Opravdové zločiny: #260 - Emma Fillipoff

Opravdové zločiny.

Dobrého dne vynčujeme.

Tak děláš se srandu.

Chápeš to, že já jsem tohle to chtěla říct.

A to, že se sebe doplňujeme.

Věte.

To jsem dělá říct, tak já.

Takže dobrý den.

Dobrý den.

Tak je srbojem smát.

Nesem vám noviny.

Doodlajda.

Doodlaj, doodlajda.

Mám pro vás jednu takovou jako sranda informaci.

Našťa by ne.

Ale to sranda informaci zazní až o půlce.

Půlce a nezapomněla se zapomnět i příběh pro nás.

Doufám, že z ho nezapomněla se připravit.

To je totiž den důvod, protože jsme tady to jsou furtniát.

Srandičky.

Já jsem tady od sranda informaci.

Chychotání, ale příběh.

Já jsem tady jenom od sranda informaci.

Ty si prostě teď, jakože já tady budu zdravit sranda,

až by sporovala třeba tady kalendářka mohou,

že by sporovala třeba třeba třeba třeba třeba třeba ten kalendář.

Já ti právě zkouším víš dneska.

S Pánom Bohom.

To je také, že s Pánom Bohom.

No a dneska bude s Pánom Bohom,

protože dáme já pánové prosynec.

Třeba znamená, než je dneska prosynec,

ale v našem policijením kalendáře je prosynec,

tak zvaný december.

Ale za chvílko prosynec bude obou dárky.

A já jsem na něho moc těším.

No chodím, že máš pro mě nějaké dárky.

Já mám nakoupené dárky, normálně už srpnu.

Já vyžadu spoustu krásných dárků.

Samozřejmě a tak, no.

Já už se vytáhnout zimní bundy,

už jsem vám ptěhá říct,

že mě to letní oblečení fakt nebaví.

Všechno, ale stršně tepíme,

a já jako nevím,

jsi jako teplejc než jako bývalo,

alebo už prostě jsme v nějakým,

jako stavu, kde to moc nefunguje.

Já se značím popírat,

to teplí počasí,

a moc to někden, je, moje brížko krutí.

Já myslel, že to byl nějaký zvok,

kde to byl toho řádek.

Nice, dobře.

Takže kalendář odložený.

Případu, máme tady prosynec

a je třichov.

Se koukáš, jak se to píše,

protože já ke nevíš,

kde to je většin,

protože tady bym potestovala,

mě bys měli do nějaké zeměpisní subděře.

No jo, a hlavně na vodstvo

a povidíčiska republiky,

v tom jsem ekspert.

Počkej, a slepá mapa?

Vyčce, ale trá hrozný,

že mě nedělá, mě by nedělá,

když máš trá státy,

tak i jako celý svět,

tak jako státy to jako v pohodě ještě.

Ale mě větší problém dělá to,

když mi někdo řekne,

ukaž berou na slepá mapě.

Jakovým tak zhruba, ale...

Tak to je konec.

Ale ani jako slepá mapa trá,

když ti někdo ukáže,

tak to musíš vidět,

kdyby tak jako poznat

podle tvaru stále,

to je hodně těžký.

Myslím, že když máš

jako slepou mapu trá Evropu,

tak si myslím, že většinu

bys jako byla skopná

tam jako na solid.

No tak možná itálii,

potmý se říct.

A u itálii je končí méle.

Ale neptí to jsem někde,

kde je tady...

Je třechov.

Takhle já se matorovala

ze země pisu, to jsem álový.

A dostala jsem čtyřků,

a podle mě to byla jako

v ochloupeček,

že se za mě přeměla

přísedicí.

Ne, a to měla

jako Afriku.

Jo, takhle.

Jaká mám úplně

jsem nějaký nesmyslý,

jako že...

Jakou moje matoritní mysli,

če něj celkově,

jako tak to už jsme

tady řečili nestětně krát,

že ubece jako nevím,

že mě třeba nezbavili

své brávnosti, ale...

Ale to se dobře

byla tomatoritna na gameplu,

tak to mě...

To tě...

A skláně.

Já byte tak výzovou otázku,

jo, když jsme u toho.

Já jsem...

koukala na netflexu

na nejnebezpečnější

věznici světa se to mene.

To zámené.

Tam je ten chlapí,

která a Rafał,

kral, kral...

12 leta,

pak o teda sobě je.

A tak dalepo.

Příběh.

Já jsem to chtěla

zpracovat k nám,

ale ten příběh je tak krátký,

že vlastně...

Teď jsme řekli všechno.

To příběh ho zavřeli

za...

taký alpasoné,

to bylo zbrojené připadně,

kdo toho umřel.

A on to neudělal

a 12 let,

a už jevenkům,

takže to je vyskracé.

Můj příběh dneská,

to je můj příběh,

takže doufám,

že vás bavil.

Ale...

To čelej

v Moldavsku,

jestli pak znážel v tím jestlo.

Moldavsko.

Tak teď se schválně všichni

zamyslete,

protože to tady

holku bude trvat te přemýšlej.

A já můžu teda přečit...

Můžu teda přečit kalendar.

Můžu teda přečit kalendar.

Takže vy přemýšlejte

nad hlavním městem Moldavská

a já se tady půjám do Je třichová.

Rok 2.15.

Od nejdele 20. prosince 2015

je pohřešová na kláram Mazačová

ročník 66,

která bydlela v opci Je třichov

v okrese náchod.

Na posledy byla viděna při cestě

ze svého bydliště do Bromová,

odkutnila v plánu pokračovat

hromadnou dopravou do Prahy

s jednodenní zastávkou v Hradci Králové.

Od té doby osobi nepodal...

Ne, Google to já tě vidím.

Já to nekoukou.

Já to mám takhle votevřený.

No dobře.

Já jí jde tam koukej.

Aby ne Google'la tady Moldavsko.

No, takže počkej.

Na posledy byla viděna při cestě

ze svého bydliště do Bromová,

odkutnila v plánu pokračovat

hromadnou dopravou do Prahy

s jednodenní zastávkou v Hradci Králové.

Od té doby osobi nepodal

žádnou správu,

mohla by se pohybovat

ve společnosti bez domovců

nebo uživatelů o mamných hlátek.

Papis pohřešované.

Výška 165 cm.

Hubená postava černé oči,

delší rovné vlasy,

neupravené.

Pohřešovaná pravděpodobně

vypadá starší než na fotografii.

Fotografii dáváme do videa

tak jako v dětské.

20. prosinen z 2015.

Je Třichov.

A já mám hulín.

Ten bych 3. na mapě našla.

Tam mám velice dobrou kamaráda.

Já už bych to rozvářila.

Ne, počkej.

To je můj splužák z konzenvatoře.

Jak se mi neznam ho?

Ne se radím.

Tak tohle hneznám.

A má rád kluky.

Takže je to tak,

jakože bez damať, když znamylo.

Tak vpráto.

Takže je to čistý.

Takže, vražda.

Seniorky v rodiném domě 2012.

V koncem listopadu 2012

bylo v interiéru rodiného domku

v hulíně okres skroměříš.

Nalezeno tělo zemřelého

osuma 60 leté...

Takhle, to tělo bylo ženy.

Zemřelé osuma 60 leté

Erny Kolaříkové.

Neznamý pachatelí napadl v domku

v období od pátku 23. listopadu 2012

do čtvrtka 29. listopadu 2012.

Poškozená bedlela v domě sama.

Neznamý pachatelí zavražděl

opakovanými údery a dušením.

Krste, pané.

Teďže 23. listopadu 2012 a hulín.

Kdybyste někdo něco věděl,

tak kalendář zavenáč pocerá

jako policie České republiketyčka CZ.

Tohle je poslední měsíc a doufajme,

že se něco z toho chápeši.

Ale jako je přice hrozný,

když se zamyslíte nad tím,

kolik jako těch nevyřešených případů

tady jako je.

Vy cady paní trhá zmizela, chápeš?

No, mě na tom nejvězdi,

že tady nejsou třeba v loupačky

nebo nějaké pokusy,

třeba ovraždu a napadení,

ale tady jsou fakt jako šílené mordy,

o kterých vůbec nemáme párů.

Tady paní prsy zmizela v roce 2015.

No.

Takže 8 lety jako nikdo nevěděl.

Hrozný.

Jak musíš zmizet?

Já prsy, jak můžete jako zmizet?

Jeroufám, že paní utekla e v pořádku.

Tak.

Pamatojte si,

předpoklalám, že všichni,

i vy, co máte Instagram,

i vy, co máte Facebook,

i vy, co máte TikTok.

Já ti počtám ty věty.

I vy, co jste prostě koukal na internet normalně,

třeba na...

Google se z nám novinky,

jítme s všechny, to vyjmenujeme,

aby jsme nikomu nestranili.

Pamatete si

tu fotku,

šatů,

kde se lidi dohadovali,

jestli jsou modročerný

a nebo bílozlatý, pokud jste slepí.

Ano.

Tyho, že jsou modročerný,

ale některý to viděli,

jako bílozlatý, to vyjmené.

Já vám něco musím říct.

Že si viděla bílozlatě,

bo to v nepochybojeme ubec.

No ne, počkejte,

to není ale prča,

a mě to bylo úplně zle.

To je to už je strašně, strašně dávno.

15 stopov nevyšlo, no.

A já to viděla modře.

Klasika, modročerný.

Děcka vám ale přísahám,

jak já vždycky říkám přísahám na Dantero,

děcka na něj o přísahám,

já jsem se na to koukala,

ty to se někdo dílel,

jako že já já pamatete si,

já vidělám zlatý

a ale už mi říkali,

co modry,

co zlatý,

a já úplně co se to děje

s mojej hemsférou.

To bude výtud.

No tak pověd.

Výtud.

No.

Ty šaty,

to je verál,

celosvětové,

všichni to prostě znali.

Ale,

za tím o šatama se skrývá příběh,

kdy teda

byla svatba,

jo,

a

prostě máminka,

ženicha,

si právě koupila

tyhle ty šaty,

žení,

kýr Johnson.

A

ty šaty nakonec vyfotěla nějaká

návštěmnice ty svarby,

nejakovo,

nebo prostě tam máminka,

a takhle se z toho stál verál,

že ona si je vzala na svarbu

svýho syna.

Tím šatom se přezdívalo

address

the broke the internet,

což se nedivíme.

No.

A

zdíleli ty šaty,

slavný lidi,

jako že Kim Kardashian,

Kanye West,

Justin Bieber,

Taylor Swift prostě

dokonce

ten

manželský pár,

ten kýr

s tom manželkou

byly v show

Alan DeGeneres.

Já byl šokoliv šatom takové.

Takže

jako takový hezký

kohlivudský příběh,

počitna,

já bych si přálá,

by mě zdírala Kim Kardashian,

to by pro mě bylo

tady jako maximum.

Já prostě jsem natyka

Kardashianky.

No tejno.

A

střich

proč je tenhle chlapu nás,

proč vám vyprávim

o těch šatách?

No, to trošku tenu.

Takhle.

Pány obvinen.

Z 11 let jihodomá cihoná silí,

který ho se dopoušel

na svém manželce

a vygradovalo to tím,

že

prosím vás je teda obvinený

z pokusu o vraždu.

Až tak?

Ano.

Měli je předlačitky zdi,

křišel na něj

škrtě ty

vyhrožovatý zabytím

a měli ohrožovat nožem.

Když pak chtěla odet autem,

tak on doběh k tomu autu

chtěl, jakože

se dobíval se do toho auta

a

on na nějak zále okinko

a oni prostě ještě

vláknout skrsta okinko.

Měli izolovat od jejich přátel

sledovat

jako by jí po lohu

a

měl kontrolovat

i za co utrácí,

kde utrácí a tak dál.

Kde jste, pana?

Takže chlapík prostě

sice si ho máme

jakou polaheský šaty, ale

On je pěkný debil.

On je pěkný debil.

Debláho.

Protože chlap,

který mlátí ženu

není nic jiné,

než debil.

Proto ne,

to je jako žádná omluva,

pánové.

Takže tak.

No, tebláho.

Tak hlavně, aby jeho

ženě bylo lípěnou.

A já mám pro vás

neská

zmizení,

jak už jsem říkala.

Tak jste připravení?

Jsme připravení.

OK.

A ready.

Takže Ema Filipov.

Nyní ménu.

Ema se narodila v roce

1986

v Kanadě

a cele svoje děství

prožela ve městě Pert.

Já kdy jsem to četla,

tak jsem si myslela,

že budeme voustaráli,

protože tam je taky Pert,

ale tady je taky Pert.

Jo?

Byla to normální holka,

rodiny zázemí, kamarádi,

dodělala školu,

nebylo tam vůbec něčpatně.

A Ema byla

taková

krátvní duše.

Nazvala bych to takhle.

Neměla ráda,

když něco musela,

nesnášela stereotypy,

milovala přírodu.

Já jsem trána konzervatu,

které měla spoustu

takových,

měla systém

a nechtěl jeť v nějakých

těch kolejích,

co my všichni jako máme.

A ona byla jako celkem podobná.

A vlastně ona ní nechtěla

pracovat,

ona si chtěla vydělávat

jenom nějakou minimálním zduhla,

by přežela,

ale jenek by vlastně

byla skopna říd v lese,

a byla by šťastná.

Byla takové

hodně přírodní člověk,

chodila ráda bosky,

často utíkala z městá

do přírody,

kde jen tak sama se sebou

dělingovala několik dní

a mělovala prostě tu volnost.

Byla taková neskorotitelná Emma,

bychí nazvala. Každopádně,

byla taky dobrodružná,

dobrodružná pováha,

a když ji bylo 25 let,

tak se začala všimat toho,

že její kamarádky

už řeší svatby,

děti, hypotéky a podobní věci,

ale ona tohle řešit nechtěla.

Ona nebyla ani na vážný vztah,

v děcku měla nějakých

velkový známosti,

protože ji to nebavilo.

A tak si teda řekla,

hele, nic je mi 25,

já si ten život ještě pořádně užiju,

a tím,

že neměla

už měla dokončenou školu,

neměla žádnou práci respektive,

nebudovala si žádnou karieru

a neměla žádný děti,

tak si řekla, hele, proč ne,

prostě pojedu. A tak zbedala

batoch, a to do slova,

a odletěla na druhou stranu

Kanady do města Victoria.

Já jsem se děvala, já na to vždycky ráda koukám

na těch Google mapach, outmeto 44 hodin.

Long way.

Nejla tam teda, ale úplně na svlepo,

ona ta Emma věděla,

že tam, že její kamarádka,

se kterou chodila na základku,

znali se od děctví,

tak ji napředstu kamušku skontaktovala,

s tím, že hele já potřebuju nějakou změnu,

přiletím za tebou, můžu u tebe bydle,

tak kamuška, hele, super,

spojně se uvidíme, tak tam přijela.

Měla přítele a bydle lyspolu.

Takže to bylo

v garzonce.

Jako,

když by vám vás přijela kamarádka

ze Španilská, tak ji bytujete,

ale ne, asi třeba na půl roku,

to už ceseš mít trošičku svého osobního prostoru,

což oni taky chtěli,

ale ta Emma, jak byla taková svobodomyslna,

taky to přišlo vůbec z dívný,

bydlela tam teda několik měsíců,

tak kamuška měla byt

v takové hezké rezidenci, kde bylo

tak bytů.

A tím, že už tam ta Emma pak půstupem času s níma,

žela celkem dlouho,

tak si našla vlastní pronájem.

Přesně v té rezidenci, ona si všimla,

že tam někdo pronají má byt, tak si ho pronajila,

to šlo teda o nějakou garzonku.

A samozřejmě s tím říkáte,

a kde brala peníze,

tak samozřejmě chodila po různých brigádách,

většinou někde

po kavárnách, ale

tím, že ona byla tak hrozně rozlítana

a neměla ráda ty stereotypy,

výtrná ta brigáda vydržala měsíc a půl

a šla jinám. I to prostě nebavilo.

Ona si tam, ja podle mě to se teprve

přece zaučíš za ten měsíc.

Já bych to po měsíci zvládla nosit kafe

a ona pak pšu, a šla třeba děla do skladu

a pak nebaví pšu, a šla dělá do kavárny,

takže si tak přelétávala

a

tak,

jo.

Všem, jak jsem říkala, že si pronajila ten byteček,

tak i ten ji omrzel,

i tam už nechtěla žít

a řekla ta rakámužce

hele, bylo to tady super, rezidenci hezký

ale já budu zase vodům dál

a nestěhovala se

ke kamaráce, která bydlela v jiné části města.

Já si tam za svou ličku tak jako

přiživela ukámojdy,

ale nebyla tam moc dlouho

a nakonec šla

na punk bydlet do hotelu.

Vždycká ten hotel, to je stršná serenta.

Ten hotel se menuje

Hotel 760.

A o žádný luxus, která rozhodně nešlo

což ale k chápeme, pro ní

nebylo, tady te materiální věci

pro tu emu nebyly vůbec podstatný

ale třeba jako čistota si myslím,

že je důležitá, ať už se

šlo svobodomyslný člověk, nebo ne.

A já znisi našla

revídučka na internetu

a je to hrozně vtipný.

Tady je třeba, budu to tak jako přímočit,

co tam napsala nějaká paní.

Zůstali by tam jen zoufali lidé

s nízkými přími, je to nechutné.

Odavci a lidé závislí na drogách

dejte si pozor na tuto budovu.

Pak další jo.

Obrázky nejsou to, co tento hotel

nabízí.

Jsem naprostož zděšen.

Zdá se, že hotel

provozují bezdomovci,

kteří tam žijí. Recepce byla

si ce milá, ale smrdilo to tam.

Bylo to špinavý, špinavý postele,

špinavý žínky, žádný hodiny.

Ty hodiny by mě teda hodně štvali.

Řekni jsou hodiny v hotelových pokoji, tak to končíme.

Necítili jsme se vůbec bezpečně.

Lidé spali v autech v předu,

který byl špinavý, a na špinavá.

Je to nejhorší místo, kde jsem kdy mohl zůstat.

A to nejsem tak vybíravý,

ale čisto tajenutností bez ohledu na cenu.

Což je hroznějská věta,

že čisto tajenustností bez ohledu na cenu.

Zajímavý napřed, že to

řidi je bezdomovci, kteří tam bydlí.

Takhle, ne.

Já jsem to opřídala najnopřídatnej mézli.

Já jsem to opřídala na bývalí bezdomovci,

ale těla s mámou do melána.

Tak tam největší problém italský hotelů

bylo, že tam chybí bidet.

Italové.

Vyblázni bláznovčí.

Vybázni no bidet, no fun.

Já, no, hele, jak tam není bidet a hodiny,

tak ta brzci nejdou.

I kdyby to bá petihvězda,

hele, nema, ta hodiny na pokoji.

Tak to rovodům dá.

Takže tady se ubedovala.

Ale jak víme, tak byla dobro druh,

takže i to nevadilo.

Přišla práci

a mná to teda dva vědom.

Ona pracovala jako pokojská,

což nevím, co tam teda kouklísala,

když si všichni stížou,

takže to bá celkem jako pohodová práce,

si myslím.

Ale si tedy vce po nějaké době se začala nudit.

Našla vodům dál.

A zvládla si teda u toho celkem

dosť našetřit, protože když si to tak vezme,

tak ona jako pracovala,

ale ze nic neutrácala.

Ona si jsem tam koupila nějaký rohlík,

takže si zvládla našetřit

a

z toho tolupak po nějaké době

opět odešla. A to měla

teda podle všeo spát někde pod širákem,

prostě pod širým nebem

hvězdami a tak.

A pak si zase pro nejala něco levního.

A nakonec,

na dlouhou dobou,

zůstala v azilovém do mě pro ženy.

A pokud je o společenský život

té Emi, tak ten byl

jako hodně zvláštní. Já z té Emi mám

takové zvláštní pocity.

Ona ráda

trávila čas s bezdomovci

u některých,

někde je přespala.

A hodně se stíkala

s pouličnými umělci, což byly

lidi, ze stejního těsta,

jak onálně byly kreativní,

neřešili, co přijde zítra,

želi přítomným okanžikem a užívali si

té svobody a ona s níma samozřejmě

jako souznila, tak spolu někde je spali,

někde je na pláži nebo na ulici

měla jako kamarády, hlavně tady v tom okolí

a pak si teda našla i v tom azolovém do mě

kamarádky a samozřejmě

kdyby je měm těch brygát,

mémte si koli by střídala brygát, tam musela mít kámošu

jako blázan.

A teď se nás si říkáte,

že kdybyste postlali svoji 25 letou cero

na druhou stranu Kanady

a věděli byste, že tam dělá tady todle,

tak bych oni měla strach samozřejmě.

A ta Ema

těm rodičům

a kamarádom, který měla

ktertu tak neříkala úplně všechno.

Ona s níma samozřejmě byla

v permanentním kontaktu.

Často si telefonovali a když neměla

čas na telefon, tak poslela nějakej mail,

aby byli všechny v pořádku, že se

nic nestalo, že všechno je perfektní.

Ta Ema to těm rodičům po pasu

popisovala spíš, takže

chodí na brygády, chodí do přírody,

krásná příroda, ale o tom,

že jsem tam přespí na ulici a felákuje

s nějakými bezdějákami a chodí

na místa, kde jsou narkomaní

a podobný individu a tak

to už rodičům samozřejmě neřekla.

Ona i vyhledávala místa, kde nebylo

fakt bezpečno a jí tam jako sama

mladá 25 letá holka, celkem si zahrávala.

A

jediný očem se svěřila,

tak byli její nový životní stil,

protože z té Emi

se v té Victoria stala ve ganka.

Jo?

Což mě tak celkem hezky navazuje na ten

její stol život a to mě nepriklapuje,

ale ona dokonce přestala úplně být

alkohol, přestala kouřit

a postupem časují to, ale pohl tělo

až teda nezdravým způsobem

a ona začela jídlo nahrozovat vodou

a hrozně zhubla, ale vypadala

fakt nemocně, že to nebylo, že byla

jako vysekana, ale chudinka, jak nejedla

dobrovolně, ale tak

tak celá zhubla

a samozřejmě, když si vole,

jde třeba přiz videohovor, tak to rodiče to jako

viděli, já říkají hele Emi, jsi nějaká pohubla

a ona hele ne, mám jasné kanála na veganskou

stravu, ale to bude všetko v pohodě

což by jako dávalo smysl

a ty rodiče už se strašně těšili na to,

že ta Ema se vrátí, ona se měla

vrátit někdy v unoru

v roce 2013

takže si říkali, dobrý

holka je za chvilku doma, počkáme

ještě tady půl roku, 3 čtvrtě roku

a už budeme všichni v klidu

ale teď teraz pátky do roku 2012

ten aktuální rok, když tam

iště v té Viktorii byla

ta Ema byla

v furtěch renacistách, protože chtěla

poznávat další a další místa

a zároveň potřebovala mít pořád s třechu nadlavou

a jak jsem říkala takým útočištěm

se stal ten azilový dům, kde

jsem tam přespávala a bylo to

vlastně, byl to takový jej domov

ale řekla si, hele, abych chtěla

poznat trošičku víc, tak si koupila

starou dodávku

ve které by mohla bylet a poznávat svět

jen že Ema si to trošičku malovala

a realita byla trošičku jiná, protože

ta dodávka byla stara

byla levna

a často měla nějaký poruchy

a ty ta Ema

zistěla, že do toho si po jenom prachy

do toho Benzine, tak je něco stojí

do toho často parkovala někdy kde

nemá, ona bava sopná to prostě

zaparčing do prostřecelnice a rostáhnout

si to tam a spát, takže platila

často i pokuty

a pak ji došlo, že

aha, já jsem v Kanadě a teď jako super,

že červenec, když jsem si koupila dodávku

ale třeba v prosinci tady bude kosa

a to ta dodávka není úplně ideální

a to ji došlo tam všechno až spětně

takže zistěla, že to není úplně ideální

přístřešek, každopádně to neřešela

a fungovala dál

a právě tady někdy v tom momentě

což byl přelom červenet Serpen 2012

si

i kamarádi se kterýma se tam vydala

a nebo volala

tak si začali všime, že nějaká zvláštní

ona každému začala vyprávět

jiné příběhy

třeba o jejich plánech

někomu tvrděla, že pojede v unoru

teda domu, někomu v tom azeláku

vyprávila, že odletí do Mexika

další kamarád se říkala, že se chystá

někam do jížní Ameriky

a

nikdo nechápal, co to tady děje

protože nám to vykládáš

do toho ona didzky byla

hrozně jako vesela, z ničeho si nic nedělala

prostě tak na to preděla, já žiju

to je hlavní, ale začala být

v estresu

jako kdyby fut nad něčím přemýšlo

a byla často duchem neprítomna

a byla taková uzavřená a smutná

což bylo hrozně zvláštní

no a teď se přesuneme do 23 listopadu

2012

ten den měla

má dlouhy telefonáce svojím mámou

ta její mam časem jenuje Shelly

no a ta její mam často byla

celá nervozní a měla pocit, že

by měla být na blízku své ceři

a taky navrhlá,

že za ní při letí

a že společně odletí zpátky do mu

s tím, která ta Emma souhlasila

něče pár hodin na to zavolala ta Emma

či a říká, hele nejezdí

a ona, co?

a ona, hm, nejezdí a položila telefon

a pak zavolala za se za hodinu

hele, víš, co máme přijať

a takhle to proběhlo trá osmukrát

a teda mamka samozřejmě

z toho byla extremně nervozní

a přesvěčilo jí to, že by tam právě měla odět

a

ten se tedy stratila, omlouvám se

pardon

jo

několik ráterá rušila

plánovala, blá blá blá blá

mámka s to byla cá nervozní a potom

si to teda rozmýšlela do má říká,

hele tak máme v té letenky koupit, nemáme koupit

a tak si řekla, hele tak te, holčině

mě ještě zavolám a zkusím se s ní domluvit

no a ta Emma jí volála

z cizio čísla a ona si myslela,

že to je telefon číslo nějaký

spolubidlící nebo kámošky z práce

tak tam zavolala

no a z hrůzou zistěla,

že to je číslo do azelového domu pro ženy

což když si myslí,

že tvoje cera je na nějakým pomalu

work and travel a má tam pohodový

život, vydělá vás i na brigádách

a užívá si i mládí a najnou se dozvíží,

že je v azelovým centru, kam chodí

ženy jako v nouzy, taky to samozřejmě

viděsilo, oni samozřejmě nemohli

říct, proč tam ta Emma je

řekli jenom, jo Emma, tady je to

vám říct, taky můžeme, ale to je všechno

a

s tím

se samozřejmě tam matka svěřila

ostatním členům rodiny,

svěřila se s tím i kamarád, kam říká,

moje cera mi tvrdí něco a pak s tím,

že je na druhé strane kandadev nějakým azeláku,

mám stojidivný pocit, a ty kámošky řekli,

hele neřeš to,

když je rozpěla, tak šlad do azeláku.

Žeš to, že je jako holka v azeláku?

Chápeš.

I to teda nedalo

se, že to teda zakročí.

28. listopadu ráno

ve 4,40

spolu mluvili na posledy.

A ta Emma

se o tom stům mamkou nechtěla bavit,

o tom, o té celé situaci proči v tom azeláku.

A ta Shelly

byla samozřejmě úplně strachy bez sebe, protože ta Emma

zněla hrozně zvláštně, byla úplně jiná

iště v uvodskách dívnější, než ten den

předtím.

A tak te, mě řekla, hele, já to s tebou nebudu

hůbec řešit, jestli kupuju letenku na nejbližší let

a letím za tebou do Victoria.

Vycházalo to tak, že měla

přiletět ještě ten den v noci, někdy ok.

11. večer.

Pokud je o Emma

tak ta celej ten

den, toho 28. listopadu

trávila někde venku.

No a vrátila se do toho azelového

domu krátce po 6 hodině večer

a přišla

na nějakou recepce

nebo vrátnice

v tom azelovém domě, přišla tam a

se do řeči s tím

hlídačem, co to tam hlí dál

a říkámu, hele, já jsem vlastně naštvaná

a ono, co se stalo

a ona, že má přijet jako mamka

a že je to hrozně jak rozčílilo,

teď měla prej na krajíčku, chtělo se jej plakat

a ona vlastně na to recepce

přišla s tím, aby se tam zaplatila noc leh

na tu noc

a jak začala muvit o té mámně

tak se vlastně rozbrečila a odešla prič

čeho si všimle teda jedná

zpracovnic v tom azelovém centru

a když není volala

tak ta Emma vůbec se ani neotočila

ještě tu noc přijela tají máma

přijela kráce před plnocí

dorazala do toho azeláku, kde

ta Emma měla být, ale tam teda zistěla

že CCA

ve čtvrt na sedm z toho azeláku

utekla a tají mamka nevěděla

kde by můhl hledat, protože

telefon a teď se to trošičku rozchází

jeden zdroj

popisuje, že ten telefon nechala

v tom azelovém domě na té recepci

ten zdroj další tvrdí, že

ten telefon vůbec ani

u sebe neměla, že ho nikdy neměla

je to tak víceli jako pravdlášní, tak či tak

telefon u sebe neměla, to je vůležitý

no a ta politia, tak se teda

maminka rozhodla, že nebude na ní zčekat

a že zavlá na policji, což taky udělala

a ta

policie

byla teda za mě

hodně zodpovědna a řešili to hnedka

začerstva

bohužel Emma se neukázala ani další den

ani další týdny

a tak samozřejmě

začalo rozsáhlí pátrání

policji v tom pátrání pomohli

opět kamerové záznamy

a taky teda lidé z azelového

domu a konkrétně teda v ten

den 28. listopadu, což byl

ten poslední den, kdy v tom azeláku

viděli, taky kamery zachytěli

v obchodě 7.11

jak má na sobě zimní svetlou

bundu, nějaký svetlý kalhoty

a několik vypadá tak sportovní

vážky

a vyjde do toho obchodu

a tam si koupila předplacenou

platební kartu

a šlo tam vlastně o to, že ta karta

není vázána na žádný konkrétní účet

v bance, není na žádný ménu

takže sež celkem incognito

když máš tady tu kartu

na kamerě je taky vidět

jak se kouká přizvílo huven

a za mě to působí

jako kdyby se někoho bála

jako kdyby se před někým schovávala

když vyhlížení kamaráda

bylo to spíš vyhlížení

je tam ta dotičná osoba ještě

jde z toho trochu kakom raz po záde

když z ní mám pocit, že jako nervozně

má zničel strach

tohle chto je teda 7-11

delší svědectví podál její známí

který s ní ten krát pácoval

který viděl kdy šel v autobusu

po desáté hodině ráno

on viděl tu emu

jak stojí staškama a s igelitkama

kousíček od nějaké silnice

kouká do vrchu, kouká do blba

pak jenou do země

pak se začná nějak různě točit

a měl z ní špatný podcit

tak by stoupil z toho autobusu

přistoupil kníz tím, že

jsi se i něco neděje, jestli je dobře

a ona jenom koukala

do té země a řekla, že nic není v pořádku

a on aha, tak chciš nějak pomoct

mám ti odvézt domů nebo co by si potřebovala

a ona s ním ubez už nekomunikovala

a tím, že nebyly

asi úplně nejbližší kamarádi

k tom se znali letmu z práce

tak nakonec ten kamarád odešel

pridž a nechali na té ulici stát

pak jsou další kamroví záznami

který ukazuje, že

před 18 hodinou

večer se

vrátila opět do toho stejnýho obchodu 7-11

tam si koupila mobil

a

zaplatila ho, šla ke dveřím

a probyla úplně ta stejná situace

zase koukala z krsty dveře

a tak jako vyhlížel, já jsem si spoměl na video

když byla v tom výtahu

jak vykukuje a jen celá nervozní

přešla poje, tak přesně takové pocit se měla

s té Emi

pak co se ví

tak, že po 18 hodině přišla do toho azelového

domu, to jsme si říkali

tam probyla ta konverzace o tom, že přijede jí mámá

podobně, pak odešla

a kousek o toho azelového domu

ji vyzvedl taksikář

taksikář, samozřejmě, mluvilo z policí

řekl teda, že Ema

se chovala rozně zvláštně

pozní, dokonce

kdy se není koukal do spětnýho zrcátka

tak měl pocit, že se je jako trásla

a řekla mu, že chce teraz odvez

na letiště, s čím už neměl teda problém

říká, jasně odvezu vás

a jak se rozjeli, tak byhem cesty tam lítal

ten tak sametr

a ta Ema se ptá, kolik to bude stát

a ten taksikář říká, ale asi nějakých

před 15-70 dolarů

a ona takto zostavte, já ty peníze nemám

odvezte mě zpátky

a ten taksikář, ok, v pohodě

taky odvezl zpátky, teď přijeli na to ulici

která byla kouzek od toho domu

a ona se na něj opří tak jako

podívala a říká, můžu tady s vám aště zůstat

a že byla taková nervní

a v on nekojo, můžete tady s vnou zůstat

a už si tam nějak jako povídali

a že měl pocit

opět, jak kdyby někoho

vyhlíděla a měla z někoho

strach

z toho taksiku

potom, která po pár minutách vystoupila

rozloučila se s tím taksikářem

a potkala po cestě nějakou známou

kterou znala z toho azerovýho domu

a ta

vlastně tu emu uviděla v momentě

tady ta známa

jak stojí Bosa

což není tak divný, ona často kodila Bosa

jak stojí Bosa u Selnice

a pobíha se ma tam

do pravá doleva, do pravá doleva

jsem tam si vyjekne

jako desivý to bylo

a ona k ní, které jako přišláhalo emu

seš jako v pohodě

a ona ji říká, ale emu

tak já jsem tady s tebou, poďme se porojit

budeme zpátky do ozorivého domu, tam ti pomůžou

ale ona s ní nechtěl vůbec polupracovat

poslela jí do háje

a tak ta známa zavolela policji

a ta policji je opravdu přijela

a oni tu emu

prověřili, ale nebyla

opilá, nebyla zdrogovaná

a vlastně nebyla nějak nebezpečná

pro okolní svět, takže tam byla

necelou hodínku s tíma policajtama

a na kolecí, teda řekli, tak už můžete jít

a to bylo naposledit, co emu někdo viděl

od té doby

se po emě

slehla zem

samozdřej mě

musíme ještě zmínit tu dodávku

protože měla tu dodávku

kterou teda zodou okolností odtáhli

protože se stála na nějakým parkoviště

placeným, kde stát neměla

a tam teda byly všechny osobní věci

což bylo hodně zvláštní

dopátrání se teda dala její mamiňka

s každým v tom azilovým do mě

kdo jí znal

a díky tomu se teda dozvěděla

celkem zajímavé věci

a to konkrétně takový, že všichni

přišli s tím, že ta ema

měla depresa úzkosti

že v nějakej moment

nastal zlom

a to jak jsem říkala

přilom ten červené cirpen

začala být smutná

byla taková úzkostná, muce s nikým nebavila

nebyla sní srandáni, se neusmála

ale tam mámka říkala, že

svojice různá, že si nemyslí,

že by to byla zpevražda

pak tam byly různí teorie o tom,

že jedna z jejich známých tvrdila

že je možný, že měla nějakýho stolkra

že takhle byla už nějakou další dobu

vyschýzovaná

a že dálala věci, že se jako prmeně

otáčila, pořád kontrolovali si nikdo, nesleduje

a měli z ní takovou husíků, že

tam byla varianta, že by třeba

mohla mít nějakýho stolkra

Na začátku prosince

partínu potom zmýzení

policie zistěla,

že její karta byla použita

na jedné z čerpacích staněc kousek

od města, no a na kamerových záznamech

je vidět

můž, který sní platí

může dokázali vypatrat

ale ten můž

tvrdí, že tu emu nezná

a že tu kartu našel pohozenou uselnice

ale pán

měl fakt alibi na celý konec

listopadu, takže

kde byl, kde byl, chceme vědět, kde ten pán byl

střílel kachny

jako fakt, ne?

To pátrání

bylo fakt hodně rozsáhlí

v podstatě

celá Kanada

tady o tom lepší případu věděla

a do konce je to jeden z nejznámnějších případů

zmýzení

a mluvoval se o tom v televizi, psalo se o tom

všude ve městě vysel její fotky

a její rodina si teda dokonce najala

soukromého detektiva

protože měli podcit, že s to pátrání

mluvoval, ale bohužel ani

o něj teda ten případ nikam neposunuli

a v podstatě

tento příjvěch prsmá skončí tak, že

taholka prostě zmizela

28 listopadu

a uši nikdo nikdy neviděl

a nehoří je na tom to, že ta policie nemá

absolutně žádný stopy

a

vůbec neví jakým směrem by se to mělo vás

Takže vážně jsem tady na začátku říkala, že

prostě je šílený kolik lidí

jako zmizí bez listopy a ty přejíš s takým gledom

No sníža

No hele

Ty se tedy nadoděla tu

Elizou, nebo Elizou lám

a tam se to taky vysitlelo

v podstatě jako jednoduše, že holka

byla jako psychické nemocná

a v ono to, že ta mamiňka říká, že jícera

by nezpáchala sebevraždu

tak to se mohlo samozřejmě za to dobu

změnit, protože když máte jako psychický potíž

a neřešíte je, tak jako chřibku

taky když budeš jako přecházat

tak se tě překlíží. Víš jak to myslím

a jestli neměla žádnou jako medikaci

tak je to prostě o nemociní

ale

ale že tak změzíš

Jakože je fakt, že zase to by je třeba

třeba udělal

No a oni třeba ukazovali záznámis kamer

normálně nějaký týpek mladý

pokárovaný

tak chodil po městě a strhával tějí fotky

s tím, jakože se hledá

naštvaně a chodil po obchodě

a strhával ty fotky

a všechno se to schovával

a tato týpka ní to dávala i do novin

ale nikdo se nepřihlásil k tomu, že by ho znal

Jako tam je právě otázka

třeba, jak ona se chovála

vlastně na těch kamerách

tak jestli to bylo fakt, že je někdo třeba

pro následoval a ona chtěla utéct

protože je to třeba na to letiště

a mě se to

jako jeví tak i tak

protože by dávalo smysel

i ty psychický problémy

a že ty deprese zašli už moc daleko

že se rozhodla, že to skončí

nějakýho stolka nebo něco podobnýho

protože vybrala ty prachy

zabalyla si ty věci

taksík a ti odvezé na letiště

a pak na jednou teda žené, že to je mu zdrahy

je tam spoustu, třeba jako ne řekla

vopomoc, víš ko, když tě máma

tak já bych tě na stolka rál

někde v Kanadě, tak první co uděláme

že si zeřídím, abych mohla co nejrychlíc

zmizet z té země

to bylo můj žalu, dek děcka

je se zemá, ale klasi, říkám, že říkám, že má rád

to bylo už žela

my jsme se teda nasní dalé

jako v opauze

a mi to vidíteš, kako já myslíš

na lahnout, už jsem z toho opomět

tak my jsme se na lahnout

tak my jsme se na lahnout

tak napíšte, co se o to myslíte

davejte na sebe pozor, pokud tak lejde

to někam do zahraničí

a vzvejte se mamiinkám, tatinkům, kamarádům

všem se ozivíte, a když byste měli jakýkoliv

trable na svých cestách a necestách

tak to rodičům vždycky řekněte, nebo to napíšte

nebo to napíšte

tady si to nenechte pro sebe

tady ty problémy

já bych teda jenom čeřit

a tytnec se by to vyznělo

jako necetlivě, ale jsi, že třeba píchnete

abyte stát úselnice

tak je jako asi bych zkusila někoho bližšiu

než jsme mě dvě

a nebo třeba asi tenční službu

a no, protože se může stát

už zvládný budeme moc

a nebo se vás jde jako víc

takže idyž bych jsme hrozně ráda

a nejte na vidět, co se o případu

myslíte?

a my se se těšíme

tak papá

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.