Opravdové zločiny: #253 - Jill Meagher & Carlton Gary

Lucie Bechynková a Bára Krčmová 7/2/23 - Episode Page - 1h 7m - PDF Transcript

Transcript
Show Notes

Opravdové zločiny.

Ola!

Čaujte!

A bože, no, na začátku vám musíme něco říct.

Vy vám chcete vzdrži poděkovat.

Ježi, ale teď to zňala, teď jsem řekla, teď řekneš, že je tě hodná nebo jsi takhle...

Ne, to je ještě lepší!

...dyby se to někdo ještě nevěděl.

Jo, kdyby se to nevěděli.

Przezás, a ta špina to se vám zátováte špina výmonitory.

Ta cedule je kerystalicky čistá.

My se vůbec neměli špina výpratsky, kdy jsme to záhledo.

Takhle trochu to vyprážli, že jsme na tam zločili nějaký stejk, kdyby dělali.

Takže przezás...

Já na to jsme ukradli cedulej, ano.

Ale prostě jsme museli.

Museli jsme, a hrozně vám děkujeme.

Strašně moc děkujeme.

Mokvám děkujeme.

Je to úžasný, skvělí a zase ten nás dojali.

Ale hrozně hezký, že jste se jako ne nechali starnout,

protože letos bylo hrozně moc jako hezkých komentář od vás,

ale samozřejmě přibyla i ty hnusný.

Ale my se z tohle jako neděláme,

a některí lidi se myslím, že bysme nenajít koniček.

Než se se pisovali na internetu, ale nicméně.

Mír a lásku.

Ale jsme hrozně na měko, bude těli jsme ten většet 3x,

a vůbec jsme to jako nečekali.

A nebojte se děli navíc z budou,

ale protože my jsme chci dát v těch převlecích

a vypíšíte, že se jako těšíte.

Nebojte.

Jenom máme na vás takovou prozvičku,

aby jste na nás jako nespychali,

protože samozřejmě my to natočíme,

ale protože teď pro vás chystáme strašný,

jako pecky, šlupky,

jako je to pravdě to bylo.

Šlupky, minisery, naši pokud jste.

Naši pokud jste.

Prostě všechno to vybouchné.

Všechno to vybouchné.

To vybouchné, a bylo to velký.

Tak něco už jste jako měne možnost vidět,

něco teprve uvidíte,

něco se jde teď aktuálně točit,

potom co točíme tady ten díl,

takže to je jako strašně moc,

a protože samozřejmě to můžeme věnovat

maksimum našeho času.

Já jsem říct i umu,

ale samozřejmě,

kdy zbuz je, jestli máme nějaký um.

Jste takový věrný.

My jsme tak hezky spolu.

Jsme tak dojíme, když jsme po spolu.

Mě bych mohla tak vám taky pošohla si nějaká,

do nějaké ankety, nebo te.

Jo, když jsem mohla tak vás všechny,

prosím obajíme,

a budeme spolu společně bydlet,

ale už by to potom zavánilo nějakou seko.

Už by to točku bylo divný,

a možná nejopoje legalní.

Takže prosím vás tak jenom bůjte schoví,

a nepak to všechno natočíme.

Mějte jako poce,

když máte jako prvního partnera

a ještě to nikdy nedělal,

tak prosím jenom po kolinku,

a pak to přijde.

A pak to bude stát za to.

Slepujeme.

Tak jo.

Pojďme teda na policení kalendar,

že ještě než půjdeš na svůj příběh.

Ano.

Máme tady červenec.

A já bych se no chci jak něčhou vyjádřit.

Já to často nedělá.

Ano.

A ty si dočíš, řekla ty komentáře.

A jsou někdy takví ty komentáře,

který prostě přesně jako přejde,

že si řekneš, no tak máš vpad nejden,

tak se z toho vypíš.

Ale často se mi jako schází

a chci se vůčit tomu nějak ohradit,

že mě často trhá v komentářích lidí

a podobně to ani nejsou naši fanů,

chci, protože to píšu hodně ošklivě

a naše lidi nejsou zprostí

a nepíš to v uškliví komentářa

ani jiným lidem.

Jako to se prostě nedělá.

A často jedná slečna konkrétně psalá,

že čtu jak totální dement

a že se vůbec se nesnažím

a že se nejdá poslouchat,

jak čtu a podobně.

Já jsem to říkám milionkrát,

že jsem měl dyslexiej celý svůj život

a já když si přestavím,

já jsem cítila úplnou jako hambuž

i si říkám, Pane Bože,

protože vás to dlence to nikdy,

nikomu jako neříkejte,

ne, každě umí perfektně čís.

Já jsem třeba hrozně ráda,

že jsem se to nějak naučila.

Moje máma se se vnou od první tředí

každej den učila,

já to nesnášila, četli jsme

a fakt to bylo jako náročný

a pro mě pořád jsem tam náročný číst.

Rozumíme si?

Takže jsem to jenom chtěla takhle říct,

protože mě to pak strašně mrzí,

když mě má někdo

za nějakou idiotku hloupou,

která nedokáže přečízt 5 vědhezky

po pořadě.

Tak jsem jenom to dlenco chtěla

s mě to říct, ja.

Protože jsem se cítila vlastně,

já jsem se cítila hrozně jako ublíženě,

tak to tady chtěla ventylovat

a věřím, že spoustu z vás

třeba máte dyslexy

a vodno si řeknete, no tak,

neumíš číst, ale je zatím strašně moc práce

a hlavně ti rodíče mají s tím

a dětma obrovskou práci

a chci to strašně moc času,

takže vytřád, co to máte,

tak věrste, můžete,

já teda nejsou bezdávny příkl,

že se navučíte číst.

No, ale počkej,

ty neděláš ani gramatické chyby

jako když píšiš,

a tak, takže pozor,

Já bych jako chtěla říct,

že jako celkově,

poďme jako komunita,

ať na sebe,

jako můžeme být píšný,

razit spíš jako heslo,

jako žijí a nech žít

a poďme prostě nehejtevat

vbece nikohol,

jako zadnit.

A nehledat věci na nějakých lidách,

že ten je takový,

ten to dělá tak,

tak to dělá tak.

Jako poďme se smátřá Meghan Markle,

ale jako zbytek nechme být.

Jo, prosim, poďme na sebe

prostě hodný,

jako ve finále,

jako poďme si říct to,

jak ročte,

nebo skáče to řečí,

nebo se vám líbí naš podkás,

nebo je nejpodkás,

nebym něco,

jako nejde vo život.

Přesně.

Jak se říká,

dokud nejde vo život,

nevohovno.

Dělejte si co chcete,

hlavně obyjte spokojené,

ještě sní,

ale nechte v ostatní bejt.

Tak,

tak já to teď teď napřečtím.

A teď teď napřečtím...

Mětory mám vraž do studentky gymnázia,

dne 1. července roku 1989

odešla tehdy 17 letá Barbara D.

ze svého bydliště v Heřmanové městci.

Okres chrudim.

Byla studentkou gymnázia

v Pardubicích.

Půlou roku po jim

zmizení dne 22. l. 1990

bylo v prostoru

vedle polní cesty

v katastru obcérváčov.

Okres chrudim.

Nalezenu její tělo zakryté

folijí z PVC.

Jednalo se o průhlednou folii

používanou k balení vysavačů

v podniku elektropraga Hlyncko.

Vražda byla spáchaná

v letných měsících roku 1989.

Tak a já tady mám pokus

ovraždu bladá ženej.

Dne 22. července 2007

bla neděle ve 13 hodin

a 5 minut v Brně řídenicích

na ulici Ejmová

dosud neznámý pachatel.

Zezadu napadl takhdy 9. 20 letou ženu,

kterou nožem pobodal.

Byhem toho jí chtěl

strhnout zra mene tašku.

Poškuzená křičela náhodní světce

i přispěchli na pomoc

a pachatel uprchl.

Popis pachatel.

Muž ve věku 20 až 30 let,

výška 170 až 175 cm,

štíhlé postavy, úzká rámena,

úzký obličej, tmavší oči,

výrazný rovný nos,

vlasy dlouhé až na krk.

Byla oblačené do modré riflové

bundyn a riflí.

Pod riflovou bundou měl býle triko

a na hlavě tmavou čepici

s křiltem a světlým znakem.

Brno řídenice 22. července 2011.

To je ale hrozně podrovný popis,

když se na tím jako zamyslí,

že podaleme to popis.

To je tam začel,

že jste mohli tě jako okolo

22. července 2011.

Brno řídenice,

když byste měli informace,

kalendář, zavenáč,

Pocer, Aka,

policie České,

netlběky.cz.

Další díl si dáme další měsíc

a já teda mám pro vás

dneska příběh

a zamížeme do Australie.

Stal se v Australii,

ale začneme úplně o začátku.

Budu mluvit o mladé ženě Jill McGurl

a...

Nebo to máme nebaví,

jeď orah tam vidí to McGurl

trošičku, řekne,

to ti řešili,

jak se tě tady

jako výslovnosná.

Ale je jako hezký,

že nás vezměř do Australii,

protože teď třeba

jsem někdy někdy nepodívám,

já už jsem dělal spoustu videí

na tektoku těch pavouků,

hadů a hadů

a jiné havětí.

Další kam se nepodívám,

tak to byla,

to všem,

že to byla nevora,

a to jsem zdělala

i na Instagramu,

jako bývá místka,

by jsme se chtěli podívat na doblenou.

Pojďme se říct.

Děl se narodila v roce 1982,

ale pozor narodila se v Irsku,

měla ještě mlačího sourozence

Mike'la

a vyrůstala v úžasné,

krásné, milující rodině

v tom Irsku,

nežili,

nebo respektive,

ona nevyrůstala

celej život,

protože její Tatinek George,

dostal velice výhodnou

pracovní nabídku v Australii

a protože to pro něj

byl obrovný,

karierní posun

a na víc superprachy,

tak se dohodl se svojí ženou

edit,

že s celou to svojí rodinou

se přestihují do té Australie

konkrétně do Pertu.

A v té Australii

teda Žil prožila

velkou část svýho děctví,

ale nakonece

tě rodiče

po zhruba 6-7 letech

rozhodli,

že už si to Australii užili,

taťka už byl na mlesané práce

dobrá,

takže se vrátí

zpátky do toho Irská.

No a v tu dobu byla

Jill Teenage,

a chodila ještě pořád do školy.

Takže hned potom,

co se přestihovali

z té Australie

zpátky do Irská,

taky našli novou střední školu,

ona nastoupila na novou střední

a hrozně rychle tam zapadla,

protože

ona,

to je taková lampička

opět, no, to bude trošičku,

byla velice oblíbená,

byle nouzný oblíbenější

holek ve třídě.

Ale tady bych neřekla,

že ona roz svítela

celou místnost,

ona rozesmála celou místnost.

Proste,

že přišla Flakra sebo,

masy dve šmáru,

bojek se vám nemysvětli.

No, já hnedka vysvětli.

Podatěch ich spolužáků

a kamarádu

a v podstatě všech lidí,

kteří se okoloní pohybovali,

tak všichni zazodli

na tom,

že byla strašně vtipná,

a byla sní obrovská saranda.

A v podstatě

byla takový třídní šašek.

Ale ne,

že jako říkanovali,

dělali si sní sarandu,

ale ona tu sarandu jako dělala.

A do toho byla

jako hodná, slušná,

hezká holka,

fakt byla moc pěkná,

takže v inven situace.

A na té škole,

kam chodila na té střední,

tak chodila na různí soutěže.

A ono ji

hrozně bavilo vystupovat před lidma.

Měla hrozně ráda

takový ten pocit,

když stojí na tom jeviště,

a teď lidi není koukají,

pak tleskají.

Problem byl ten,

že neovládala

žádnou uměleckou slušku

na tolik,

aby jako

mohla vystupovat

před těma lidma.

To je ale stršitě,

že je vystupovat,

ale nemůž.

Ale to třeba podle mě

zase odráží tu

jako v típnou povahu,

že ona se furt,

jako snažila

najít něco,

kde by vlastně

mohla být

součástí toho publika.

Takže třeba

chodila do dramatického kroušku,

ale zestěla,

že jako hedečka je na prd.

Pak začala chodit

do tadeční.

To zestěla,

že na to taky nemá vlogy.

Takže pořád nějak

jako přemýšlela,

čím by se mohla živit.

A břel teda zestěla,

že to není úplně jíce

zta nějaký tančení

nebo nějaký dramatiák.

Každopádně

tu střední do dělala

a šla rovnou

na vysokou školu,

kde

která teda

pro ně byla

hodně osudovat,

protože tade získala

titul,

potkala její životní lásku

a konečně

už věděla,

co by chtěla

v budoucnu dělat.

Takže postupně.

Nejřív ta láska.

Ona při těch studiích

potkala kluka,

který se minuje Tom

byla to

přesně taková

ta láska na pevdní pohled,

oni byly

fakt nádherný pár

a byly to

byl to takový ten pár,

kde jsou naprosto

nerozluční,

ale ne,

že jsou jak pějavice na sobě,

že to je takový ten

toksický vztah,

ale oni

v podstatě byly

nejlepší kámoši

a zároveň milenci,

což je za mě

úplně ten nejlepší

možný způsob vztahu.

patrlenc mi to vyplo.

Dobrý.

že obrovská láska

oni

společně

chodili na tú školu,

ono korád chujel

na jiný obor

potom,

co dokončili tu školu,

tak už se začali

bavit o nějakých

těch společných plánech.

Takže

už to měli hned

o začátku nastaveny

i když byly mladí,

tak si říkali,

hele, jednou se prostě

vezmeme,

budeme mít děti,

a bude to tak a tak

a hezky si tu

budoucnost tak malovali

a opravdu

stalo v roce 2008

se vzali,

takže jim to

všechno vyšlo,

takže

Love Story prefectní.

Nebudu to ničím kazitať,

každě se to uživete.

Teď teď teď

máš ten přívěd tak rásné

a teď je takové,

jako že

to přestavojš,

jak běží z podpotílovce,

atrizitat ruce

a vokolevý teď

ty motíle

a je to všechno,

zali ty z týstuncem.

Prěje ta boužka.

Ještě nebude boužka.

Takže dobře.

Jovnika řekl,

když to bude zajímat,

ona normálně si řekla,

dobře, tak já mluvím

ráda před lidma,

mám ráda pozornost,

ona měla výborný projev

a uměla perfektně mluvit,

tak si řekla,

co kdyby dělala moderátorku v rádeju?

A pak zjistila,

kolik v rádeju budeš peněz.

A řekla si,

tak neporuděla to moderátorku v rádeju,

mějte se, bají.

Mám titul, dobra.

Ona šlada na konkurs

do jednoho lokalního rádea,

tam ji vzali,

hned na první dobrou,

takže si jít tak o pomaryčku,

začala jako rozíždět,

ona zbírala ty zkušenosti.

Takže teď si představte tu situaci,

jste v dena,

škola hotová,

titul doma,

najdeš si takovou dobrou práci,

která tě naplňuje lozperfektos.

A oni tak si s tím Tomem říkali,

hele teďka vlastně máme

v podstatě všechno,

chceme dobuduc na nějaký děti,

ale pojďme si ten život

ještě trošičku užít.

A Tom přišel z návrhem,

že by se třeba mohli přestěhovat,

protože on moc necestoval,

když byl mladý,

nebo on byl pořád mladý,

ale když byl mlačí.

A hrozně to užil potom

zjistit, jak to třeba chodí jinde,

no a jak víme,

tak Jill žila v Austrálii,

jako dítě,

a jako teenager,

tak říká,

hle mě to do té Austrálie

jako asi táhne,

tak co jde do té Austrálie.

Navíc teda,

její rodičil se v tu dobu,

když stěhovali do Austrálie,

tak napřná,

já jsem se stěhovala

z vesnice do Centra Brna,

Centra Brna do Prahy,

a z Prahy do Brna

a připarám si jako obrovský kočovník,

jako můžete mě říct,

jak se jako jen tak rozhodnáš,

jak jsem před těm do Austrálie,

jako jak to sakra přestěhuješ.

Vesneš velký replen,

let lampu, adeš,

ale jak se realmente stěhuješ

k proti nožcům,

ty krabice,

ty věci,

ty to si.

A co chodíš po zeme,

jako normálně?

Ne, tam neslyšel voudulu.

Já že tam nedostí sukinky,

už jsem se děkala.

Ne, ne, ne, ne, můžuš.

Podle měm ještě nomadry,

a oni prostě tady v těch zemích

se třeba si ho ještě do zařízených baráků.

Afaj, jo.

No, ale tak vžkolik máš jako věcí.

Vůje hlavně,

kdo před tebou budala tom baráků.

No.

No, oni měli něco pěknýho,

vždyče.

No, a oni tam vlastně měli teda

rodiče, té Jill,

oni teda,

tě rodiči šli zpátky do toho Pertu,

a ta Jill s tím tomem

se přestihovali do,

do, do, do Melbourne,

do části Brunswick.

A tam teda museli začít úplně na novot,

což ale nebyl žádný problém.

Oni si našli krásný bydlení

netká kousek od centra,

tedy v té části,

v superlokalitě.

Ta Jill si našla práci

a pozor o pět v rádiu.

Oni je fakt vzáli zás.

A pracvola teda v rádiu.

A takže krásně navázala na to,

kde skončila v tom irsku.

A za pár měsíců

se s tím městem

a celkově s tou Austrálí

naprosto žili,

neustále chodili mezi lidi,

večeře, kyná,

měli spoustu kamarádu.

A i v práci teda

tu Jill měli hrozně rádi,

protože tak za prvě to bylo

báta jako cizinka

a bylo to zase něco novýho,

protože úplná jená nátura.

Takže tam měla ti kolegovojů

naprosto milovali.

A zase říkali,

že byla starša srandovní.

Jsem milou srandovní lidi,

a jestli ona ba jako vtipná,

tak to bych jim lovala taky,

protože to jsou nejlepší osobnosti.

A ona s tím kolegama

často trávila čas.

To rádiu, abyste pochopili,

tak bylo v podstatě v centru.

A kousek od budově toho rádea

byla taková,

nejako pár ty ulicé,

ale něco

jako trá dlouhá v Praze,

nebo kozí v Brně

a stodelní v Ostravě.

Prostě taková ta ulicé,

kde máte ty bary,

hospody, lidi se tam baví,

když je teplo.

A oni často chodili,

no často,

trá tři kradu týdne

chodili na skleničku po práci

a vyrazili na skleničku

i dvacátého prvního záhrí 2012.

A v ten tom moment by se ho děla

dramatická muzika,

protože pohádka končí.

Boužka.

Ten den

bylo všechno naprosto v pohodě.

Jill byla v té práci

a v té práci se domovili

s těmi kolegama.

Hele jevenku hezky,

takovost ráli asi pořád hezky.

Nezajdeme na drink,

a vuna hele tak jo,

tak vyrazili okolo páté hodiny,

šli do prvního baru,

nebo jo do prvního baru,

a okolo 17. hodiny,

teď tomatu ještě jednou,

okolo 17. hodiny vyrazili

do toho prvního baru,

tam něco vypili

a pak vystřídali ten bar.

No a mezi tím,

protože se dobře bavila,

tak Jill napsela tomovy smsku,

hele nechceš za náma dojít,

protože on te kolegi znál,

říká hele teď se přesůváme tam

a tam, tak za náma dojdi,

jen že Tomý neodpověděl,

protože usnul u televize v ložnici,

takže si tu smsku nepřečetl,

ale tak Jill Stone

neměla špatný poci,

že ji neodpovídá,

protože se znali,

navíc ten tom byl naprosto normální

a věděla,

že to ní žádná žádlivost,

že prostě usnul

nebo má něco na práci

a nebo prostě přijde.

Takže si ten večer užívala dál

a musela to být pěkná párty,

protože se to protálo

a byl druhé do rána.

Pěkný?

V odpěti, takže se jako pěkně bavili

a samozřejmě tím,

že se to tak protáhlo,

tak v tu dobu už byly všichni

celkem navátí

a řekli si,

jo, už stačilo,

tak pojďme domů.

Jak jsem změňovala,

tak ta Jill bydlela

v podstatě v centru

a bydlela, co jsem tak pochopila,

nejblíž od té ulicé,

kde byly ty bari

a dalo se tam dojít pěšky.

Všichni ti ostatní,

já mám poci,

že dva z nich

šli pěšky někam,

někam si zavala taksíka,

někam na hlavní ulici,

předpokádam,

že nějakým nějaká

městská hromana

už nefungovala

a jeden z jejich známích

říká, hele, já si zvám tágo

a my stejně pojedeme

okolo vašeho baráku,

tak pojď se mnou

a my ti tam

jako zajedeme do té ulicé

a vyhodíme tě

a ona to by trání

jedinou odmítla

a ona říká,

že ne, že se projde.

Já nechám po lidi,

co se chcou pokal,

a ještě jako samý nebyšla

jako samý, no.

Tak rápo, že jsteš

jako naváta

a chcou ještě

třeba rozchodit, ale sama.

A musím teda ještě

jako dodat,

že jsem byla celkem překvapená,

že to město žilo

i takhle večer,

protože jsem viděla

nějaký záznami

z kamer a furtami

sdí nějaký auta

a celkem to město

polozovalo,

a kdy jsem si pak googlila,

co to je vlastně za město,

tak nebo ta část,

tak je to část,

kam jezdí hlavně

mladíci,

a to je hodně hipsterský

a všechno jako frí,

takže taková pár ty část.

Takže jako není to,

že byste si přestavili,

že budete někde sama

kolem hlavně oná draží

i v Praze,

a nikdo tam nebude.

Hápeme se.

No a ona teraz ře,

že to dojde.

Takže se všichni rozloučili

okolo

jedné hodiny ráno

a 35 minut.

Ještě tu noc

se probodil Tom.

No a zhrůzov zjistil,

že jeho žena není doma.

Žene leží v posteli,

nemá doma ani boty,

prostě nepríšla.

K se podíval na hodinky,

bylo krátce po druhé hodině ráno,

což bylo strašně dívný,

ale ještě jako nepanikařil

a začali teda volat,

ona mu to nezvedala

a on si všiml té smskicům

předtím sala z toho baru

a on si z toho teda vydedukoval,

že je možný,

že buď v tom baru

iště bude

a nebuji tam nejde,

někde z kamušama

chlemtat na lavečce

a dotáhnejí domů.

Takže se tam vydál,

šel tam pěšky

a tam je teda nenašel,

co jsem tak pochopila,

tak ten bar už byl i zavřený,

ale řekl si dobře,

tak jako je pozdě evidentně

byla v dobré náladě.

Tak šel tu trasu,

jedinou možnou trasu,

kterou by ta Jill měla jít.

Tak to celé jako prošel,

jestli třeba chodinu

nejde někde v upilou,

tam někde ukošel ležet.

No, ještě ji nenašel.

A takhle ji hledal

až do čtyř do rána

a potom už začalo svítat

a v ten moment už si řekl,

že asi se něco muselo stát,

protože to Jill nebylo podobný.

On do toho skoušel volat

ještě těmejím kolegům,

jen že ti samozřejmě měli popito,

takže spali jak zabitý,

do toho ještě volal jim rodičům,

kteří to jako taky nebrali,

protože byla v podstatě noc,

takže nikdo na tom telefonu nebyl.

No a okolo 6. hodiny ráno,

už mu došla trpělivost

a šel na policie

na policie i nahlásit

zmizení jeho manželky Jill.

Popsal celý ten příběh,

popsal té policie,

kde pracuje, s kým byla,

kde byla, jak to probíhalo

a právě to ráno se,

teda všichni tějí kamarádi

dozvěděli,

že ta Jill nedorazela

a všichni se rozhodli,

že chcou byt nápomocný

a že té policie budou krůce

a všechno jim řekli,

jak to bylo, o čem se bavili,

ukazovali všichni svoje telefony,

fotky,

jestli tam nebude

co čeho bez ta policie mohla chytit

a samozřejmě ta policie

musela brát potas i to,

že by v tom jim zmizení

mohl mít prsty nějaký ten kolega,

ale všichni měli neproustřelné aleby,

takže byly z obliga

a samozřejmě nebudeme překvapený,

že i tom byl samozřejmě

na začátku podestřelej,

ale i v tomto případě

ta policie mohla

sisto tou říct,

že ani ten tom

v tom neměl prsty

a je hrozně vtipný,

že vznikali

různí skupiny

konspirátoru,

kde normálně na toho Tomáša,

na toho Tomáša.

Na tom Tomáša.

Na ní oházely špínu,

že policie udělala chybu,

že to je bez tak vrach

a musí to být rozně,

když vydomat, ruchlíte

po své manželce,

nevíte, co se sní stalo,

a čo to je na Facebooku

tady nějaké blidky

od nějakých konspirátorů.

A se o toho?

No, prostě to nechci.

Rozseptálne vás názor.

Až se najde,

tak si tady dělájí...

Já s toho spíše kochá,

pořevení byly letřáků

se k vodou baru,

a si šel,

a ona byla na záznámých skamer,

tak ona něch musela byt taky...

No počkej si, holka.

Počkej si.

A kdy jsem řekla u Facebookové skupiny,

tak ona vznikla i nějaká

Facebooková skupina,

kde...

Já si pamatou,

ten krády se stratil

ten klučík v brně,

tak taky vznikla

Facebooková skupina,

a tam si te lidi dávají

ty typy a dávají

ty fotky v těch mapách,

kde hledány...

Na to je to dobrý, na to je to dobrý.

Což byla jako super,

takže nebyli tam jenom

tady ti lensí,

ale i tady ti hodní,

a fakt tam bylo snad

přes 100 tisíc lidí

v té skupině,

což jako nesmysl úplnej

za krátkou dobu.

A...

Ten tom

s těma kamarádem

a vyvěseli ještě ten den,

dopoledne vyvěseli všudele

její fotky

i telefónní čísla,

kdyby ji někdo viděl

nebo kdyby cokoli

někdo viděl,

tak ať se ozve.

A policie,

teda vysachla úplně

všechny kamarády,

Toma, Barmani

a nennastal žádný konflik

během toho večera,

všechno bylo v pohodě.

A ta policie

si řekla, ok,

takže je evidentní,

že se jim muselo něco

stát po cestě domů.

Takže skontrolovali

všechny kamery.

Je to čiž rok 2012,

přátelé,

tady v tu dobu,

takže kamery

a svojí foustálky,

to je námi podle měžče,

jsme to i neměli,

ale ok,

tak měli některý

a ona šla

podel takové štráse

a tam byl obchod

s nějakou modou

a ta kamera byla

vlastně ve vnitři

toho obchodu

a tam je právě

zachycená Jill

v 1 hodinu a 45 minut ráno,

jak se baví

s nějakým cizím mužem

v tmavě modré mikině.

A kdy se na to video

podíváte,

tak když se budeme

bavit o nějaké řeči těla,

tak ona teda chytela

hodně jako vangle,

že byla,

ona měl aště podpadky chudera

a to, jak byla trošku připytá.

A to bylo,

na mě to působilo,

jak když jdeš večer

sema po městě

a oslovíte nějaký ožerala

a něco do tebe mele

a to by se nechce

asiš jako mila

a teď ona tak jako

různě před němu stupovala

pak šla zase k němu

a pak prostě odešla.

No a oni šli po té trase,

kundma šla

a tam byly další

záznami z těch kamer,

kdy už šla ta Jill,

ale sama

a zruba do 5 sekund

za ní běží

nasranej týpek

v modré bikině.

Takže v ten moment

aha,

to už je

to už je trošku red flek,

jak se říká.

Takže teďka měl litera chlapíka

v modré bundě

ve věku

30 až 45 let,

ale vůbec nevěděli,

kdo to je.

Takže samozřejmě

oslovili to veřejnost,

byly se to znovu v těch barech,

jestli ho tam někdo neviděl,

nikdo ho boužel,

nepoznával,

protože ty kamery

nebyly úplně perfektní.

Každopádně

3 dny,

po tom jim zmizení,

tak se našla kabelka.

Další posun.

Našla se kabelka,

bylo to prostě vás

hrozně dívný,

protože tam měla úplně všechno,

kromě svýho telefonu

a měla tam kartičku

z práce, na které bylo to jí ménu,

byla tam fotka

a to místo, kde pracuje,

ale zvláštní bylo,

že se našla

uprostřed ulicé.

To mají, kdyby se takto

položila doprostřed celnicé

na rušné ulicy

a tyto policie,

ale mi to tady

podávali ten den

a ten následující den

po tom, co zmizela

a na jednou se tady

jen tak objeví,

halo, mečik, kabelka,

tak prostě vás

tato záhada byla

hodně nychle vyřešena,

protože na tu polici

přišel chlapík

a říká,

tak tu kabelku jsem tam dal já,

a kde z to vzál

a co to tady děje?

Avo, no,

já jsem tu kabelku našel

v brzchí hraních hodinách

v sobotu,

vlastně to je ten den,

kde ona zmizela

a že jako chtěl

vzít domů

tu kabelku,

že tam je koležila tak sama,

takže si jich chtěl domů vzít

a že tam byla ta kartička

a chtěl jako kontaktovat

majitelku

a pak si pustěl televizi

a zistěl, že

ta fotka

v té kabelce

je ta pohřešovaná žena

a vone, že hudák

strašně zpanikařil,

aby ho

nespojovali s tím zmizením,

tak v té panice

prostě vybyl na ulici

jadal to tam do prostře

a utíkal pryč.

Ale oni ho prověřovali

a nic tím,

nic s tím neměl společního.

Každopádně,

oni celé to místo

prohledali,

kde původně taká belka byla,

kde je,

kde jí ten chlapík našel

a našli tam naselnice pero

s logem toho rádea

a okousek dál,

leželi cigarety,

který kouřila právě Jill,

samozřejmě mohla to být

náhoda, ale s největší

pravděpodovností,

to bylo její

a ta policie,

která to vyšetřevala,

tak si vyžádala

datázihu telefonu

od společnosti, u které byla

a jinou pozorňou

oni neměli ten mobil fyzicky,

ale jak už víme,

dají se přes ty datázi,

zjistitřeba lokace

a podobný věci,

kde se ten člověk pohyboval.

No a jako první,

je teraz zajímala samozřejmě

ta poloha

a co teda zjistili,

je hodně znepokojilo,

protože podle dat

byla Jill respektive

ten jít telefon

po čtvrté hodině ráno

na dálnici

a jel prid z města.

A tohle teda bylo

jedno z nejzásadnějších zištění

a já musím si vřesti

policajti byli skvěli,

jinou upozorňou

ten případ se vyřeší

za týdem,

jim trvalo týdem,

než to celý vyřešely.

Takže si řekli,

ok, takže

telefony jel tady

po té dálnici

tímhle směrem.

Tam máme, co?

Tam máme kamery.

Oni měli

přesný čas a místo,

takže oni se dali tu práci,

že projížděli

všechny kamery,

který zachytili

ty auta,

které okolo té čtvrté hodiny ráno tam jeli

a prověřovali všechny ty SPZ-ky

a projeli si

trestní rejstříky

těch osobnach,

kterých je to autopsaný

a doufali,

že narazí třeba

na někoho podezřelího.

No a bingo!

Damia pánové,

kdo řídil ten vůst,

to byste normálně

se podělali,

protože.

Takže ty se poděláme?

Teď se poděláte.

Řídil ho

1,40 letý Adrian Bailey

a termil,

která hodně,

hodně pestrej trestní rejstřík.

V 18 letech

ten dobitek

zneužíval jeho mlačí sestru.

O rok na to

se pokusil zneužít

dvě mladých holčiny,

14 a 15 let.

Byl zatčen

za seksuální násilí na ženách

a konkrétně šlo o 12 znásilnění

na 5 prostytutkách

a samozřejmě 5 a 12 znásilnění

šlo o to,

že některý znásilňoval

opakovaně

a měl si teda odsetit 11 let,

nakonec si odcodil 8

a byl v podmínce

a to i v tu dobu,

kdy zmizala ta džil.

Pak tam byli první nás

nějaké únosy,

prostě strašný magor.

Vůbec nerozumíte,

tomuže tady ten člověk

se může volně pohybovat

na veřejním prostranství.

A ta policie

teda není znečekala

a okamžitě ho zatkli

a doufali teda,

že najdou dostatek důkazu,

aby ho usvěčili.

On teda

u výslechu tvrdil,

že tuženu neviděl,

kdy osobně,

že ji jako viděl

v televizních nověnách,

že se jako pohřešuje,

ale že on s tím

nemá nic jako společnýho.

Byla u něj teda

provedená samozřejmě

i domovní prohlídka

a hádejte,

co měl hned u vstupu do ložnice.

Na postílce můležela

modrá Mekiná.

Ta stejná,

která byla na těch kamerách,

takže boom boom

a taky tam byla simkarta.

A ta simkarta

byla jako by rozmlácená.

I kdybyste si usnažili

zničit,

na vonciu tam nechal,

byla tam v té ložnici.

Takže samozřejmě vzali

jak tu Mikču,

tak i tu simkartu

na prověření,

navíc mu teda zabavili

i mobila,

by skontrolovali jeho data.

No ukázalo se,

že jeho data

ohledně pohybu

jsou stejný jako Jill.

I on je okolo čtvrtého hodiny

raní na té dálnici

společně z Jill.

Ale!

Takže teď už

neva policie nabito

a toho Adriana

se všem adoukázama

konfrontovala

a on doté doby,

při tom výslechu,

byla jako vyklidněné,

tak on už s tím

měl nějaký zkušenosti

a vědělek se chovat.

A když mu policie řekla

tady to, co ví,

tak Frér se úplně se sipál.

Hysterie, brék,

panika

a začal mluvit

o tom,

že je stvůra

a že by měl jako zemřít

a že to hrozně podělal

a že ja zabil Jill.

To jako řekl.

Tak ta policie je OK,

tak i kto teda bylo.

A on popsal,

teda celý ten večer

tak se stál,

že

i on byl večer pít

se svýma kamarádama

a s partnerkou,

ano, i takový lidi

mají partnera,

neby se já zajímala

s celkou věděla.

Jako,

víš co,

ale to moh by takový ten vzták,

kdy on je jako náselník

a ona se třeba bála

jako bude jít.

Víš, že by to mohla

byť jako domáci

u násení.

Já se to taky říkala,

jako von you

byl.

Ano, to máš pravdu,

ale tady právě,

k tomu se dostanu,

byl právě jistou partnerkou

a byl prostě magor,

ten člověk,

byl prostě blázen

a jako hrozně žárlil

a to byla přesněta

takový ten vzták,

že ona se jenom usmála

na čišníka,

aby ji přinesl bryčko

a ten už si myslel,

že s ním spí.

A přesně něco

takový ho nastalo

v tom baru

a oni se hrozně pohádali,

tak šli vem před tem bar,

a oni dál facku

a ona mu říká,

a víc co,

a já na tebe takhle,

já na tebe kašlu,

kašlu a šlapřejič

a on normálně otočil manipulátor

a začal normálně břečat,

prosím tě, břeč se,

břeč se

a ona vostrá říká,

ne, já už to mám dost,

vodešla, naštvala se,

šla dom,

oni teda spolu bydleli

a ten Adrianto,

teda vyřešil,

takže začal ten

svůj žal

a vzták zapijet,

takže to byl panák,

panák, panák,

jak ta písnička,

šot, šot, šot,

takže se pořádně,

pořádně se vožeral.

A celý ten večer

s těmi kamarádami,

oni taky byli u toho výslechu,

tak řešili vlastně jenu,

toho partnerku,

nadával na něm,

mluvilo oni spolstě,

pak zase, jaký stře miluje,

jsem si spoměl,

na scénu bohuše,

když byly s jirenkou

vymírat obleky

a jak tam měl přesně,

tam to byl opet přesný,

jak oni se žival,

toždí díval,

vál už se ale vracaj

a pak na jednou

měl ten skrát,

vydáš si tepláky,

brát,

a to je přesně vono.

A tohle měl,

on byl jaký bohuž ten večer

a teď tady ti kamuši

jenom poslouchali toho plakání

a pak to vstekání

a on se teda opil

fakt jako podvobraz

a kamuši pak teda uznali,

že hele už toho máme dost,

poďme domu

a von OK,

no a vyšel před tembar

říká si, no jo,

ale když budu domu,

tak tam bude to našto na partnerka

a já tam nechci,

jasně jako nechci být.

A bohužel teda

se rozhodl,

co bude procházet

a na svém,

na svých toulkách

narazil před obchodem

s modou na Jill,

takže ty kamery

vlastně zachytěli

to jejich setkání

a podle měj

to mělo probíhat tak,

že se spolu měli

normálně začít bavit,

což i to video

o tom tak odpovídá,

tam není žádný konflikt

a podle všeho

ho měla prostě

slušně posla doháje

a v podstatě ho odmítla.

No Adrian si myslel,

že třeba tohleku zbalí,

teď byl vožeralaj,

je vzdrušené,

i tak asi si myslel,

že zbalí holku na ulicé,

co bude,

místo toho,

misto toho ho Jill

posla doháje.

No a v něm

se iště víc

vytvořil ten vstek

a ta agrese,

která prostě bouhla

a říká si tak tak

dlouhločičko,

která ne.

Takže mu přeplo,

utíkal za ní,

což je na těch dalších kamerách

vidět

popadli

a nás silný mí ho děl

do takové postraní,

tamné uličky,

kde tam byl jenom nějaký

kontainer

jakoše

a tam teda Jill

nejdřív brutálně zbyl,

paký z nás silnil

a nakonecí už krtěl.

pak se najedu

probral

tady z toho záchvatu

a on vlastně nikdy

nezabil,

dělal strašní věci,

ale nikdy nikola

nezavraždil.

Tak samozřejmě

necholku panika,

co bude dělat,

teď se jako v centru

a za chvilku lidi

budou vstávat,

tak se rozhodl,

že si půjde

prosové auto,

když nás zaparkovaný

celkem blízko,

tam bydle li kousek

a on zajel tím autem

kdyby kufrem,

co nejblíš k té uličky,

do té uličky,

to jej tělo dál

dál to radu kufru

a prostě jel.

Neviděl kam,

neviděl co bude dělat.

Ale tam řídil na letej.

No totálně.

Ale jako je pravda,

že když se dostaneš

do nějakého všaku,

tak já si myslím,

že trochu jako vždy zlivíš.

Jako tím to oboce omlouvám.

Prostáče,

kdo rozašel kluk,

když sež vožerala

a už sež takhle.

To si taky myslím.

Jako,

když jste v tom Adrenalinu,

tak neříkám,

že vy s tři zlivíte

a máte řidi to v žádným připadě,

ale jako,

že címž je trochu.

Máš ti smyslý,

jako víc probraný, no.

A on teda jenom jel,

jel po té dánici

a pozruba

půl hodině 40 minutách

narazil na nějakou polňačku.

Kam teda zajel

a on se pokusil

tu džil zahrabat.

Měl v autě lopatu,

kterou si vzal právě už z domu

a on vykopal fak malou,

malou díru,

která byla fak mělka.

Tam položil to její tělo

a zaházal to hlínou,

pak tam nato dal nějaký listí

a větve.

A po to

měl přátelé

rovnou do servisu,

kde si nechal vyměnit

komplet gumy,

aby měl gumy

od úplně jiného výrobce

a byl to úplně jiný tip,

jako,

celkem,

jako to by mě třeba nenapadlo.

To jsme tady ještě neměli.

Potom jel teda auto

duklatně očistit,

jako úplně ho vypolíroval,

že ho měl krásně čistý

a pak vlastně jel zpátky do mu

no a pak si pro něho

za pár dní přišli.

Polici je pak teda dovedal

na to místo,

kde

jí

to se jen nemůže říct

po hřbil,

kde ji v podstatě zahrabal chudinku.

Samozřejmě tady

její rodina to nesla

strašně těžce,

ale měli aspoň

u těchu v tom,

že ji můžou důstojně

pohrbít a nějak se s ní rozloučit.

Ona měla hrozně krásnej pohré,

jako ona tam měla

tolik holubiček,

oni pouštěli tolik holubu,

to jste neviděli.

Já jsem viděla nějaký

fotky z toho pohrbu

a tam, ale byl třeba hezky,

s tamto lidi i usmívali

a oni tam pouštěli

ty holubky

a hrozně moc lidí se sešlo.

Sešlo se celé to okolí

a i tu rodinu podpořili

a bylo to tak vy jako hezky.

Ten Adriantena byl obvinět

nakonec z násilnění a z vraždy

a pár dní předtím mi začal ten sód,

tak se pokusil spáchat sebe

vraždu Srábek.

Naštěstí ho ale načepali,

takže se nezabil.

Ten sód

nakonec začal ten

na jáře v roce 2013

a u toho sódu mu

úplně přepllo

a on říká,

jo, jo, jo,

já se mi znásilněl,

ale já se mi nezabil.

To nejá.

Ty řekl, že přišel někdo

po něj má tený zabyl.

Jo.

A oni,

že máme tvoje přiznání,

ty idiote,

a vom funcí na tom trvával

no a pak bylo

další slišení

a u toho se teda už jako přiznal,

že jej i zavražděl,

ke všom se teda doznal

a nakonec byl teda

odsouzen na doživotí

s minimem 35 let.

Takže, když ho zavřeli,

když můběl nějakých 1, 40,

2, 40,

tak to už by byl

fakt hodně hodně starej pan,

kdyby se to nedejí boh,

že někdy

stalo,

že by ho podmínečně propustili.

Když se lidi na barby hodně usmívají,

tak pro mě zabral neural.

Já už se to znovim.

A všechno včela by to,

jsem dneska viděla

a dítě bryčí džuncový.

No.

A jak ona dělá začátku

na pohřeb toho...

Jua.

Jo.

No.

Máste otekne?

Jen uvékol peanuts.

Manom.

Už se to uzlnouru.

Je to šlohoku.

Ne.

Daniel.

Daniel Köhlver?

Daniel Klíver?

Taky when Daniel Klehbun.

a bude to vse plou a vypne klimatizaci.

No tak to záleží, jako jsou věci, který já si jako neoblivním,

ale klimatizaci něvodí ty po smrti,

takže ta ta nebude 100%.

Já jsem dělal jednu skvělou bábu.

Já jsem hlouzala na tiktok, a na normálně

natočila video, který chce, aby bylo

jako pouštěný na jim použbu.

Čičká, ta ženská je tak strašně vtipná.

Já mám poce, že z mě to těžiš taky viděla.

Je hrozně srandovní bába,

a to je můj video na pohřeb, ale ona tam do těch lidí, jako je.

Počítte, a to bylo ale skvělý,

když my to máme jako češi, podle mě,

tak víto, jako že pozurážíš všichni lidě,

a pomlouváme se na zájem, nebojeme si hádře se.

Takhle, jako my se pomlouváme, všichni se pomlouváme,

ale my jsme vás na zečátku řádali o to,

abyste to nedělali na hlas,

jako že pomlouvíte si, jako doma,

tak jako to dělali všichni, ale

přestavte si to situacií.

To, co teď představujte,

jako neboreme si tady hrát na to,

že nemáme lidí, který nemáme rádi,

jo, pár ich, jako každý máme,

a teď si přestavte,

že jako budete

vlastně nemusíš jako vědět,

a tom přísmrtě, vy to natočíte,

jenom zaukulujte někoho, když je jako skápnete,

aby to pustěla, a všichni lidi tam pošlu do prdele,

a to se boredí na mém požbu.

Ještě to, jak takový ten grinč, jak stál na té.

Takhle to bylo rozdávat ty karty,

jako budou posídat všichni lidí, který nemáme ráda do prdele.

Ano to ní nekdo víkane, já tě nenávidím.

No, jako když ještě ale hrozně kůl.

No, takže to uděláme, to máme plán všichni,

a ty tam všichni tvoj jako nejlepší kámoši

v první řadě. A tam.

Ty se mě!

No, a když už jsme u té báby,

tak u té báby, co se probrala,

v tý rakvy to s nás potřebené.

To se pustěla, a v rapak umřela.

V rapak se se umřela.

Mělo to tak být.

Byla kámo to podle tý osud, podle mě.

Podle mě ji přidusili v tý rakvy.

Ne, pošíjte, ale to je zase vono.

Mě to těch, který lidi posílali,

že už chápou, protože chci jít dřehem.

Protože tohle to se nestale.

Jako pro mě, než všichni můreš,

že se probedete v tý rakvy.

No, to je nejhorší.

A díjí se a spodně kdo všimnul,

přemysle, já už byla přikrytela toho nínouřa.

Já bych tě dělala takový ten lampa,

že se probrala v rově mrtvá.

A já, což je?

Ona měla nějakým...

Sleklám, že je pozdě.

Tak to bude na sladky.

Jako, že...

No, nicméně, takže...

Obračme list.

Je zajímavý, že ty se měla teda...

Nebo zajímavý, je to samozřejmě hrozný,

ale je zajímavý, že ty se měla teda...

Sme takozná se nením a už krcením,

protože já v tom pokračovatkám.

Ale my se fakt nedohadujem.

My se jako se nedohadujem na těchna outfitek

a přitom jsme se dnes oblíkli jako na slavnosti Micsomar.

Já dneska se...

Pokud se neviděli film Micsomar...

Půjste si ho.

No, to je slunovrat.

3 hodiny...

Je to strašný.

3 hodiny utrpení.

Ale zase jako byste, když byste třeba,

pozvali k sobě domů chlapce

na filmový večer.

A nechtěli byste, abyste jsou sřejí domost na ten film,

když jsem tu už mál tačku, jako na vás.

No ale ono je to

ten rvět, taký film, že sedíte takhle

a říkáte si...

Ale to by nejhurí, že takhle sedíte 3 hodiny.

A já jsem si řekala...

Prčuž si neutakala z toho tábora,

se krapodělala dího...

Říkí spolvery, aby se tedy lidí moc nenuděle.

A podímejte se,

když jsme u těch jenom typů, tady na konci vám dám.

Já se si pouštělá, ty, co asi ještě neviděla,

ten Atina, na španilský horror,

taký psychopsychový, psychový.

Je to jako chvílkama artový.

A vlastně bych vám to jako nikdy nedoporučila,

jako pusti si to, je to super.

Já jsem s to pustili, jsem měl jako volnuch,

když mě to zajímalo.

A bylo to jako takový příjemný v tom,

že žádný duchové, demoní a rodina

v Konektikatu a bubu bubu.

Jako nápad dobrej,

ale to tam jsou taky tam je tolik extrému.

Ani denberto nezachránil.

On na moc nebyl.

Ale máte v se ruflosteli.

Takhle, když bychom o tomhle koukánil,

slypak už si viděla, by mít, že dějá byla.

Ještě ne.

Já vám prvšet říkám,

že jsem tady úplně zbytešný, já jdu. Čau!

Čau!

No, věrbek.

Co prvnáš?

No, já prvnáš mám zase...

Pokud se se nepodělali předtím,

tak to je realná šance.

Ale nebojte se,

mamiňky z jetmá je to safe.

Takže žádný těti, mýříme na druhou stranu barikády.

Já bych začala představením.

Kártna Gerigo.

Děši nás.

Spíš ne.

Ne, spíš ne, tak něle děši.

Narodil se 4.20. za řík 1950 v Kolombusu ve státě Džordžia.

Jeho matka

ho vychovávala sama, protože

jeho otec se k nimu nehlásel

a onho snad viděl v průběhu siho,

že to jenom jedno, když mu bylo 12 let

a nic moc to evidentně nebylo, jo.

Takže jeho máme zůstala na to výchovu sama,

a teď samozřejmě

jsem musela ohánět, musela pracovat

a ona to moc jako nezvládala

i jako psychický, měla taky

jako v obrobí, kdy to zvládala fakt jako špatně.

V tu chvíli on potom končil

u svojí tety

Lelya Nisbyt a nebo Pratety

Elmé Williams

a protože prostě neměli moc peněz,

tak on byl jako porvěživenej,

já byl zobře jako neprospíval.

Bylo to na něm jako znát, že to mdě peníze jako chybí

všechno se zlomalo ve chvíli,

bylo to zranění na dětském hřišti.

Je za to přátle.

Nespecifikované zranění,

bylo to zranění hlavy.

Zkončil v komat v nemocnici

a evidentě ho z něj probrali,

že když se zranění bavíme,

ale jako myslím si,

že to byl klíčový moment

jako toho jeho příběhu.

Z toho zranění se teraz otavil

a během do spívání,

pak propadl drogám, aby toho jako nebylo málo.

Začel krást

a popěží byl taky několikrát

zatčenej za žhářství

nebo napadení někoho dalšího.

To všechno před dovršením 18. letio,

takže on byl celkem jako činej.

Dokonce byl obvinený

ze zapálení obchodu,

kde měla jeho maminka konflikte

s majitelem to obchodu

on se mu takem stěl.

Nicméně, verostl

ve velmi pohledného muže,

tak ho jako popisou všechny jako články,

tak byl jako fešák.

Ožiněl se jako velmi mladý,

tak kdy mu teda nebolo ště ani 20 let,

takže to bylo jako Fast & Furious.

Ale krásný svar by skončil

by vás za sezeně jako přičiny.

A protože tam neťel byť dlouho,

tak si vás by utekal do konektikatu,

o tam ho nás nedovala i tého manželka Šíla.

Nějakou dobu spoleko cestovali.

Želi teda co jako čovný,

jako nebylo to tak, že by si někdy usedili,

jako usedili na pár let a pak se stěhovali,

ale bylo to takový, jako že

se těhovali, by je hem toho,

všeo se jim narodili dvě děti.

A nakonec je rozhodli usadějte

v Albany v státě New York

a tam se chtěl Carlton věnovat

pivecké karjéře.

Skončilo to tím, že teda spíval

po nějakých nočních klubach,

ale jinak se ta karjera nějak zvolášť

nerozví, ale tolik

k předcevení Carltona Garryho.

12. unora 1970.

Byla v hotelovým pokoji,

v hotelu Hemton v Albany

na žina, dva a šedysátě leta,

a našli

ležící na zádech na postele

a byla evidentně už krcená,

a byla i zná silně na dva a šedysátě leta

a paní.

Poblíž její ho těla ležila

i peněženka, kterou teda ten pachatel

ještě jako vybral, takže byla prázdná,

aby toho jako nebylo málo.

Utakli dva měsíce a 14. jubna 1970.

Byla bezoznámek života

nalezená

85 leta, bývala učitelka

Nelly M. Farmer.

Ta byla v důchodu a žila

v pensionu v Albany, nebo jako

já říkám pension, ale to bylo

nejako úplně důchodiák, ale takový to,

že nesíče bydlet sama, aby byli

v nějakým jako kompleksu.

A vedle jí ho těla

byl nálezený kus látky

a bylo zještěno,

že tou látku, která byla už krcená

a i ona byla teda zná silněna.

Na místi činu, která byla nalezený

kus látky

a ty se schodovali

s istým Karlem Michaelsem

který byl zatčen ve chvíle, kdy se

pokusil připadnout starší ženu

a oni mou potom připadení

jako by vzela ty otisky, já zistěli, že jsou

hlasitera s místem činu

v tom pensionu, v tom Albany.

Ten človek se jako představila

jako Karl Michaels a řekal

policeji, že

s jim zabitím tý Nelly

kompleksu nemají společnýho, že tam byla

jako dva, a spolu s ním tam byl

Johnny Lee Mitchell a ten měl

udaně vraždit a on

ten Karl jenom jako by loupil.

Že se šel jako nějaký krík

ale on do tým místosti jako našel

a potom jako měl výt ten

Johnny Lee Mitchell a říct jako mizíme

a on teraz balel nějaký jako cennosti

a utekl sním. Ten Mitchell byl

zatčen a obvinen z vraždy a zná silnění.

Zatím co teda ten

Karl Michaels skončil

v úzovkách pouze za

Loupech.

nemusím teda dodávat, že za Karl Michael se

vydával naš Karl ton, jo?

Teda se

odpěkával v nápravdným zařízení v

Jamesville v New Yorku

a později svý obvinení

proti Michaelsový popřel a ten

pak byl na základě odvolání

propuštěn a jeho jméno bylo očištěno.

To znamená, že vraže a zná silnění

zustávaly nevyřešeny.

To bylo propuštěné v roce 1975

a přestěhoval se do Syracusu

v New Yorku. A cočer?

Nechtěla 1.30 je prosnice 1976

neznám jimuž v Loupal

do domu 59.

Takže neprávě v Syracusách.

Znásel měli a potom jí

dusel a povlakem na polštář

a když teda už to vypral, že je

že na posmrtí, tak utekl

z toho domu.

Jenom, že ona to přežila ten úto.

Jenom, že

nebyla schopná

vypovídat, takže je to

tmá a všoku a tak dále.

Pokračujeme dál.

K dalším útoku došlo 3. let na 1977

kdy slavila svoje narozněny Jean Frost

a po té osla vyšle

spát a na jednom jí zbudil

nějaký jako Lamos.

Otevřela, ne Lamos,

jako Harry Potter, ale Lamos.

Otevřela oči a na jednou prosi a to je

veci nemým přistavit, že si v noci zbudím

pocí frajer.

To se stalo.

Ona je začela křičet, ať vypadne.

Oni napadnul a

uternul jí znočník ošeleve, který spala

jako kustý látky. To ji narval do pusi jako

roubík.

Pak se jí pokusil urusit se

se polštářem a odešel.

A i ona to přežila

a pozdíc, která vypovídila, poleceji,

že utočníkem byl muštmavé

a platí s knírkem.

Neši teda začal dusit

a hožel teda krvá celá tak

silně, že nebyla policie schopná,

jak byla vzorky.

Jo.

možná.

Případ se začal zamotávat den potom

čtvrtýho ledna,

kdy do banky

a v těch sirakusách přišli dva chrapíci

a pokusili se v vance rozmenitci mince

na nějakou jako jinou hotovost.

A ukázalo se, že se jedná openíce, který

někdo ukradl muži, který byl

jin.

Jedním z tých mužů v týbanze byl právě

náš Carlton. Ten se přestavil

jako Carl Michaels

a byly u něj nalezené hodinki, který patřili

jinfrost, když ho zatkli.

Jenže, když došlo nalámání chleba,

tak ta jinu nebyla schopná

ho jako identifikovat.

Protože

jak byla jako tmá, já vím, že to z nějakou byly

jo, ale jak byla jako tmá

a on byla jako

tmavý barbě plati, tak ona v podstatě

ona jako říct, jo to je von.

Jako, že řekla

no tak asi, ale vlastně

kde je jakoho velmi závažný obvinění,

takže to nemohlo být jako použitý

a on teda skončila ve vězení opět

za kráde 4 těch hodin, než je tam jako by byla,

ale

ne, pokusil se ji

zabít po propuštění. Je teda

fakt, že některý zdroje v túto

v tomto bodě jako uváděj, že

utekl zase z toho vězení,

jo. Se přestihval

nabusu v Georgii

a začalo utočit i tam

já to si nechápu.

15. zářit 1977

opět se dostáváme

doložnice starší paní, Mary Veles Jackson

říkal si ji fern, a na jednou

vztešila prostě šramot

a když se zbudila tak na dní stál neznámej

chlaps nilonovou punčuchou v ruce.

Když na druhej den nepríšla do práce

tak ji kolek vé zavolaly na policie

a policie ji pak našla už krcenou

k tomu nilonovou punčuchou.

Měla kromě toho ještě na obličej

ploštář, protože on evidentně

jak se poučil z předchodních nezdaru

tak krom toho, že již kartíl tak ješi dusel

aby měl jako istotu.

A podle vyšetřování

se teraz dostalo vnitř oknem.

Ale nevyparalo to

podle nějakých jako známej

co u té

u té mery někdy byly na návště

jako že by chybyli nějaký jako drahý věci.

25. zářit

to znamená 10 dní na to

jako že

to nejsou jako velký prodlavy.

25. září pořád rok 77

se neznámej

vetřelec vloupal do domu 1.70 lety

Jane de Menstein

v těchosti, ale tady to je

ještě brutálnější od nějakým způsobem

odmontoval pan ty u vchudových dveří

aby se dusel do vnitř.

Tam i teda uderila do obličej

pěstí z násilnely

a už kartíl a na místě byla

znalená teda Nelonová punčucha

a teď si přistavte, že jste ženská

v duchodovém věku, že jete

v tom jako

na tom území

a teď to není jako votob

tam je nejhorší, že je jako to nešlo

močlověka, který něko

přepát někde na ulici tebný

prostě v noci ve 3 ráno

ale on se vloupá

na tím přemýšlím co vlastně

protože když bude řádi někde nějakým

mangor, který byl třeba vysazanej

tutky třeba tak policie, že ovaruje

ty holky, David, si pozor, nechujte

z lidma, který nezná té do těch ale

co tady chceš dát, jako zahorování

takže samozřejmě

ženský měli strach, takže v tu dobou

začali jako ve velkým kupovat

zbraně

a dokonce se začali nechávat jako

přivertávat, ten na dveře jako takový typ

lice, jako že jsem dáváš závoru nějakou

si úplně přistavil to 9 a 50 letou

stařenku, nebo 90 letou

třeba, jak jde si koupit nějakou

zbraně a babči tam byly

pozborujení. A ukázalo

se ještě, že předtím, než napadl

a prosím vás

Tomeri Jackson, tak byla

napadená, že nájsme nedohledala

její ménou, která utok přežila

a byla schopná vypovídat

a potvrdila, že se 100% jednal

o mužetmavé plati, blbí je,

že to je jako popis chápeš, to prostě

je hrz je všeobecné

vřínu

byl zatčen, jako

který zřelí z těchto vrášt chlapík,

který znáselnil a zabel

svojí partnerku, 55 letou

byateli z Brighier.

Menoval se Livas

byl oficiálně obvinient teda a

policie vydala, jako správu, že dopadla

o němu, začali říkat vrach s punčuchou

som zřejmě přiškrtěl těma punčuchama.

Tedy ten náš

mleje Livas se Jerome, se menoval

křesním, vstom měli kompletní, se přiznalak

Johan Jackson a Jean de Menstein.

Takže policie si řekla,

tak ho máme, už

musíme jako spojit tenom s těma dalšími

vraždema, takže zorušila hlítky

v těch ulicích, teď ty ženy už se začali

cítit bezpečnějíc.

No jo, jenom,

že

přesto všechno byla

napadena

9 a 80 letá, pro se nás ty paní

mělo byť za 10, 90 let.

90 let.

Florence Sheaibl

se menovala

a ona doma poslouchala zápas

v baseballu, že byla velkou faninkou

a že byla skoro slepá, takže nekoukala na televizie,

ale poslouchala to v rádiu.

No a na jednou prostě

v tom obýváku unistují chlap

stel se jako do vnitř, se se boknem.

Ano nutěl jít do lužnice,

tam je v posteli zbyl, znáselněl

a potom už kartěl.

A jenom o pár hodin pozdějci našel,

jako přespával,

ale že zrovna ten den

jako sní nebyl a on ji našel,

ona měla na kruku puřátu, že je to pončohu,

kterou ji už kartěl.

A teď si přestavte,

jako by ten šok, kdy

oni zatknou podesdřelího,

prohlářej chytili jsme ho, teď by si jako

vůddechnete, spadnevám kámen

ze srdce a na jednou se stane tohle.

Takže

šok, a teď si říkala je dobro,

ale byť on se nám přiznal.

Když se zabil, tak jako toho někdo

napodobuje, nebo co se jako děje,

no a ukázalo se v ní vyslíchali toho džerova

a on prosím vás začal přiznávat

k vržde Kennedy Hall.

A takové děko věcí,

že to byl takové jako hodně, jako přiznávač.

On chtěl byť spíš jako slavnej.

No ale ukázalo se, že teda

v rach s pončohou to nebyl

a ve vězením přesto všechno zůstal,

protože zabil a znásevně

o tu svojí přítelkyni.

No oby tě nám začali přibejvat,

zásevně na uškercená pončohou

skončila vyslím do mě taky Marta Tarmont.

Tý byla 60 let,

učitelka v duchodu.

Tři dne povánocích roku 1977

byla nalezená bez námek života

i Ketlin Woodruff.

A zase zásevně

oškercení pončohou.

Police je v tu chvíle vytvořila

speciální skupinu, kterou nazvala

dočetahučí choukar, protože

jsem zřejmou byl jako uškrtíč

a ta se zabývala teda

No a teď to přijde, jo?

Ten Carlton byl skoro dopadenej,

když 11. unora 1978

napadl Ruth Schwab.

To byla v dova v duchodu.

A ta leta baní byla v dova docela dlouho

a nabředí měla nějakej

doceláko velký podnik

jako obchod s oblačením.

A když ovdověla, tak se dohodla

se s vím sousede.

Že tak přicenom, že je sama

a už prostě v duchodu už je starší,

takže si dala tlačítko

a ten alarm zvonil u toho souseda.

A nastala ta situace,

že ona teda spala

zase zbuděli šramot

nad ní chláp.

Oni napadla, ona stěla zmáčknout

tlačítko.

A ten souset teda reagoval

velice rychle.

A policie reagovala samtí

iště rychlejc a převa skoro okamžitě,

že oni přelí k tom baráku,

išli slyšeli jako křik týpaní.

Takže rychlej vopklíčili ten barák,

že jim teda nesmí utíti,

že bude v té ložince,

tak

tam leželá,

měla na kurku tu punčohu,

jako by vzkřísili,

dalej do hrmady želá,

ale on jim utek.

A do konce ten souset,

co pak tu policiej volal,

tak popisal,

že viděl přesvoji zahrado utíkat,

můžete maví platit,

takže máme zase jako ten popis,

ale prosím utek,

jako by přes zahradu

u toho souseda.

No a

tím, že jako by neukojal

tu svoji touhu,

tak ani ne,

čtyři a dvacet hodin na todle,

ale

a vlezel do domu

osoma 70 letých

do Vimal Dredborom,

kterou znáselněl

a zabel,

opět punčohu.

Při te chápete,

že někdo znáselně

jako 90 letých paní?

To je rozumí.

Nehlavně,

já mám jako třeba

starý lidi,

mám jako třeba k děti,

tu jsou prostě,

už jako,

jsou to bezbraní,

jako,

to jsou prostě ten

největší hennismus,

to je toto odporný.

No a by se to jako nezamotalo málo,

tak v té době,

kde teda

v tom unoru

propíhali tady ty napadení,

tak na policie přišel dopis,

který byl podepsaný

s tou skupinou,

která se říkala

forces of evil,

jako, že si jeli zla.

A z toho dopisu vyprývalo,

že to jako skupina,

já myslím,

že hnedo být 7, 7

jako bělohu,

a tě teda se rozhodli

vzít z pravedlou

ze svých rukov

a podměňovali se

v tom dopise,

že pokud nechytějí

Vrha z punčuchou,

takže oni,

jako na revanč,

protože on vražil

jenom bělošky.

Je takhle.

Takže oni na revanč

zabijou

Gayle Jackson,

což byla dívka,

která byla v té době

pohřešovná,

jako, že jí opravdu někdo unes,

a ona byla tmavý

barvy plati.

Takže si,

jako by tady

ta parta bylo rozhodla,

že my teda budeme vražit

teď jako černý ženský,

si vy nezdestavíte prostě

hlapíka,

který je evidentně černoch

a vraždí

bělošky.

Nakonec ale ukázalo,

že ta leta,

ale jako tam,

kde jsi jako voto,

že vlastně tím

vodvádíš jako pozornost

o tohle samotnýho vyšetřevání

a brzdíš jako to vyšetřevání

a to doparaní toho vraha,

ukázalo se,

že žádna skupná

jako by bělouhu

nikdy neexistovala.

Dopisy napsali

Steve William Hens,

ten potom napsal

třeba ještě jeden dopis

a chtěl výkupný

takže ten už jako neviděl

kudy kam úplně

a nakonec byl za její

vraždu zatočen,

protože ony uneslá zabel.

A už byla posmrně,

když psal tady te do pisy

a paradoxně to byla

Afro-American.

Halo.

Takže se vydával prostě

za chvapy bělý prtě

a byl to Afro-American

ale s naším,

která můžem

s punžochou

s naším překrtičem

neměl žádný vazby.

Takže ten co,

ten pokračoval dál.

Ne.

Jo, já to by si chápěte,

to já se zpracováš.

Byti tady jenom čteří.

Takže není možný,

to je normálně jenom

v soupistích obětí.

A on, no,

pokraču.

Já se se stratila upáte.

No.

Takže,

19. jubna 1978.

to je jak prostě prezenčka

v tři dní knize.

Znáselnil a už krti

lidna 60 letou,

dženet koufer

v té době zhrubá,

Carltonově došli evidentně

peníze

a tak se rozlo přeorientovat

ze znáselnění

a zabití na vykráda

dání restaurací.

Sím, že

vopřes někou znáselnil,

ale už nevražděl.

No.

tomu nějakých

pár měsíců vydrželavo

nějak od cestoval,

takže chvíližel na Flordě

a pak se se vrátil do Georgia.

Tam ho 19. černu

na 1978.

Čaplej nad ránem,

když je jako utíkal,

že se všemla nějaká hlídka,

že v té restaurace

jako ve 3 ráno

pozabírece někdo

jako pro podivně si

svítí batarčičkou.

Takže o Čapleji

měl u sebené

celých 15 dolarů.

A opět se

představl jiný ménem,

tenokrát si říkal

Michael David.

Ne, Michal David,

ale Michael David.

A byl propuštěnej

tera na kauci,

protože to bylo

jako že v chápiště

neměle k němu žádný záznam,

evidentně,

že když se představl jiný

a tera nechápěch se

jako představl,

jestli kdy mám vopčanku

nebo měl,

kdyby měl,

kdyby měl.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Jill žila spokojený život, dokud se nerozhodla, že vyrazí na večírek. A kdo byl vrahem s punčochou? Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/253/