Chumelenice: 25. Budoucnost Karlose Vémoly, matky vs. bezdětné a devadesátková nostalgie pokračuje

Inteligentní rozhlory, fundované analízy, odborná hodnocin, investiční pradenství.

Lol, ne, tohle je humelenice.

Dobrý den.

Je to vaše čumelenice. Už jsme 25 vydání prosim tě.

Ty jo, to je krásné číslo, nevím co bych k tomu víc řekla.

Nemyslím, že už je to do číslo, za který by nás neměla rátovalo nařbrody kapriu.

Pravda.

Vním, že jsme moc staré.

Škoda.

A na Buhuše Matushe taky.

Tak to už jsme ale.

Už jsme začli.

Pravda, pravda.

Tak jsme byli staré.

Což mi připomíná, že možná bych i Buhuše Matushe vyhlásila malo pérákem týdne.

Ale.

Buhuš Matuš, to těž poskytl rozhovor o své ženě lúcince, protože ona očivitně neumí mluvit sama.

A ještě navíc teda ona byla na plastyce nosu a nechala si vod barvit vlasi.

Zajímu by mě si to chtěla vona, nebo to chtěl von.

Nebráděl bych se o nejen těžší slo dva.

A je to takový to, jak předtím to byla taková docela hezká zajímová holka a to tě prostě jufé.

Tak on se zal panenku, no.

No, každopádně článek na super CZ.

O budoucnosti své ženy lúcinky má Buhuš Matushe jasno do práce.

Nepůjde, bude se starat o domácnost.

Tak.

Nejdřív teda lúcinka, že píše říká, že by chtěla doděláš školu až pak někam do práce a teď nejmě je fot na základce.

Nebo.

Počkej, tak povinnou školní do chásku, jako dodělat musíš, tak to je hezký, že chce.

Ale no, tak kolik je teďka?

20, třeba.

Počkej, se tohle ji nepíšou.

Nepíšou, radšu už toho nikdy nepíšou, ty byle.

No, tady Buhuš právě říká, snažím se, teď je to skvěle, ale samozřejmě nikdy nevíš najednou se to zvrtné a člověk nemá práci, tak bych někam přel.

Takže bych nenechal držít ženu.

Jo, aby byla s dětmi starala se a měla takovou tu pohodu, je mi strašně líto některých těch lidí, třeba za kasou v těch strašných pracích, co tady jsou, to bych ji nepřál.

Taký do přeji ať se dodělá tu školu, nebudeme muset za tu kasu.

Jak on to tak jako vejti na vleče, jako že vlastně dělá do brodí, že ji jako de nechá pracovat a předemodal, že v tom rozhovoru několikrát říkala, že by jako chtěla asi, a on ne, ne, ne.

Ale ty výš přece, že bys nechtěla, miláčku?

Ty přece výš, že nejradši sež doma v kuchyni.

Mě bys zajímalo, až jako jednoji předeče ten pohár, teplivosti, nemohu řešte ne, zatím možná se teprv plný pohár uvědomění.

Nemyslím, že na to ještě moc mladá.

Ale co se jako stane, vyšesli ho jako poboda, nebo podobně to bude něco náselného.

A nebo mu strane ten šátek prostě z hlavé, řekl, musíš plešatej, ty píču si.

A třeba to nejvíš, že je plešatej?

Musíš ho nosí pořád.

Třeba jí prostě, ještě do teďka nikdy nedevolil ho sundat, a ono si prostě myslí, že bohuž má rád šátky a normálně má potím vlasy.

To bude odhalený.

Co z prcha, třeba?

Tak třeba ho nikdy nevědáve z prše.

Nebo, co já vím, jak to mají doma.

Ty vám to nechci přestoupat, jak to mají doma, ne?

Malopéra týdne číslo dvě.

Slávek Stanislav, diskutérna, seznámc právach pod článkem o menstruáčních plavkách.

Na co takové věci?

Ještě bude za ní čevená skvrna, když to selže.

Bohatě stačí tampon.

Na trhu jejich nepřeberné množství.

Ježiž já jsem tak ráne, že vždyš chlapé radí jako ženským s menstruací, nebo z nějakým hygienickým pomůckem.

To je fantastycký.

No, to prostě.

Nemenstruující Stanislav, nebo Slávek, nebo jak jsem ne.

Stanislav je podle mně takéj ten týpe chtý tramvek, s ním zůstavává káta mastná skvrna.

Při tom, kde by si vzal vidíc menstruáční plavky, hned bylo všem líp.

Nebo třeba plíny, jako pro duchoce, že to jako proč ne?

Proste, já jste mám kukenat je mastný sedečky.

Slávku.

Slávku kupsy, normální, prostě trenky, které jako jsou pro děčným,

na trhu jejich, nebo že bude na množství.

Neby se takové za ním přišlo vidíc v tramvaj.

Slávku, já vím, jak to udělat, aby se ti nepotil pytel.

Svíc jsem žená, ale prostě mám v tom přehled.

Přistě tak. Až je bych mohla raditře a spoloho koulí, nebo něco zekoví.

No, no, no, no. Kupsy tyto tykaloho, to je prostě s tou větší přepášku na tý jedný straně.

A nezapomeň se zasypat.

Deliboriade ukázal svou okurku.

To byla cuketa, ne?

Cuketa.

A to už se podle mě stelo, to jenom také znova někdo vytáhl na světlo boží.

Ne, ne, ne. To bylo normalně u něj na Facebooku jako video a fakt je to aktuální.

Mně to těšně kdo posíle, já jsem to podstěvě zhledla,

on tam prezentuje svojí úrodu na zahrátce

a celý to video začíná tím, jak také sedí na bobku a drží v ruce

a fakt to není cuketa, je to okurka právě,

která je gigantická.

Ale podle mě on to prostě ví, co se ho něm říká.

A tohle jako je takové jeho...

Taky to pomrknutí?

No, no, no, no, no.

Protože tam prostě na začátku je v záběh na nějak sedí

a takat drží to v okurku

a pak jich drží takové v ruce celou to dobu, co v tom videu prostě mluví

a ukazuje ostatní úrodu.

A co má na sobě?

Má nějakého úzký dílu?

Má trenky, jako snažá jsem se prostě zaostřit

jako vyt, co se tam děje.

Něco tam většuhovalo ze spodní nohavice prostě.

Ano, tak Dali Bore taká pěstevní dělnicé?

No.

Z velikými okurkami?

No.

Ty, ale představ si, že jsi prostě Manželka Dali Bore Jandy

a teď jako vodfy Manželvy prostě celá republikaví

že ty volej mučů hádíce, prostě z kalou.

Ukražu se komentářů, co po tím bylo, po tím bylo.

No všichni samozřejmě jako

Dali Bore, vystav tím válek.

Já se koukám, tak jak vypráhu Manželka

protože o Manželci Dali Bore Jandy

jsem niví se sešla.

Ale jířina se mene.

Jířina Jandová.

Tak jako jednu věc o nivíme jistě.

Ale v napříkladkách se úsmívá velmi štěstně.

Na vadejíc, jo.

Štěstáto žena.

Gratulujeme.

Ano, Dali Bore Jandy se nikdy malo perakým týdne stát nemůže

s podstaty věci.

Je se líbí, že to takhle hrdě nosí, vlastně.

Mě taky, že je na to pěšný, budeď.

No bodeď.

Ale na třetim místě, když jako těžko říct, kdo je výtěz

v této kategori, ale bych dala takou hromadnou cenu

za účást, možná, lidem z cestovek.

Který skvěle odkomunikovali požár narodu,

abych to správně skoniovala.

Ale co jsem tak ziščovala, že to není fenomen,

jenom jako českých delegátů a delegátek a apiárystů

a zástupců a prostě jakýchkoliv mluvících hlav,

ale evidentně po celém světě udělali.

A takový to, tak počkáme, třeba to přejde.

A nebo já se schovám.

A tento postoj zaujeli všichni a no.

Ty vole, jako to je hustí.

Jako co jsem tak slyšela, že v tom ředsku konkrétně řekové,

přesto, že se o nich říká, že jsou hrozní lemplové a tak,

tak ty místní zaregovali hrozně dobře,

že jako strašně jako pomáhaly, půjčovaly prostě auto

i bez dokladů a podobně.

Ale prostě z tý cestovky, tě prostě nikdo s tebou nekomunikoval,

jim byli schopný, jim prostě vode pesovat na správě,

že nebojte všechny pod kontrol a ty si koukala zlehátka,

jak tě hoří palma nad tebou a říkala si, OK,

byl se také ten pejsek, mišek, it's fine.

It's fine.

Jako přesně, že jsem taky viděla spoustu takovéhle

případu, kdy oni už jako trás z toho museli útec

opřespávat pak někdo na zemi bůví, kde a cestovka furteko.

Už by to podle našich informací mělo být prostě pod kontrolou

a ne, ale já jsem se o tom doma bavila s Martinem

a on jako ne, že by je v obhávoval, ale říkal,

co jako čekáš, to prostě nějakej delegát,

jako který, co tam jako ten ček dělá, říkám,

no tak měl by jako se starat o ten zájezd, který tam přivezne

všechny ohledek, to je jako jeho job.

A ne, jenom jako, že prostě tam přijede z autobusem

nebo z letadlému, pak se tam bude tady někde vále,

pak je zase od veze spátky.

Vybede prachy za fakultativní zájezd.

No, no, no, možná udělá nějakou, co oni to dělá,

nějaké prohlídky po věděci, ne, nebo, ne,

nevím, co vlastně teda tedy lidi dělá.

No, jako, že, že vlastně oni jako říkal,

co od nich čekat, tedy nejsou zařízené na tedy situace,

jako a já jsem teda říkala, že vůbec jako vlastně

jako je nějakou z cestovku, je pro mě úplně ne smysl.

Ale zase chápu lidi z rodinama, když tě je do rezortu,

že to jako asi z tou cestovku dává nějaký smysl.

Jako to chápu taky, na druhou stranu,

teď ti úplně totálně vodpará takový tam benefit,

že to máš bez starostí.

Alá, alá, alá, alá.

Ale spíš jako, OK, já chápu, že ten delegát prostě

je vlastně úplně ten poslední článek,

když se bude nějaké procesy,

že myslí, že si točili palce na těch headquarter,

které se a řekli si, o, tak.

Já myslím, že jo, protože Furt

asi pro něj bylo důležitěši vědělat ty prachy,

tak byli to takové tezprávy,

že v Šude z pravodajství,

že v řecku hoří, a lidina letištěno,

ale cestovka říkala, že to je v pohodě,

nebo že máme letit tak lešíme,

nebo jak to tam bylo, jako řekla cestovka,

tak jo, tak jdem schořet prostě.

A pak někdo zase nojal,

když ty lidi na to šetřili prostě,

já nevím, jak dlouho říkám,

ale co tam budou dělat,

jako budou tam se dusit a hořet

za svoje peníze,

i kdyby na to šetřili deset let,

tak to přece není jako řešení tonlene.

Na hlavně ve chvíli, kdy odlítel,

nebo čekalo prostě x-tisíc lidina letiště,

tak tam přiváželi další lidi,

aby ubytovali v těch,

jako v jaké, kdy tam nikde nebylo míste,

a jsem se schválně koukala na booking,

protože nic, jako tam byla nula,

prostě úplná nula,

protože prostě jako nebyly ty lidi kam dávat,

no tak nevím, to jsem úplně nepochopila.

Zpíbě mě zajímalo,

někdy to bude mít vývoj,

kdy přece to musí být jako nějak postihnutelný,

že vědomně,

koro ještě když je tam vouzíš v tu chyli,

kdy je to nebezpečný,

takže ty vědomně vystavuj svoje klienty

nějakýmu nebezpeční.

Já jsem ještě viděla nějaký článek,

že nepilot easydžetu,

že při odletu tam,

říkala jako na vašem místě

nebo prostě,

když radím vám vystup,

tohle je teda prostě absolutně to,

nejmá cenu tam lídel.

Až asi 8 lidí teda vystoupil,

asi na několikých tam ještě do vesnou.

Až potom ten easydžet

jako oficiálně zrušil ty lety tam,

až dva dny potom.

Samozřejmě, že jsou asi místa, kde to není,

ale...

To čekávala nějakou transportní komunikace.

Já nevím, že vide nějakou interaktivní maputy,

kde máš tě ohni,

zkáno, pan not intended,

ale...

Já nevím, že se s tobou někdy bude bavit,

ale prostě, tyhle já tam být.

A ještě tam být s dětma,

který nemám, takže, ale dokážte,

jsem řeš kvěle v cíti do lomatky.

A prostě jsem mnou nikomunikuje,

někdo s tých zástupců, tak já ujím taky

výšbordel, když se dostaneš do můj,

to je úplně jako reskutečný.

A zase jako,

jak je vtipný takový to naše selektivní vnímání,

že vlastně, když tady si v tom,

že tež různí tez právy a rozhody,

a rozvížte, že nebo víš prostě,

že ty požáry se tam, když je jako každý ro,

akorát, že třeba nejv takový míře,

nebo nájem v nějakém letově zkukám lidi jezdí,

tak se o tom vlastně vůbec nemluví a neví.

Ale jak me na to zasahne, jako nějakou turistickou část,

tak najednou

je volé a máš pocit, že je to něco úplně nového

a přitom jako, je to vlastně docela standard

poslední roky.

No což je jako další věř,

že ten mediato komuniku jenom z pohodu těch turistů

a nikdy už neříká, a jak jsou na tom tam tady místní

vlastně, kdy tím tam museli schořet

jako celý baráky, nebo celý živobití

třeba, no já nevím.

Já si tam právě někdy viděla,

že posledli něco, že tady to už

jako nepůjde v obnovit zpátky,

že je to jako v prdely.

Tímto bych chtěl pozdravit Václava Klouze,

kteří tvrdí, že glubáň o toplavání neexistuje.

Učitě má pravdu.

Přitom člověk

prostě si pak čite v člámcích

v rozhovorech si jemadle lidma,

jak prostě časem už se do těch letech

destinaci nebude v lete jezdit, protože to prostě nepůde

jako ať už kulit oplotám, nebo kulitem požáru,

že prostě do Chorovatské budeme zjít

možná vřínu a nebudem v Tálě

a v lete budeme zjít prostě do Skandinávě.

A teď jsem viděl, že na Floride

někde úplně se jako vaří

moře,

že teplota moře prostě úplně

38 stupňů

nebo něco takový.

Tohle mám zase apokalipsa.

Takže teď velmi myslím

na to memíčko z Teresou Mej,

jak si tak jako na padně den

jako že dobrý, tak je tady covid,

hello, skončí covid a potě

hello. A teď jako

válka buzela, teda neskončila,

že na to zapomněli,

protože to není to nejaká

bezprostřední blízkost,

tak dobrý. Ale hele, jako šáhneším

nadovolenou a samozřejmě oheň

nastřeš je, že ho, ho, ho.

Pak tady máme

klasické spravodajství

zaživota Patricka Nachhera.

Hele, co by si myslí,

že tak Patrick Nachher

moh úplinulý tejden

řešit na Twitteru?

Jakože

by tak moh řešit Patrick Nachher.

O kurku daly Bora Jandy.

Tak, no vílo go Twitteru.

Týka se to spíš jako víc

jako jeho.

Jeho?

Na jeho života, ale prostě téma, který

vlastně jeho se týká. Nějaký dvojí metr?

Dvojí centemetr?

Dvojí metr, či fort.

Řešil trepas líky.

A řek, že jsou ze všeho nejhorší.

Sněhurka a sedm hiperkorektně

multikulturných stvoření

výzmus at absurdum.

Sedmi se trepas líků

uplatnění ve filmu na motivy

tradyční pohádky nenávezné.

Pro prince znud se by silno vůtkyně by

záhradala princem se se byla přílež ponižující.

Bratři Grimová by se asi nestačili

děvit, co se jejich legendárním dílem

tvůrci nového filmu dnes provádí.

Jeho, politicky korektní trepas líci.

Disney čelí kritice za zahranou

sněhurku.

Protože trepas líci jsou každej jinak velké,

každej jiný rasy.

Patryk se na tím pohoršuje

a samozřejmě komentář.

Obdivuj pa neposlenče, vaše schopnost vybrat

ze záplaví událostí vždy tu nejdůležitější.

A tak zatím co množí píší na příklad

o nějaké půl miliardové pokutě na Slovensku

vy se neohroženě vyjenuje trepas líkům.

On se pro to úplně desám?

Jako nejvíc no.

Hlavně teda

jako mě teď přijde hrozně vtipný

jak se konzervatyřci vstekají nad barbí.

To je stršná, pravděl to sledovat.

Jak tvrdí,

že

moderní ty vouký

a všechny ty generace z

a nevím kdo chtěj zakazovat

jiné názory a mají s tím problém

a jsou konzervatyřci

spálíme barbí.

Nenávidíme to, jako že je úplně.

Prostávám něco už nezapalujte.

Ty vole.

Ale že oni vlastně decky,

když jako z něčím nesouhlasit

nebo něco co jim nevuní,

ještě v barbí jako nic

lgbt jako nebylo.

Tam nebylo vbez žádný pohlaví hlavně

takže těžko.

Přesně barbí a některé nemají v genitáli

takže tam se tohle třeba úbec neřešilo.

Víš jako že mě to upevadí

jak oni tím označují

jako všechno co jim přijde moc progresivní

tak je to lgbt jako.

Ale ono hele, já jsem někde chytl nějaký koment

já samozřejmě je to taky tvrdna bába povídala.

Ale když máš nějaký

veřejný osobnosti, který se

třeba nějaký

konzervativní republikán

veľmi jako vyhraněné

nemůže říct

veřejně, že se mu to být jenom malinko

líbilo, protože to prostě nejde.

Jeho voliče by prostě z toho byli úplně v prdele

a prostředli by mu hlavu.

Takže jsem někde četla

já už neby to byla také totálně hloubena instagramu

kam jsem se se proklikala kdy ve dveráno.

Že přesně nějaký ten týpek

který jsem někde neslyšel, ale evidentně

v Americe ta se nějaká veřejná postalo.

Měl jsem, že si to užíval.

Šapiro se menuje, ne myslím?

Nechci keď sa teď, kdo to přesně byl,

ale že přesně, že tam někdo psal,

s tím jsem byl v kině, tady příšel na tom představení

a ten s nám pomolu plácal do stehenu,

jaká je to prdel.

A veřejně dal takový vejten

totálně odsuzující prostě pohoršený post.

Mě by třeba zajímalo, co se obádbí

myslívá, co v Klaus.

No tak to by mě fak zajímal.

To je takový nefilm

homoseksualizmu

a nebo Tommy odřeba.

To by byl taky zajímavý.

No nic, ale jako barbí Milo.

Milo teď, že teď si mě děčetle,

že hrozně veztřevala ta ústřední písnička

co spívá Ryan Gosling.

Jako pardon, to je úplně jako hymna.

Já jsem teď četla kolikrát nějaký spekulace

je si by za to měl byť nominování na Oskara.

Měl jsem, že ano.

Já se to myslím taky.

A musí tam přív tom Kožvichu.

No, a možná by se nechal si

v odbar ve rý blondě ty vlasy.

Ne má, ne taky špinavý blondě.

A tak, když tevá v odrosti taky

špinavý prostě.

Ale jemu by se všechno.

Ale já jsem zase sešel,

že na Oskary veloženě ne smíš

přítějko ve flec, prostě v rovných botách.

Aha, jako ani chlap.

No to asi.

Jako žena samozřejmě.

Tak patrk na hlené nosí nikdy veď,

ten má decky podpadky a spojď trošku.

Normální lidi tam sa vřejmě můžu chodit

v plohech botách, ale že ne,

že by to mohlo byt taky docela pěkný,

kdyby tam právě přišle v těch brkin stokách,

jak končí Margot robí v tom,

takhle jako zase.

Upríč mě Margot robí může přítře v dřevákách

a bude to samozřejmě fantastičký.

Carlos Vémola

přiznal za nadbávání rodiny.

To je šok.

Potřebu vědět asi víc.

Děti jsem nikdy nevzal

na dovolenu, je to velké.

Děti jsem nikdy nevěděl.

Vždyck na někou kám a každý o komi

vydají nám.

Vydímeřou na Instagramu.

Aha, soubojem s Attilem Wegem na konci roku

chci ukončit karieru profesionálního bojevníka,

ale co bude potom dělat prostě?

To tam nepíšou?

Bude to grand finale a můj poslední zápas,

kdy se s touhle velkou jízdou rozloučí.

Ale co bude dělat?

Pčkej, on píše,

že zared baval děti teda,

že tata furt někam jezdil,

neměl na něj čas.

Bude dovolená s dětmi, budu trénovat dál,

můžete nic nedělat.

Takže

celý život měloval kulturystiku,

tak si představují, že budu staréši divy

bůh se tady a námakanej dědek.

A toho jak bude žipit?

To v mě zajímalo, protože teď

kři toho se žerou.

Ale jak toho se žede?

To potřeba hlavně zplůstu

peněz na letenky do turecka

a jiné.

Do rozvojevých zemních, kde si nechává tlastické operace.

Tak třeba bude moh dělat

ty vole, já fakt nevím.

Jako líběl by se mi nějaký kouč

s třeba, prostě.

Nebo partnerský poradca.

Případně

stylista.

Měl by si otevřít nějakou

stylistickou, jako dílnu s tím

co

eksmenuje ten tlustej, co chodí

v tom versáče.

Anitik.

Ne, víš, co oni se spolovodtevřují o nějakou spodu?

Mnesky tedy teď schovalí nějaký,

vznamný lidi v učích veřejnosti

si otevřují o nějakou spodu, a to vždyjí

strášný průset.

Varděj, Dejder má bar na naplavce

smíchovské Dejdi.

A vyže má i Parfem.

No tak, samozřejmě.

A vyže má i podle vymá ještě něco učitě.

Učitě, má toho způrstu.

A oce by mohli tak Carlos, ty vole.

Jako bylo by velmi cool, kdy by měl

třeba značku brílí.

Slounočních brílí.

Jo, nebo

měl jsem fakt na to, jako přes den

restaurace pro děti,

a byla se tam mohla vybnout, a večer bordel.

To by mohlo jít, ne?

Hmm.

Z toho se něco nebora mít, protože každý

pokomá jen.

Tak by třeba

to mohla byť restaurace.

Z Carlosová pohledu,

že prostě každá ta část

vyprá úplně jinák.

Já neviem.

Takže vlastně by to máme

optických iluzí.

Vstupte do hlavy Carlosové mohly.

Luzou optických iluzí Carlosové mohly

a tam prostě tržá

takový pidi, prostě penísek

a tam tento pedis je podle

Carlosové mohly velký 25 cm.

Jo, a víš co by tam ho by konečně

jako lela, tak jak on ji vidí.

Jo, prostě živí velikosti

prostě a pak by ti všechno zašlo

dávat smesl, už se meslem.

A taky bych mohl tam dala fotky děhy

když je vidělo.

Ale musí to byť v takovém tom,

jak to uděláš, když si dáš

daleko hled, jak se ti tam

předvěděl, jak se ti spojí

ty dvě do jedny,

tak musí mít taky nějaký

narovnávoč, aby

hlavně prostě do jakého voka

se mu tačí, jak kouká, když se s ním baví.

Já mám takový dlhé jednoho,

já jsem to prostě říká, prostě jednoho

z námího, který to takhle má

a já nikdy neviem do jakého voka

s ním nám, to je strašně nepríjemné,

když ty s ním koukujíš

a teď nevíš, a některým

na tebe kouká.

Ty vole.

My jsme měli, to jsem tady taky možná řekla,

zástupce ředitele na základce,

který přesně koukal úplně kaminám

a nehoře bylo, když vás chtěl sřevat

prostě víc, že jo, tak to prostě

jsme se na slovy všichni vohlížili,

to je volneště nářeval a se z ního

neděláme prdel. A pak to vím,

jako, že to bylo řeku každoprostřed,

ale on potom řekł, samozřejmě,

neprostřelný argument, ty sami

vůbec nekoukáš dovočí,

ale jako kam se tím koukat, já nevím.

No, tak Carlos,

ale se určitě chytíhala někde.

Já myslím, že by měli do nějaký reality show.

Ty vole, vám má být zase Big Brother.

Fak? Jo. Je řiši.

A to bych takhle, takhle.

Počíme si říct, kohoby jsme chtěle byli

v Big Brotheru. Já bych udělal

na výají píšouk. A tě tam Carlos, please, please, please.

A tě tam Vladko.

Je řiši jo.

Prostě Vladko a ty vole,

jeho historický záchvat, je to prostě formavalo

můjí pubertu, jako.

Vladko, Vladko a Regina,

když už tady byl ze sobom druhý půlce

vzpomínat na 90-kový ty lety,

tak tam, já nevím,

jsem to už měňovala minule

v tom článku, kdo by to tam aš někde dál.

Prostě tam jsou jako vyvolení a Big Brother.

A jako tu hlasím zase viděla,

když hlasím zase viděla Regina.

Ale vždyš jako, že

furci to pamatujíš, ty lidi.

A prostě, jako ty historický scenic

se děl, Vladko, já jsem se to parknout

poušťá na YouTube, já to miluju,

to je gold, prostě, to je úplně skojeľí.

Ješiš, to bylo fantastičký.

Vyško, bych tam aš ještěla,

piste dní dělnici.

Já bych tam chtěla

takovou tu, jak by nás se mene,

Eva Foyreislova, plastic queen.

Ješiš, a te naše oblíbence

bych takový a pergel

a Krystalovou s řepkou.

Jo, ješiš, Maria,

my jsme zapoměli na tuto kauzici.

Prosím vás, by jsme tady to těži říkali,

někdy, že se Katerina Krystalova

s řepkou už jako vzali.

Ale...

Ne, tak úplně. Oni se nevzali.

Oni jenom měli rituál.

Katerina to několikrát v hashtagách

vysvědila prostě rituál

ne s vadba bez papíru, žádná pirokracie.

Tak.

A teď poďme spekluvat o tom,

proč to udělali?

No, já si myslím, že kůle nějakým jeho dlhům

ona prostě si ho jako nemůže vzít, protože...

By to padlo i není.

Ale zase, jako to podle mě tak není,

ne, tydyž vy se vezmete, tak až od tých chýle

co jste vzatý, tak ten...

tak se to nějak počítá.

Ale já mám po co, že nám to vysvetloval tvůj Martin,

tak je vidět taky ho posluchat.

Možná to může být tak,

že pokud on je ešte v nějakým,

s ním řízením, nebo něče, co není jako uzavřený.

Jo.

A to by se vzala, a pak se to uzavřilo až po svatbě,

tak by to na to bezpadlo.

Hele, jako jí nejdu vadbejt, nemůže.

Ne, nemůže, protože, hele, sorry,

ale vypadl to totálně jako svatba,

katerina se prostě nutně na sobě potřeba

vzít bílý šaty.

Byly tam všichni prostě,

měl tam asi pět nějakých světků,

nebo co to bylo takových bojz.

Družba.

A jako, ano, prostě to byla svatba.

Ale bohužel si ho nemůže vzít.

Tyhle, ale ještě to tak strašně trapný.

Teď by mě ještě zajímalo,

ještě to ješla až tak daleko,

že se třeba nechala změnit ménu.

Což můžeš?

Jak moc zůfala, musíš bejt.

Když tomu chlopovu řekneš,

nebudeme brát, to uděláme tak jako navoko,

voblíknem se do svatbě,

a já se pak dojdu na úře a změním si moje příjmení na dvoje.

Hele, ale hlavnadicky jako byla hrozně dobra

v tom, že jakýkoliv hovno

uměla prodat s týlem,

že to je to nejlepší, co si v životě mohlo stát.

Takže tohle vlastně taky odprezentovala.

Tak jako mě by spíš zajímalo

i si vonšel tak daleko,

že si třeba vzal i hordní zuby.

To svatbu.

Teď nejsou tam zání fotky, kde se usmíváví.

Ne, ne, ne, dojad těhle čte slip,

čte levyp, těžko říce si čte,

skutečně, ale prostě tam kuká do papíru,

tak prej se dojel byhem toho.

Ale nebyli tam fotky jídla,

to jsem sklamana.

No tak když nevá zubě.

A možná se mi tam přišla a se ždala všechny týzky,

že jo.

No, takže to jsme tady

ještě chtěli ujist na prvou míru.

Přemešli mi se se ještě stel

nějaký skandal, ty vole,

ale teď jak skončili ty vary,

tak je to takový prostě chudí všechno.

To, že hoří celé v ropatě dostatší.

No tak jako dobře, ale ja bych chtěla

nějaký rozvod, nebo nějakou nevěru,

ale bych chtěla mu jiným.

To by si chtěla?

Takhle, takhle, že se zamyslím,

chtěla bych někoho nahytat vpoliv,

jako vukouří pé.

No já, ne, ale blesk,

třeba fotografové blesku.

To bylo, to se stalo,

to se stalo v Tomu

Homollowy a Rollins, myslím.

Že bu kouřila v poli?

Ne, že právě

asi z blesku fotografové nachytali jeho

v dodávce v polích

takhle a fakt hledáte

dlouho hledáte prostě, že zjedete

do nějakého hodního pole

a tam prostě jsou fotografové blesku.

A to není možný přece,

musela by nějaký set-up.

Musela je nějak asi sledovat, nebo

neprost pokládám, že si je tam zabulali.

A fakt se tohle děje.

Já tomu úplně nevěřím,

že v Čichách,

pokud to fakt není někdo typu

jágerdejme tomu,

takže jim za to stojí, aby tě sledovali,

a sledujte to chlapa,

sledujte to dodávku.

Ale až teď tak listují,

tak samozřejmě.

Český Belmondo Martin Kraus

promovil o soukromí. A no.

A co chudák ty vole

francouzký hřík rám pol žánpol Belmondo veď.

A co ještě Česká medeli,

mě zajímá, jak se má.

Jsme bravo kýprsa.

Nebo jsi zubla 3 kilo.

Předavola, nahýpavela liška,

byhem koupačky ukázal nejen celý zadek.

Dobře.

Takže skutočně nic neděje?

Ne, jakože tady Matihu mohla

skapely bohnout nil v albánej nehodu

na motorce, skončil v democnici.

Dobře.

Ne, neděje se fakt nic.

Neděje se skutočně nic. No tak jsme si museli

nějakou kauzici vymyslel, že?

A tak jsme si nějakou kauzici vymysleli,

že? A no, a takhle

si nemůžeme kreditmi.

Vy jste nám jí vymysleli, protože

nám psalá jedna naše posluchačka

která psal nám

se zámynkou chcacích historiků,

kterou je potom musím přečít před to,

je stršně vtipný, která dofom,

že to je vona, že jsem to nějak nezaměnil.

Každopádně

poprosila nás,

aby jsme se zeptali

vás na Instagramu respektive,

aby jsme se zeptali, ale aby jsme

tady rozebrali témat, co sere

na bezdětných kamarádkách,

respektive v obráci, co sere

bezdětný kamarádky na matkách,

že ona moc nemá odvahu do toho,

jako hrábnut, aby nebyla vidět děnec,

aby nebyla ta soušlupará, ja.

A od toho jsme tady my.

Ale aby jsme byli zobligá,

tak jsme chtěli dál prostor obima stranám

a vyhlásili jsme Ankitonu našem Instagramu

chmelenice podkáz, kde jsme se vás ptali,

jak bezdětných, co vás sere

na kámoškách matkách, tak matek,

co vás sere na kámoškách bezdětných.

A takla musím ta říct,

to není pěkná a podívaná.

Hodně se sereme, přátelé.

A hodně se sereme.

Takhle, jako nám přešli

fak jako možná stovky reakcí,

to bylo toho fak jako strašně, strašně moc,

takže evidentně, jsou tam nějaké

nevěřčené věci.

Sou tam nějaké třecí pochy,

ale jako já mám prostě pocit,

že jak myle se jediná o témateřství,

v jakimkoliv smyslu,

jako v díky.

Já na svém Instagramu kdykoliv jsem se ptala na cokoliv

a týkalo se to nějakého,

jako rodičostní děti a tak.

V díky bym všlo nejvíc reakcí,

tak prostě nejvíbušnější témap o každý.

Takhle, je fakt,

že

není to moc překvapiví ty výsledky,

respektive, z mýho bezdětnýho pohledu,

to není překvapiví.

Ale

jsou se strašně podobné vlastně ty věci,

se který má se sereme.

Abych vás neochudila

o ten emočný podtón,

jako někdo tam třeba napřešlenom

co tě sere na tvojí kamaráce matce

děti.

Ano.

Ale

vlastně v postatě se nejvíc sereme navzájem

tím, že my jako bezdětní

nemůžeme před sýma kámošká matka

říct, že jsme z něčeho unavení.

Protože nevíme, co je unavad,

kud nemáme děti.

A zároveň tohle nás sere,

že mým to nemůžeme říct, protože

po tom, jako následuje před náška

přesně na téma, jak říká Market,

nevíte, co je unavad, kud jste neměle děti.

Jenom, že víc se nejhorší, že v reakcii na tady

ten podkás tam teď přijde

100 tisí z reakcí, ale opravdu nevíte,

co to je unavad, kud jste nejvíme.

Ano, my to opravdu nevíme, ale tak jako

tady, ale můžeme se s návotom tady bavit, ne?

Nevíme to.

Já bych jenom chtěl říct,

že mě tohle přijde podobný,

jako když potom někdo třeba

snaží porovnávat

nějaký psychický potíže.

Víš, že ty nevíš,

co to je úzkost do dokuci,

nezažila todle, nebo

ty přece nemůžeš mít úzkost, protože

tohle a todle, nebo

to nevíš, co je depres do dokuci.

Já bych tohle neporovnávala

jako tu intensitu nějaké osobní

skušenosti člověka.

Já si myslím, že pokud já se cítím

unavené, tak je to stejně legitimní,

že se cítí unavené nějaký člověk,

co má dítě. Chápu, že to může

být horší, a neznamená to,

že tím moje unavoje neexistuje.

Tak to je to samí jako důložitost

přikládaš problémů, který řešíš,

že jo prostě tak v tu chvíli.

Já nevím, tak dneska taky asi tě

rozes mě to, co se řešila,

když ti bylo 15, jako největší problém.

Ale jako v tří doberit,

když si mám dětmana, když jste jako řešili

fakt něco, když jste se řekali, tev,

prdeli ty vole, jste prostě sedět

doma s fleškou výna, a břečili jste

tyho svojí nepříkám už se na rameň,

tak kurva, ale já už neměl, co vám dělat.

Tak teďka břečí to taky,

akorá nevíte, co máte dělat s tím dítětem.

Takhle, jako chci zase chci říct,

disclaimer, samozřejmě ne všechny matky,

taky máme kamarádky matky,

kteře jsou prostě normální,

ale poďme se tady v tom takéko povrta,

uděláme se takovou kolektivní psychoterapii,

co nás teda serejou.

Já bych to vykopla tady

soňou, která nám napsla

trošku další reakci, a

není to teda na téma toho, jako nepochopenň,

ale větstra třeba mě úplně strašně triggruje,

pochopíš okamžitějou.

Píše, nejvíc mě vytáčí,

jak to mají všechny matky vesně snahovno,

tak bychom absolutně nepomáhaj,

a stejně mě cpou, jak bych do toho mělajíc taky,

a jak je to krásný.

Obecně kolem sebe na materstí nevidím úplně dobrou reklamu.

Jo, to je přesně vono.

Že já si kolikrát říkám,

jako proč mi to říkáš,

když druhým děchem si stěžuješ,

že to je hrozný.

Jeho já chápu, že opět

ani nedukážu pochopit,

jak moc silné je to cít.

V obla, jasně.

Já se vopčas říkám,

jestli nám toto lidi neříkají,

aby jsme do toho taky jako,

že jsem někde četa takový to

všichni lidi, cová děti,

jsou tajně domluvené,

a říkají prostě těm, co je nemaj.

Aby je měli taky, a pak můl lidi a tenu.

Je to sekta, normálně je to sekta.

Ale výště jako,

že mám hrozně mále lidí vokolo sebe,

který to mají jako tak hezky vyřešený

s tím stahem, aby to fungovalo jako celkově.

A to není jej chyba,

že jsem nikdo neučil,

a nejsme v tom vychovaní třeba, a tak.

Ale jako,

když já pak posluchám,

jak prostě nemůže někam jít,

protože bý nemoch nikdo

hlídat

jého své vlastné díti a podobně,

a pak zároveň říká, tak když bež mít děti,

děti Market?

To přesně, slyšíš půl hodinovej rent na to,

jak je to nachomno,

že prostě se s neuměla tejden vlasy,

ne měla si teplíka,

když nážíš soucitně

ale vzároveň mě vzároveň vlávě

buší takovéto typičo, typičo, prostě ne.

Tohle ne, to je hrozný.

Půž se na tebevalí ta úzkost,

a pak přesně se tě zeptá.

No, hele, a už o tom jako přeměštíte,

kdy tě, kdy to je hezký, ne.

A to si říkáš, svožetive seš vožrá,

po co tě je ty vožsí.

Musíte na to dělat lepší reklamu.

Ano.

Hele, potíme se vrknout, takhle,

hele, myslím, že o toho rozhodně skončíme,

že to není naše chyba.

A myslím se,

že jako spustu věcí by vyřešilo

jenom se to říct trochu jako na víc naroveno,

protože spustu věcí je

v takovém komunikašním šumu.

A nebo, a to je teda jenom moje teóruje,

já prostě se myslím,

že člověk, když má nějaký predispose

k tomu se chvat jako idiot,

a nějak zásadně se mu změní život,

bude to na rozením dítěte,

nebo třeba velkou změnou práce,

nebo prostě něčím, jako významným.

No tak holce vám

nějaké ty charakterové rysy

asi pro hloubej,

a stejně tak jako,

přesně mám ty kamarádky, který jsem cennila

z nějakého důvodu před tím,

než byly matky, tak jsou na tom pořád stejně,

akorát se na řemě akceptu toho,

že je tam někdo další, kdo je

prostě ve středu budu ich zájmou.

Ale přesně takové ty,

jako na jednou prostě

jsem porodila a mám odpověď

do 42 a za druhý

nemyslím si.

Ale dobře, pojďme se podívat,

co teda sere matky na nás,

klidně je reaguj.

Můžeš dělat si to slovce,

nebo klidně jenom.

Je tady toho hodně,

tak nechce po to běr, nechce na každou

to jenom, aby jsme se v dělat takový obrázek,

protože je to včera pročítelá,

než jsem se tomu smála,

pak me to bylo úplně jelí to strašně.

A spoň budete vědět, že v tom nejste,

a samozřejmě ano, nemě všechno, radši.

Jaroslava z Brna píše.

Takže matky, matčí rent

teďko, co je sere na kámoškách,

co nemaj děti.

Ty keci, že jsou unavené,

sera se budila 3 doky po hodině

a že na sebe nemají čas,

jakože v uvozovkách.

Jakákoliv je to začínající,

až já budu mít děti, píču,

budeš na tom stěně jako všichni ostatní.

Dobře.

Nechápu, že logistika s dětmi

může být občas náročná,

trochu empatie by bodla.

Vštve mě, že můžu jezdit na dovolenou

do míst bez tovoghanu, aby je bešárak diskotek.

Tak to je legitimní.

To je legitimní, ale jako...

To je takový to...

Tohle už je...

Já se baví to říct.

Tak nemám děti,

pokud mi vadí, že budu mose

trávit čas na místech, které jsou určené

pro děti.

Když se jadu na místo, kde

to není, že jo.

Vojí se, mě to je do toho tam bršilo.

Je to prostě strašně podle mě výbušný témat

a včetě na to dostarme spoustu

hejtů a reakci, ale

jako...

Mě vopčas vadí u někřech lidi,

že jakoby hážou odpovědnost za to,

že oni mají děti na všichni ostatní,

vlastně. A teď vůbec ne myslím,

případ, kdy do kavárny,

už není nek se menovala, nechtěli

prostě jako kočárek, nebo

nevím, jak toto.

Ale prostě takový to

měštve, že lidi bez dětí může

udělat todle, a já ne.

Jakoby.

No.

No, tak co to máme dál, říkaj,

že jsou unavené, jasně.

První rok život a dítěte si kámoška

nemůže postěžovat, že se byl by vyspala.

Prostě ne.

No, ale já ne ve mno.

Já myslím, že může, pardon.

Já se také myslím, že může.

Já bychom, kdy jsem měla velký probávame,

se spajím, že už jsem z toho než česná

a bavili jsme z toho vlastně vlastně

jako pěkně normálně a

jako já vem, že

jako nespí, nebo

jako trošku mě to přijde takový to,

jako když někomu řekneš,

ty vole, já jsem se tady uštípla, nehet já,

ubojí mě to a možná řekne,

prosím děn nehet, já jsem se tady zlomila,

prosto je teprv jau.

No, no.

Dobře.

Ne, tohle platí až po pár měsících.

Dobře?

Jako, že my nemáme říkat

spokojena, maminka spokojena,

a tohle já bych třeba nikomu neřekla teda.

Jako, že já bych si jako,

já vůbec jako nezabrušuju do toho,

že bych si troufala jako školit

kamarádky, který mají děti,

jakkoliv bych jim je kora dílat, co mají dílat,

to jsou tě vůbec.

To to samozřejmě ani já,

ale je taky, jste to tady hodně psali,

že nevyžádný rady, ale pak

že to ještě víc naráveději vody nechmatek,

že to je jako úplně

na prostřelení.

Myslí si, že už sam jenom matká,

ale to je jen to,

co mě nejvíc zaměstnává, ale hned zatím

jsem fotstejně já.

Což je legitimí?

A v tom připětě já mužky trochu stají zahodnou.

Tak.

Protože to som myslím jako, že je to dobrý přístup.

Že jsou na druhé straně,

straně svobody, a že dokud nebudu mít děti,

tak to naší stranu nepochopí.

Stranu svobody.

Stranu svobody mě vám je pobavila.

Nechápu, že dítě má nějaký režim,

který dodržujeme, a je to pro nás důležité.

Teď to zas musou říct, jak je respektu.

Jako já si také myslím, že tohle je jako chápu.

Že nemusí balit z tunu věcí.

Ano, to mi došlo.

Až když jsme z hlokamašli do stromovky,

one hdá, jak každá se bude tu krosnu,

kde máš prostě jelo patičku, kibliček,

šlehač na mlíko,

a nejvíc beví se na jednoho naší kamarádky.

To nebo nějaká metlička

nebo něco, prostě má vždycky novou

nejublíbenější věc

z kuchyně, nějakou pomůcku,

jako navaření.

A že toho fakt jako budou tunu.

To je blbí, no.

Můžou mít seks, můžem rychle vsem zlíbí.

Že mají tolik času pro sebe,

ale přitom tvrdí, že nic nestíhají,

a když říkají, že jsou unavené.

Tike, co, jak to budou dělat,

tynak, televize, jídlo, cestování.

Rady, jak by to dělali o nej,

od narození až po pubertu.

To bym přijde jako debilní, no, když jako...

Jako, kdyby mě třeba někdo

radil v práci

něčeho odborního,

kdo to, že o tě nedělala, tak asi taky nemůž z toho načiná,

co je tě do toho stará bábo.

Možná trochu závist, kolik mají času pro sebe,

na druhou stranu bych neměnila.

Že ignorují moje dítě,

ne nechají ho domluvit, přemovují mě, abych zůstala díl.

Jak nestíhají jsou unavené,

mají doma bordel v uzovkách.

Nepochopení nedostatek empatie.

Ten je dopře ani nevím, moc už se nevídáme.

Že si stěžují, že se nevyspali.

Že nemaj podobný režim, jako mi,

a já mám fort pod se, že jsem přítěž.

Že nemaj děti, se ktým by si moje dítě mohl hrát.

Nedostatek pochopení,

materstvě je fakt nepřenositelná zkušenost.

No.

Tebe už to v moment začná mi hroznout dipku.

Bezohodnost vůče mental loadu,

který matky objesně zažívají,

a největší zabiják je, máš co z chtěla.

No, ale to je právě vonu.

Já si myslím, že ten mental load

nemá mít jenom ta matka,

že jo, ale teď určitě jsem taková,

tak to dělala jinak a líp, takže jo,

raci nic neříkala.

Tady píše konašně nějaká pozitivní reakce.

To stále jsou bezva furt,

ty co na moje dítě a na mě serou zmizuli ze života.

Výborně.

Spoustu únavy,

který dopíše, že jiny vysere,

když přijdu na návštěvu na malovaní.

To je hezké.

Odřihnutí od spološenského života,

přestanu mě zvát ven o stych komunikaci.

No, pak tedy mám, jo, počky.

Tohle, tady byla paní asi hodně,

jako na sraná.

Jo, a to je poslední zmatek

a pak jdeme na te, na nematky.

Že absolutně nemají pojem o opravdové unavě.

Jejich stížnosti mi přijde malicherný.

Chápu, že se tak asi cítí,

ale z pohledu trojnásobné matky s fulltém uvazkem

my jejich nestíhám a tám management

přijde naprosto úsnivný.

Nechápu, kolik faktorů musí vzít matka

v úvahu, aby mohla cokoliv naplánovat.

Její čas není jenom její,

vždycky se spolehlivě na seru.

No.

Já bychom ještě k tomu přelem

jít hlavě A, D, H, D, ty vole.

Ale já nevím, ty vole,

je to takový, že

není co podobný, když se přestěhu na vesnici

a budu se stěžovat, že tam nemám

velký testko, nebo...

No, mě to právě trošku tak přijde,

že se dobrovolně rozhodnu něco udělat

a pak jako nesnáším všechny za to,

že to mají jinak.

Nevím.

No.

Nebo jako ne, nesnáším, ale

jako když přece mám dítě,

tak jako vím, že

budu unavená, nebo

já nevím, já si, já nevím.

Hlavně se zase

jak máš takví to, že ti něco trhá

urychlíte biologický hodin,

když vidíš něco prosto milího, co se hraje

jako přítelami, tak to něco je to dítě teda.

No.

Ale tak jako, jestli je nějaký urychlováš

a spomalvaš biologický hodin,

tak to byly práve ty vaše

vzkazy sobě navzájem, když jsem si řekala,

tak to bylo nejše.

Dobře,

tak, a ty tu máme drohou stranu,

takže naš tým

řívnusy, nebo jsem utahaná

a on hnet. Ty výš prd, nevýš

ceúnava, lidí pomůžou

být unavené. I bez děti, kurva.

Ano, dobra

bylo, to nam píše

matka teda, ale co si s den

na jen nejch matkách. 95%

Matek jsou na prosto přišerný

stvóry, nevísmě s sere pomeřování se pěndíku.

A teď neměme se to myslele metaforické, nebo je se se to skutočně děje.

No, ale děti jako takové ty, takové ty, jako instagramové účty nebo prostě v místa zaměření na děti, jako se hemží jenom tím, že ty lidi se tak jako porovnávají jako všechno.

Jak jsou genialní děti.

Hele třeba podle mě dobrý je, že nebo to není moc dobrý, je to hrozný, že teď kon vyšlo video ty vole, kdo to udělal nějaká pojišťovná česká, jako v tom, jak je zneužívaná podoba dětí na internetu.

že prostě se z toho dá udělat úplně jako uměla identita, úplně jako, že můžeš ukráct prostě tu dětskou tvář a vyrobit si v neskuteční věci, samozřejmě tam mluvili i o tom, jak to pak služí někde na nějakých pedofilních, jako Webech a tak.

Prostě strašně nebezpečný teď jezdílet, tak to je možná řešení, prostě to nedělat a nebo ještě muset se potíkat, nebo ještě nebo ještě muset závodit z někým mysli, prostě vaše děti na tom líp nebo hůř a tak.

Když dávají na jevo, že teprve s dětmi začne ten pravý život a jsou díky tomu lepším lidmi.

Ano, to mě teda sere taky.

Jo, že prostě srikáš, aha, a prostě se na to nabavíš, když teda vem úplný hovno, dobré.

Že se bavím s dalšíma matkama, ano, úplně přestala existovat jako individuální člověk.

To mě jako desí, jako hodně, no.

A že poustou milion fotek jejich dětí, ale pepiček na hřišti, pepiček po pázmerzlenu a tedy.

Jaký kolev dotaz je díti u nevrzání odpovědí nebo argumentem?

Výmluvě na děti, ano, pokec už jen o dětech.

Zkuste někdy macekámu chce říct, že jste unavená.

Vyslechnete se před nášku.

Časově se úplně vše musí přispůsobovat díti, chápu to, ale nebaví mě to.

Když nechápu, že lidi prací před dena, nemají běžněný čas ve všední den ve dvě odpoledne.

Tak to mi třeba zrovna máme.

To oto, ano, tak.

To je možná řešení.

Nemají žádné jen tema, než děti, vše se točí kolem nich.

To je klasika.

Kolegině matky, co mají kvůle, dětem pořád homofiz a pořád je třeba udělat něco místo nich.

Není hlídá, ní jsou nemocné a podobně.

No to je ale prostě takový trouble, který jako podle mě nemá řešení,

protože zároveň ty, až budeš mít díti, tak budeš chtít třeba pracovat.

A jako u nás je to třeba možná jiný případ, protože nejsme zaměstnani,

takže nebudem muset to dležit úplně tak do toho.

Ale pak přesně ty lidi, které zaměstnávají, lidi řeknou,

prostě pro ně je to strašně nepraktický, zaměstnávat ženský,

protože to znamená, že budou nomateřské, že im budou muset řešet to místo.

A ty se na ně vstekáš, no ale do prdele,

jako oni mají dítě, to není nemoc, víš co to prostě,

je věc, která se jako děje, přece za to nemůžeme diskriminovat.

A to je úplně začerovaný kruch a nedá se z toho jako...

Přesně pak jsou ty lidi vokolo nich nasraný,

protože musí být doma na paragrafu, protože děti jsou kurde nemocný,

že jo a tak, ale jako jaká je s tou cesta ven?

Nejde prostě.

Cesta je jako tolerovat to.

Tak co nás dál seré,

jsem tam mám dojem, že jsem něco méně,

že nemůžu pochopit se skuteční život a že nemám žádný problémy.

Ano.

Domluva nedomluva, jako by děti neměli tatínky.

Ano.

Když se neprosadí doma, aby chlap nebril hlídání dítě,

to je jako nějakou milost pro partnerku.

Ano.

To je jako smutná podívaná.

Přece smutná podívaná a to mě seré teraz strašně.

A teď si určitě všichni říkaj, jen pačkej.

Ne, vole, my práve jsme se...

Ale víš co, tohle mě to těž seré.

Tohle, když mě někdo řekne, tak mám úplně fakt dát mu přes držku,

protože třeba...

Já nevím, ale my se zbotom s Pavlom bavíme docela už jako dlouho,

a já ho tak na to postupně připrahu,

jak bych se to představila,

nebo, že to bude taky rodíč,

a než, že já tady budu čekat,

jako manželka z 50. jich lat.

Ale právě, že mě to přijde normální,

že přece normální, když si z někým dloudu bym vztahu,

se bavit v tom, jak to potom bude vypadat,

než, že jako jak to dítě by vypadat,

to bude rosto, miločký a to,

ale jak bude vypadat nějaký dení režim.

A pak já sam vždycky úplně v šoku,

kdo, když si byl tvůj kamarádka,

která měla vlastní život, vlastní karieru,

byla spokojena.

A nejednou je s chlapem, který není domá,

ona je totálně na všechno sama.

Ještě na tom chlapové záveslá,

protože těžko se ti pošla do prdele tipektive,

které ti domů nosí chleba,

když tu úplně takhle zbagatelyzu.

A přijdem je vlastně zvláštní,

že jako, nebo, víš co,

máš na jazyku to otázku,

jako to jste si to neřekli předtím,

jako fakné, nebo

už jí úplně v nějakým barbísvětě,

nebo co to jako má být.

Nebem.

Tady na mědné posluchačka

to už přel barvětěj,

píše,

chvátají vždycky dom z výna,

aby se manžel nepostral,

v závorce je doma sám chudáček.

Ano.

Ruší na poslední chvíli smluvené akce,

protože nemají hlídání děti,

a nebo jejich partneri nechtěji hlídat.

Hele, tohle třeba,

to jako, že partner nechce hlídat,

až ti to slovo hlídat,

to jako je pro mě úplně největší trihry,

jako, že když dítě vonem mocní, nebo je mu špatně,

tak to jako jasný, ale ty vole,

jako nepřít, no, pro meni von

je teď únovený z práce,

tak on hlídat nebude, cože, aho, dobra.

Jako tohle mi přijde.

Takhle, já bych to pochopila,

kdyby to chtěla ta holka,

že prostě tam chceš bejt, že třeba nevím,

když vůpad, chceš uspávat, ale je to tvoje volba,

ty chceš bejstním dítětem,

tak to je úplně legitimní,

ale jako, když jsi mý nějaký čas pro sebe,

jako, já soubec nedokám,

že představí, jaký argument,

bych jako, víš, co dbě ze sobou řekl,

a řekl, ne.

Jo, no.

Jo, to je divný, no.

No, právě to je vono,

jako při tom, podle mě

úspousti, ve spoustě jako

vztahu, se tohle vůbec,

a řekne, že někam de, nebo něco dělá,

tak v tom vůbec není diskuse, jako.

Ale jako, na vopak, je to

vlastně obrovský problém, a já vůbec ne říkám,

že to takhle mají lidi, co nám píšu,

nebo že to takhle mají většina lidí,

ale jako, teď zrovna přesně jsem,

jsme koukali ze snad nějakou vyněnu manželik,

a tam prostě vona vodešla

asi na dvě hodiny pryč,

někam si nakoupit, a nechala ho do má,

se třeba dětma,

a von, potom jí to vyčítel pozbyt,

když je to vůbec dovolila

prostě, a tohle

to je úplná zhouba

jako, to je strašný.

To fakt, to fakt, přísám bou,

když nějakou doma takového,

nebo jako, že, vezmeme,

potáz, že bych někoho takového měl doma,

ale kdyby na to měl takový idlenázov,

tak to děti fakt rače nemám prostě,

jako než prostě jí do toho,

do toho pekla, tak prostě.

Mě by zejměl, jak se vůbec stane,

že se ti odsetne doma takového člověk.

Když se to jako projeví půstě,

pokud se o tom třeba nebavíte, že jo.

Že se třeba možná v oba myslí,

že víte, jak to ten druhý má, ale

to tak není. No ale tak se přesnám

v modelovou situaci, že prostě

teď máš pocit, že Martin jako je v pohodi,

budete na to prostě spolu.

A pak se prostě něco stane,

a von ti řekne, že prostě jako,

ne, tak bys mu řekla, dělaj si prdel,

co to je prostě?

U nás je dobrý, že podle mě Martin,

Martin by to jako nedopustil

jako, že by se bál jistli,

já třeba úpřes nezapomenu,

že to dítě mám, nebo tak.

Takové.

Takže to bezpíšná,

pak to řekne, že Martiná dneska vykoupu,

a vůžite, děláš se prdel?

No ale jako, můžu dneska to zkusit,

ale vopatrně ty vole, si ti spadne to se.

Já neště budou tady tu hnušnou pohádku,

přes tím tady tu hezkou, vychovnou.

Já mu radši ten, prosím ti,

já mu radši, uvařím to večer,

jako tohle si teda bohužel,

můžu díky, já nevím u nás to,

můžu přes tady spíš.

Víte, co musíte nás jako hodně poslouchat,

protože jednou se to prostě stané,

že zabřezném.

A pak to bude prdel, a pak nám může to říkat,

aha, aha, aha, vidíte.

A mi teď bembrečet prostě uvíne,

uvíne vlastně ne, ty vole,

že bym těhotný.

Hele, to já až teda než máme ještě 10 minut,

ale já musím ještě říct jednu hovní historiku,

a ne, si myslím, že až budu mít jednou dítě,

tak to bude taky podobný.

To nějaká novinka?

To je, jak jsem věla s panem Kočičkou na veterinu.

Tak to se to neznam.

Já jsem ti to možná záměrně nehríkal.

No tak dělej, dáj.

No, tak pak Kočička

má nějaké zažívací problémky,

tak jsem se teda odhodlala,

že ho dovezu na veterinu.

Jenu, že mi to máme prostě půl hodiny,

protože to je fakt z jihuprahy až do Holešovic.

A když jsem ho tam vezla předtím někdy

a mny byl v přepravce,

tak to prostě nedávali,

jako že fakt zřeval šíleně,

pak cestou se v té přepravce poblil

a posrál, pak jsem tam přijel,

když jsem takhle vytáhla ho z té přepravky

poblitýho posraným,

říkám, mohlo byste jsou paň doktorko nějak úmejit,

prostě.

To bylo strašný, to bylo strašný.

Počkej, já to jen předtapuji, když jste v dítě,

to je mnou tu penia.

No to je.

Tak já neviem tu přepravku

a se se tam cítí jako blbě.

Tak si ho tady jenom položím, prostě na sedačku vedle sebe

měl jako kštírky

prostě a tohle, on si vždyče lehne

a bude prostě to, ani hovno, ty vole.

Takže já jsem se prostě nastartoval

a rozil jsem se a on začal nemajřovat,

ale to byla prostě

a takhle celou tu pulhoděnu.

Byl úplně hysterický, jítel po celém tom autě.

Nakonec prostě zakotvil

na opirátku vedlejší sedačky

jako vedle spolujetce, takhle se tam úplně

stále jak prostě mě dvíde koala

takhle tam byl těma drápama úplně za to

a takhle jako hyperventil, ale jak pez prostě děl

he, he, he, he, he, he.

A, jasnečka, ty vole

a teď já jsem se proste nažel ho nějak trbát

a hladit a to bude dobrý,

a už tam bude, má být v klidu

a to byl úplně v piči, načeš

asi 10 minut před tím, než jsme tam dojeli

jsem na jednou cítila, že něco smrdí.

Tak se se koukla

a vlonti, ty vole, mi takhle

mojí sedačku, řidiče

že jsem to měl v hledka jako za ramenem a pak když jsem se jako vohlídla ještě víc,

tak vzadu v autě na sránu a naštěstí byl tak chytrý,

tohle je to spíš blaná hoda,

já jsem tam vzadu měl hozený pelíšek pro pandu a hon se vysral do toho pelíšku

a ještě trochu se vysral do takové tašky,

který se ho nějakou ne, tu destilovanou vodu a do ostřikovače vodu.

No, tak jsem ten smrad vydržel teda deset minut, než jsme dojeli na tu veterinu,

tam jsem bohřila auto, vyhodila jsem ten posraný pelíš,

že jo vyhodila jsem tu posranou tašku, jakože vyhodila, vyhodila,

s tím, že to prostě už nemá, co jenom s tím, cokoliv dělat.

No, a kod svůra jsem zela a došli jsme prostě do ordinace a bylo to,

takže to byla krásná cesta.

Vyčestě já jsem se dočku dneska staměla, ani to nebylo cítit.

Nebylo, no, vidíš to.

Nebylo, no, vidíš to.

To může se stávstním dítěn, tak to tě nezesara jako operadluž.

To ne, to má plínky, no, to je lepší.

No, tak vidíš.

A ty to je skoro to samí, to mimo chodin taky hrozně sarematky,

když říkají lidi, co mi zbířete, že to je vlastně to samí.

Ale oni to počas říkají lidi, co mají děti, to těž.

Aho?

Jo, jakože já jsem právě kolikrát se zarazila,

abych někogo neurážila, tím, že to nějak přirovnám,

protože chápu, že to je cítlivý témat.

Ale kolikrát, když něco dám takhle sepsem nebo skočkou na Instagram,

tak mi nikdo napíše, to je jako s dětma.

No, tak, ale třeba,

třeba mi to v něčem pomůže, teda ty hovní historie ze zvířátkama.

Tak minimálně třeba nas býráš nějaký delší.

Tu jsem mi jako trošku otrlá, když dokážu jedit prostě pluhodně

nysvěřvůcím životšíchem posraným prostě v autě,

tak si řekám, že třeba mi to budu bude k něčemu dobrý.

Určitě jo.

Žehové.

Já doufám.

Zatomotuj se to.

Tak jo.

Hele, pojďme na píky.

Ještě máme šest minut.

Ale neskabám trošku kračí.

Neskabám kračíte, pravda.

A teď jsme ale byli několikrát delší,

takže si to můžeme dovolit.

Takže to vyrovnáváme.

No a na píky bych to nějak uzavřila,

mám tady ještě pár zajímavých pointů

a samozřejmě nějaký alaborát s výsledky,

protože mi jako nematky vám,

samozřejmě dáme skvěny do průčení,

jak se k tomu postavit.

A taky máme pokračování našeho nostologického okénka

do 90. l.

Zpověď revoluční generace.

Takže pěďte za nám a prosím na píky,

těšíme se tam na vás.

Papá.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.