Zloději životů: #5 NIC UŽ NENÍ TABU: Proč vrah napsal podivný dopis do televize?

Novinky.cz Novinky.cz 3/21/23 - Episode Page - 27m - PDF Transcript

Zloději životu

Díl pátý, nic už není tabu.

Uvolněná atmosféra 90. let přináší do společnosti do posud nevídané maníry.

Erotické orgie, vysněné politické angažmá, ale i vraždy nepohodoných lidí.

Jakou rody může hrát ve vyšetřování vraždy televizní pořad?

A proč trvalo odhalení pachatele dlouhé roky?

Případ z počátku 90. let ukazuje, že chování vrahu nemusí vždycky dávat smysl.

90. leta přinesla kromě jiného také celou řadu nových televizních pořadů.

Jedním z nich bylo i tabu, které televizenova vysílala od roku 1994.

Právě tento pořad, kde se lidé mohli anonimně svěřit prakticky z čímkoliv,

se hrál na přelomu tisíci letí klíčovou úlohu v objasnění trstného činu vraždy.

Opět u toho byl i kriminalista Jan Štoček.

Celý příběh, ale začíná mnohem drívé.

Takže hned někdy v začácích 90. let, jak vznikaly politické strany, tak vzniknula,

tak zvaná nezávislá erotická iniciativa.

Její představitel a vůbec asi zakladatel tady toho.

Tý strany byl známý praský seksuolog, doktor Radim Uzel.

A tady ta strana docela začala mít úspěch, rozůstala se po celé republice,

přidávali se k tomu další takový manážeři tý strany.

A mimo jiné, tady ta nezávislá erotická iniciativa vznikla i v jednom okresním městě na Severním Moravě.

Program a myšlenky nezávislé erotické iniciativy šíří ve městě i trojice zaměstnanců obecního úřadu.

Lukáž Hartl a Manželé Zábranští.

Všichni tři se nadšeně účastní přednášek seksuologa Radima Uzla.

Užívají stinově nabité svobody, která se značně promítá i do jejich seksuálního života.

Během těch přednášek seksuolog vyprávěl v tom, že nic není zakázáno, není žádné tabu.

S natenom mimo zoofilie a perofilie je všechno povoleno.

Tykládal tam i o prospěšnosti skupinového seksu, že to utužuje takový pozitivní myšlení.

Vodbourává ten manželský stereotyp, takže postupně se tam začal vytvářet takzvaný první swingersklub.

Jenom, že otevřít swingersklub na malom městě je v podstatě časovaná bomba.

Netrvá dlouho a městem se začínají šířit drby, pomluvy a celá řada návštěvníků má zostudy kabát.

Týká se to i trojce úřadníků, kteří musí snášet z nechucené pohledy snad i ve frontě v masně.

Dopadlo to tak, že nakonec tady té manžele Zábranských a ten Lukáš Hartl se kůli, dá se říct, ostudě odstěhovali do Prahy,

kde si našli obdovná místa na obecném úřadu a nějakým způsobem fungovali.

Idilické soužití větřech, ale nemá dlouhého trvání.

První problém nastává ve chvíli, kdy se do sebe Marcela Zábranská s Hartlem zamilují.

V té době je Hartl na vrcholu volnomyšlenkárských sil.

Pořádá erotické plesy, kde dreskou do Doslované existuje, a Zábranská na nich vystupuje v erotické šou plné šléhačky.

Její manžel Karel o tom nemá ani tušení. Na to špak je jich dvě děti.

Jednou se stalo to, že tady ten Hartl přišel dobytu a souložil zého manželkov. Ono něco jiného je, když teda se to zúčasní všichni.

Vys tady ty skupinové různé dýchánky a něco jiného, když pak přestihne manželku za jeho zády tady to provozovat.

V téhle svérách asi hodně velký rozdíl. Takže se proti tomu ohradil, došlo tam k nějaký háce a on tady to Hartl zvyhodil zbytu s tím, že už tam prostě nesmí a že teda ho nechce vidět prostě.

Zábranská s Hartlem však v intimních schůzkách pokračují za Zábranského zády.

Během dalšího roku se navíc Zábranský postupně přestává účastnit swingers akcí a pokouší se vrátit k normálnímu manželskému životu.

Hartl naopak začiná tlačit na Zábranskou. Nelíbí se mu, že musí milenecký poměr tajit.

Začátkem roku 1993 tak dvojce dostává nápad, že se nepohodlného manžela jednou pro vždy zbaví.

Plán je prostý. V předem určený den volá Zábranská svému milenci, že manžel usnul.

O pár desítek minut později dobytu vchází samotný Hartl.

V ruce drží idelitovou tašku, Zábranská má připravenou prádelní šnúru.

V ložnici se na spící ho manžela bez milosti vrhají.

Hartl dává Zábranskému idelitovou tašku přes hlavu, Zábranská leží manželovy na nohách, aby se snad nemohl bránit.

Překvapený Zábranský boju je oživot.

Šermuje okolo sebe rukama, snaží se dostat z Hartlva se vření, ale proti přesile nemá šanci.

Sýli mu rychle ubívají a po několika minutách umírá ve vlastní postely na udušení.

Vlastní postely na stále probyl s ním.

Měli nějakou představou, že zabala jej do nějakých dek, převážou, jenom že to zavázání se jim nedářilo.

Když už ho měli skoro na chodbě, tak se jim z toho nějak vyvlík, tak právě došlo na to, že tam Marcela v bitě měla prádelní koš,

tak ho dali do toho prádelního koše, na to narovnaly různ deky ještě, taky tam a celý to převázali prádelní šnůrov.

Ta prádelní šnůra byla pravděpodobně už koupena tady zatím účelem.

Jenom že ten Karel Zábranský vážil nějakých 85-80 kg plus koš a teď otázka jako vystěhovat asi zeštutýho patra paneláku.

To nemohli unís, tak to různě šoupali po zemi, trvalo to dlouho, ale nakonec ho dostali teda před vchod.

Marcela vzala jejich auto, což byl tedy takzvaný Žigul, naložily ho nejdo kufru, ale na zadní sedačky.

No a Hartl ho ves na, jako dá se říct, přes celou prahu dobel, kde teda ho vyhodil na takový černý skláce.

Povodil s tím autem, vratil se tam pěšky a co měl porůce z tý sklátky včetně nějakých plechů, tak na ten prádelní koš s tou metuolou přeházel.

Píše se rok 1993. Zábranská několik dnů po vraždě odchází na polici, kde nahlásí pohřešování manžela.

Přesně takto je s Hartlem domluvené. Má perfektně připravenou historiku o tom, že její manžel odjel jako iš několikrát nakupovat elektroniku do Německa.

Tupak se s iskem přeprodával na burze.

Ta burza probíhala tady na spartě. My jsme na to burzušli s fotkou, to její o manžela, po to nikdo tohodle Karla Zábranskýho neznal.

Nic se nedělo. Podstatě běžní vyšetřování, který probíhalo ohledně pohřešovanýho, kterých bylo v té době, bylo dosť docela.

To byly divokí 90. léta. Takže se udělali takový administrativní věci.

Udělalo se nějaký základní šetření, bydliště, pracovyště Karol Zábranský nebyl.

Dvojce Milenců po několikám měsících nabývá dojmu, že vražda Zábranského jim projde.

Policie pracuje z verzí, že pohřešovaný muž mohl skutečně zmizet, kde si v Německu.

Podobných případů se začátkem 90. lét objevuje víc.

Necelý rok povraždě se hartl z těhu jak Zábranské.

Obaží v představě, že by se díky člendství v nezávislé erotické iniciativě, mohli dostat k místu v zastupitelstvu.

V komunálních volbách v roce 1994 strana získává napříč Republikou celkem 11 kresel.

Hartl ani Zábranská, ale mezi vyvolenými nejsou.

Oba tak nadále pracují na měckém úřadu.

V roce 1996 probíhá v Pražských Kbelích sanace skládky.

Mezi nejrůznějším odpadem jsou v rozpadlém prádelním koši objeveny pozůstatky lidského těla.

O tom hartl ani Zábranská nemají sebe menší ponětí.

Už několik let žijí v bláhové představě, že vražda zůstana nepotrestána.

Kriminalisté začínají pátrat po totožnosti objeveného těla.

Po několikám měsících ale postupně intensita vyšetřivání slábné.

Stopy nejsou prakticky žádné.

Dalších případů jsou navíc mraky. Sme u prostřed 90. let.

Já mluvil tedy s tím kolegou, který to dělal.

On říká, že tam nebylo vůbec nic.

On bylo v jenom v nějakých trenýrkách a v tričkou prostě neměl u sebe nic.

Takže se na tom dělalo nějakou dobů, ale postupně se to utlomil.

Zábranská s hartlem i ve druhé polovině 90. let navštěvují erotické akce.

Rozhodně už ale ne, tak často jako v minulosti.

Zejména ze strany Zábranské dochází ke strátě zájmu.

Odmýtá vystupovat polonahá v pochybných podnicích, ani skupinový sex už není čím býval.

Doma má dvě děti. Navíc, že je zvědomím, že se podílela navraždě vlastního manžela.

Blíží se nevěhnutelné.

Postupně během dá se říct několika let došlo k rozchodu, kdy ona mu navrhla, aby se odstěhoval.

Rostě chtěla se tady to hartla jak zbavit, ty erotické aktivity přestali bavit.

No a hádali se, hádali se, až došlo k tomu, že museli na pracovyště rozdělit,

ona musela odejít. Na jiný pracovyště do hlavní bůh,

tady ten harto pokračoval dále, jenom, že on byl nějakej jako žádlivý.

A docházelo tam častýmu verbaňu, napadání.

Onaní čekal před toho pracího, až pude domů, nebo jí mnohokrát za noc telefonoval,

zvonilí na zvonek, dožadoval se nějakýmho setkání.

No a tady ta Marcela na to nereagovala.

Hartl ale ve svém snažení v následujících letech nepolevuje.

V hlavě se mu okolo roku 2000 rodí podivný plán, který se dá jen těžko pochopit.

Má v úmyslu se svým tajemstvím vystoupit v televizi.

Těžko říct, jestli tím chce zábranskou vdírat, nebo chce jen ulevit svému černému svědomí.

Skutečně však píše dopis, kde popisuje průběh vraždy a vysvětluje, jak se jelo v roce 1993 zbavit těla.

Méno ani popis obětiv dopise neuvádí, a psaní adresuje do redakce pořadu tabu.

Po té, co teda v redakci tabu, tento dopis dostali, tak neváhali ani minutu a zavolali nám na polici.

Co jsem se dověděl, tak už jeden takový problém tam byl, protože tresní zákon pamatuje tzv. oznamovací povinnost.

Ne spadá to na všechny tresničiny, ale na vybraní tresničiny, jako je vraždá, terror a podobně.

Tak ten, kdo se hodnověrným způsobem doví, musí učinit teda u nějakého policijní organu oznámení.

Takže oni nám teda nám avízovali, že takový dle dopis nám přišel, kde to vypadá jako na vraždu,

kde se mluví o mrtvím člověku v prádaním koši, když jsme si tam jeli pro ten dopis.

A přití příležitosti jsme se domluvili, aby ho předvolali, zavolali, že teda jako budou reagovat na tu jeho nabídku.

Tak oni to udělali, my jsme si ho prohlídli na recepci.

A když pan Hartl odcházel z televize, tak jsme si ho se brali k podání vysetlení ihnet.

Na policii se Hartl vše možně snaží dělat překvapeného.

Zřejmě ani vesnu nepočítal s tím, že údajně anonimní pořad není ve skutečnosti anonimní ani trochu.

Na policii odmítá vypovídat.

Svůj čin zlechčuje.

Tvrdí, že se dělal legraci a k činu, který v dopise popsal, ve skutečnosti nikdy nedošlo.

Jenom, že zřejmě netuší, že policie před několika lety na skládce skutečně objevila pozůstatky lidského těla,

a případ kvalifikovaný jako vražda, zůstal nedořešen.

A už vůbec mohne dochází, že spojit těho dopis s roky pohřešovaným Karlem Zábranským,

kriminalistům po prověření Hartlhova okolí moc času nezabere.

Začali jsme uvažovať, že ta neznámá mrtvola na tom smetěšti, že by mohl bejt tady naš Karl Zábranský.

Nebyla udělana genetika, i když v tom pátracen spisů byl nějaký kartáček na zuběře bén, ale chtěli jsme mít istotu.

A tedy už ta genetika jakž tak šungovala, tak jsme se jednou sebrali a jeli jsme na Severní Moravu do okresního města,

kde jsme navštívili rodiče toho Karla Zábranskýho.

Tam jsme to avízovali do předů přestavní kriminálků, ty už na nás čekali.

Byl tam i starší brater toho Karla Zábranskýho.

A začeli jsme se bavit. Oni teda očekávali, že přimneseme nějakou zásadní informaci,

ale my jsme ani o tom nálizu v koši, ani nějaký další detaili jsme jim řekli,

jenom prostě jsme jim řekli, že jako vyšetřování neustále pokračuje a že teda jich se hledá.

Postupně jsme se dostali do takové konverzace o tom, jak vlastně oni se dali dohromady

a jak vzniklo to manželství. A ta panína byla taková rázná,

tak začala vyprávět asi tím stilem, že tamalcela byla vždycky děvka.

Že ta byla známa po celém tom okresním městě, že vystřídela kdejaký okluka.

Akorát konkrétně řekla, ten háž byl běcí vzal.

Návštěvy u rodičů Zábranského se štoček dozvídá podrobnosti o zakládání nezávisle erotické iniciativy

před náškách Radima Úzla, nespoutaném erotickém životě, politických ambicích i veřejné ostude,

se kterou se jejich syn z města odstěhoval.

Kryminalisté získávají i genetický vzorek Zábranského rodičů.

No, tak jsme jeli domů s kolegou, přemešli, jsme dlouze voton a kolega dostal takový nápad, povídá hle to se dá udělat

tento případ, protože jsou dvá, jsou dvá a momentálně co jsme pak věděli už byli rozhádaní,

to znamená byli tam problémy, to jsme věděli o té jeho vědoucí na tom pracověštějou,

bez mňou úřadu, prostě o tom skoro stolkingu by se dalo mluvit.

Polo Hartla teď policie krouží jako hladová zvěř.

Přímý důkaz, že by onou obětí z napsaného dopisu mohl být Zábranský, zatím neexistuje.

Na výsledky z genetiky je potřeba si ještě počkat.

Štoček se přesto rozhoduje, že Hartla znovu předvede a vyslechne.

Hartl okolo sebe kope, nakonec si k výslechu zavola i advokáta.

Po čtyřech hodinách výslechu přiznává, že mrtvolu vprádelní koši skutečně odvážel.

Pořáci ale trvá na tom, že nikogo nezabil. Má připravenou vlastní verzi.

Onoho večera v roce 1993 mu prívolala sama Zábranská, že její manžely je mrtvý.

Zabíd ho měli dva neznámí muži, které si domů pozvala na seks ve třech.

Když na to Zábranský přišel, došlo údejně k potičce a zabití.

Hartl podle vlastní verze dokonce Zábranského skoušel po příchodu dobytu oživovat.

O paru Hartloví jsme říkali i advokátovi, že teda s tou Marcelou Zábranskou,

že jsme ještě nemluvili a že může očekávat,

jsi teda nám neřiká pravdu a bylo to všechno vynat, takže ta Marcela

pak může pravdu říct, a on se dostané prostě do špatního světla

a eventuelně obvinění zavraždu. On to napřed nemohu pochopit,

ale pochopil to je advokát, který říká, prostě, jsi to je takhle dobře,

tak si na tom trvejte, jsi to bylo trochu jinak, tak spíš řekněte,

jak než tady přijde manželka a manželka vám to řekne.

Povíslechu je Hartl k překvapení vlastního advokáta propuštěne

a může vesele běžet domů.

Advokáce děvěl, že opuštíme, ale zase měli jsme to udělaní a vymyšlení tak,

a to není před mětem na tohle povídání, že skrátka jsme věděli

vo jeho činnosti pohybu, po propuštění.

Takže ten šel domů a k našemu uděvu bylo, že se s tou Marcelou nezpojil.

Jeho, že prostě jí nezatelefonoval, nešel za ní, což nám bylo takový děvní.

A si museli by v opravdu v nějakým hodně velkým sporu.

Nechali jsme to ještě asi dva dny a pak jsme mu zavolali, aby se dostavil znovu to,

už teda rovnou přišel tady s tím advokátem.

A my na něj začali tím stýlem, že teda nám neřek všechno,

že teda to bylo ještě trochu jinak.

Byl to takový dohadování, až pan Hartl teda připustil,

že přijel do toho bytu a že Marcelá prostě vzala i gelitovou tašku

a spící mu manželový navlíkla na hlavu a tím vlastně udosila on,

že se tam na tom jen okrajově podílel a že teda potom ho vodves.

To už byl teda důvod zadržení jeho, takže jsme si oku nás nechali.

On končil v takzvaný celé předběžního zadržení, docela protestoval,

trochu protestovali advokát, ale nedalo se nic dělat

a tam už jsme byli hodně blízko teda tomu,

že teda on říká zabila ho, udusila ho, manželka Marcela.

Následujícího dne zvoní štoček v bytě Zábranské.

Akce je detalně naplánovaná.

Kriminalisté ví, že má dovolenou a děti odjeli na školu v přírodě.

Zábranská sedí v kresle a čeká, na co se policie bude ptát.

Teď jsem viděl takový ten tázavý pohled.

Aniž by jsme měli v ruce nějaký oznak nebo průkaz,

tak už na nás to ptázavě koukal a já ji nechal.

Nechal se mý a na co si přijete a které jsme s kriminalní služby

a říkám, a víte proč?

Já nevím, ale to už neřekala s takovou istotou a říkám, máme u vás vaše obejvalého přítele,

který teda začal tím, že chtěl na vás tady mluvit v tabu.

A současný věci se má situace tak,

že přiznal, že tady společně z toho zabily,

ale že veškerou iniciativu jste mělá vě,

že jste mu navlíkla egilitovou tašku na hlavu,

že boužil se nadávnit s dělávním tezi osobní věci

a budete nám to muset být nějak vysetlit

a nebo teda jste v současný době podezřelá z vraždy.

No, ta si sedla, chvíli mčela,

pak se teda začala balit

a spomínám si, jak teda při vodchodu se na mě tak podívala, říká,

mám si zauřít vodu a plín.

Zavřete. To byla, to bylo smutný a to tý holce nepráleho,

ani náhodou, ale případ je případ, vražda je vražda.

Když se Závranská dozvídá detaily, které policí řekl Hartl,

vychází z jejich úst celá řada Vulgarit.

Přiznává, že vražda byla naplánovaná,

ale dušuje se, že Hartlová historika je smišlená.

Říká, já ale ho nedusila,

já jsem jenom držela nohy na igelitku, přines Hartl

a navlík mojí na hlavu a utánovala prostě hudusil.

No, takže ho teda vodvážel.

No, popisovala samozřejmě takou a na bázi

s tím zakládání nezávislý erotický initiativie,

která očekávala od toho,

že teda bude sedět v parlamentu za tu stranu

a bude se mítřa dobře, dostala obvinním,

jsme si zali z celý předběžního zadržení Pana Hartlá,

to musme předestřili tuto výpověď.

No, a ten viděl, že je to váji a dvoká taky.

Hartl už nevidrží zapírat,

jak vraždě se přiznává.

Navíc popisuje mnohem detailnějí,

co následovalo po odvozu zábranského těla.

Dalo by se si se očekávat,

že se vrátí dobytuk zábranské.

Hartl, ale ze skládky, kde vyhodil tělo,

zamířil ke vzdáleným příbuzdním do vesnice u hradce Kráhlové.

Zrovna se slavilo pálení Čardějnic.

Hartl popíl na vesnické zábavy alkohol,

přemlouval místní, ke vstupu do nezávislé erotické iniciatyvy

a v noci dokonce skončil v posteli s manželkou místního traktoristy.

Ten se měl erotický hrátek původně účastnit.

Ten byl nalitéj, snad se i chtěl nějak z účastnit,

ale já si usnul.

Ten tam souložil ze manželkou Hartl

a hráno se traktorista probudila chydo tam přímo v tý posteli,

jako a perlička jenom k tomu případu.

Už byl střízlivé, zapomněl na nějakou erotickou iniciativu,

tak Hartl vytachná jího za nohu a zbyl ho jako ně.

Na to si Hartl hrozně stěžovala,

pomalu bych chtěl na něj býval dávat,

které sněho známení,

že když on je zavraždu,

když on je nějaký napadyn,

no to jsme se tak jenom zasmáli tomu,

ale my jsme pak následný den,

když už to dle bylo všechno pokupě

a s kriminalistického ústavu nám potvrdili,

zatím tedy jenom telefoničky,

schodů teda genetiky mrtvoli s těma rodičema.

Tak jsme měli tak volnějc, tak jsme vzali auto s kolegou,

jeli jsme znovu za těma rodičema,

a jsme jim osobně teda voznámili,

že teda si nemrtvý.

Cestou zpátky jsme se zastavili v té vesnici,

a tam byl dobrý starost a ten nám řekl,

tak to byl tady ten,

ty to si pamatuju,

tam se tam porvel z nějakým pražákem.

Tak jsme tam zajely

a zazvojíme na branku,

zvukná výkoukle,

jaková paní slušná, samozřejmě,

to jsou rozně slušní lidi,

ale říkáme s manželem,

by jsme chtěli mluvit.

A co mu chcete, říkám,

ale se tady ten krá popráli,

a my jsme se to v Praze dověděli,

a má to takovou souvislost,

a bylo vidět,

že jí naskakou na krku červený skvrny,

a je prej za barákem na zahradě,

když se tam šli,

klasický zemědělec

vopravoval nějaký zemědělský stroj na zahradu,

tak jsme řekli,

co jsme začali,

a ten jenom začal,

že jsem ho nezabil,

že jsem ho rovnou nezabil,

a jí zlá prostě.

A říká,

to, ať vám řekne manželka,

to, co já vám budu vyprávět,

to by to mělo říct více.

Uvolála nic,

tak šel do vnět z toho baráku

a povídá panové,

ona tady není noc,

chudák paní utekla někam do polí prostě,

když viděla,

když viděla,

že tam jdeme tady kolem,

to je jo říchu.

Traktoristu žádný postih za napadení nečekal.

Naopak Hartl i Zábranská

stanuli na počátku nového tisíci letí

před Soudem.

Ačkoliv idělitovou tašku

z hlavu Hartl,

Soudce po zvážení všech okolností

udělal oběma pachatelům

stejný trest v výši 14 let.

Děti Marcely Zábranské

jsou cvěřil do péče prarodičům

na Severní Moravě.

To je moje zkušenost

ze zakládání

nezávislé erotické iniciatívy.

Podkázd Zloději životu

Vám přinesli novinky

CZ, Jakub Štěpánek,

Tomáš Skoupí, David Rineš

a Richard Wagner.

Všechny díly

z první séry je najdete už nyní na novinkách

a v podcastových aplikacích.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Devadesátá léta přinesla kromě jiného také celou řadu nových televizních pořadů. Jedním z nich bylo i Tabu, které televize Nova vysílala od roku 1994. Právě tento pořad, kde se lidé mohli anonymně svěřit prakticky s čímkoliv, sehrál na přelomu tisíciletí klíčovou úlohu v objasnění trestného činu vraždy. Poslechněte si pátý díl druhé série podcastu Zloději životů s kapitánem Janem Štočkem, bývalým kriminalistou z pražské mordparty.