že jeme v roce 9 na 2023 jako

celý zbytek světa v roce 2023

meneš jen dál těl do větší depresatu

no to jo no každopáně

prostě vás kdybyste chtěli

mít takhle bezkontaktyní

jako testování

rakovinoděložního čipku

tak jeďte do Švecka

ale pozor

na to konto

ještě musím

tady vás varovat do Holandska

ne

tady v Holandsku žádné brevence

nejsuhu

a už úbecné gynekologické

gynekologické speciálista

a dostaneš se k němu

po doporučení obvoďáka

takže

si myslím

že ještě můžem být rády

to mi říkala jedna z nává

co žila v Anglii

že normálně si

na gynekologickou brevence

líta jako do Čech

že to prostě neexistuje

v podstatě

jako strašně

komplikovaný se

k něčemu tak výmu dostat

takže

jako myslí se

nadáváme třád

na některé věci

v našem zdravotnictví

ale tohle teda

máme asi docela pořešené

na rozdívody nejchno

takže tak

já jsem teď objevila takovou věc

mené se to pair

jako hruška

dobrá

ale počkej jo

je to velmi

jako

chtěla bych říct

sofestikovaný ském

jo ale dobře

dejme to

prosím tě princep toho je

že by to mělo pomoct

všem singles

který jsou unavený

ze všech aplikací

a tak

a chtěla by se zase

seznamovat v realnym životě

což znamená

že ty

si tady

od týhle společnosti

můžeš koupit

takový

naprosto teda

odporný

plastový

zelený prstínek

ty vole

a ten budeš jako nosný

začíná to

začíná také epizoda

Black Mirror

troškojový

na počkej to není celé

koupíš se ten prstínek

a je to mazturbátko

to to nevím

nevím

chle vyprá to

jako že ta výrobní hodnota

může být tak pul eurá

každopáj stojí to

asi 546 korun

dobře

zrovna tak zhruba to vyšlo

na 546

nevolitě podle mě to

je taká zastránka

jak je to dozupnit

jako převede

do tvojí měny

ale já jsme to koukala

a oni to rámujou

jako

World's Biggest Social Experiment

což se mi teda

fakt jako líbí

a píšou tam

že to

není tam žádná subscription

je to prostě jednou

jednou zaplatí

že s našem prstínek

a můžeš takhle dát

svitu jako na jevo

že seš teda single

a se znamovat se

a bacha

a rámujou tu pravě

experiment

můžeš to nosit

na jakým prstě chceš

to je teda na tobie

a pokud budeš mítem prsten

tak dostaneš

unikátní membership number

nevím k čemu

teda když to má být

teda jako offline

nový seznamování

a zároveň

že tě pozvou

teda na nějaké ty

ekskluzivní eventy

nebo něco takového

a zatím to prostě

mě je v Americe

v Británii

v Německu

v Kanadě a v Austrálii

to tam nepíšou

ale fakt mi to přijde

jako vlastně

výborný nápad

jak zabelíš prostě hovno

do celofánu

no

vysolíš 5 kilo

a dostaneš prostě

jako nějakého plastového

něčeho

aby stradala najvou

že seš teda jako frí

a můžou ti oslovovat

chlapceho

tak to já radši dosím ouro

a ti vlastně dávám najvou

že

zešlepší člověk

snou příšlepší člověk

ale vždyče znamo se říkala

že jako dobrý

jako good business model

ale

proš to jako nepovíšet

teda jo

že jako když už

na tomhle vedělat

taktečka

třeba v různých barvách

nebo podle toho

kolik třeba vedělá váš peněz

nebo kolik chceš

aby vidělá vol tvoj budůcí

partner peněz

nebo jak má třádlouhy penis

třeba říká možke

že říká

po nějakým hrozném rande

říká

protože ty chlapené

mají v občance ty vole

to já zas naopak

když jsem třeba

jako

se do někoho zamilová

nebo měl sem dobrý rande

a teď furt

je tam ta loterie

že nevíš prostě

co tam najdeš

potom přesně to takový to

ty vole celý je to skvělý

a teď co když

to bude jako pencil dick

že jo

protože každý

pardon

tohle

tohle jako

taková to většina otázka

ano záleží

na tom

hemi tohle to

pro meni patriku

jo

je to tak

hele

protože každý

se přece spomerám

na takový ten díl

seksuve městě

jak se samanta

po prý zamiluje

a prostě

díl

z máma lípéro

jenom možná

že tohle vakíno

je moc velká

velmenu

tohle fakt

po tom potatě

lidská tragédy

to je měk pláči

ne, je to k pláči

protože hele

takhle

jakože

já se se nemysle

nebo takhle

fakt je ten

a čím se asi schodný

že mi nepotřebujem

žádný

jako monster dick

ale

na TikToku

teď byl

pozor

už jako v seriozní

jako výzku

mož potatě

seriozní výzku

na TikToku

takhle začí na to větá

nechci se to rozmeslet

ještě

dobře

hele

long story short

a myslím se, že všichni

to víme

short, ne

se ale šitolik

na dlce

ale na šířce

pážení přátelé

protože a tam

tam to opravdu

jako i demonstrvaly

ilustrvaly

a na to mi řekněme

jak to vypadá

jak to funguje

protože kdyby to bylo

jenom jako dílka

tak nám sačí

nějakých asi

v 8-9 cm

a by se zaplenil

řekněme prostoru

že na dílku

ale

tam, kde právě

o ty okraje

řekněme

o to

a to je to

o co kráčí

o kraje

o kraje

a to je přesně to

co by potřebujeme

ne

to přesně

já jako

důčitě

tyko krubkajíří

řekám, že prostě

máte široký penis

a to je to

co potřebujeme

takže

prosím vás

takhle chopci

kdybyste náhodou

měli jako mindreak

z toho, že to

není tak dlouhý

tak bo to

ubec nejde

takhle

to bude vlakovat

ale

nejako

na prvním

nebo

ano, autor zasává

názor, který zároveň

vyvraci

a takhle

jako

není potřeba

ho mít jako nohu

v odstolu zase

to jako

nikdo asi nechce

i to

vlastně se Vanta zažila

a taky to

nedělalo

nešlo to

nešlo to

prostě normalní

chceme

normální péra

je to tak těžký

je to tak těžký

pochopi

ale já se zase

myslím

že třeba

z ronovný český

populace

to podle mě

nemůže být jako

takový problém

že prokazatelně

jsou nějaký národy

který prostě

holcou jako

mít jako

obdařený

a nějaký

kterých jsou to

se víc

ale my

jak jsme

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

taková

To bude krvák, to bude krvák, rozhodně to bude krvák, rozhodně.

No zodle nebyl prostě no. Ty vole, to byl fakt víš jako takový to, že tohle nějakho nevíš, no.

Belký špatný.

A nebo tohle je bagý nebo zvížá.

A nebo tohle je bagý nebo zvížá.

A nebo tohle je bagý nebo zvížá.

A nebo tohle je bagý nebo zvížá.

A nebo tohle je bagý nebo zvížá.

A nebo tohle je bagý nebo zvížá.

Zdravíme, zdravíme bohouše a renátku, já sto pomotu svou výborně.

Dobrý den.

A my jsme nové z marketov, bavíme voklíčka.

Rózili jsme spolu nový projekt Chumelenice.

Taky intelektuální.

No počkej, ale víš co bysme vlastně mohli udělat?

Ať se to nebavíme no bohou, nechav o pérech.

Počkej proč.

A jak to možně jdu?

Že by jsme dali kulturní okenko, protože my máme teď takový docela kulturní spríčku.

Takové máme.

To je nejlepší vec.

My jsme byli s marketou teď v tom divadle a pak jsme byli trošku na chcání hroudy.

Tak a market tak byla vůžrala.

Všichni známe jako ty stády.

Když vám prostě 3,95 a jste vůžralí,

tak se prostě objednávate na Zalandu o hadry za 10 tisíce.

Pak je jako další level, že si kupujete letenky.

To děláme mi.

To děláme mi a market to teď ještě povýšela.

Prostě mě drvím píše, ty volej a vtědá byla tak,

že se vzítte lidsky do divadla.

To byla ten pravomil v divadle v dlouhy.

A já na tom byla už podruhý a právě jsem zál luci,

protože jsem viděl, že se jich bude líbit, což se potvrdilo.

A jak potom je ček natře nejprosti z toho, jak je to skvělí,

tak jsme sedili, jsme byli a já chcítešte na tohle a já ještě chcíte na tohle.

A pak mě vlastně napadlo, že už jsem roky nebyla,

když byl v Českém Krumlově, kde buději čák,

co dítě byla každý rok.

Říkám, jo, tak tam půjdem,

a prostě koupím lístky boro celou rodinu

a tady jsem zistěl, že představení na moje narozeniny

tak prostě bom dokoupit 5 lístků, bom 7000 koron v píči.

Takže to bylo jedno, pak jsem si koupila lístky do národního na září,

pak jsem si koupila lístky na laputiku do šapito,

to půjdeš se mnou, doufám.

A ještě jsem se teď na neděli koupila do Stavovského,

kterou jsem práve ještě furt neviděl.

No a to se ti bude líme.

To je krásný.

Takže to si užiju a navíc je to od 5,

takže já tam skončím a pak půjdou do kina na vřískot.

Výborně.

No já prostě, jak Martin tyto věci neto,

tak já si to pak užívám sama,

mám ta pírandička se sebuje, to krásný.

Takže...

You can buy yourself flowers.

Zdravíme My Little Seres,

tady nám si ještě posluchává vedou.

My name in the sand.

Takhle...

Aby jsme to na to lidi pozvali, jo?

Už jsme neřekli o tý kultur, že nic.

Ten pravomil je fakt skvělej,

Mark, je to to skvělej odhadla.

Až tak, že jsem mi jako dlouho nestalo,

že by mi bylo tak trapně, když se v divadleru svítí

a já jsem prostě totálně ubrečená hrůda.

Ale fakt takovým těm, jak má to takový to,

jak se snaží to jako nevzlikat.

Protože halto přestavení je hrozně dobrý,

a myslím se, že je takový dobrý

pro lidi, který to divadlo moc nemusí.

Protože je to víc takový, jako filmový.

Je to hodně filmový, a je to

takový to, pokud jsi, jako já,

že nedokážete mohu dlouho držet pozornost,

protože tam si ty scény hrozně často pro měňujou,

chvíli tam něco nového, takže to není

jako, že 10 minut poslucháte,

přesně monolog dědečka Dubskýho

prostě v našich furiantech,

ale je to takový velmi pestrý a rozmanítý a tak.

A vlastně i minula, jak jsem byla,

i teď jsem byla tak standing ovation vážení.

Hala bylo to skvělí.

Vlastně příjemně překvapená,

že tam je hrozně mladochů

a pak mi na to psela jedna mojká možka,

která má si 15 letou ceru.

Ano, mám kamarádky, které mají 15 letý cery.

Tak bych možná mohla mít.

No nic, to je vedlejší.

A říkala, že ona je v nějakém klubu

mladýho diváka, že to z ní teda strašně,

prostě sociolisticky.

Ale že je to hrozně jako dobrý, levný,

a že už díky tomu byla na spoustě představení.

A tak výtip, kdybyste chtěli na silně vychovávat mladou generace,

ale tohle je fakt super.

A si myslím, že je to dobrý intro,

protože podle mě asi chybá někomu to nutit,

když to nechce a bude to jako poprus,

tak ho hned brát prostě do národního

přesně na naše forianty, nebo na operu,

nebo prostě na filmharmonii,

ale prostě začínat tak jako pomalost,

takýma popíkovskéjma, kusama.

A tohle bylo to na fakt strášně hezký.

Proto jsme museli na ten drink potom,

tak jsme byli pak ještě natop Dylan Morenový.

No hele, u toho bych se zastavila.

Pardon, mě volá zase majsek.

Já si to vyžívním ty vole.

Vem to, vem to.

Karoly, já zase natáčím chům ale něco prostě.

To si nedají na hlas.

Co? Co si říkáš?

Což na hlas čaukájo?

Tio.

Ty už zase rušíš na vše natáčení,

jako to už je normálně tradice.

Já natopám prostě jako taký radár,

že vždycky když prostě točit, tak volám.

Já pozdobě něco hrozně potřebuji.

A potřebuji, protože mama mě bude posílat

mastičku potom.

Na co mastičku, kájo?

No takovou,

takovou mastičku ozravojící.

Na hemorojny?

Je to na hodní polovinutila,

nebo na dolní polovinutila?

Na dolní polovinutila.

Já jsem tady ten kousek dodatečně vystřihla,

protože huda Karol tam v šoku

sdělila na co to potřebuje

a pak mě poprosili,

jestli bych to dala príč.

A já jí jsem zřejmě nechce jakostrapňovat.

Takže je to príč a zbytek máte

dál normálně bez střihu.

A vyži to natáčíme, jo?

Dobrý, dobrý.

Tak mi vlastně tě hodím.

Jo, hodím.

To se kou, že tam takovou znamožňala.

No, to byže jo.

Tak děkuju, tak to jsou zlatá.

No, tak jo.

Tapa.

Toho tak to jí třeba odnaučí vejti

tam tady byla dobesiláji.

Ale tak to je zase hisk, že se o sebe stará vejti.

Jo.

Já nebudu už k tomu nic říkat, protože by byla to.

Počme dál, počme dál.

Tak to je kultůře.

Zase jí no nemůže říct tátu, tu jsi sezul.

No, no.

Pokud se vám, ne, nic nemdá.

Dylan Moren.

Tak, ano.

No, protože mysle na tom byli

a já jsem psa hned po tom přestavení marketě

jako co si o to myslí, protože mě to přešlo takový

jako smutný, ale ve smyslu jako

než by to bylo špatný.

Jako melancholické.

A pak i co jsem četla recenze hodně od lidí,

který mají nakoukaný víc standupu, což já nemám.

Tak tohle přesně jako psali.

A my jsme s toho byli s Pavlą fakt takový,

že takhle já Dylan a Miluju,

jako Miluju Blackbook, zprostě všechno dobrý.

Ale už to fakt bylo takový, že jsem se říkala,

jako je to záměr,

to, co mohno jako dělá,

nebo jestli to nám zkouší, jestli fakt říká třeba jenom pravdu

a kouká se, jak se tomu to lidi snějou.

Hele, já to mám totiž,

jako obecně s těma standupama,

takový, že mě se právě líbí,

když je to takový, to myslí jako,

že to je jako prdel a zároveň tam

jsou pak momenty, když jsou pe...

Jako, že třeba to umí, i ten Daniel Sloss

velmi dobře, že vlastně ten Daniel

taky v tom, zoprvě i v tom Jigso,

ale pak i v tom druhém v tom, to smenil,

Dark, myslím.

Ubril sestra.

A víš co, že to jsou přesně takový,

že to mícháš, a mě to jako baví,

tohle to, takže vlastně mě to

u toho dělana ani nějak jako nezarazilo.

Je pravda, že se pak taky četla,

že to byl takový nahoraně,

jako toho jistli,

je to jako vlastně už jenom smutný,

nebo jako je smutný,

že on je takové jako negativní.

Ale mě to přišlo,

já neviem, jako takový akorát,

asi tak neviem,

mě si už jsem taky možná

cidická stará kráva,

mě to je oči bližší, než te Americký stand-up.

Prostě já nemám ráda moc takový to,

jak přijde,

to já nemůžu dojchat.

Přijde týpek a solí prostě jeden vtip za druhem,

tak je ju box na vtipe prostě.

Jo, jo, jaký Chris Rock style.

No, přesně, přesně.

Jako hodně lidího hrozně prejzuje,

a mě to přijde prostě tu máč,

že to fakt jako umějí.

Když to ten dělany, kdyby se s ním seděla na výně,

to se předvazel mě v tipe.

Prostě, když říká, že jeho pták

zažilo přestání na měsíce,

tak jako... Ano. Ano.

Mě je strašně, asi úplně nejvíce rozesmálo,

jak tam řek, že

vlastně věho věku,

jak už jsem to rovnou hnedka psal Martin,

že jsem viděl, že se mu to bude líbet,

že věho věku už jako nemá cenu

se učit nový věc,

že on tam mluvil o tom,

že se jako má tady to pijáno,

že o tak neně nicu bude rád,

že se jako playing online

na to veniu shit yourself.

Jo.

A tohle prostě mě úplně jako odbouralo.

Mě se drha hroznělí bylo, když se ptalo

těch lidí v první řadě, co dělá je,

a první je někdo řek, jako konzultant,

a mám exektli.

Řek, to prostě tak úplně dělá,

byl skupaj exektli, prostě.

Jovo, vy přesně s tým myslícím

jste lepší lidi.

Jako jo, líbilo jsme určinalitu,

že jsme tam byli.

Řek, že mě tam viděla.

Takže na to konto v jedných 50 tisícich front,

co tam byly,

vyprávele svýmu přítely právě uhu Melenice

a pak o různých druzích chlebách

a podobně a říkala, že to byl vlastně nejlepší

zážitak toho večera, což je

vlastně trošku smutný.

Ale poďme se staví to pozitivní a říce,

že jsme třeba lepšně ždělen muren.

Počkej, a neprřele ti, že jstež

otylá a mostná? Ne.

Ach jo. Promen.

Já jsem bál teda docela taková chcáná hrůda,

protože předtím měla

vlastně pracovníš chůzku,

která ale proběhla vprose kárně

a tam nebudeš je kupit čaj.

No ne, je to v pořádku,

já jsem se možný ráda,

že jstež suchá

a v tům slá.

Tak to skutečně nejsem,

protože jsem bezpokojenem vztahu

a tam rozhodně nehubneš.

No, takže počkej,

byly jsme na hostině

a to jsme hrozně rýchlo.

To bylo taky na jatkách.

Proste nás dělají to kluci.

Ne, jakože na jatkách,

jako teď to znižilo,

byly na hostině na jatkách.

Jatka 78,

jako to je barák v Hlašověckých tržnici.

Tak, a nejsou to o jatka,

když je to barák v Hlašověcky tržnici,

pořád by to mohla být jatka.

Ne, to co je proste vás

multifunční prostor,

která se říká mi, kluci, co spolu chodíme,

což se mi hrozně líbí.

A byl to teda super.

Já jsem se strašně přijde na improvisaci.

Lúci je mi to psalá,

že teda jdeme spolu,

protože to nezvládnu.

A teď ještě navít tenden.

Já se to dostala

a nebylo mi moc dobře.

A teď ještě říká,

když se říká,

když se říká,

když se říká,

když se to obála.

A bylo to skvělí,

fakt to bylo výborný.

Vypadalo to jako v jedné rukane tleská,

takový ten set-up na tu večeře.

Jak horrorová svatba trošku.

Strašně, byli tam vždy cpaní zvířatá

a pojď je teda ta,

že vy dostanete večer,

že jste na hostině.

Čteří chody, tři?

Tři mysli jsme měli před...

Ne, předkrem,

pak jsme měli...

Řekala na taksíka

a šel tam jeden z těch chlapců.

Pořád tam někdo chodí, kurmit.

Karolina.

Zase Karolina.

Je metolíto.

Už budeš většiná,

budeš většině zvětšině na...

No nic.

Tak jsem s tam do řeči právě s ním s těch kluků.

Dal se s ním do řeči.

Do řeči, do řeči.

Trojdovský přeslech.

No a on říkal,

že samozřejmě taky vždycky záleží

na tom, jaký tam je publikum.

Dobrý.

A já jsem se obytala,

jestli to je vždycky úplně improvisace

nebo jestli tam nějaký záchytný body.

V tom, jak ho mluvil.

Ale co mě zaujalo, tak říkal,

že po každý se vlastně na tom začátku definujou,

na čeho to je vlastně hostina.

Protože to, jak jsme tam byli my,

tak se to tvářilo, že jsme na nějakým setkání sekty.

Jo, jo, jo, ano.

A on říkal, že takhle hrá je třeba

když dělali kar smuteční.

Takže je to fakt po každý jiný.

A fakt teda doporučil se na to podívat,

protože on těch termínů moc není co oni dělají.

Můžem, že mají teď vebsané nějakej květen

a já znamo nějak nemůžu,

jak by šla okamžitě znova.

Ale je to fakt jako fantasticky.

Hlavně tam je těch lidí hrozně málo,

to bylo si pro 50 lidí nebo něco takový.

Jo, ale takhle, disklimer.

Asi tam nebude úplně pro introverty,

protože tam hrozi, že vás ty lidi třeba osloví,

nebo něco.

A přijde mi, že ještě dokážu vycítit,

na kohol to mají zkusit.

A když to zkusit, já neklapnám to tak do vod toho príč.

Jo, ale není to jako,

že by vás smutili něco dělat,

ale věcí jsou velký věc,

to je jenom, že třeba řeknete slovo,

nebo uděláte pohyb,

nebo je to žádný vytáhnout vás někam,

a chyjí po vás, co to takhle není.

Je to velmi decent v tom letom,

ale celko je to fakt...

Tak to napřečo, to je to uteklo,

já vůbec nevím, jako bylo to fakt výborný.

Jo, to je strašně...

Jako v nějakých momentach,

takže velké doporučeníčko.

Máme ještě něco z kultúry.

Já koukám na Love Is Blind,

ale ty se se nekoukala.

Je to što?

Vůbec, ani nikdy jdys to nejle.

Viděla jsem, myslím, první dve série,

ale mě to nějak prostě vadí,

protože já nejsem v tom zorientu,

ale mě to lidi je strašně serou.

Dobře, mě teď ta třetí byla docela hrozná,

v tom, že tam se sešli jako šíleně,

jako tak výšity prozonalities.

Jako, že fakt ty lidi prostě stáli zahovno.

A že mi u všech přišlo,

že tam šli jenom proto,

aby byli jako v televizi,

a vlastně si i ty závazky odsouhlasili jenom,

aby jako postupili dále, na tu dovolenou a tak dále.

A teď, za stvrtí, tam normálně

skoro všichni těch chlapy, který tam jsou

jsou hrozné, jako husband, medy,

jako fakt jsou dobré.

Máš si ženský, která někerí, až tam,

jako vedou spolu, takový promluvivýš,

ty chlapci, jako, že se tam docela

zblížili spolu, teď tam,

jako můj vývout, jak v tom vztahu se kochová,

tak jak tu ženskou, jako uspokoj,

tak jak prostě, jako, že pečumíš,

jak to mají srovnaný,

a jak po pravdu jsou, jako velmi

determinovaný.

A to je fakt, to mají připravený učitě.

No rozhodně, teda mě to baví víc,

než minule, protože je tam více

jako takových potenciálních mečů

a mě to přišel u všech věděláct,

jak to si má dopadne,

protože to to byla také psychiatrické diagnozy

a toto je takový, jako mnohem,

by řekla, dospělejší nebo, jak to říct,

tak to celá, mě to baví, no,

jsem ho chtěl říct, ale tak,

když nemůžem pomlouvat,

tak se nikolo zblájen, když se na to nekouká.

Ještě řeká se to nějak doplně.

No a ta štvrtá je dobrá, to si pouze.

Dokřád, Peryk.

Hle, já jsem udělala takový experiment,

když byla i aj, ať napíše, že ve tobe Sandra je babiša,

a podle Stívna Kinga.

Také, já jsem udělala za úkou,

ať mi napíše, jak by mohlo vypadat rozhovor

mezi Andrém a Monikou,

když André Monice doporučuje chumelenice.

Počkej, to není všechno.

Protože s tím, pro něm,

se nebyla úplně spokojená,

tak jsem ho napsala, to zkusíte na ešte jednou,

a aj do toho zakomponuje

Karla Havlíčka a kokajn v řiti.

Tak počkej, jako vyhodil mi to,

že jsem takový diskalimer,

a jsem se úplně polekala,

že ze mnou přijde nějaké internetová policie,

protože ČED GP tím je píše.

Opravdu nevhodné a neprofesionální chování,

bylo dopročovat podcast,

který se dělá legraci z někoho,

a navíc veřejňuje nepravdivé

a hádlevé informace o někom jiném.

Jako aji model, bych neměl propagovat

nic, co by mohlo poškodit něčí povězče zdraví.

Nicméně.

Anyways.

Přesně.

Anyways.

Počkej, jako co tě chcete říct,

jako že takhle mohli to je chumelenice.

No ale počkej, počkej jo.

A ty to je rozhovor.

Takže anyways,

toto rozobor by moh vypadat.

Třeba takto.

Andrej, ahoj Monike,

sešela si o podcastu chumelenice.

Monika, ne,

nikdy jsem o tom ne slyšela, o čem to je.

Tak tady už vidějme, jako záslední chybu,

je to, o tom mi mohla slyšet.

Je to podcast o životě na vesnicu,

který se mi moc líbí.

Lidéš chumelenic tam povídějí o sví zážitcích,

starých tradicích a takových věcech.

Monika,

to zni zajímavě.

A co se tam řeší?

Andrej,

třeba jedna epizoda byla o tom,

jak se tam místní pobavili nad tím,

jak někdo říká, že minister Karal Havlíček

má kokain v žitě.

Monika, cože?

To je neuvěřitelné.

Jo, tak nějak si dělají legraci,

ale jinak jsou to celkem normální lidi.

Pozor,

grande finale, Monika.

To mi připomíná,

že mám zrovna skádlem z chůzku

ohledně naší společné charypy.

Musím mu to říct.

Konec.

Chápeš to.

Chápeš to prostě.

Říkám, to není do prdele možný.

Takže já už vím,

jak napišu přiští knihu prostě.

Já mám nějaký klíčový slová dělej.

Já to miluju.

Jako sory, ale to je prostě podle mě,

když čá kavkapsel robány,

tak to zadával úmělý inteligenci.

Ne, to byly spíš prostě,

že kdo tak jako psal.

Nějaký rusáce prostě.

Prostě je ruský realistický autor na psal.

Prostě mě vyhojď mi po počku,

co nejdouší popy se random pola,

na kterým vůbec nic není,

ale udělají to, co nejdouší,

a nejméní stravitelní.

Také literární okénko.

Takže s těm ho se možnášti budeme hodně bavit.

Jo, to je fakt dobrý.

A hlavně teda,

díky tomu,

že jsem tady říkala,

že Stephen King napsal životový s Andrém Bobiše,

nás opět zmínili v radnišiu na Evropě 2.

Zdravíme, káťu, říhovu.

Já se vždycky bojím,

jestli jsme tady něco neříkali,

vždycky, když nám jídu napíši,

no my jsme se o vás bavili.

My jsme vzpomlouvali, jo.

My jsme jenom úplně úzkou skupinu lidí v podstatě.

Velmi.

Krátkou skupinu lidí.

Patrikatřil.

A když já ho zmínuju v poslatě

v každý druhý větě už, to je takový refleks.

Reflexíček.

No,

i na která, jako vy nám hodně

třeba píšete, aby se vám připoměl,

o čem jsme se bavili,

ale my to jako nevíme.

Já vždycky instantně zapomenu, o čem jsme se tady bavili,

tak pardovom, prosím, jsme jsme fakt staroben.

Že byste třeba chtěli, aby jsme měli

nějaký mereč a takové věci.

Ale to jsme zase strašně líny.

Ale třeba jednou se to podaří.

Jednou se to podaří.

Já to mohli vyjřím.

Já taky.

A ještě počkej, co nám ještě hodně píšou.

Jsme skvělí.

Jo, děkujeme.

Že jsme lepší lidi.

Že jsme se nás od nějakou posluchají

a že nás posluchají celé rodiny,

což je trošku, jako je to vždycky věděsí.

A děti, že se to naučili dríby.

Prostý slovíčka. No a co?

Ale jednou to přijít musel.

Rozmohl se nám takový našovár.

Jo, a to me připoměl.

A to se nám hodně posíleli.

Že na týndru

se začle dávat chlapy, doby a

že jsou švětské architekti a hledají

mívaly na pik, což my přijde na prosto generální.

Já jsem

na to konto mi dneska posílel jeden

kluk, co mě sleduje.

Takový video.

Je vech různý

nepraviedelnosti.

Když třeba

rozběješ vadíčko a teď tam máš ten žloutek

který teď vytečí do toho bílku.

Jo, nebo prostě něco uříznéš a neuříznéš to rovně

ale křivy a jsou to takové ty.

A tohle je to jako to,

co když šeček míval na piku,

tak můj jako nevadí. To by nevadí.

A říkám, pro mň, ale rozdíl mezi tím

být míval na piku a být psychopat.

Jako jasně, že mi to vadí.

Víš takové lety, nebo jak jsou ty dlaždíčky a najdno je jedno na křivo.

To je strašný. To jsou prostě strašný věci.

Nebo že někdo krájí pici.

To jsou prostě takové ty.

Tak tohle není prostě vás být míval na piku.

To zase vodset počat.

A taky bych chtěl říct.

Už jsem si koliká říkala, když jsem to po nás posluchala,

že mi z toho vyzníváme jako strašný

bordelářky.

Co jsem se chtěl ohradit, protože já dopadu

celou klízy. Tak počkej.

Já jsem se to myslala taky. A pčetná zrovna

Pavel něco říká

já prostě nechávam za sobou přes někdy nějaký

hadry, ale pak je jako uklidim.

Říká, ano, proto tě, co takhle ostendativně

dává na tvý půlku postala.

Já jsem se všimla, a von, a co ty uděláš,

hodíš to tam na tu hromadu.

Ano, tak když na to nemám častel, potom to jako uklidim.

Říkám, na zlato tak jako jsem trošku bordelář,

ale podísek se jako snažím,

že jo prostě tady. A home říká,

vypadá jako, že se snažíš. A teď já nemyslím,

že prostě třeba u mňu to nádobí,

že o skledin třeba prádlo z věšáku.

Já nemyslím, co by si předstvoval.

Naště s tím máme planiviku.

Já jsem, my tě nám máme planiviku,

ale já musím říct,

že já jsem sice mýval na piku,

ale já mám takový jako,

že vždycky jako ten bordel udělám,

ale pak dostanute záchod a potřebuju to

jako hrozně uklidit. A já musím

tak, kdy jako z gustem vygruntu celé bět

a dělám to stršně ráda

a mě to baví ta čistota.

Ale tak my máme do vězvířatavonu,

to i ránk nejde, musíš jako prát sušit

a odstraňovat chlupy,

ránk by se s tom prostě utopila.

Jako mě taky baví čistota,

já jsme schoprá vzít si takovou tuštětičku

jako v někde vyššu,

ale prostě pavále úplně šílené,

když je někde něco,

co tam nepatří například.

Já si prostě često pokládám,

když tady k nachérna srazu obných lidí.

Tak to by mu hráblo z toho úplně.

No nevíš, ale jakože

třeba před zrcadlem, já si prostě pokládám

jelení lůj, nebo hřeben, nebo jako něco.

Vždyš jelení lůj, teď jsme zase připoměla

tu tragickou chvíli v měm životě.

Ten mikro-penis?

Nebudou už použivo.

A nebo teď jsme měli takový nedorozumělý?

Vždyla si, že hadí maj hemi-penis.

Hemi-penis, co to je?

Prostě plastovej kališek malé,

na kterém je to odměrka.

Je to použivo, on třeba dá rejži,

kdo dám do ryžovaru, vždycky víš, že dáš...

Já musím se na odměr močit.

To má opčasem.

Takže odměřím to ryži,

a tam musíš dál stejné mnóství vody

dávaš rýže.

A teď já to používám na vízvecí,

na kusků, na vloučky.

A teď já to potřeba mít předruce

mít to prostě na ústalé dávání,

kam já jako nedušáhnu, že jo.

A teď já řekám, kde je zase ten kališek,

a on řeká, dál jsem ho tam, lebo le,

kilometr prostě na tvojí hlavu,

kam si prostě musí přijít stoličku,

a stejné nejde nedusáhnu.

Já řekám, na láčku tak já ho dávám

tady k příboru, tak mu tam prostě nech.

A teď ve stop viděla,

jako úplne vybyhla ta žíla,

a on příborům,

k příborům, jako to prostě nemůže být u příboru,

takže jsme prostě a vzlovojili asi 15 minutů

k debatu, kam dáme ten kališek,

abych mě dusáhla.

A dusáhla jsem tedy do slova kompromisu,

že ho mám v policie, na kterou dusáhnu.

A oni ochotné to tolerovat,

přestože tam jsou z klaničky,

takže to tam logicky nepatří.

No, já tomu rozumím,

já třeba pak udělám věc,

že jako uklidím třeba šuplík,

ve kterým prostě máme takové tě suchy,

taky ty těsto venery,

který nemůže jít,

protože on to tam prostě měl nějakým

tom, a já jsem tak přeskladala.

A pak prostě ostentativně třeba

já koupím papíroví útěrky, dáme do skřinníky

a říkám, nedávěj sem ten toletiak

na tu linku, máme tady ty papíroví útěrky.

To mi jdem přijdu, je tam toletiak, říkám,

máme tady ty papíroví útěrky,

koupila se mi, máme jich tam spoustu,

ale já nevím, kde jsou,

já říkám, a já ti to vždycky ukazuju,

a furt nám smrdí lednice, protože tam furt máme rozbalených sýry,

a já to vždycky byl a zabalim to,

pět vomotám celofánem ty,

všim to vomotám, aby to nesmrdilo,

a vždycky přijdu a potřebuji tu lednic,

a to je poh, prostě,

nevím, já to je taka filerka,

tak já vždycky, ne, ne,

vyčistím celou lednici, pak to celý zasezol

a zabalim ty sejde, aby to nesmrdilo,

a pak přijdu druhý den a zase,

a polovinu naší lednice zabírají

v Martinin, prostě,

ahoj, Martina, já vždy nás posloucháš,

tak ti to řeknu, tady,

ale já mu to stejně řekám,

on mil je sádlo,

on si ho rád iškvaří ze škvadek,

si vyškvaří, co je sádlo, což je rosto milí,

ale jenom do tých výděle, než tohomáš plnou lednici,

vyprostě máme fakt polovinu naší lednici,

se zabírají obřísklenice s sádlem,

a my máme takovou tu malou lednici,

protože máme malý bit,

a už je to prostě na pokraji,

a už prostě nechci mít lednici sádlo.

A tezvláštní jako člověk, který nedávidí mastnotu,

měli sádlo?

Přesně, ale on to má rád,

jenom, když je to uzevřený v tý z klenici,

a pak si to dává všude,

a na všechno si smaží na sádle,

při to mi velmi štíví,

ale prostě, to prděle,

už nechci sádlo v lednici,

a nechci tam ty rozbelených síry, nechci.

Hele, co by se stalo, kdyby ty si se pomazela sádlem,

přešlo by mu to jako hod,

to by se prostě nepříště vyskoušet.

Asi jo, protože tam podle mě bude hrozný,

jako hrozná ambivalence.

No právě, to by bude hrozný zajímavá situátora.

Že mám bude jako chtít a zároveň,

můž toho bude špatně,

ale vlastně to bude chtít a nebo já se mi chtít dotknout,

ale vlastně bude hrozně moc,

takže všechno říct, no,

ale podle mě by se stalo,

že bych se pomazela sádlem,

tak přiběhne panda,

celou mě olíže.

Tak z toho poslede.

A pomáš se sádlem?

Udělají příjemné prostředí.

Máminko, jak jsem se narodil,

a bych to bylo takový večer,

já jsem se nemá pomazela sádlem.

Ještě ne, Market.

Ne, neboj se. Dobře.

Tak já co, já vím, co to s tím Martinem udělá.

Ty vole, to je pravda.

A kde se to zastavíš?

No právě.

A nevíš, to bude tak klouzan větí.

No.

Ty vole, co s tím asi teď člověk dělá?

Ne, nele.

Přesádz, kdyby jste náhodou, če jdu náhodou,

teď posluchala tam nepodkázd.

Vypane, co jsem vám koupila, to bambudské mástvo.

Přihlas, nebo je jsi někdo z vás,

máte nějakého zmateného příbuzního,

které prostě chodí po Praze, jak se po lidek,

aby bokuvali bambudské mástvo.

Přesádz, přihlašte se.

Je to, jako, ne, nyní toho tásky,

že ho tá smrtě, a mě by to fakt zajímalo.

Mě by to přešlo hezký, může se také úzevřít naždešný podkázd.

Máme hodinu 48, protože takový náš sestí průměr v podstatě.

My to tentokrát nahráváme,

dřívne jsme zvyklad,

že máme o jeden meně, o den meně zážitku.

Ano, ano.

Protože Lucie zejtra od léta do říma.

Ano, přes velikonoce.

Ano, oni s Pavlem jdou do říma na velikonoce.

Protože jsem demed, že jo prostě.

Máme se tam příklad, co by švecký architek nídy neudělal,

ale mýval na piku.

Jé, ale v hiltenky.

Hálelujá, lůjá, já.

Lůjá?

Já si zpomeroval, to mě vypravil kamarátek,

byl jednou na svotbě, církevní,

vono nevěřící, a vlastně tam furtný svotbě se jelo.

Hálelujá, lůjá, já.

No nic, tak prostě zdravím koheho,

ten nas taky posluchá.

A my se tu už jete krásně, no?

Jo, krásně.

Je to podle mě, bojete pohybovat jenom takým štrůdl.

Jo, bojeme v tom říkali,

tak by jsme mohli do toho kolosa

a se jí podívat.

Velký šok, že všechny lístky

úplně na všechno jsou vyprodeny,

takže jsem se podívala

přesně na takové překupnické veby,

ty volek, po tobych chtějí ledvedu

a prvorozený dítě.

Nakoupila jsem to,

a ještě jsem se to zhracenelizovala,

že to budeme mít ještě z průvodcem,

a já mám ještě na závěr ten příběh s tímem autem.

Aha!

Jak je Martin úplně neuvěřitelný,

to musím mu přiznat ten kredid,

že když už tady ani nadávám,

že prostě nezaboluje sýry.

Prostě más, já jsem přišle ke svému autu

a moje auto měl promáčkli zadek,

jako kufr, takový to,

jak prostě někdo do vás nacůval

a žádná cedouka nic,

takže já jsem prostě ten den,

to bylo nejhorší, já jsem prostě strával ten den,

nadáváním vstekáním,

že to bylo prostě ten den,

co jsem to dostala, někdo mi prostě zmačkal autonu,

tak co jiných ho dělat, než hystericky brečet prostě

a vstekat se hlavně na Martina, který za to obec nemoh.

No a von, jak má ty racionální,

že ho řešení těch situací,

o který já obec nestojím,

tak říkal, že to musel být prostě chlápek

s nákladiákem, s takovým tu důvou vzkříňovou

prostě dodávkou,

že jste jasný, protože jste přesně v té vejšce.

Načiš potom šel 2. den

a našel tam to auto v blízkosti našeho baráku, který by to mohlo byť, šel s metrem

a změřil vejšku nárazníku tý dodávky

a vejšku tý promáč kliny na tom jim kufru

a schodovalo se to.

Načiš, protože wokół nás je hodně větnamců,

tak říkal, to bude 100% jako auto nějakých větnamců.

A oni se bojejí policajtů.

Takže mým ménem napsal dopist,

tomu člověku, jakože

vím, že jste to byl,

vím prostě, mám to všechno nafocený,

prosím, ozvědte se mi na toto dle číslo

i jednak to budu mnud se nářešit z policí čero.

Dal to do eurofolie.

Já jsem právě vonek to napsal ten dopis,

já říkám, zalaminuješ to teď,

a on ne, se zblázně,

a pak to dal do eurofolie, což je postatně to samý.

A dal to prostě zastěrač tam,

na to dodávku.

Načiš druhý den, do půlledné,

mi z mojí telefon si číslo zvednu to

a pan větnamec, že se mi strašně omlouvá,

že to teda, že mi zmačkal to auto

prosat protokol o nehodě,

tak jsme ho se psali.

Dneska za mnou byl pan spojíšťovny,

pošlo by mi peníz naučit a utičku bude upravené

ne na moje náklady.

Takže važení přátelé,

takhle to vypadá, když žijete

s šovéckým architektem.

To je krásná neštěstí.

Jako v tomhle to mi je to v obradu krásný neštěstí,

ale muselá jsem předtím mít teži sdredské scény

a bylo to důležitý prostě,

nešlo to přeskočit.

Poumíval na pěkně. Jo, a víš co, ještě máme jeden rest,

to už by je velmi krátké.

Ozvolá se nám taky sličná,

že jsme nedořešili problematiku tetování na penisu.

Je se to teda má být v klidu a nebo ne.

Ale pozor, názory na toto problematiku

se také různí,

protože já jsem se třeba ptala Denny,

která má give up,

že my mochodem velmi doporočujeme,

každé odnímáme nějaké tyké rečky.

A ona říkala, že vždycky,

když teď tu ješ, tak bys měl být tako relaxed.

Na druhou stranu,

ty tu už natahuješ,

takže se může stát,

že bude tam nějaká fiziologická reakce na příklad.

Ale ona teda říkala, že to nedělá.

Ale pak se ozval ještě nějaký jiný tater.

Ten zaz říkal,

že něco takového dělal,

ale rozhodně ve stopořeném stavu.

No ale je,

mám spoustu otázek.

Jak to udělat,

je to teda furt bylo stopořený,

ale zároveň,

aby to bylo jenom stopořený

a nedošlo to všeho dokonce.

To mě napadlo taky.

A zároveň, když je to tam,

tak to musí bolet,

tak jak to pak vydrží stopořený,

kdy to musí být jako nějaká fiziologická reakce,

že se stávne.

A nebo jsem to napak líbí.

To je varianta.

Což podle mě musí asi člověk to tak mít,

když chcete kérku na péru,

tak se to jako přeběje.

Ale nevím, já jsem ve gru nikdy neměla.

A já taky nemám penis.

Já taky nemám penis.

A tím to bychom to mohli ukončit.

Mítte si krásně,

posluchajte nás,

píšte nám, mítte nás rádi,

píšte nám, že jsme otelí a mastným klině.

Je to přežel.

Píšte to vodná zprosti do nějakých cizích fóraup,

cizím lidem, to ubece nevadí,

není to trapný, je to úplně v pohodě.

Svoboda slovaře, to skvělí.

A vydáme to dopoledne,

budou natřené,

tak to by je ten dopoledne.

Mítte se mozecky,

užijte si velikonoce.

No to jsme neprobreli.

To je strašný.

Už nemáme čas.

Je zvyk, kdy chlapím vládní ženský,

úplně ujetí, nedodřivíte to,

je to trapný.

To nenávidím velikonoce.

Ani to, že volnosti nemůžu,

protože nechodím do práce normalní,

tak je to jedno.

Můžete dát tě nějakou práce?

A pak je z ní o slobodě,

vyslychce?

To je nejhorší vesvátek na světě,

a ne prostě vajíčka,

jak někdo říkne, já mám rád,

jaký to říkne, jako járo,

a to máte i bez velikonoce.

A ty bránsi jsou krípy.

Takhle,

jako jestli něco mrada na velikonoci,

a to je děj, je dobrý.

A pak ta kváta přišela na ten vetřelec,

takhle je to, co se děcky bobeví každý rok,

to miluju.

A to je jediný dobrý na velikonoci.

A ještě když se byla menší,

tak se mě ráda, že bylo hodně vařený vajíček,

který mám ráda,

že se to byla pomazánka,

a pak se pořeřilejí vajíčka,

což první boky sváteční,

ale jinak prostě...

Ne, prostě vás nemlajte nás.

To je druhá věc.

Je to na Facebooku,

jak jsme předstřili vela generace,

že nám to vadí.

No, je se bylo nedolší podkásto, necháme na Indy.

Můžeme po těch velikonoci,

kdybyste nám napisali, můžete můžete udělat,

můžete nám nějaké historky a my to probrem,

my taky máme odštěňátí.

Váši opilí střičekové vás po mlátěli,

po mláskama, vy ste nechtěli,

a všichni ostatí říkali na stavzadek.

No, ano, ne.

Tak se mě je to hezky.

Ahoj.

Jsi říká pro mluvená už več?

Jsem tošku.

Jsem tošku.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.