Chumelenice: 34. Malopérák Rajchl, staroby v lázních a co vás se*e na vašich mužích

Inteligentní rozhovory, fundované analízy, odborná hodnociní, investiční pradecství.

Lol, ne, tohle je humelenice.

Tak už.

Tak hello.

Tak na zdar.

Na zdar.

S vás návě toho dneska moc.

Je toho hodně.

Takže kvěci.

Žádný prosti úvody a píčoviny na začátek.

Přesně tak na to nikdo nevá čás, jsme všichni zaměstnané, emancipované ženy.

Takže prosím vás.

Za prvý.

Řekneme, kde jsme nebo.

Potom.

Dobře.

Já to mám všechno rozvěšleno, nebo jsem.

Prvě, prvě, nebo jsem.

Tak, protože to bude další.

Za prvý, by jsme vás chtěli hrozně poděkovat,

za to, že jste si koupili na nás lísky, zase, do Prahy,

tentokrát do Radlické kulturní sportovny.

Bylo to hled vyprodané.

Cítili jsme se velmi slavně.

A teď se cítíme velmi neslavně, protože nevíme, co slavne vříkou.

Tak to jsme lehce pod plakem.

Jak by řeklo David Bouvý, under pressure.

Dobře.

Já si to nadzvečíme celé všechno.

Jak by řekli, jení jedeme hranu.

No, a můžeme tady asi říct,

že chystáme další presky vystoupení.

Ale to je asi tak všechno, co to můžeme říct.

Přesně.

Uvidíte sami.

Ale v následujících dnech to pustíme ven,

takže dopročeme sladovat naše kanely.

A můžete si tam dá takový to upozornění,

že jsme něco novýho publikovali.

To se docela vyplatí.

Já takhle, když šlovím na těch internetových sekáčích,

tak tohle je jediný způsob, jak tam rychlan obsat beru,

když můžete všechny ostatní.

Přesně tak.

A když nás to spíš, nastavte na stojíčka,

protože metodofídu dávat nebudem.

Ale jako tak můžete se nastojiť,

jsem ozřejmě.

Notifikaci, když převáme něco novýho dofídu.

No nic.

Měly by stechno.

Tak tohle máme vyřešeno.

A tak teď chcem sobovit o našich

rysent zážicích,

a nebo o malopéracích.

A nebo ještě tady vám nějaké ohlasy na minulé témata,

ještě nějaké bůvární správy.

No leh, pojďme na to.

Tak potom řekneme naše rysent zážitky.

Dobře.

Dobře.

Mě hrozně pobavilo,

jak jsme se minulé bavili

od těch luneticích.

Tak přišli dvě takové reakce na téma,

co jsme dělali, když jsme byli ve škole,

a prostě lunetice byli populární.

Takže...

toto...

teď to som řejmě nemůžu najít,

jo, do prdele.

Sela mi prostě slyčná,

že taky ve třídě museli,

jako předvádět i o tady.

Já se fakt smějou,

přesně jako děti budí o věcích

jsme museli sledovat vystoupení si moje máma.

U mnás ve třídě jsme museli sledovat kluky,

jak něco mumlaj,

a mají trhávé pohyby na The Offspring,

do kids aren't all right každý den,

předtím než se šlo na obět.

To ale hrozně fračilo Offspring.

No neko nejvíc tady to amerikána album,

že my jsme na to v nějakých 12 zholkama

si cvičili se z toho,

a pak jsme vyhráli taneční soutěž naší škole.

My jsme byli na nějakým výletu

se školou, v pátý nebo šestí tříje.

A bym, že Highlightem bylo přesně

diskotéka, na kterém hral amerikána

a pak se hrala flaška.

No.

A to nějak úzo vyslost?

Já nevím.

Tak byl by se ploužilo na ty písničky

o The Offspring,

jak jsme se to se potřebovali vykompensovat.

Jo, a tady druhý.

Posluchám chůme

a musím se podělat o svou vzpomínku

na interakci z Lunetic,

když mě bylo CCA 14.

Já nikdy neždela žádný boybandy,

pro mě byli hvězdy Spice Gross

a pro někoho jiného

jsem neměl v srddečku místo.

Nicméně po cestí

ze školního výletu do Prahy.

Jsme na nádraží v České trébové

se z ploužičkama vyrusili Martina,

když si kupoval pico-héro-trip-trip-trip

a musel se nám všem CCA 10.

Holek podepsat,

a pak se před náma

s tím dílrem schovával.

To si děláš?

Hežte k virůstání v 90.

Teď ještě šlo,

jak nebo žádný pico-héro-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip-trip.

To je drbino od lidí, co tak jako slyšeli,

nebo tak jako praví.

Pojďme ten čaj vylít.

Dobře.

Takže prostě vás,

a Tyromí Reagr,

psele jedna naše posluchačka,

menovala s...

No, ne, samozřejmě.

V tom,

i jak

vlastně,

v ontové skutečnosti má s těmi přítelky něma,

že to jako není takový to

potkal dívku náhodov,

prostě někde na Floridě

a zamilovali se do sebe a tak.

Ale že prej,

mu jako

pravidelně,

v Čech,

prostě posílaj,

vlastně holku,

která se tam voni

jako s v tom zámoří měla starat.

Teď už teda nejdešeku zpátky,

že jo.

Nevěsta přes internát.

A že takhle,

přesně mu poslali

i Veroniku Kopřivovou,

třeba.

Ale že se teda

nějak do sebe

jako zamilovali a vlastně

to byla jako hezký.

Ale že to původně

bylo takový,

jako posíláme tě tady holku,

my jsme to agentura

a ty holce je prostě

po 30,

co je starat vo jídlo,

bude tě vozit na trénin,

byla, byla, byla,

byla toto levo nejakopotřeboval.

A to se stalo.

A takhle to samý projbyl

s těma,

s tím holkama

jako třeba různě předtím

prej.

Je se říká.

To bylo za agenturu,

jako.

Hele, no,

jako modelingová agentura,

ale že prostě

vytychuvali holku,

která mu bude,

jako vyhovovat,

nebude sama moc

jako ambiciozní

a bude v pohodě

s tím,

a takhle to prej fungovala.

Prej, ale říkám,

opakují prí.

Trpě to.

Mhm.

A tak to je zase pěkní,

že našli takovou,

jako,

než díru na trhu,

že nevesta projágrá.

No, ale prej,

že se to takhle dělo

jako opakovaně,

no a že s tou veronikou

to bylo,

jako by,

vlastně zajímavé,

v tom,

že teda se jako zamilovali,

ale pak se vymyslala

až spětně ta pohádka

o tom,

že se potkali náhodou

někde prostě v Americe

a že ona tam jako jela,

jako,

že ahoy,

já jsem tady,

tvoje Oksana prostě,

a budu se o tebe starat.

Přesnal jsem ti v dělak nedliky.

Jak to psela ta Oksana

tomu týpkovi,

někde český čurák,

nebo...

Jeste ty čurák český.

Čurák český,

no tak takhle to bylo.

No, no, no.

No, dobra.

No, takže to bylo,

to bylo drp číslo jedna.

Ale drp číslo dvá,

to bylo jí o jasně,

a to bylo o Jendrichu Rajchlovi

a to bylo Big T.

A to teda taky opět

říká se,

nevím,

jestli je to pravdá,

přišlo nám prostě

vocapem,

že

Jendrich Rajchlovi

chodí rád na swingers party.

A tam se rád nívá,

na to,

jak tam někdo jiný,

to dělá z jom a dželku.

A co?

Co jelají?

Piju čaj.

Růž tě křijovky?

No, no, no.

Ani to říká pačky,

tohle byl běvo.

Neřesně tady

vůdci Českého národa

napět

Rajchlo,

ne, Hitler vole.

No, takže

ten do čaj,

který zde pijí,

zároveň vylívám

a prostě hele,

možná se to stalo,

možná, ne.

A nikdo se nedozvíjí,

jaká je pravda.

No, a že,

takže teď se,

ale to je teď zvláštní,

jako obecně,

vejt ten,

kak hold, vejt.

Aho,

to je zračně vypíslo.

Prostě,

můž kterých se dívá

rád na to,

jak mu prcají manželku

na šest.

Kak hold,

nebo

teď na víc,

teď na víc,

teď jedno,

na osm.

No, ale,

že to jako zvláštní záleba.

No tak hele,

lepši,

aby se jde píchali Marihuanu.

Přistně, váš pravdu.

A dělače pícha jenom.

Tak,

a pak tady mám ešte votí

vo agátě

a vo soukupovej.

Tisto agátou,

to mě strašně rozesmálo.

Taky,

jenom udajný prostě prej,

že když ešte byla

se soukupujem,

takže

jih volal,

zrovna.

A někdo,

možná,

u toho zrovna byl,

odviděl,

jak ho má uloženého mobilu,

a tam mám prej,

mě mám uločeného,

jako ten čurák.

Svět,

že je skvělý.

Teda,

jako by není to skvělý,

když máš těho partnera uloženého,

bylo jako ten čurák,

že jo,

ale jako by pro nás je to skvělý.

A ne,

rozviděla se,

že se si měla i fotku,

toho třeba.

To já už se právě nem pamatuju,

ale to by bylo už moc, ne?

Ne,

že by se daleku právě,

nech otíl,

tak sere,

nebo něco ví.

Nebo prostě

taká ta fotka z postela,

jak máš odnořovat držku

a slomtáš,

dopořebuje.

To je otec,

že měši by bylo,

kdyby tam dala třeba výpist,

účte,

že ji posledřeva nějaký brechy,

než domácnost.

A tam třeba ten čurák.

Jo, jo, jo.

No a to bylo,

to bylo jedno,

a potom mi přišlo

spousta takových,

jakože informací

o tom,

jak to vypadá u

Jero Míra Soukupa,

jako by v práci,

v práci Jero Míra Soukupa,

pro firmě Jero Míra Soukupa.

A teda musím říct,

že jako,

ačkoliv to z ní úplně

uvěřitelně některé ty věci,

tak já sama,

protože jsem to rok zhažila,

tak vlastně můžu říct,

že to rozhodně

není úvěřitelné,

a že některé ty věci,

jako,

jsem se 100% jistá,

že se po pravdu děli.

Ale by mi se to tady mám číst,

nebo jenom tak,

jako stručně schrnout prostě,

že vlastně celý

děcky jeho chování

se jako odvít

totálně od toho,

jakou zrovna má náladu.

A jestli zrovna,

jako je uspokojem.

A když máte mysluneku?

No, seksuálně,

že když má dobro náladu,

tak to prostě

jako všechno za lidí sluncem

se všemá,

jaká mož,

hrozně vtipkuje,

a to rád se prej,

jako chlubí,

kohou zrovna,

kde,

jo,

a že on má.

Jako to se tak říká,

to už se sešá

z různých stran,

že prostě má

takovou svojí stálu,

jako skupinu žen,

kterých se tak jako udržuje.

Skupina,

jaké různy?

No,

že to jsou takové různy,

jako třeba

bývalý přítilky

nějaký to,

a má nějaký byt

praze,

kde to nějak to,

a pak,

že jsou potom

ešte nějaká kategorie,

který von veme,

třeba,

do té marbeji,

kde má tu vilu,

jo?

Ale prostě,

budec,

dej sež vždycky,

jako,

když seš,

jako žena,

jarmíra,

sukupa,

neznamená,

že sež zároveň,

hodna toho,

třeba,

jsou to drby,

prostě,

vás opakují,

říká se to,

neříkám,

že to je pravda.

Ale,

vzesno druhou stranu,

veď,

takový alfasamec,

veď,

před ty vol.

Alfasamec

já robí na soukupa.

No,

a že to,

že prej,

když,

není,

jako,

ne,

když teď spokojenej,

tak je hodně zlej

v té práci,

na té lidi.

A je to takový,

jako,

hodně náhlít,

když naseká možší,

s kým se nebaví,

jako,

s kým prostě,

nevím,

kohol si tam z vodu pořadu,

kohodává na tytů,

ke těch magazínů,

a tak dáležu.

To se,

jako to jsem zažila i sama teda.

Tak ty se s ním pracouvala, ne?

No,

že já jsem právě zažila,

že se třeba i jako,

časé zastavovali,

časáky v tiskárně,

když na obalce byl někdo,

s kým zrovna užala,

zase jsme jako za dobře.

Oooo.

Takže,

v nějakém článku,

protože to už také,

jako líklot,

takový ty,

jak to vypadá,

prostě,

ve firmě Jaromíra Soukupa,

kde tam,

jako bývali za mě,

s nám si říkají,

že je tam jeho pravá ruka

Jitka Věková,

což jsem se teďka dozvedila,

že už tam není,

což je podle mě skvělí,

protože ta žencká

si nezasloužila nic jiného,

než aby se k někdo zchoval,

tak jak jsou chvalovna.

Jitka Věková,

totiž,

když ty si vpracovala v tý firmě,

tak jak mě leti volala ona,

tak si vědila,

že se rež pro výpověď.

Tam nic jiného,

jako nebyli jiné důvod,

protože teda paní volá.

Takže prostě,

se zvojil telefon,

nějaký neznámičí,

jsou zvedné,

že to,

a tam dobrý den,

tady paní,

tady Jitka Věková,

prostě, na zastavte,

co jsou mnou,

až budete mít chvíličku,

takhle přesně to řekne,

jako žádný,

jako je to naprosto nepůstatná zále,

že to si spůbujem řešit.

No a pak tam,

pak můžu říct i z vlastní zkušnosti,

jsem tam přišla,

a ona takhle jenom přede mě posunula papír,

jakože teda...

Na skle!

...do hoda, do hoda,

o já nemím,

jak je to ukončení pracovního poměru,

jakože ke konci toho stávající o měsíce,

a bylo to třeba

25. září,

takže končíme volé za 5 dní čus.

A já jsem no to koukala,

a jakože už tím,

tak jsem se na to trochu psychicky připravo,

protože jsem věděla,

že tohle asi přijde,

a ty si mi říká dobrý,

tak já si to asi nějak přešit,

a trochu rozmi...

Ne, tady není co si rozmišlet,

já myslím,

že si nemusíte nic čít,

tak můžete to rovnou podepsat.

Takhle, prostě,

tímhle stílem.

Takže...

jako strašný,

prostě strašný,

jako hnusný zážitek,

nechceš to.

A takhle to tam jelo,

jako deně,

prostě na jednou,

takhle se znelíbila a deš,

a nemá to žádný

jako o podstatně nějaký

jako racionální,

nebo tak.

Mě, Járomí,

když se okupněl,

předtím hrozně rád,

protože si čet můj Facebook,

a přišel mu to hrozně vtipný,

ale pak zřejmě,

jsem mu nelíbilo,

že ten Facebook

můj nic neprináší,

ten boj,

tak na jednou,

začel prostě i na poradách,

říkal,

že to ukážkám,

ale ve, ve, ve,

a pak prostě,

byla se vtipnana u korieru,

ne, to jsem nebyla právě,

a on dokonce,

to bylo přesně tak,

a já potom,

když mi ten dotičnej psal,

v těch zkušenostech

z toho místa,

tak psal úplně ty samý,

jako zážitky těch lidí,

že vždycky,

se všechno blíbená plánuje,

že budeš mít pořád,

budeš tohle,

to tam,

a pak na jednou bum,

a končíš prostě.

Takže takhle,

no a jítka vyková,

to to zažila,

ale ty taky.

To byl hezký přímný smích.

Jako fakt jo,

protože to byla tak,

jako ešte vana tak vypadala,

jako taková,

taková ta paní prostě

s takovým tím.

Měla voživý, no?

Neměla,

ale měla takový ten

přísnej výraz,

a takový ten přísnej účes,

takový to všechno,

jak to máš podle pravítka,

tak výš,

takový to.

No,

takže prostě,

tak to príto,

možná,

těžko říct,

funguje ve firmě,

katyně,

Jaramíra soukupová.

No, no, no.

Dobře.

Všechno k soukupovím.

Asi jo.

Ale jako,

já se myslím,

že to,

co,

jak to tam funguje,

není úplně OK,

až je vlastně,

by se měl víc lidí

jako ozívat,

no,

s tím,

jak se tam,

ty věci dějou,

teda,

prímě.

Mě napsala

jedna naše postochačka

ešte k Haškovi.

Jo, no.

Jak jsme tady

řešili to jeho koleno vrdství,

tak to me přijí jako fantastičký.

Dravem chome,

jenom k tomu Haškovi,

po par dubických barech

je to známa firma,

obynává paráke na baru,

potom nezaplatí a tak dále.

Cože přeskvělí,

víš,

jak už přeš do baru

a domení to to přeš.

Nás dár,

ty stará vojnou,

dáme si paráka,

já musel být.

Tadle runda na mě,

tak ahoy.

Já dočvodat.

Jé,

já jsou samozřejmě o peněženku.

No,

ty moj,

škoda,

ale zajímaví je,

jako že,

víš co,

jako jasně,

taky jsou to samozřejmě jenom drby,

ale zvláštně,

že nám nikdy,

nikdo nenapíše,

že to není pravda,

že vám naprosto

odlečnou zkušenost

s těvali dma.

To je pravda,

to je fakt,

že jako a už,

jako ty lidi,

co nás posluchají,

nám napsely lecous,

ale jako toto

to se nikdy nestane.

Takže,

ško říct,

jsou to,

jsou to.

Nikdy nikdo,

jsou to prostě jenom drby,

který vynám píšete,

my to nemáme,

jak ověřit,

neví mésl,

je to pravda.

Přesně tak.

Stala se strašná věc,

nebo děje se strašná věc.

Ta nějakou,

každou vádala rozhvor,

jí dnes,

já vím.

To som nemyslala.

A tak nic.

Myslala jsem,

jako v podstatně návrat

do totalitních časů,

a k frontám na banány.

To se i říří strach,

někde říkal.

Ne,

říkam já.

Vížím k tomu.

To je to,

že dramatický úvod.

Ale,

jako,

pochopiš,

v lídlu chybí krémant.

Jo, to je,

ale to nám posílali

ty prázdný regáli,

vy nám posílali

te prázdné regáli

už nějakou dobu.

A teď mi nevím jestli,

to je tím,

že jsme tak vyhypili.

A nebo prostě tím,

že to přesteli

jako dodávat,

nebo prostě,

co se stalo,

i výpadek nějakej.

No, kdyby to,

takhle,

přesteli to dodávat,

asi ne,

vždyš,

že Francusi za to

můžou pravděpodobně,

asi,

když je to diluár,

když to můžou všichni,

vždycky za to,

ale tak co se děje,

proč?

Ale pravdě,

že teď se nám

to posílali hodně,

a prostě,

jako není.

No, očivědně se to

neděje,

jako děje,

se to všude.

Je to prostě nějaký fenomen,

teďka po celý republice,

takže.

Je to běz.

Je to nějaký výpadek,

asi.

No,

já nevím.

Protože vole, s námi nekomunikou.

Ne, nekomunikou, no.

Mimo chodem, vyžským mál jídl spoupráci s Arnoldem Schwarzsenäger.

Viděl jste plagáty.

To jsem viděla.

No, takže jako dobře chápu,

jsme možná trošku i nejlevel než Arnold Schwarzsenäger,

ale za se by se byli odoslevnější, si myslím.

Rozhoděj.

Nám stačí platit v krémantech.

Ale on to je mezinárodní reklama,

protože já ji veděla po prví v Chorvacku, kdy jsme byli na té jaktě.

A vlastně mě to přišlo strašně kůl.

Mě to taky přijerozně kůl.

Že vidl, ulovil, Schwarzsenäger, to ještě na té, na to nášadí, ne?

No, no.

Tak to mi přišlo jako fantastičký.

Ale přesně jak říká tady moje kolegyně Markéta,

my jsme skromné dívky z Čech.

A já prostě nechce vlastně odlídlu nic víc,

aby nebyl shortič krémantu,

a aby je začle konečně dodávat i v Čechách budátu,

protože já mám poci, že jsme úplně poslední.

Teď mi sa v někdo psal, že jí mají už i na Slovensku.

No tak to, stav, stav, stav.

Kde to jsme?

Jakož na Slovensku mají sicefica, ale mají burátu v lídlu.

Ano.

Takže v podstatě všechny země, kolem nás mají burátu v lídlu.

A na druhou strudu, na Slovensku mají přištěj ten volby

a co by dely za to, kdyby...

Misto burátu.

Misto 200 buráci měli prostě nějakýho normálního člověka.

V tom předsedu vlády, no.

Tu hluka těchá za naše sousedy.

No, hla, tak může to to zajíšt a spojď minimálně.

Ale, ano, je mi to luto.

Prostě tě s tím stou kuchařovou, já jsem to nehříkala,

jen tak, já jsem to těžiš se četla na ídnesu rozvozovodstvání o kuchařovou,

která je hrozně v pohodě.

Jakož je přesně v pohodě, jak byl roz v pohodě,

jak bral tu pánev do ruky, jednoho lejch rukou, když dělal fachýtas.

Tak takhle nějak.

V ní se jeho vyptávali, jsem zřejmě, protože, že jo Andřej se voženil,

tak čas prostě jít za jeho bývolu a ptáce jít covona na to.

No, a teď tady jsou takové ty přesně, když ješatom byla.

Kdyby ona si ty otázky napřela sama.

Z té divoké holky se stala, te otázka.

Z té divoké holky se stala, že na, která se dostała až

Gřečnického půltu OSN a založila vlastní nadaci.

Když se nad tím zamyslíte, kdy proběhla ta transformace z rebelky?

A teď to nebyla kurva rebelka, jí bylo asi 18 zašla domesné.

Třebuji to nebyla kurva.

Ne počkej, ale fakt, jako tak prostě byla to studentka střední škol,

která ješla domesné, co je na tom rebelského.

Ty počkej, ale já jsem pořád rebelka,

já mám mnohotváří v dobrém slova smyslu a všechno jsem to prostě já,

na nic si nehraju.

Umím zapařit na vesnické tancovačce.

Nedávno jsem si vyhodila koleno na segrině s vadbě,

tak trošku kůlhám jako Joffré de Peyrak,

nejsem za Angeliku, jsem potřeba ty Peyrak.

Koleno trošičku bolí, ale dovoza i dokoča,

jak by povedela moje dreha babička Rosália ze Slovenska.

Mám v sobě všechno československá krev.

Ty vato z něk tak Strycharda Krajča.

A nebo táňo, svůj život tedy, že je to skonečně naplno

a můžete se poslnout přesně tam, kam chcete reakce.

To není ani nějakou otázka, že už dlouho,

už to je rok a půl, pořád se tady k něčemu vracíme,

já už dávno žijí svůj život naplno.

Myslím, že to je vidět, aji jsem šťastná,

že je autentický šťastný život.

Dáří se mi v práci, cestují si, kam chci,

mám způjstvů přátel po celém světě.

Žijí hezky a jsem za to fakt vděčná.

A pak ještě mi tady nebo pobavilo,

to mi spíše roze smutnilo, protože se jí tady nějak,

ani nemám tu otázku, to je to,

ale něco, bo jako nějakých psychických problémech nebo terapii.

Tak to ani náhodu, já jsem naopak zdravý člověk,

který svou životní situaci,

do kterémě bývalý partner dostal řeší odpíky a podstivy,

ohrazuje se modelka.

Myslím, že není žádná ostuda přiznat to,

když člověk navštíví terapéuta.

Rozhodněné psychiatra prosím, tohoto potřeboje někdo jiný,

ne, já směje se kuchařová, takže terapie je OK,

ale psychiatr plís, to je jenom pro blázny.

Aho.

No, to nebože.

No a proč tam teda v té odpovodě jako první menovala

bývalýho, když je hrozně over, a že je autentický,

plnohodnotný život a je za ní vděčná.

Nevím, ale na terapii byla, ale je si řekne, že byla

o psychiatra, vole.

Tak to ne.

Ne.

To ne, nikdy.

Dobře, ale v pohodě.

Je v pohodě, v pohodě.

Je to jasnou.

Pro další je v pohodě.

Ale, kdo jako hodně v pohodě, tak je Jindřich Reichel opět.

Malopé reaktí ne, jest, toho jste nám posívali velmi,

velmi mnoho.

Hele mě nejvíc pobavilo to zdil kamarád, jdu s popiskem

hele čurák.

Ale tohle, totiž jsou, jako,

jsou mač čurák, on jsou meni levels ty vole.

Jako, že jsem převišat, co na tom vlastně,

jako je nejhorší a nedokážu na to přijít.

Pojďme si to přečí.

Tak.

Prosím vás.

Jindřich Reichel vyplodil tuto perlici.

V neděli dopoledne mi psala Péťa Rédová,

že našla na doniu zbírku život pro Martinka

a jestli bych ji nemohl ve svém živém vysílání zmínit,

díval jsem se na požadovanou částku ve výši 100 milionů korun

a říkal si, že když v té chvíli bylo vybráno asi 12 milionů,

že to bude poměrně fuška se na cílovou pásku dostat.

Ale jak říkám vždy, žádná meta není nedosažitelná,

když se dostate ší počet lidi rozhodné, že se do toho pustí.

Zdělal to doško jako Hitler, no?

Dramatizu to malinko.

Po mém nedělním živém vysílání se přidávali další a další osobnosti a politici

a to z celého spektra naší spoločnosti.

Andrej Babiž za ano, Zdeněk Hrabazastan,

Jana Zvirtek-Hamplová, kdo ji není, samozřejmě, a mnozí další.

Přidily se i podnikatele a lidé ze všech koutů republiky

a zbylá část do 100 milionů se vybrala za jeden den.

Díky moc všem, kteří se zapojili,

směkám předtím, co tenhle národ dokáže, když se semkné.

A jeden vzkaz zbyňku Stanurovi.

Doufám, že vás ani nenapadne chyt po rodině, aby tyhle peníze zdanila.

To už by byl naprostý vrchol hyanizmu.

Ještě jednou díky každému, kdo pomohl.

Jste prostě jedinační.

No, takže Indřich Raichl prostě i nemyslevě říká, že von zařiděl, že se vybralo těch 100 mega.

Protože Nikola Štíbrva pstáv vůbec, vole, vůbec.

To udělal Indřich.

Za prvé, za druhé, prostě ty kecivotěch daných jsou pemny.

Protože už dávno finanční zpráva zdílala, že z tohotoho se zkutečně žádných daně neodvádí.

Ale vyž se na to nehoří.

Já jsem předřežal o tom, že on ví, že to je mimo.

No, samozřejmě.

Ale by pálí to, aby získal totálně laciný PR výbody, protože na tohle děvodu...

Protože tohle děseloře je už se to nedozví, že z toho nikdo žádných daně brát nebude, že jo.

Uhu, uhu.

A ono se toho vedeme, ono je hloupný, není, naopak, proto mě to tak strašně mrdá,

že jako fakt totálně, rozumíš, teprv si sedíš doma, a jako co musíš být začlout, když si řekneš, je hele, tady je umírající dítě, pojďme se na tom přižive.

Přesně.

Vezmu se za to vškredit a ještě se tady kopnu do stanyury, abych teda jako pohřbil nějakýho svýho politického konkurenta, protože ty lidi se to zišťovat nebudou.

No?

Hellow, volaj, neřeš ho, ty musí být šťastný, tak je to kak hold, konac konac.

No, je to kak hold, prej.

Ale, uhu, je to drab.

Je to naš názor, je to jenom naš názor.

Je to kak hold.

I to, i to vosokupové byl, jenom naš názor, to je, říkám pro formu, kdyby náhrův něco tak...

Kdyby náhrův něco.

Já si to jenom, já si to jenom myslím, že on má nějaký ten byt pro ty holky, ale jinak nevím to, jenom si to je to můj názor.

Já si na druhou stranu, jako co by bolo větší prdel, než kdyby nás začeloval jenom jenom v soukup za to, že tvrdíme, že má kastovaný milenky.

A Jendřich Reichl to to, že vodím řekám, že je kak hold.

Tak dokáže, nejseš ty, voláme.

Jako kám, jako.

Nejsem kak hold, říká Jendřich Reichl.

Demonstracie na Václavském náměstí proti kak hold dostí.

Hele, jako toto je fakt tak strašně, jako low, tak hrozně ubohí.

Jako, že ježiš, Maria, tak si prostě hřvi, vole, na Václaváku nějaký hovna a prostě do toho dle se neser.

Jo.

Jako proč, proč prostě.

Toto to bylo naopak jako celkově tak mě to přišlo vlastně tak nezýštný.

Samozřejmě, že se jako našli lidi, který mě nepotřebují vodom psát nějaký statusy a filozofovat ty vole a psát něco, že miliony rukou se spojí vole, bym spíat píseň, nebyme menovat.

A taky se našli lidi, který potřebovali služit písničku prostě, jo, ale jako dobře, nevadí.

Furty jako to bylo nějaké jako...

Učil světí prostředky.

Učil světí prostředky, jo, důležitý je, že ty peníze se vybrali prostě, teď kon třeba ten kluk, opravdu jako bude mít ten normální život a tak dále.

Je to super, já jsem se ma posíhala prahy asi 3x a normálně to moc nedělám ty vole, ale jako toto je...

Napšala se o tom písničku.

Ne napšala, a ne napšala se o tom...

Poupala jsem jednou, poslala jsem po druhý a teď pošlo po třetí, da-di-da-di-do, ne?

Ty vole, ale takovře jsem bych to napšala.

Teď?

Já se pověděl, že zasko na tohle vlastně taky hamatarskýho.

No, jakože do prdele prostě jako využívat to k politickým oboji je fakt nechutný, já nevím co k tomu víc říct prostě.

I jako po té, co vlastně válek vystoupil a na nějakých spešel, jako tiskový konferenci to vysvětlil, že tam třeba nenimožný, aby ta pojišťa na to proplatila,

teď jako x-grát jsem četla výčet těch důvodů, proč to nejde, že to prostě kurva nejde, protože je to prostě tak spešel unikátní věc,

která se nedá ani vyrábit nějak ve větší množství, že to prostě má 120 lidí na světě ty vole.

že vupravdu prostě to nejde, jako systémový proplácec, musí se počkat až tada, dada, dada, jako nejde to prostě a ministerstvo zdravodní s tím nemůže nic udělat,

prostě takato funguje, to není jako, že si najdnou změníme zákon, změníme si toto a půjde to, nejde to, ale dopíče je prostě,

jako pak přijde tady ten volaj kokot, kak hold a vebe si za to celý kredivon a hamplová vole.

Ale našel rová taky je mimo chodem taky, taky srdcredivní storíčka, jak se může začala tím, jak nejřífrouzumíš, musí zahrát na tu národní notu a v lé s tím voločím do prdela.

Takže všem řekneš, stefantasticky díky vám prostě přeži je tohle to dítě a jasně všichni je hezký, to je ano pozitivní správ.

Ale v zápití dodáš, že prostě ministeré válka bych pouvisila za koula dupruvanu, protože prostě za to může v podstatěvom, že mu to jako neproplatí.

Ale je to úplně stejně případ, je to totálně vytržený z kontekstu, skratka a totálně to apeluje na tě lidi, který nemá čas nebo jako prostě hod, každý se nechce googlet, každou píčového nebo výšeku, ale je to prostě hrozně lou a ona to taky ví ty vola, ale na.

Protože je to prostě strašně lou a jako zajímaví je, že z tohohletí části toho politického spektra to prostě udělá ty vole každej druhej a pak je to druhá část, která prostě absolutně nemá tu potřebu to dělá.

Všem asi, že já nevím, Petr Fjela nebo někdo takovej by jako tady vole vykřikoval nebo apeloval prostě nebo psal o tom statusy na Facebook nebo na Instagram spíšné, že jo neřikám, že jako jsou bezchybný ty vole, ale prostě nějaká ta úroveň tý politický kultury přijde jako určitech kruzích jiná než vinejch.

Přesně a víš co ještě u tě ale ne, tak ona se dělá, že ona si umí tvářit fakt jak matka národa.

Vyžiš to jo, ale ona přesně jak to má nacivičený, ten struchní velý výraz vole, struchní velý výraz vole, skroušený, prostě to fakt jako je tak hrozně trapný.

Je to strašně trapný.

No, tak tomu jsme se chtěli tady jenom pohytit, jinak samozřejmě jsme hrozně rádi, že zakladu podle, je to přijde jako fakt zázrak.

Mě to taky přijde to na neuvěřitelný, jakože vím, že když se tam vybíralo, když nikouc dílala tě zbírky, kde bylo jenom par mega, tak jsem se říká, ty vole a tět jako tohle chustý.

A hlavně ještě jakože, že jsem si tak říká jo, dobrý, tak ono to tak pojede a bude to trva, třeba 14 dní, ono to bylo kolik, 3 dny.

Ale na to udělalý úplně mohla tím, jak apolovala na všechny, až v tom fakt všichni píšou, protože já tomu je věřím, protože ty se dostaneš poten společenský tlak, když je ti vlastně blbí, to tam neposlát a v tomhle chvíli já vlastně úplně jednu, jaká je tově motivace, že tam něco pošle, ještě důvěřitě, že se to vybralo.

Je fakt, že třeba já nezad normalních okolností, když nikouc dílala tě zbírky, tak tam je jednou pošlu nějakou částku.

A tady, přesně jak to nam neská kalofurt, tak jsem fakt ve fináli tam poslala něco tříkrat, jakože je tak už zasto, no tak jo, ale já tam pošlu ještě jednu, jakože přesně ani kdo psal, a nevím si té pravda, že když nějakou určitou věc vidíš jako 7 krát za sebou, tak je to při mě tu akci jako provest.

To je jako základní marketingová poučka, že jste říká, že potřebojš se dum nějakých styků s tím, s čímkoliv, s produktem, s službou, aby se tohle udělala nějakou akci,

složíš to děláš dobře, tak to může být nohem mýň, ale je to jako říká se to.

Aha, no tak vidíš to, tak já myslím, že to je nějakou jenom nějaký takový obrazny, tak to je hustí.

No, my uchodem samozřejmě se vynořili taky ty komentáře typu, ale dít není sám, je tady takového dítí blá blá blá blá, no tak ty vole, ale tak prostě jako přispívajte na ty jení díti nebo já nevím.

Hele, mě se třeba strašně líbí malo se o tom ví. Člověk v tisni, když jim posíláš peníze, jsi v nějakým klub přátel člověka v tisni nebo něco takového.

Já tam jsem teda, protože bylo už jim na pánke, tohle mě zprávný důvod, proč tam být?

Učel světí prostě...

Samozřejmě.

Já ti to věžím.

Já ti to věžím.

Když jim příděním v sletří, kdy máš jako co se to všechno koupilo.

A jsou tam fotky, když jim na pánke, prostě.

To jsou ozřejmě.

Ale co je hrozně hustý, tak oni za každou stovku, když jim ty pošlaš prostě 100 korun,

tak oni dostanou 900 korun a teď neveme se to je z OSN nebo prostě bych kecela.

Ale je to prostě nějaká jako...

Ty vole, neviem, možná jsem se to mohla zjistit, než jsem to jim začala mluvit.

Ale prostě jako fakte, že to takhle funguje,

že prostě nezákladně nějakých tady těch smluv,

tak prostě oni když jako udělej tu část svojí práce,

že donutěj v uvozovkách ty lidi jako nebo prostě se žnout i donory,

no tak potom prostě OSN nebo někdo je nejmožná, neho teď nechci kecela.

K tomu přidá prostě 9 násobek, což je jako hrozně kůl.

A to je hrozně moc.

Je to hrozně moc, takže se ve mři za kilo, ty vlastně zařídíš litr,

jo, který oni prostě nějak rozdistribujou a přineme to jako skvělí.

Což je jako docela dobrý pocit, ne?

Ale ještě tady jako k takovým těm aktuálním věcem někdo nám posílal,

jako ty vole, já jsem nejdrí v sech bránila tomu věřit, že to je jako real,

ale asi fakt je na facebookový stránce Dětská Psychologie se objevil tento příspěvek.

Jak byste prosím řešili s dítětem 5 let,

to, kdyby vám učitelka ve školce řekla,

že jiný starší učitelce na otázku pročkou slo toho chlapečka odpověděl,

co je ti do toho ty stará bábo.

Mně to řekla až druhý den žena,

a mě absolutně nenapadá žádná možnost, jak k tomu předejít.

Podíval jsem se vážně na syna a řekl mu,

že to říkat nebude a on to začel opakovat.

Před půl rokem byl uklidické psycholočky kvůli chování

a závěd byl ten, že není ADHD ani žádný,

takhle není, samozřejmě,

akorát asi někde zostachlou chomele něco, bych taky chla.

Co za tohle se posluchá mamiňka doma.

Tady ještě právě potom paní,

jako nějaká v komentáři píše, musel to někde slyšet,

aby to pak takto sám řekl.

No, to je možné.

Tak jako vy nám píšete vopčas,

že děti posluchají s váma,

ty srandovní paní,

ale tohle jsou následky potom.

Zazbychom nerady,

aby potom hudinky učitelky,

to bylo to schytávali taky,

na druhou stranu, jako som zřejmě dvě,

když ty děti naučíte,

kdo je ta stará bába,

ta jako, který by to měle říkat,

učíc stará bába,

přesně učíc stará bába.

Jo, ale tak prostě jsou takový,

že prostě ty děti zase fajn,

když si pak umí určit, jako nějak

tu svojí hranice, že jo.

Svám zřejmě asi nevychvíli, kdy na něj

umí učitelka ve škole, nebo prostě v nějaká družině.

Ani si vám, že si tě zavolá

učitelka a řekne,

tak tady Petříček mi prostě řekl,

co je ti do toho stará bába,

by se to našlo smát.

No to je, ale to bych se nejvíc začlo smát.

Ale jako mě na tohle přijde,

vlastně přesně vzniklo, že to dítě

tuto letu větu řeklo nějaký

prostě ženský, jako v družině

a na to konto my jsme se to dozvěděli

a použili to tady a už se to

prostě žije vlastně v životem.

A nebo, je varianta,

že prostě to tak strašně vytrendovalo

tady od toho ují dítěte,

že se to prostě nese tohle generací.

Jako, že děti si to mezi sebou takhle,

jako říkaj, jako, že se sajdu na písku

a jelé, ty volej, mám pésu pro Lášku,

můžem votravlným volej dospělejím,

když prostě ti bou srát,

pepíčku, prostě.

Půjč mi hrabičky.

Já řekní se je tě do toho, to je stará bábu.

No, ale jako, co teď prostě,

nejsme morálně

to? Nejsme,

za to můžou teď děti na tom písku, veště.

Tak jo. A nebo za to můžou teď starých báby,

co je serou prostě. Tak.

Teď se na to přišel, nemáte je srát,

teď děti prostě.

Já nevím, že s tady pro hlada,

no, je děti moji práve, no to, aby

nekdo sral přece.

Hele, tak to by mě právě zajímalo, protože

když si jako ve vež,

že teď děti jsou takové, tady ešte

třeba nepopsané papír, že o takvojí

mají všechny rádi, protože jako by neumí se

třeba zlobit na svoje rodiče,

že oberou, že rodiče všechno dělej správně

a tohle, tak právě jako, kdy nastane

ten moment, kdy to díti, jako pochopí,

že ho něco sere.

Hmm. Víš, jako,

když se závodat právě ty hranice, nebo

jako takový to,

tohle už se mi není bývá.

Ale podle mě, jako velmi brzo, protože

po máma tata jednohoří slovo ne.

Nemyslám mrdat, že řekne.

Jo, to jo, vlastně jako líbí,

ale líbí to asi mají jako v odnarození,

že o brze tak breče, když se jim to ne líbí,

nebo tak. Ale takový to,

když se začne jako budovat

taková to fakt jako osobnost,

taková to prostě,

mě to přihrození desivý, když te malé

a už jsou takový, víš,

jako, že v občas promluví úplně

jak dospělý člověk.

Vždyť vždyť desivý, když jsou

sarkastické děti. Jo, no, tak, no, ty vole.

Takhle, je to moje oblíverá věc, protože

pechčí z toho. No jesně.

Ale zajímalo by mě, jestli to jako

excedentli, alebo jestli si to jako

uvědomujou, nebo

když se ti začne tvořit

prostě to pochopení sarkazů.

Jo, jo, a ještě právě, třeba,

jak to prokládají různýma tima,

v rodiče oslovat křestní ménem, ne?

Protože to jako slyšeli doma.

A tezrovna přesně takhle jsme byli

na baráku a přišli sousedi a

si nejako

šestiletej říkal mamince

křestní ménem, a úplně víme, jak prostě

von to z nás domová, protože jí tak říká jako

její manžel, že jo. A že máš prostě to

období, kdy na jednou jako, tím to takhle

přepene, asiž vlastně hrozně edalt.

Až já v občas z nich máme jako

respekt z těch děti, protože jsou takový, jako

v něti na jednou napřímo vpáli něco, víš,

jako, že tohle ti nesluší prostě

nebo, nebo

přesně velesrandovní paní, jako

takový, hm?

No, přesně, jako nějaký fucking vonáz,

kde jsme paní.

To by mě taky zimno,

jako, mě třeba hrozně baví,

vykukáte taky na Modern Family,

vykukáte taky na Modern Family,

popčas trošku, já to tak moc nemám najety.

No tam je totiž syn,

to je hodně kjut,

ale to jeho kjutnost vství hodně spočíva

v tom, že on právě má občas hlášky,

jako dospělej.

Což se myslím, že se v rádném životě

úplně takhle neděje, to opravdu velmi

vypojentovaný vždycky.

A je tam super scén a což se myslím,

že by se stát kledně mohlo,

kdy o nějak v Americe strašně

prožívaj Valentina.

No tak si ho zavolej si rodiče do školy,

tady toho prcká, protože del

svůj učitelce krajkový tanga

zadává mamence taky, a že v děcky ráda.

To by mi zajímalo,

protože

jsou známí takvíte v obrázky dětí,

že tak namoluje co dělá maminka domát

a pije prostě.

A největší, když to zdívají,

takový ty ženský krýk tomu píšou,

jako že třeba vůbec nepijou, ne?

Víš, nebo něco takový, to je v děcku

vod fak, kde to dětě veme.

Ale to by to, to nam kledně napíšte

teda jako, že do spiláckí

činy vašich malých dětí, protože

je to tak strašně vtipný,

co tedy tě dokážou říct, nebo jako udělat.

To je fakt výborný, nebo takový,

jak je to vlastně děcky na jivní

a zárove někoho rozně chytrý,

takový tě různí třeba do pise santovi,

nebo je žiškovi, ne?

Jak je to na jednu stranu hrozně krýpy

a na druhu stranu jako strašně vtipný,

jak vodě tam dokážu úplně pojmenovat

nějaký ten IEF, nebo prostě problém,

nebo něco, a je to úplně

vlastně, what?

No, tak to je jako, to mě baví.

Ještě, že nám mám vlastní děti

a můžeme se smát těm cizímem.

Řekneme, kde jsme teda?

Jo, našerý jsem zážitky.

My jsme prosím vás

vlázných.

Normálně máme starých báby

výkend, nebo výkend.

Výkend.

Velmi rapidně, bych chtěl zdůrazniť,

zde sněžujeme věkový průměr.

Takhle, pokud si někdy

budete připravit totální staroby,

doporučují,

jedsem, nebo já nemyslím,

nejch vlastních to je stejný.

Já myslím, že všechno vlastních je to

ve směj spodobný, tak vno většinou

se se mi jdou na nějakou rekonvalescence

nějaké lidi po operaci,

nebo po nějakých, že už máš problém

z hůzí, že ospohybeme takhle.

Tak prostě to, když spíš, nejsou lidi

našeho věku, no.

No, jako vypadá to asi tak,

že my spodobně vypadáme stejně,

s culičkem a z výzátkem.

Kamkoliv tady vlezem,

tak to mi prostě jako spousta

seniorů, který se na nás rázem

všichni otočí, a koukaj.

Jako jeden můž, vždycky.

No, ale protože jech je třeba

na tom místě jako patnáct, a my jsme tam dvě,

a jsme jako prostě třeba

v 40 leti mlačí než voni,

což prostě by je do očí.

Takže

je to jako lagrační,

ale tak

si vypadám si prostě dobře.

Je to fantastičký.

Je to jako dobrý, konečně jsme někde nejmlačí,

když jsme někde nejmlačí,

by už se to těka dlouho neestalo.

Právě, kdy se ti tohle zase stané.

No, protože se ti to stává,

čím dál míň často,

že jo, to je prostě špatný.

Tak tady rozhodně jsme nejmlačí,

ale

taky myslím, že jsme velmi

jako dobře a smutný

zaplnuli do lázeňského života.

A dneska

se zadařilo, jako big time.

Nejvíc ty vole.

Situace taková,

že jdeme do Kavárny, si koupit Turka.

Protože tady nedělejí jiný kafe,

než prostě nějaký hnusný espresso,

ale nebo Turka, tak jsme se řekli,

fajnáme si hele Turka, to je asi jenomší varianta.

Nebudeme si na nic hrát prostě.

Stal to 30 korun,

a my navíc jsme zjistějili,

že máme 250 korunky,

a neberou karty, takže je vychupit.

Měli jsme na výber, bude se sednut

na slunce.

A nebo...

Protože ještě mělo to těšit takovou

jako předdehrucený. My jsme včera přijeli

a šli jsme se ubytovat na hlavní recepci,

aby jsme mohli na pokojíček.

A tam jsme nějak

tak jako koutkem oka

zahlídli, zaslychlí jsme

takovou přednášku,

nějaký místní tady paní,

těm na vštěvnicím klientkám

prostě tady v lázeňským

o nějaký kosmetice,

jako že nějaká péče, něco říkala

po přechodu, po covidu,

všechno tam bylo.

Prezentovala nějaký priskiricový

věci.

A by jsme docela dlouho stále na tý recepci,

než nás přišla řada, tak jsme si to

tak jako vyposlechli trošku

a úplně jsme litovali,

že jsme jako tam nebyli od začátku,

nebo že jsme to neviděli celý.

Zároveň jsme zjistili,

že zrovna za jítradžu, když díme tak večer,

a za další asi dva dny večer

tady vystoupení kuzelní cerenaty

a my to opět celou neuvidíme.

Takže veškerý kulturný prognál

jsme prostě prosrali,

ale a jsme včera veděli část

prostě přednášky v kosmetice.

A teď ta paní, co to přednášela,

tu si pamatujte,

tak dneska jsme sišli koupit to kafe

a najednou jsme viděli tu paní,

jak tam veňku

utíkavárny,

tak jako na někoho křičí.

Byla taková, jako ne, že by upejeřivala,

ale jako bylo slyšet,

že v takovém distresu.

A byla taková, jako,

rozpindouřená.

A vlastně tam jako vykříková,

tak prostě,

vysvětlovala velmi náhlas a důrazně,

že tohle tyraný,

že ona jako za ty dva roky přišla

v osmou stupeněs

a že jí tady normálně prostě někdo

bere klientky a blblblblbl

a vypadlo to, že se odhráva velké drama.

Zdejší mu manážerovi,

aby s tím jako něco udělal.

Že teda je neuvěřitelný živony manážer

a dvá roky mu tady pod jeho rukama

seděje prostě nekalost.

Černota.

Černota, že tady jako někdo,

nějaký místní kosmetičky,

ty lázeňský,

berou klienty na melouchy

a berou je tak jí,

která to má dělat,

do vupravdy.

No a tohle jsme jako to

zamaulaté

a s někým telefonuje.

A řeší právě tohle dramčo.

Takže jsme právě vybíraly

mě se spodem sednou na slunce,

ale daleko o této paní.

A nebo přímo ke stolu za ní.

Co jsme se asi vybrali, že?

A zrovna jsme hele přišli

fakt do chvíle, kdy ona

s někým telefonuvala

a opět cedy řešila,

vyprávila a to.

A my jsme zjistili všechny

načiš ona do telefonuvala.

Otošela se na nás a říkala,

že teda jsme se asi pobavili

a ještě nám to celé dovisvětlila.

Protože my jsme z marketu

samozřejmě se snažili,

ona nénápadnou.

Právě jsme to my.

Právě. Tak jsme jako velmi poslouchali.

Podle mě už to musela vědět,

ke konci, že prostě posloucháme.

Protože ona to jenom týpla

a okamžitě se na nás votočila.

Protože my jsme za celou trbu toho jeho telefonu,

ale jako neřekli ani slovo

takže ona musela vidět,

že tam stíkáme posloucháme,

co se říká do telefonu.

Já myslím, že i hlavičku se pní,

jako naklámila trochu,

abyš hlavě slyšela.

Ale ona se tak votočila a řekla,

tohle se pobavili ženy, co?

A byla taková rázna,

fortelná, ženská my.

Říkám, to tady máte nějaký drama.

A to úplně stačilo,

aby nám převypravila kompatcou historiku.

Prostě boj o

zákaznicé na kosmetice,

jako kam se na to hrabou prostě

ropný magnáti ty vole.

No takže jako skvělí,

to si zjistili jsme všechno, co jsme potřebovali.

Ale teda pani nevěděl,

že jsme to vás s tím to záměrem

musíšli sednout s tím kafem.

Chudák tak najvně říkala,

no byste veděli, kam se máte sednout,

a my viděli.

Ale takhle,

nám řekla fakt úplně všechno,

jak je ředitel,

jak je manažer,

jak je obchodní zástupce.

Kdo je, kdo je,

kdo je, kdo je,

kdo je, kdo jí zahovno.

Takže,

pak se ptala, kdy budíš díl,

jak se říká jenom už zejtra,

že teda jsme si to tak akorát

vybrali nám ty dva dny,

aby jsme načerpali všechno včetně

procedur včetně tady místních

poměrů.

Při to,

při to,

a musím teda říct,

že jak jsme s ním mluvili,

tak jsem si tak prohlížila,

a ona teda,

předpokáram, že teda celý život dělá kosmetičku,

přeslme, že má jako veľmi pěknou pleď

a je veľmi hezky nalíčená,

jsem si říkala,

že asi jako ano.

Že z ná svojehovno?

Ano, přesně,

že z ná svojehovno.

Prostě třeba to,

že jsme se měli asi tak

v hodinu a půl díl, když jsme museli,

kdo by si myslel,

že prostě

název tady toho místa

je jako v Čechách dvakrát.

Ale jenom v Čech,

jakože to ani nebylo jinde,

to bylo veľmi na podobný míst,

akorát ještě vodit v 10 km blíž praze.

A když jsem tam skoro dojela,

tak jsem zistila, že toka mědem je

ještě vodit v 10 km dál.

No, tak jsme tam měli

na celý odpolednetů cestusem,

a co, jako.

A pak ještě druhá věc,

když jsme teda dneska se rozhodli,

že budeme to včetku malenice,

tak jsem zjistila, že nemám nabíječku na MacBook,

tak jsme ještě uselit

koupit nabíječku, nebo co.

Do liberce.

Do liberce si půhyně nember si auto.

To se stane.

Ale jako mě se zase líbí,

že prostě Luce je jako zvyklá.

Takže to bylo vždycké,

jaký to přijetí jako ok,

tak jo, prostě ok,

tak pojede v hodinu a půl ještě dál ok,

tak prostě teď stratíme hodinu,

tím, že pojede v liberce a spátky, nevadí.

No, tak.

Hele, jsme se potřebovali probratu

takže v pořádku vše je jak má být.

Vedli jsme se do komatů

tady večerí, protože

když si můžete nadat prostě nadat,

když to chcete, tak to je konec.

No, já jsem s tebou chtěl probrat,

tak my jsme se vybrali, samozřejmě,

to nejdrží.

Meďuje se to průz nás Cleopatra

jako kdo by na to nešel.

Přesně tak. A bylo to teda,

jako já jsem si připravil fantastičky.

No, tak nebyly tam žádné kobry

na štěstí,

ale tam to spočívoval v tom,

že nejří v teda, my jsme se lehli,

no my jsme byli každá vyní místnosti teda.

Už jste se nemyslány.

No a já jsem, nejří jsem se je teda lehla

a dostala jsem pílenk celého těla,

to je super.

Tak byla na řadě koupel

s plátky růží.

Přesně se si vlezli do takové

vobrovské vany, kde byl taková

mlečná, taková voda

a v tom plátky růží prostě.

A tam jsme se měli,

jako teda, tam jsme byli.

Tam jsme se se čachtali půl hodiné.

Tak jsme si prostě psali z vany do vany.

Ano.

A potom byla na řadě teda masáž,

celotilova.

Ale do prostě redla

ještě nas tam nechali chvilku, jako čilovatel.

Takže v té masnotě.

Ano, ano, to bylo nejlepší prostě,

se čak maceroval v masnotě

20 minut.

Bylo to nádherný.

No tak ty vole.

No ale, co jsem s tobou chtěla právě probrad.

Tak.

Já jsem teda měl pána, teď si měl pání

na tutu, na tu věc.

Pám byl teda hrozně jako šikovné, musím říct.

Ale teď kevón asi,

ale tam prostě fočitou chyli,

se vždycky musíš otočit na záda,

takže seš jako dudášče má v před.

Ano, ano.

No tak mě vždycky zakryl ty prsa prostě ročníke.

Není, že to znamenalo,

že teda nemám vopílingovaný prsa,

takže tu starobu na nich pořád mám.

Ano.

A nemám na nich ani závědečnou péči, rozumíš?

Ale já taky ne.

To taky ne.

Je tak teda musím říct,

že jako ošmiriglování staroby bylo dobrý.

A se jsou taký citlivý místo,

že oni to prostě jako nedělájí.

A třeba já, když jsem se dělal

ty masérské papíry,

tak jako v tomhle místo se prostě vyhejbáš.

Tak jeho cháží, že ti tam nepríží dílo

k tému přesbrenovku,

to bysme asi nedým bylo,

ale jako já nevím,

tak aspoň takhle jako, ne?

Ty bys prostě chtěl ošmiriglovat dudášče.

No ne, jak jsem se říkala,

že to tě já by mít takým mladý tělo.

A ty prsa?

No, tak to byla jediný minus,

teda.

Ale tohle já jsem jako měla

ještě jiný minus,

nebo jiný minus,

protože po celou dobu

toho, co jsem tam byla,

což byly fakt dvě hodně nevážení přátelé,

tam hrálo Radio Impulse.

A ty vole,

jako musím říct,

že teda, co mě po pravdu jako dostalo,

to bylo jediný minus,

to bylo jediný minus,

co mě po pravdu jako dostalo.

Když tam byla hádanka,

jakože

když jste to uhodli,

mohli jste vyhrát, prosím vás formu

na bábovku,

od notě 1099 korun

ve tvaru pyvoníky.

To si posluchala velmi pečlivě.

Ty vole, tak co tam máš,

když tam kurva ležíš prostě,

a to tam hrá je, a je to jediný, co slyšíš.

A jaka byla hádanka?

Tak horejší.

Pustili tam písněčku,

takovou tu teď kon tu píčovino,

jakož jsem tady hejt to vole jednou,

to sorry, že mám rád hory.

Takže poštíme opět radeček,

a teď o někoho sorry,

že mám rád, a ty to vypípli.

A napište nám, co tam chybí za slovo.

Tak to pak jako ukončili,

to jsou ještě kdo to napsal,

načiž oni tu písněčku pustili celou,

a já tam ležela.

A teď jsem byla zrovna zabolena

a to je podle mně úplně

na stejný úrovni jako mučení věznih k vantanámu.

Já jsem prostě tady zabolená

a v prostě radle nemůžu sehnout,

a jsem nuce nám, protože pasou na tohle písněčku.

To píči, to bylo fakt nejhorší.

Jako, že

vlastně relax, ale zároveň vůbec.

Jako.

Klopatře, tohle určitě nemůžu.

Přesně do píči,

klopatře dozadili, pouštili opět radeček.

A předtím tam hrála Olga Lounová,

a ten ksyndl X

takový to ty, víš co chcete,

že já vím.

Ježiš to je, ale

nejhorší část tý písničky je,

když ksyndl X udělá

tak už prosím,

myslíš mou, objednávku

a teď vod, jak tam opějede,

bo tu voktávo vejš, a neumí to,

nebo prostě nejde to, protože to dělá

objednávku a teď máš poce, že mu někdo šlat na koule

a teď se to v tý písničce obivící

a já už prostě jsem tam opět odpočktával

a teď se písnička nikdy nezkončí

ne, neprzese

ty míšky prostě odporný

odporný

a to prostě prostě tě nebych chtěla

tak myslím, že v řínu

foutou a rádně maidance impulsem

hrá je tam Olga Lounová

opět radeček

čínazky, luci je bíla

čechomor, čtyřité noři

vím to všechno, protože to tam prostě je

ltrá šestkrát za reklamat

no, no

tak to hezký, to si poslechlá

nepozlochanejší české rády

jestli ještě pořád

nebo není, nebo je radeužurná, ale teď já neviem

ty si říci, že radeužurná

to bylo hezký

já myslím, že nebo není, já neviem

ty se tam pracoval v radiu

v rádiu si pracoval, tak

no jo, to tu všechno drhně let

a tehdy jsem jeko sledovala samozřejmě

ty, ty, ty, jak se mu říká

trdele radyuprojekt

no, a teď už ne

ale tak ten impuls je strašná žumpa

tam jsou všichni totálně na piku, že jo

mě jsou všichni takové jako

já teď si pustíme s kou písněčko

a vzmeš tady všichni veselí

a pak tě pustí opět radyuprojekt

počkele vyprávila jsem tady tu historiku

z hlo tady impulsový

ne

ještě šmary, ale to je jako by nejlepší

a zároveň nejhorší historika

tak dělej

ale já budu veľmi anonimní, protože jako by nechci říkat

no

tak ne, povno pochopíš

protože jako prostě se stalo

že umřeli jeden člověk

jakože

náhle

a teď prostě jeho rodina

že ho pozustali

podem, pozustali

ty vole, dobře

a musela se mimo jiné řešit

jeho pozustalo

nebo prostě něco, co třeba mu pozustalo

jako někdy práv...

Dobře, sorry

já si strašně snažím, abych neřekla

nic úplně konkrétního, abych to odotyční

od kterého historiku máme

jako nějak to

šef toho člověka

volal k němu domu

aby vyřešil z manželkovů

jeho věci, co zůstali v té práci a takový

vol k němu domu, někdo zvedt telefon

a řekalo tady impulsový

ne, ty prdela ná

ano, a to to se stalo

ne, ještě je strašný

foj, teď taky

já se nechce smát, ale prostě

no ale jako chápeš to

a co, v tu chvíle jako řekneš

a na druhou stranu si říkáš

že to si chápeš, tak když už se ti stá

taková hrozná výstek, kteře chceš vyhrát

nějaký ten milion, nebo něco, že jo

jo

jo, strašně

je to strašný

no

a teď ještě do prdela to uděláš

prostě a pak zjistíš, že na druhém konci

to je půlzelné

ale půlzustaný

teď teď zůstal

peklo už bolá

dobře, tak se uklidňuje

a když prší, tak prostě si

prostě u tě, máme pár minut

já mám nějakou hodný historiku myslím

ale já bych chtěla hrozně rozvěd

už to téma teďka ještě aspoň

že předtím, když půjdeme na píky

nebo na forendors

tak to na týzu

a já ještě do toho

pak hodím nějaký

hovno

pak vysetlíme forendors

vs. píky

a začneme to témičko

a pak se plinu a přesuneme

na další platformu

ty bláho, to je plan

takže prosím vás

hovní historika

i s

hýr

ahoj, nemůžu se nepodělit s mojí starou

posranou historiku, bylo mi 15

a měl jsem poprvé kluka a nejvíc zamilovaná

jako že to vydrží už forever

všichni z námi

v té době jsem měl, ale začínající intelerenci

nalak tohozu, ale jako 15 letáre Belká

jsem si delko pědu těstoviny

a čtyři druhy sýru

a jela naproti autobusem svému miláčkovi

byla ten krát zima, takže v buse

vedrona chcípnutí a už povětí

kam si v pohodě, kdyby by bylo nejhůř

vystoupit na další zastávce, jen že to největší

peklo přišlo až potom, když jsem zjistila

že jsem nezmáčkla tu onu zastávku na znamení

a jelo se dál na konečnou zastávku

kde on čekal a s ním je další 50

lidí jdoucí domů do práce

long story short

ač jsem se snažila sebevíc, studený

pod a šílený křečem nedovolili nic jiného

než se totálně posrat

no ale co teď, samozřejmě to

konzistenci hovna, který bych mohla vyklepat

kalhotama, ale totální sračka

je dědí co mě napadlo, že si dam

zimní bundu kolem pasu, kdyby to prosákol,

tak aby to nebylo vidět

takže nakonečné jsem vystoupil, abych mohla

zase nastoupit s přítelem, protože jsem

můvlastně je line naproti a jeli jsme

zase k nám

si to se na mě všechny dívali

proč mám zimní bundu kolem pasu

v minus jednom stupi, ale ok

v buse jsme si sedve nasedla, ale bylo tolik lidí

že stáli i v uličce, nejvíc to dorazil

bývali, který po pár minutách buse

zahlásil ty vole, tady to smrdi jak kdyby

se někdo posral, hodně

jsem se držila, ale pohnutky

jsem ukazovala napána za mnou jako

že já nic, po cestě domu

jsem se hlavně modlila, aby mě nechytel

zaprdel nebo cokoliv, doma jsem dal

akavště z prchu a gatě do pračky a bylo to safe

to co se stalo se dozvedil, až třeba

desutlet po té

to je nepříjemné

to je velmi jako

tak

prosím vás, my

jsme vás řadili na instagram

vás ženy, abyste nám napisali

co vás se rena všich mužích, ale jako

nejvíc, jako super velký, ale tak víte

malinkatý, píčo venečky, co vlastně

okoření ten stách, jako kukajíme se

na to pozitivně

abychom nebyli prostě tak zamilovaní moc

tak, všeho moc škodí

dobrého pomálu

takhle, jako nám fakt přešle a nepřeháním

stovky odpovědí, bo toho strašně

a je to strašná prdel

takže bych to rozjela

ešte tady, než se přestudime na

Forandors, což bych to tady možná

vysvetlila, že

proč si na jednou přesuváme na Forandors, a ne na piky

ano, přesudě se přesuváme úplně na to same

jenom

se to ménuje jinak

i co růží, zvánou, jinak

vodnilo by stejně

bylo to takhle, ne?

co? ne?

já vím, já jenom jsme všoku

já to vlastně taky trochu

a je nepevnenska útoho mimo chode

no prostě budeme doufat

že se ten web už del nebude

přemenovávat

nebo aspoň méně často, hneš

třeba tatána kuchařová

že to bylo nejří v tatána kuchařová

pak bylo brzo bohatá, pak bylo Gregor brzo bohatá

teď je to se kuchařová, buvíre se to zastaví

tak, a zatím

my teda stavíme u Forandors

a je to prostě vás úplně to sam jako piky

když tam máte účet

a je možný, že vás to třeba odhlásilo

a je potřeba se znova přihlásit

pod stejnými údaj

pokud si je nepamatujete, což už nám taky někty

mývalové na pikup sali

a což velmi chápem

tak budu asi nejlepší, když napíšete na podpora

zavináč pickei.cz

nebo Forandors

podpora zavináč Forandors.cz

nebo tak, ale piky taky funguje

a prostě tam voní

si sváma nějak poradějí, než tak

ale jen jak se nic namění

o oklepšímu, že máj svojí apku

což je znamená

že nemusíte

do toho líst přez webový pro hlížeče

ale možete nás mít v aplikaci

ale pokud jste třeba zvyklí

nás mít v Apple podkáslech

taky už jste se nás na to někdo ptalo

přes RSSko, tak to pořád můžete

takže je to úplně totálně na vás

jestli už nás máte někdy, kde nás chcete mít

tak vás tam nechte

a jestli vás rozčuležen, to musí ty

líst přez web, tak už nemusíte

ptáku

a tam se všechno dobre podaří

to bylo náročný

a teďka teda můžeme k tomu

z fantastickým tématů

a pak ještě musíme až se

tady přesunem za základní čas

tím musíme říct co nás vůbec

k tomu to tématu dovedlo

jaká náš je debata

hele

vyste jako vlastně

já jsem teda původně měla velkou ambice

roztřídit vaše odpovědí do různých

ale protože toho přišlo

ale takovým

s běžným pohledem

jsme přišli na to, že vás nejvíce

rouhadry

potom nějaká forma komunikace

a nebo celko ve společní

soužití nějaký návyk

takový různě zlozvyky

takový vrtohy

a mám tady i

vebsaný nějaký delší

sprave, co jste nám poslali

do direktu

ale

nebudeme samozřejmě zase jmenovat

takže tady třeba na kontokomunikace

nám nikdo píše o svém chlapci

zná takový fakta

jako za jak dlouho zmerzné planeta

když zhasné slunce nebo definici kosodelníku

a v příchodnou chvíle mi to neváha

zdělit aby mě opravil

nechodí s Martinem

já jsem se taky koukala kdo to posílo

co to máš ty

ten můj když má rýmu

tak si jí žere

zvrká do ruky a pak to slíže

nebo když nemá věloženě rýmu

tak si jí žere holuby

další hrozná věc je ta

že to začíná učit naši skoro dvou letou

seru

bevela jsem se o tom s jeho baminkou

a příze o to snažila odnaučit

ale nešlo toho protože to dělal potají

je to fakt nechutný

tak to, i feel you sister

to je strašný

hala

další a tohle úplně chápu

je rozcházíme

což mě přivádí k nepříčetnosti

ptala jsem se ho proč prostě neřekne první

autentickou věc, která ho napadne

načiš mi odpoví, že ví, že by mě to naštvalo

nebo rozbrečilo

v závorce jsem týden před termínem porodu

takhle čím mlučí

mám chudí ho vždycky přetáhnout

toho nejtlusčí knížku, kterou mám poruce

ale vlastně je to od něj hrozně pěkný

patová situace

to je pravda, že tohle mi ale Pavel třeba dělala taky

když se přemýšlí

a potřebuji se na to udělat názor

a nebo ještě li pozbídat více informaci

aby se ho moh utvořit

což je jako chvále hodný

pokud si potřebeš udělat názor na politiku

nebo na nějaký celosvetový témat

ale když říkám, že prostě jsou nějak kunda

tak nepotřebuje další informace

máš pravdu

je to kunda

můj dragý vždycky večer u televize

prasíne smysle, čipsy, čokolády všechno možné

a ty prázdný obaly

do toho prostoru

mezi operku a polstrem

proč to dělá, nevím, sere mě to, jo

říkala se mu, ať se na to vysere

a hazí to do koše, jo

a nic platný, jsme se v tom nevidíme

ale na našem vztahu je to jeden z těch menších fakapů

takže ho asi měnit nebudu

ty vole, no

ty vole, hezký

jako hezký, je zase, že si řekneš, že stodaš

fakt na té misky, váha, řekneš si, OK

jako je to furt lepší než já nevím, co kule

byte vej, ne mělo bysme se přesunout

budeme pokračovat dál

prosím vás, máme toho fakt hodně

a teď jako to nejsou plane sliby

protože vy jste vytáhli to nejlepší

a i to fakt hrozná prdel

takže pojďte na píky, nebo si třeba

jestli se nechcete upsať k závazku

máte problém prosti s komitmentem

tak si můžete tu epizodu koupit

sřeba samostatně, že jo

ano, i to je možné

tak jdeme, dál

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.