Opravdové zločiny: #244 - Anjette Lyles & Lekeishia Johnson

Lucie Bechynková a Bára Krčmová Lucie Bechynková a Bára Krčmová 5/14/23 - Episode Page - 1h 4m - PDF Transcript

Ahoj, zločino, žrautí. Ahoj, zločino, žrautí.

Je tu další díl podkástu, a pravdove zločiny.

A no. A no. A rok se s rokem sešel.

A je to tu zas.

Utekl to jako voda v jezeře, nebo v potoce.

Takhle v jezeře po nám moc tam voda neudká, ale potoce.

Takže jako voda v potoce a je tu podkást roku.

Já mám teda pocí, že jsme tam byli před dvouma měsícama třeba.

Já mám pocí, že jsme škem ráli, tak předvěma.

No. No.

Jako takhle, tady se díme.

Ale je to pro nás prostě strašně moc důležitý.

A chtěli bys nás poprosit, když jste byste byli tak hodní a celá vaše rodina

a před ním ješi kamarádi i sousedé.

Vejvalí.

Vejvalí budoucí, současní, milenci, partneri, prostě.

Myslím si, že to je super, jako jaké z tmelení rodiny,

siže máte třeba část rodiny, se kterou se tedy mluvili dvacet let.

Ale co je takhle oslovit a říct, pojďme se spolu kamarádiť

a hlasují pro holky se opravdu výzločinu.

Na webu podkástroku CZ už hlasovat můžete

a jsme samozřejmě v kategorie autorský podkást.

Ano.

A, protože samozřejmě jsme o podnici s deštěm,

tak budeme nabízet letos,

se může vždycky ten daný podkást umistit vodou kategorii

tý svojí, což je pro nás autorský podkást CZ2,

to jasný, ale ze všech těch podkástů

pak vzejde celkvý výtěz

a ten samozřejmě tam se zčítá počet hlasu.

Tak za každý diplom, že se dostávají diplomy,

hned se my, diplomy, tak za každý diplom samozřejmě

uvedeme díl s darma.

Jako už to u nás bývá.

A chtěli jsme říct, že máme pro vás ještě speciál,

který vlastně chceme startovat v červenu,

abyste viděli, že CZ2 neflákáme.

Ano, a neustínáme na Vabřínek.

Takže na konci černou byhem června bychom pro vás

měli jedno velký překvápko, kterým chceme dokázať,

že si vás vážíme a jak řekla Lúca, neválíme se

a snažíme se vymíšlet pořád další a další dví věci.

A věříme, že s vám to budeme moc líbit.

Takže prosíme tráhnet uvodem pod kástroku,

tak nás čeká pár náš dílu, kdy bude miš kemrat,

ale nebojte se, no, takhle pár.

Ono se hlasuje od 9. května a 15. černé vyhlášení.

Takže...

Taky čtyři díly budemeš kemrat.

Pak to zase přejde, jo?

Tak moc by jsme se to tráhnet samozřejmě.

A moc budeme vďační za každý hlásek.

Jste nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně tak.

Přesně tak.

Přesně tak.

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Přesně nejlepší zločenu z routě, takže...

Tad n.

Tad n.

Tad n se narodila právě v tom městě Macon.

Narodila se do celkem bohaté rodiny.

Její rodíči spolu měli krásný vztach.

Měli ještě dva syny.

Takže...

Tad n měla ještě dva bráchy.

A pokud se budeme bavit o jejím dospívání

a vlastně i podažmu děctví,

tak tady není nic, co by bylo špatně.

Tím, že byly finančně zajištění,

tak nikdy nepoznala bídu.

Rodíči všechny tři děti milovali, podporovali je.

A ta n.

Byla spokojená holka.

Ve škole to byla jedna z nejlepších studentek.

Na co šáhla, to ji šlo,

milovala hudbu, ráda chodila

tancovat nebo právě chodila na nějaké koncerty.

A taky se o sebe starala a pečovala.

A čímž se teda dostávám

k tomu, že byla

neskutečně krásná.

Já mám poce,

když oni píšeš jako

uvod do seznámky.

Víš, takhle by to mělo vypadat na seznámci.

To byla hezky, by se se měli umět popsa.

A taky byla moc hezu.

Fak hezká holka.

Ona byla teda

na těch fotkách.

Ona byla hrozně hubeňunka

a vypadá to, že je vysoká.

Že nebyla vychrtla,

ale jak jsou vysucí lidi,

tak ještě taky hubeňunka, jak jsou vysoká,

tak to prostě vypadá dobře.

Vysoká, ale ne, hubeňunka.

Měla samozřejmě

spoustu obdivovatelů

blondínka.

Jednu chlilku, která měla tmavší vlasy,

ale jsem našlenu černobili fotky

a tam měla vypadat,

že má tmavý, ale když pak byli nějaký další,

tak je tam vidět i na té černobíle fotci,

že to jsou světlí vlasy.

Světlí oči je prostě hezká baba

a ona si mohla v podstatě vybírat.

Mohla mít kohokoli.

A navíc teda měla i spoustu kamarádů

a celkově byla v kolektivu

strašně oblíbená

a každý se s ní chtěl bavit.

Má rodiny, která je chytrá,

má ráda muziku,

je vtipna, milá

a ještě jú mají lidi rádi.

Jakou tady někdo vyhrál, řek pot, ne?

Kohalo. Každopádně,

když si chtěl v podstatě každej,

taký padl do okajistí Ben Lyle.

Tím se dostáváme, že to přímení,

ona se mene Lyle,

tak to byl asi její budoucí penžel.

Ten Ben byl veterán

z druhé světové války.

Takhle ten uvod, co vám tady teďka říkám,

ale to, o čím se budeme bavit,

se stalo v padesátých,

tak jdou úpršestního projistoto.

On byl veterán z druhé světové války

a v podstatě to byla

taková mužská verze TN.

Hezky, chlap.

Každá ženská po něm to užila.

On byl krátce doma

z té války.

A tě dva na sebe narazily

na nějaké společné události, padli si do oká

a netrvalo dlouho, začali spolu chodit

a šli na to celkem hopem.

Na druhou stranu byla úplně jiná doba.

Oni se po pár měsících vzali.

Všechno jim to fungovalo.

A je teda potřeba říct,

že i Ben byl dobrá partie.

Protože nepocházal vůbec schudých poměrů.

Jeho rodina založila

v make-nou restauraci,

která nesla jejich

ménu, menovala se Leisler Restaurant.

A v té době byla

hrozně oblíbená, protože měli

výborný výběr jídel,

veřili z kvalitních sorovin

a nebyl nikdo, kdo by ve městě

tu restauraci neznal.

Tu restauraci

vedla benová mamka, Julia

se menovala, takže budoucí tchým

n. A protože byli manželé,

tak krátce po té svarbě,

když se vzali,

tak se stala součástí toho podniku,

toho rodinyho podniku.

Mezi tím, co si řekli,

OK, n, už siž naši rodině,

tak se na našem rodiním biznesu budeš podílet.

Tak se jim narodilo první dítě.

Narodila se jim holčička Marsha

a i když měla tu holčičku,

tak ta n byla hrozi pracovita

a pracovala v tom podniku jako

servírka. A v podstatě ta

n může

trochu za to, proč byl ten podnik

tak populární, protože

jak jsem říká na začátku, že byla oblíbená,

všichni milovali, všichni chtěli být být být být být zkosti,

tak tady to mu nebylo jinak.

Celé to město

si šuškalo a povídalo si o tom,

že

restauraci

je krásná nová servírka

a že to je nová manželká bená

a že je stršně pracovita, milá, hodná

takže se tam na nich hodili koukat chlapy

celé okolí, ale nejakou chyláci, že na nich učeli,

ale přišli se prostě podívat na eskou ženskou

a je jim jako příjemný být

ve společnosti krásné dám.

To je rosto miloučký dám.

Takže

to jednodobu byla teda hlavně ona,

která táhla ty zákazníky do toho podniku

a ona nedělala v podstatě

takovou servírku, ale byla

i takové trošičku terapeut, protože

takhle, je jsem nikdy nepracovala

za barem, nedělala jsem servírku, ale věřím

takhle, pokud nepočíta moji místční brigár

v 16, kterou jsem zdala

a musí to být starašně náročný,

jako povoláně, a když vidím, jak te lidi lítají

dělají tam 12, kdej někdy i 16

je to prostě stršně náročná práce

a nedokážu si představit, že během toho budu mít ještě čas

dělat z terapeji

o tím zákazníkům

že za ní třeba chodili lidi, tím, že byla

hrozný meloučká, tak tam přišel

třeba chla, byhle, já jsem přišel na to,

že mě žena podvádí, nebo mě umřela

mamiňka, nebo mě umřela žena

a oni za ní chodili jako za verbou se vyspovídat

a ona vždycky všechny vyslechlá

počkej, jej stultřej, vlátil se tak

ne, počkej, ona přišla, přineslám to

nejdrašíšem menský a řekla

jak se cítíte, poďme se to probrat

taky do té restaurace

vodila sebou

a i ona se stala známou

a oblíbenou, takže matka s serou

jako nejvíc oblíbený perzulony

v celém městě.

TN v té restauraci pracovala zhruba od

roku 48 do roku 51

a v tom 51

tu práci na chvíli prerušila

protože se chtěla postarát o svého manžela

chtěla mu být na blízku

protože Ben o nemocněl, měl

kurdě, což byl následek

si přinesl sté války

a

potom se

zhoršoval a zhoršoval

vypadlo to, že má nějakou silnou infekci

v krku a když mu byla poskytnutna zdravotní péče

tak ten jostav se nelepšil

a bylo to horší a horší

a teď čekáte, že řeknu, že zemřel, ale ne

On to přežil, dostal se z toho

indě nastal

trošičku problém s financema

protože on tím, že byl

válečný veterán, tak pobíral nějakou rentu

ale

on když se pak z toho všechno vidízal

a byl už dobrý

tak ty úřady si řekli, že už je

schopnéj práce

a o němu to rentu jako utly

nevím, tam musel byť taky spousta dalších

jako věci a teď tomu neprost vnás nerozumím

říkám, nekdy říkáš, jak jsem nakoupila

takhle udávám

a prostě mu to rentu utly

a nešlo teda úplně o malou rentičku

ale o hezký peníze

a zajímaví je, že on neměl našetřenou

když si říkáte, kam ty prachy dával

když jeho žená

ta n celou trobu makala

jako to se jel výrka v tom roděnym podniku

tak prosím vás

mly bén si našel lásku

k hazáru a k alkoholu

a v podstatě všechno, co dostal

tak prohrál a propil

takže v podstatě řeli z peněz té tchíně a té n

a nebylo to teda úplně všechno

ono začalo vyplovat na povrch

i to, že

bylo vy ty peníze nestačili

a tak si na hraní a alkoholu začal půjčovat

a bylo řel celou tu svoje rodinu

a ta jeho manželka a to neměla ani šajinu

a protože tady ješla už

o celou rodinu

tak vstupuje do příjvů tchíně

to je skvěle, ona se vždycky tak jako zjeví

a úplně milou tady

a jeho maminka tak říká

no tak to už je ale jako problém

si načku protože s nás jako zadlužil

a to je velký problém

takže se rozhodla, že prodá ten roděny podnik

to restauraci, kterou si tam budovala několik let

zajímaví je, že teda peníz

nítal a velice s tím souhlasil

jasně máme super nápad, prodáme to

ona to restauraci

prodala za necelých

za necelý 3000 dolarů

a

hrozný je na tom to

že to jak vůbec neprobrali

s tou n, s tou jeho ženou

oni si to řekli mezi sebou, hele prodáme to

a ta vlastně n se tady o těch

všech dluzích a všech těch

průserech dozvěděla až v momenti když ta restauraci

byla prodaná

když ta restauraci

byla prodaná

když ta restauraci

byla prodaná

a oni ani nechtěli

z začátku říct ten důvod

proč se prodává

celý to bylo nějaký dívný a mlužily

a tak či tak

byla teda situace, že prodali restauraci

tký nemá přijem, Ben nemá přijem

a ani jeho žena nemá přijem

protože už nemají to restauraci

a tady do té

Ben znovu on nemocněl

jo

začel mu být

staršně zle

zvracel průjmy

krev ve stolici

upadal dom dlo

byl měl horečky

byl převezen do nemocnice

vypadalo to teda, že půjde o nějakou infekci

ale tedy, ktoři nebyli furt schopní

zistit o co přesně jde

to bylo svědomí, Bené

to se ozvalo tvé svědomí

no

taky to

já jsem tvé svědomí

pozvě mě dál

no tak to bylo pozval

byl převezen do nemocnice

tam pro si vás byl

celý 3 měsíce

ležel v té nemocnice

a nakonec skončil v komatu

ve kterým byl několik týdnů

a z toho komatu už se nikdy neproberal

on zemřel

což bylo pro N

to byl vždyjší boom

stršnej šok, protože zůstala

samotná ženská s dítetem

někdy na přemů 40. a 50. let

ve sprímu

jenom z tchíní zbylat jenom ta tchíně

a tatec vstupuje na sténu

před pohladám

ale pozor

N se k tomu postavila čelem

a šla zpátky protože nezapomíme

pocházala z bohatých poměrů

rodiče měli prachy

zbadala ceru, tchíní nechala

s ním rodičům

kde s tvou svojí holčičkou

bydleli zruba 4 až 5 let

a ta N se našla práci

opět jako servírka

v nějaké jiné restauraci

kde opět byla neoblíbenější

a zvedla tomu podniku

naprosto

jak se tomu říká

vyšvěhle do nebezřeklo bych

kolačku

já jsem před svoj svedáme lačku

a byla hrozi zodpovědná

a měla perfektní plán

jo, šlo o to

že zruba těch necelých 5 let

si šetřila každou tu korunu

co si viděla v té restauraci

bydlela o rodiču, takže tí finančně pomáhali

takže nemusela řešit dvěžní věci

jako je jídlo, oblečení, věci pro tu cerku

protože rostla to taky stojí peníze

to všechno jí ty rodiče zajistili

a ona si mohla jezky škudlit

no a když už měla dost

tak šla do jejich bývalé rodiné restaurace

kterou tenkrát ta babka prodala

se snuví mi majtely

že tu restauraci chce koupit

a oni ok, enmiti, prodáme

za 11 tisíc dolarů

když si vezmete, že bába to před 5 lety

prodala za 3 tisíce

polem je to podala hodně po ceru

jako, nechci, jako...

spěchala, no?

takže ona si fakt na škudlila koupili

za 11 tisíc dolarů

a udělala za mě hroznějskou věc

že najala zpátky původní personál

zdob když ten rodiný podnik

včetně tký, ne?

jednou z měnů, kterou teda udělala

tak byl názef, pojmenovala toho posobě

tak jak jinak, já bych si koupil

paré restauraci taky u pojmenu posobě

takže se to menovalo enjet restaurant

a je teda vtipný, že ona sama

i když byla majtelka

tak sama pořád pracovala v tom podniku jako servírka

každopáně se to po městě samozřejmě

rychle rozkřiklo, že je zpátky tady ten podnik

tak jako kdy si

se to byl nejblbenější podnik

ve městě, protože tady je ta hezká kráčmera

no, takže si ta en dala všechno do kupy

restaurace Frčela

holčička, byla zdravá, všecko dobrý

a tady do toho někoho potkala

Byl to jeden zákazník

který do podniku chodil pravidelně

menoval se Joe Gebbert

a byl to prostě nas upravený

charizmatický chlap

a byl to pilot

jako

když pomineme všechny policajti

když pomineme všechny složky, jako pilot

o, a ty doby musel být strašně v keši

ne, srce plesády

srce plesády

tak se nyní čemu

děvět, že ti dva se nakonec dali do hromady

to bylo na konci roku 1955

a oni se vzali

jen, že vzali se na tajnáka

znali se fakt ani neměsíc

to fakt byl dva týdny třeba

vodili někam příjde z města

tam se vzali, pak se vrátili domů

své rodině, halo, my jsme se vzali

teď všichni, aha, ta dívný dice

skoro vůbec neznáte, ale jako věděli

že ta n je taková

střela a moc nad věcma neprimíšli

a neprostě do toho. A už je třela, vej?

A už je třela.

Teď samozřejmě

je to dávno, dávno

a lidi v té doby všechno řešili

a teď ona byla známá v tom městě

a teď se rozkříklo, mh, n se

vdala zapána, který ho zná tady

pár týdnů, tak začali

se užkať různí klépy.

Dostala se to prosím vás tak daleko,

že se o té n začalo říkat, že dokonce

čarodejnice,

že to čarodejnice a že dělá různí

satanistické rituály

a někde tam v kuchyni, po nocích

a pak se teda začalo i říkat,

že má milenci. Jako takhle,

kdybym měl na tom milenci,

tak vlastně

to je celkem rální, protože tím, že on byl

ten pilot, tak většinu časům do slova pořád někde lítal

a ona byla doma sama.

Prepádně iště v tom roce

v 195, kdy jeho pouznala

a provdala se za to, Joe a

tak se stalo něco, co nikdo nečekal.

Porodila dítě. Ne, ten Joe zemřel.

Ne.

Joe zemřel. A my začínáme,

ale větřit.

Takhle by ti to uchovnilo dělat.

Ano, ano, dělá. Děláte hodobře.

Smrtí to, smrtí to. Bylo to tak,

že on si během práce, nějak nepríjemně

zloval ruku, byl nějakej čas,

zloval na mocnici.

Všechno bylo v pohodě,

jsme se zloverou páteří vypadli.

Tak jsou lidi, co třeba páteř vůbec nemají, Joe,

takže teď se třeba nemřel zlomit páteř.

Tyž bez páteří, jak se nemřel zlomit páteř.

Byl nějakou domovném mocnici. Všechno bylo v pohodě.

Jenže pár dní potom propuštění.

Mu začalo být hrozně zle.

Měl na těle vyrášku, zvracel.

Byl pořád mimo. A nakonec

po týdnech totálně útrpení

zemřel.

Přímýšli mi, kdyby je vražděla,

ona proč by to dělala?

A proč by vražděla frajera

potom, co teda jí to stálo peníze?

Let me tell you something.

On nikdo neměl po děti, na co zemřel.

A ještě k tomu byl

v té nemocnici 100 rokov.

A tak si řekli,

tak provedeme pitvu.

Dobře, nejrozumější,

abychom zestěli přičinuté smrti, protože

fakt nevíme.

Jenže museli mít sohlasné manželky.

Křeslátou N a říkají, prosím vás

mi nevíme, na co umřel váš manžel.

Můžeme provést pitvu a N.

Nikoliv, já hoci v celku pořádu.

Nikoli, ano, on by si tohle nepřál.

Jako takhle, kdybych byla

v kůži N, tak první věc,

já bych přišla s tím, tady uděláte pitvu

ještě teď přede mnou, tady rozříznete.

Protože chci vědět, na co umřel můj manžel.

A N, ne, ne, ne, ne. Bude prosím s pohřeb,

že hem a hned zítra.

A nebyla provedená, on byl pouřben, tada.

No a N si žila teda v klidu dál,

hodně vesela tada, protože krát se po jeho smrtě

vybrala peníze z manželové životní pojistky.

Koupila si Cabrio

a koupila si Vielu.

Protože pilot, měl hodně

měla žít prostě.

A nikdo jí za tohle nepomlouval, protože

je to zase tchíně

a nás si koupila ten velký haus

a tam si pozvá tu tchíně,

aby sní žila.

A tady se se stršení simaticky, že to bábu

hofujíš, jakože.

Měle měl příděl, že ta bába

se vždycky někde se jim věla.

Že, ale to se taky je pravda,

že ona měla vnouče,

že jo, jakoby jej.

Takhle, dostanem se, dostanem se k báby.

Ona jítera nabídla té tchíní.

Nebo to dělá ta bába.

Počkej si.

Ona nabídla té tchíní teda,

aby sně jako žela.

Hele, Julie, mám velký barák,

počknám bidle, crkatě má ráda,

ne.

Přesně tak, ale úplně to tak nebylo.

N totiž byla pěkně vyčúrana.

A byla si vydomat toho,

že jej tchíně

jako i přesto všechno,

že přišel tu restauraci, ten, která ta byla blbla,

tak jako má nějaké majetky a nějaké pozemky.

Ona vodkrágluje i tu tchíní.

Jenže tchíně

byla Lina

a i když

koukalo parteskapsy, tak ne měla závět.

A ta N

přestěvalo baráku.

Ona teda i tam dělala poslohovačku,

ale měla si trechu nadlavou, měla se dobře,

bo tam žádna.

A ta N

říkala hele, by napiš závět.

A ona, víš, já se na to úplně necítím.

Já ještě necítím, že umržu.

Já ještě chci žít.

Ještě chci žít.

Ještě chci žít.

Ještě chci žít.

Ještě chci žít.

Ještě chci žít.

Ještě chci žít.

A ona je furtak do toho nutila,

nutila, teď Juli se do toho nechtělo

a taky začela si to vyvidírat.

A co Čert nechtěl

i přesto, že do té doby

tatchíně byla si cez starší paní,

ale byla úplně zdravá,

neměla žádný zdravotný problémy,

ani žádný komplikace,

tak ze dne na den vážně o nemocnice.

No taky jste.

Měla vyrášku, ale nebylo jí dobře živ.

No zvracení, horášky, krep,

se vezená do nemocnice

a ta jísnacha,

takže N, tam za ní chodila každý den

a zase si všechny řekli, bože,

taká dobrá duša, chodí za svou tchínou

sá dvakrát, jako za den,

teď ti nosila nějaký,

vysky upekla něco,

nicují tam nosila.

Ona už tam byla nějakou dobů

a zase nevěděli, co té Juli je.

A ona se to sní

pořád a pořád horšilo

a teď ti doktorzy byly

měli, protože nic nezabíralo

a Juli zemřela.

Tak jistě.

No a

četne chtěl ještě ten den

přišla do nemocnice její snacha N

za panem doktorem, ona toči nevěděla,

že umřela, oní to řekl

a ona se tam pak vrátila a říká,

prosím vás, jenom jsem vám chtěla říct,

já jsem zrovna, z rovou okolností,

tady moja tchínia měla

tu kabelku a ona tam měla

stu, ona tam měla závět.

Ne, to se nestalo.

Ne, to se nestalo.

Ne, to se nestalo.

Tá závět

teda v té závěti se psalo,

že třetinu majetku

odkazuje N, třetinu

její musínovi, protože ta bába

měla ještě jednutu,

takhle v sázni nehaním,

že říkám bába, já tak říkám,

její mojí babce, jakože nebychom

to hodlivě a

další třetinu měla

tak holčička je malá holka

tak ona by to šlo na ňu,

že ho posmrtit

tohle je Julia, ale všichni

v tom městě jako zbystřely, protože

se říkají ty broďo jako třetím mrtvej

v rodině, kova všechno se to

to tčíkolem, ten N, ale nikomu

se nechtělo věřit, že by takový Andílik

byl něčeho takovýho schopné, jako je vražda

a těch hosti, co chodili do té restaurace

pravidelně, tak si řekli,

ale budeme se o sebe, o sebe

se urvetřít, budeme se kolem

o sebe, trošičku jako dívat,

jestli si něčeho nevšimneme.

No a jediný, čeho si všimli, takže

ona je na tu svoji crkou, která ba malinka

i byl 8 nebo 9, tak bá celkem

přísna, že na něčeho s to křičela

pořád něco vyčítala,

ale nemůžete jenom podle toho,

že ženská, která pracuje

v restauraci, umřeli 3 přípůzní

tady byhem 4 let, tak někdy jako

vybouhne na svoje dítě, jako to neznamerá,

že je vražetkyně, ale tak si jako začali

všimat, a jednoho dnes si hosté

všimli, že crká

tam není

a ptají se,

kde je vaše hočička, protože

na ní všichni byly zvyklí, zvyklí, no a tam

ddecky poletovala, v tu dobuji bylo 9

a

encedera rozplakala, že jej

hočička náhle on nemocněla.

Ne.

Počí to vše trošku moc, ale vlastně

dítě, ne.

Skunčila v nemocněci, a že nikdo neví,

co sní je.

V tomhle případě se ta hočička začala

lepšit.

A teď, dneska, teď přijde jako

totální byzár, to jsme tady snadšitě

neměli.

Ta hočička se začala lepšit a

ta n příšla do té nemocněce,

a ten doktor jej říká, že má jako

strašně dobré správy,

že

že taho hočička bude určitě v pořádku.

Říjí ta n.

Říjí prostě.

Tak.

Tak.

Říjí nasedili jako nějaké správní léky,

a že se to jako lepší, a tím, že má mladej organizmus,

takže se dobře brání.

A n

říká, no to asi,

jako ne,

a oni, no,

já vám to teď říkám,

že vás se se rá, jako bude v pořádku, a v

ona.

Hm.

Já jsem tady věštila,

já jsem, já to cítím,

že ona jako umře.

A ten doktor dobře,

tak je asi,

jako přeskočila,

že má strach o to dítě,

neví co říká.

No, ale tak, mela,

n, prosím vás místo to,

aby se teda radovala,

že bude všechno dobré,

taký,

obynala rakev,

té hočce.

Řešila s hrobníkem místo,

nechala,

vybrala si náhrbek,

pro tu holčičku,

začala objednávat,

nebo objednávat vbírat květiny,

a normální začala strojit,

pohřeb.

Vám počíte,

co si to,

že za ženskoritě to tvoje dítě,

jako tchyní chápu,

ale lepě si to tvoje dítě.

Těrálně,

jako začne strojit,

pohřeb si jú mdítití,

které úplně vklidu,

jako v nemocnici,

ale říká,

že mělo vad peníze.

Tak,

že tam se strášně

mělo vad peníze.

Je goře.

Za tou holčičkou

samozřejmě chodili kamarádi,

různí známí,

teď jí znalo celý tom město,

tak

bohrzně zký,

že tam třeba chodili souseti,

nebo těž tam gastisté restaurace,

a dávali tam

politry,

tam gastistý

osporistí.

A potácky a tak.

Potácky,

rám se s potáckami.

Jsem na bečku a tak.

A Birpónk si zahrál,

já tak.

Uto pence přneslej,

na kláratě.

Vždylám,

když jde hospody.

Prvěď.

Jsi řekný,

ale je to,

že tam gast,

ne?

No a bojní, tam

nosily jako

čekoláru,

čekoláru.

Ne,

na postálcích,

ale na papírkách,

která modlit by,

psaný.

A

by jako podpořeli,

nechávali tam

různě jako krížky,

teď ty kamarádky

její kresli různí obrázky,

a tam měla všechno,

jako vystaveny,

bylo hrozně,

že to očičku,

jako měli všichni zem

a přáli si,

až na jí mamu,

které už strojila po hřeb,

aby se uzdravila.

No a víte,

co dělá ta jí matka,

ta n,

a to všechno vyhodila.

Všechno dostrhala,

a

bohužel,

to teda dopadlo tak,

jak si n,

nakonec,

myslala.

Protože její hodilčíčka

se začela horšit

a zemřela v Dubnu,

v roce 1958.

A

možná právě proto,

že šlo o dítě,

tak těm lidem to začilo

vrta dlavou čím,

dál tím víc,

protože je toho prostě

už nějak moc,

teď do to dívných ování,

tak dokonci šli,

spojihli se vlastně

servírky i kuchař,

prostě ten personál

v té restauraci její,

a šli na policji,

aby na niu upozorní.

Upo,

já mluvím,

jak Jantar.

A cháváme tě, cháváme tě.

A by na niu upozornili,

řekli hele naši ševka

je prostě dívna,

prosím vás,

proklepněte si něco

nám tady na tom nesení.

Policji se svěřila taky s tím,

že ta n koupila na firmu

obří zásobu,

jedu na nějakým rávence,

něký postřík na mravence

a neustále

těm lidem vštěpovala

v té restauraci,

aby si uvidumili,

že v té restauraci

je problém s mravenci.

A ten personál říká,

jestli tady nikdy neviděli

jedinou mravence a nikri su.

Jako e,

sež trošku jako mimo.

A ona ne, ne,

objednala jsem zásobu,

jedu,

ten je,

tady bude

a budeme o všichni používat

a všichni ok,

tak tady budeme mítit,

ale žádní mravenci

tady nejsou.

Celou tady tu

zvláštní věc

s mravenci,

tak přiostřela její

služebná,

která pracovala uní v domně

a našla uní

v ložnici

lavičku s jedem

a ten je

obsahoval i arzen.

Takže to byl moment,

od kterého

se ta policie

mohla trošičku odpíchnout

a rozhodli se teda,

že u té holčičky

provedou,

provedou pitvu,

protože ani uní

se nevěděla příčí na smrti,

nestačili se divit,

protože vím těle,

našli zbyle stopy

arzenu.

A asi nebudeme překvapený,

že se policie

rozhodla

prověřit i tri umrtí

předchozích blízkých tn.

Takže byly exhumovány těla

všech těch 3

takže tchyně a bývalých manželů

a i v tomto případě

se teda zjistilo,

že jejich těla

u všechny těl

se našli stopy arzenu

a to,

že vybrala pojistku

za manžela,

se vědělo.

Ale vrtel jim hlavou,

proč bože

budej zabijet dvítěletý dítě,

kouli prachům?

Tak prosím,

asi ta holčička

byla pojistena.

A ona si tamatka

inkasovala prachy

za tu její smrt.

A byly to celkem hezké peníze?

Do toho se zistilo,

to z tou závití

po té tchyni

bylo jasný,

že z to vymystlela

ta závit existovala,

pravda byla se psaná,

ale nepsala toč tchyně,

napsala si to sama,

strčila si to do té kabelky

a proběhli teda tady potom všem

výslechy zaměstnanců

v restauraci,

zaměstnanců v nemocnici

a ej, hele.

Sestřičky řekli,

hele, ona jako senka

a říkali, že byla,

že to bylo až někdy zvláštní,

že samozřejmě klasický přijde

ten roděnej příslušník

jednou za den

nebo se tam střídají,

ale ona, že chodila

někdy jako 3 krádeně

a že trvala na tom,

aby její příbuzní

nejedli

tu nemocnicí stravu.

A

ona dělala to,

že přinesla

pravdické kopu jídla,

že je něco,

jak ona vařila

nebo napekla

a vždycky se s tím zalezla

do jiné místnosti,

s tím jídlem.

A pak vyšla ven.

Takže

z toho si můžeme jako usudit,

že ona byla

na velik velký lumen,

že ona to jídlo,

ani netrávela doma,

ale ono trávela

až v denemocnici.

Teď tím jako přeměžem,

protože budeš tráve v té nemocnici.

Trávela to v nemocnici

a takhle to vlastně všem

začala jako dotíkat,

že

jim to vlastně došlo

až zpětně,

že říkají ty setřičky,

ty broďo,

ale máte jako pravdu v tom,

že třeba

a jim Angel byl v pohodě,

ale jak mela přišla ona,

tak se ten staff

jako zhoršoval.

Ale jako rapidně se zhoršoval,

takže ona prosila

vlastně svoje příbuzní,

chodila trávit

do té nemocnicé

před očima všech

pomocí toho jídla.

Ta n,

byla ta nákladnet začena,

byla obviněná z čtyři vrašt,

u soudu,

u soudu tvrděla,

že neviná,

znožila z toho dít na tchýňu.

Takhle,

přesáž na tchýňi,

já nechci hlas dostat

hašte za skloňování

moravským dialektem.

Takže na tchýňi,

značilo se to na nich

u dinku hodit,

to se jí samozřejmě nepovedlo.

Nakonec byla odsouzena,

které z tu smrtě

měla zamřít na elektrickém křesle,

ale ona se odvolila.

A proběhlo psychiatrické vyšetření

a

taky

teda byl posudek

se stadovyskem,

že entrpísky zofrení.

Takže jí byl tres snížen

a byla umíště na dolé čebny,

kde nakonec zamřela ve věku

52 let.

Na tom

hrozně

taký ten okam řík,

že kdy ona neby trá se vypadla

na trávení týcery,

tak by se na to nikdy nepršilo.

Tak se na to nepršilo.

No,

jakože ona by mohla

zvalit je pravdě.

To je takový ten mamon.

No, že chciš moc,

ale nemáš moc.

Takže

jako spíš desí,

že všichni měli rádi,

že byla jako hodná

i mě byla sympatická.

Já jsem si nejdřív myslela,

že ten příběh o ní bude,

jakože ona bude objeď.

Jsem si třeba myslá,

že ten manželí zavraždí,

kdy Prahům,

protože třeba si koupala

tu restauraci,

takže Prahy

a čekala jsem nějaký takový obrad,

ale ne,

že matka od dítěte.

Tak ten band,

kde se taky všem líbilo,

to jdeme,

že teď dáte takhle napohled.

Nesujte kni hudle obalu.

To se nevypláci.

No, takhle,

já mám pro vás

teda taky perdu, ale.

Jo?

No tak jdeme na to.

Jsou tam dítě,

nejen to žádný,

jako drama,

takže i věc,

ovozíte jako čárky,

nebo máte malé díti,

je to safe,

je to safe.

Tak jdeme na to.

Jsme zpátky?

Tak,

a protože samozřejmě

tento díl,

takhle,

ve mě se to trošičku láme,

přepravám si

jako v Sověňa volbě,

protože samozřejmě

my točíme pár dní do předu

a my točíme

před koronovací

krále,

takže teď

si tu koronovací

v Sověňa na čedný tě články,

ale

nepozvalitě.

Takhle,

o tom bych si taky chtěla

promluvit, jo,

že nás nepozvali

a jsme prostě

nepozvaných stejní

jako oblíbenkyně

naše všech.

Já jsem to teda řekla

mimo natáčení jináka,

ale megan tam nebudenou.

To se dělám.

Ale napsala králové

teda dopis,

co teda trápí,

se no, to je jedno prostě.

Už bych to,

já už bych je nepouštila

zvukovu.

Ale tam další séry

pod kástů prci

nebyla na koronovací.

Dupám, že prdek oprast.

No,

co jsem tě já říct,

tak

já jsem si normálně rozbrečila,

já si převálám,

už jsem jako psychické nemocná,

ale my jak řešíme

ty zločiny,

tak samozřejmě,

co není,

jako se zločinem,

tak už ti rozpláče,

máš tu látku prci

nastavenou, podle mě,

když si neděje něco,

u čeho jako neteče,

tak prci vlastně

přičíš,

protože máš poc,

že lidi jsou dobří.

A dokud jsem měla moment,

kdy jsem se sama sebelekla,

kdy jsem našla,

protože samozřejmě,

media začali

hrozně řešit,

nebo začala hrozně řešit,

Kamilu a Čárlo se,

jako pár.

A našla jsem

hrozně hezký,

jako článek,

je to na

Daily Telegraph,

to bylo,

kde jako řešili.

A mě nikdy přísahám vám,

že mě nikdy nenapadlo.

Protože

logickými všetně simpatizujeme

stout Dayánou,

která jako zemřela.

A samozřejmě,

známe ten tragický příběh,

ona si tam trápela

a nikdo by se do tě rodiny

vlastně nechtěl úplně

jako by přivedat

kor v té době,

protože prostě

teď už jsou možná

trošku bené volentnější,

ale některým to

stejně neztačí.

No ale

ta Dayana

vlastně tím svým příběhem,

jako by zastínila je dva,

jako pár.

A teď,

když se jako by,

já jsem po prví,

v životě,

se vlastně,

když se odprostíte

od toho tragického příběhu

tý Dayány

a to,

že vlastně on

jí zahybál s tou kamelou

a že vlastně se

od nikdy nedokázal

odpoutat,

tak on s tou kamelou

přežil úplně všechno.

A vlastně je to

největší láv story,

ty královské rodiny.

A teď si došla

k pochopení a odpouštění.

No, pocte,

no, ja jsem pocte,

co dělal v Instagramu,

říkám, odpouštěmám.

Já bychom se to natočekal.

Odpouštěmám.

A opravdu jsem se,

jako v nukla,

protože a teď,

vojím samozřejmě,

v těch novinách máš tě klémy,

že jako šli s Rudhel,

víš, jako,

že jako prošli se,

jako nesmyslama.

Víš, a celý to,

jako přestáli.

A závět byla taková ta věta,

jako, že v Angličině,

že je jako by vlastně čas,

přestat jako,

já to řeknu lidového,

přestat vytahovat

ty srčky z té minulosti.

Jo, jo, jo.

Nechat je bejt

a už jim prostě,

jenom se koukat do předu.

A tam bylo,

jako, it's time,

it really is,

a úplně mši,

jaká totečka,

jo, jo, jo, jo.

Všeč už je čas.

Ale jako rozumím ti,

rozumím ti.

Ale jako,

že v opravdu se člověk

jako prostí,

takhle,

a někdo mi napsal

a měl pravdu,

naprostou,

na tom Instagramu,

že

on byl největší srap,

v tom,

že si,

jako, neprostaděl tu Kamelu,

jediná,

jeho chyba,

v tom celém,

tom letom tragi příběhu,

je to,

že si neprostaděl tu Kamelu.

Ale samozřejmě,

nám se to s Gauč radí.

Jo,

no a chci říct,

že samozřejmě,

velký operace se konají,

že o koronovace,

víc,

co se to vedete,

boště tak už je po koronovaci,

ale mám tady příběh,

který se k té koronovaci váží,

jenom taky kratunkej,

kdy teda zatkli chlapíka

u Buckingham'ského paláce,

protože tam už spali lidi

prostě tředný před tou koronovací,

to jako,

když měl předřád Michael Jackson,

cháp,

ještě tak tam spíš,

před tou halou,

aby zbyla prostě v první léně,

tak samozřejmě,

by to je to prožívaj,

protože,

jestli bude být kořínek po alžbětě,

tak už se stane,

že naše generace

už se nadoží naše koronovace,

takže si musíme teď jako užít,

protože může být

v našich životek poslední.

No a,

tak samozřejmě,

prožívaj,

spěj tam a tak,

ale jsou samozřejmě zvíšené

bezpěšnostní opatření,

protože je spousta skupin,

který jsou jako proti krály,

si jako říkají,

jak tím způsobem,

jako že žedou proti krály,

no a,

že je teda několik dní,

postávaly před Buckingham'ským palácem

chlapík a křičel,

že chce teda se jmout krále.

Jakože,

takže jeden tam dejš,

až veš tam prostě.

Víš, to je takvý,

až je to jako,

kdyby to řeval hospoděl,

a to řeval před

ten Buckingham'ským palácem.

No a,

že on kolem sebe,

jako rozházaval věci,

a že zjistili,

že kolem sebe rozházuje

třeba nábojnice do brokovnice.

Takže už jako zbystříč.

No a,

na konce stalo to,

že tenhle tam chlapík

vzal nějakou tašku,

neznámího obsahu,

a to přehodil

při stupránu

k tomu Buckingham'skému paláci,

že jo.

Takže,

on jo zatkli,

a pak je ten postup takovej,

že oni nejedou kontrolovat,

co v ní je,

protože prostě je to na území,

kde by to mohlo bouchnout.

Krávaská rodina tam nebyla,

ale je to prostě jedno,

a v oní,

jako by řízeně,

je necháš jako vy bouchnout.

Že to se dělá,

že je to na tom území,

evidentně,

kdyby to mohlo jako něco provízt,

tak oni jako,

nechtějí to nějak,

jako řízeně i odpáleli.

Co je broďo?

Takže nevíme úplně,

ale každopádně

bude to zajímavý,

a já tady musím říct,

že je to v těpný,

že je to první koronovac od roku 1953,

takže jak říkáme,

může to být nečehoviná

koronovacem v životě,

protože Charles může být králem,

a my už tady nebudeme.

To se může klidně stát.

Tak to jenom jako,

že to je takový,

jako nadčasový,

a jsem se nechala,

jako unísť,

tak mě to představí.

Ne, jen se uníste,

to je zajímavý tém.

Přijde mi i hroze zajímavý,

že to mene je Golden Orb,

ta celá ta koronovace,

jak oni mají přes dívky,

že jo podle mostů

mají ty umrtí,

tak tohle je Golden Orb.

A já teď mám teda příběh,

který se týká dětí.

A udělete se ten názor

samé pak to jako proberem.

Ten příběh se týká Lekejší Johnson,

která byla mladá žena,

se ma vychvávala tři děti,

a žela v domě se svojí matkou.

Nebyla s otcem děti,

nebo byla měsi každý to díti,

měla s jiným otcem,

nebo to bylo všechno z jednoho vrhu,

těžko říct.

Ale ona s Tomámovali celobře vycházela,

protože te tři děti

měla a už byla 1-20 let,

a už měla jako tři děti,

takže ona se celáko pospíšela.

A s Tomámenko měli prostě dobrý vztach,

ale samozřejmě byla to mladá holka.

Nechciš jako zůstat porád s Abmainom,

protože máš te tři děti,

který mi jako obětojš všechno čas.

No a protože máš te děti,

tak je musíš vinovat,

dosť času tak není jako úplně prostor

pro obrážení barů a podobný věci.

A tak se rozhodla,

že po těch neuspěšných vztazích,

co měla jako za sebo,

už jdá teda šanci seznámce.

Konkretně ješla na seznámku Mét Mí

a tam se teda zaregistrovala,

abo na Tomá je přiznala,

jsem prostě mladá máma,

tohle je prostě mladá holka.

Tohle je příběh z roku 2017,

bylo těch ne20,

takže prostě nejlepší věk,

chápeš, v oko beré, ne20.

Tak tam jako probírala těch chlapy

a pak se jí ozvali jisté,

které jí zaujala teda víc,

než všechny ostatní,

menová se Kanoa.

A oni se začali psát

a oni prozradila,

že bydli vyspokén,

což je asi hodinu a půl od jejího bydliště.

Ono bydla teda v Kenwayku,

ve Washingtonu.

Že tím párem dobrou s nabí,

jako nebylo tak náročný,

když by to,

tady tak víte,

jako že přemejšíš,

kdyby to vyšlo,

tak jak by bylo jako komplikovaný

se výdát po případě,

se se stěhovat a tak dál.

Ono mutane řekla,

že máte tři děti,

že nejmlačímu,

Ryanové bylo 6 měsíců,

ceřej Renezme byly dva roky

a Kormy jeden rok.

Takže to byly fakt jako malých děti.

Jakomu malinka ty děti.

Zdražně malý.

A tak se snad o Washingtonu,

nebym bylo 6,

a jí bylo 1 set,

už by to bylo na sociálku.

Takže tohle je podobný.

Oni si jako psali

a začalo se to

tak jako víc

a víc prohlubovat ten vztah,

kdy jako už

ty správy jsou jako na dědní bázy

a už si píšiš,

jako jaký sněla den,

co si dělala,

co děti vodom posěla

fotky těch dětí

a on se jí není sám ptál

a popisovali,

jaký on měl den,

jak bylo v práce.

Víte, že jste s tím druhým

jako nonstop kontaktu

a prostě si vyprávíte

úplně o všem.

A ona v každý volný chvíli

měla telefón v ruce,

takže si to všemla

i její maminka, říká,

co se jako děje.

A ona no,

tak někoho jsem potkala

a ukazoval,

i ty fotky,

a ona jakože hezky,

ale ať jako v opatrná,

tak před synom

už se stady párká spálela

si, co máš

těch vztahů tři děti,

tak já bychy třeba řekla,

že to by bápoš měste,

bychy si vidlila,

jako matka,

že by možná byla dobrý,

když máš v 1.23 děti

začít požijat antykonce,

že jakože,

protože se k svou nic nemáme,

ale to je to pak náročný.

No a,

ona teda

vás je tím,

že jej ta mama

jako várovala,

tak na tím mám nož v rukou,

protože si řekneš,

no jiná generáce,

ona tomu nerozumí,

je to po se skvělí,

že jo,

no a začali se do sebe

tady tady tě dvá

a pak už si jako psalý,

tak jim tím stělem,

že

už se fakt jako mají rádi,

protože se jako nikdy neviděli

a už začali plánovat,

že by se jako mohli vidět.

A ten,

tady jsem to měl,

měl to ménou,

úplně chápíš,

to Kanoa,

tak oni nadálku seznámel

se svojí se střenicí terezou,

jakože

stali se přáteli

všechny tři,

jako by na Facebooku

a vopřesli napsalé sol terezou,

a tak,

jako,

jí vlastně se znamoval

jako s tou roděnou,

jakože

a

v řínu 2017

už ten Kanoa napsal,

že by se jako mohli vidět,

a jestli ona nece přejít

jako za ním,

že ona samozřejmě byla

s mámou v tom baráku,

tak jako blbí,

tak,

že by ona přijela za ním,

a onož je nemá ředíčák

a tak to Kanoa

taky uměle vyřešit

a říká,

hle tak,

tereza se pro tebe

jako staví,

ona má ředíčák

a vy zvedne tě

a v ní je v tak,

jo, tak fajn,

ta tereza

fakt jako přijela,

se vzčekla,

lebo vidí,

tak tereza přijela,

se znamela se

i s tou maminkou,

její a tedy tětí,

že jo,

a tedy prostě,

jak ona jako věděla,

takže jo,

ty budeš ten,

ty budeš tá

a ona říká,

ta

talikýša,

že by chtěla

vzít to nejmlačího,

jakože ukázat

a sponě jako,

že ho veme sebou

na to rande,

jakože takhle,

na první rande nebrala

asi žádný dítě.

Já také nábych sněžit,

asi otrkala to, chlapa.

Je to jako,

nechcí rande,

a teď hlavně,

nevím,

se může neudělat do dobré,

může mít zeražený prdíky,

a teď vám bude cerí to rande brečet,

není tak oplně ideální první rande,

ale vone,

že si jako řekla,

takhle my malíkej,

že půl roku.

No právě,

půl roční,

mimo to,

nikdo tam nikdy,

tohle je takový,

no každopádně,

ona ho vzala,

s tím,

že,

ono prostě se o teď je zajímála,

že mu chtěla ukázat

toho nejmenšího,

takže ho,

jako vezme sem bou,

tak to té ryze říká,

hle v pohodě,

vzali ho do vajíčka,

přeboutali ho do auta,

ale teda spolu

do toho spokejne.

Ona se mi s tím psal a s tím kanou,

ta,

ale kýša,

a on říká,

ale nechceš jít jako nálej zrgy,

že bysme šli,

že ona bude to mi minuř, jo.

A ona mu píše,

ale že má se bou,

teda toho malýho,

a on říká,

ale no,

tak to nějak vymyslíme,

a tak ho pohlídá,

ta,

ta ryze,

že ona sama jako dítě má,

a ona,

ale tak jo,

tak to se,

že na hoďku poru,

nálej zrgy,

a ona ho pohlídá,

to dítě.

A předli do toho spokej,

předli na parkověště,

ty,

herně,

a teď ona,

jako mu teda píše,

tady čeká,

a se poprvé vidíte samy,

a nechci tady auto,

nechaly v tom autě,

i s klíčkami,

prostě,

neříká,

tady kliček,

ale tak,

když je to tvoje auto,

a vana říká,

nechci tady klíčky,

prostě,

a se jdeme se za hoďku,

a pak si vezme ten malý chcobě,

a předlite,

co chcete,

ale teda poprvé vidíte teda samy.

Teď,

že se dohodli,

ta,

tady zavzala,

a toho malýho,

a vodešla.

A ty,

tak,

tady tady čeká,

na tom parkoviště,

a tak,

no,

hodně předstalo odpovídat,

jo.

A teď si je tam parkoviště,

a asi za pol hodinu,

už jí to nedalo,

tak volá ty tarizé,

a tady to nebere.

Takže,

vana je jako už úplně v panice,

že teď prostě,

ta holka,

kterou jste viděli po přížovitě,

tak má vaše dítě,

teď ten Fred

prostě nevodpovídá,

ale teď se nemohla ty tarizé dovolát,

vana nevodpovídala na správe,

takže teď kýšel asi po hodině,

co tam jako čekala,

na tom parkoviště,

tak zvedla telefon,

a volá na 9.11.

A čeká,

ale asi bym tady Fredka,

o nesladitě.

A mezi tím přišla SMS-ka,

o ty tarizé,

ale jsem smal nemusnulá,

ale jdeme za to,

jako,

že co se děje,

a vnočetla tez právi,

že jo,

vodím,

že vana jí psal,

že hola,

jaká,

no,

a prostě nevodpovídá,

prostě nepríšel,

víš,

že si nepríšel,

tak sež prostě debel,

každou na tebe,

prostě vlatošku běsná,

břevo ní to taky nebrál.

No a tati Riza,

cepřišel tady správe,

a píše jí hala,

tak já jsem usnulá,

ale už jdu v pohodě.

Teď vana mi zimtím,

policaj tom říká,

hle plány,

poplák dobrý,

vana už jde,

a fakt přišla.

A říká,

hle,

já jsem fakt taky usnulá,

omlouvám se,

a vana v té hysterii,

protože jsem hodinus,

děla jsem, a tedy to nikdo nebral,

teď to,

to klucinu neměla,

že jo,

tak prostě úplně paniká,

teď se té Riza,

jako omlouvala,

že vlastně jako reaguala,

přehranila,

že měla strach,

a vana jakože,

ale v pohodě,

já to chápu prostě,

ale se strach,

já jsem fakt usnulá,

s malým,

a vana říká,

tali kýša,

ale já chci jedit do domu.

Já už tady prostě,

už toho tady mám,

príjí zuby,

na té Riza,

že jemu zkusela zabolat,

a oni to taky nebral,

a teď těchho nevěděla,

říká,

ale tak jo,

tak já tě hodím zpátky.

To, že se jdli do auta,

voděli zpátky,

teda do toho domu,

nebydela lekkýša

s tomaminkou,

no ne, tam vysadila,

i s tím hlapečkem,

a jela prejč,

s tím,

že teda nevěděli,

proč prostě frej,

nedevrazel.

No a,

tě přiješ jako domu,

teď ta lekkýša

byla samozřejmě sklamana,

a protože prostě,

se děší švít,

několik ty jednou si píše,

že nejenou frejde jako nic,

se se střeníce,

že jako neví,

takže ona prostě,

říká tak jako nic,

no a frejdy

večerno psal,

že se strašně omlouvá,

ale že ho zatkala policie

za rychlou výzdu,

že jela hrozně,

jako rychlé,

a že jsi si neměl,

jak jako pozvat.

Že ho to strašně mrzí,

a že je to teda,

jako v náhradě,

ona chvíl,

když je ta věky,

ale pak teda ho vzela na milost,

a psaly si jako by dál.

Protože prostě,

tak to se stává,

ještě jí vlastně,

jako mrzelo,

že na něj byla jako blustá,

protože prostě,

jako poslá doháješ,

jo.

Teď bylaš jako trapně,

no a nějak se po tom psaly,

pak jsou terizou,

a ona samozřejmě,

protože

ta teriza

a měla to její dítě,

tak ona té terize

i temu kánovy psal,

jako že tak devolat policie,

že teriza má mi dítě,

neběre mi to,

teď teriza psal,

ty mu to neběreš,

čeká dovolat policie,

no a ta teriza

i pak psal,

že tenka, no a to řekl nějak,

jako suvojí mám,

že ona volala to policie,

že se to takhle vyhrotilo,

že ta máma

i teď asi nebude,

mít moc ráda,

že jako nic nejde,

ale že se tím,

jako skomplikovala,

jako nevědomky,

jako vstup do té rodiny,

jako že to budu cítit,

je prostě,

jako že to,

a tak no.

No, ale nevadí.

A

tak si jako psal i

uplenilo třeba čtvrná zní

a

ta teriza je říkala,

hle tak jako ve finále,

tak teď je jako rašt finále,

tak často spraví

a nějak si to jako vy říkáte,

potom ještě uvidíte.

No a

na jednou jí přišla správa,

týhle kýše,

na Facebooku,

od

mamiňky

toho kanuji,

na tom Facebooku,

a ona se menovala

Kim Kingová

a

Kim King.

Kim King, no.

A

ta mamiňka ji píše,

hele,

že ten kanu

měl jako zlou auto nehodu

a že je v nemocnici na ipce

a že to vypadá,

že to jako nedá.

Takže

takže

A tam přijede.

A přijede,

jestli si chce jako rozloučit.

A teď ona prostě

v té panice,

za to mámou,

a teď začne vyprávit,

jako mami měl nehodu,

co budu dělat.

Víš, jaka to

úplně hyperventiláce

a teď ona

ta mámá, no a tak,

tak kli, tak tě nejí vědět

a ona nejde,

on umře,

tak já se teda padu rozloučit,

a ona tak teda jeď,

ale jeď prostě vopatrně,

že teda řešila,

že by pro někdo přijel,

zase,

že ona nemá ten řidičák.

No a na jednou,

ona jako takhle,

pro mě,

naprosto nepochopitelně,

začala baleti děti,

že je jako vezme sebou,

a ta máma ji říká,

no neblázni,

tak jako za prví jdeš do nemocnicé.

Povez ještě jám dvou letou,

jednoletou,

a mimino,

co tam budou dělat.

Tak jednak bych si jako bála,

že tam něco chytějí,

protože je to nemocnicé

a nepodeš jenom na to oddělení,

kde prostě se něco děje,

ale můžu říct i přeznach cít paných lidí,

kolem nějaký pohotovosti.

Druhá věc

asi je,

neudržíš v klidu,

protože to jsou malé děti,

který prostě nevidrží v klidu

a je to nemocnicé.

A další věc,

jako povez ještě tam za člověkem,

který ho nikdy neviděli,

jako že proč...

A umírá.

A umírá,

takže to je jako trauma,

jako dělaný holčečky,

si to ponesou celý život.

A ta lekiša,

ne, ne, ne,

prostě,

jestli jako umírá,

tak on teď děti má rád,

a já ji tam vezmu,

a voneč budu viději,

že tam jsou třeba,

ho to jako hecné,

aby prostě bojoval

a jak on neumírál.

On je nikdy neviděl.

Ne, ale prostě,

že je měl rád.

Takže ona prosím vás

oblíkla sebe i ty děti,

a že teda řešela se,

že psalá,

tedy říká hle,

tak jako co,

a v náhle já už sem tady

nemocnicé,

že pro ně přijede kamaráti.

Což se stalo?

Ten kamarát,

přijel,

říká hle,

a já tě teda do vyzvednout,

a vona,

a já ve mu teď děti.

Ten kamarát říká,

no dobře, tak jo,

tak je naložíme,

takže tam naložíme,

teď vana se utoháda

s tomámou,

která s ním teď řešce

nesoulasí,

což se jako nedívíme.

Jako, že je to,

i kdyby jela za někým,

kogo dobře zná,

tak prostě táhneš

přežití do nemocnicé,

a táhneš je tam hodinu

Je to nebylo za rohem?

No, vona jela,

vona jela

a do toho mě se kdemon bědlela,

a jo, ty běděl.

No a, tak,

teda nasedli,

ona oděla

do toho spokojn,

tam před nemocnicí čekala Teriza,

a teď jako říká,

říká,

říká,

že ještě máš sebou teď děti,

a vona,

no já se mi chtěla

kanovy ukázat,

ta Teriza říká,

no ale to se,

jak on je nejpce,

že jo tak jako co,

a pak,

teda říká,

tak co,

jako ty tam stojí,

jako to auto,

a teď za volantem

prostě cizí kluk,

teď tři děti,

teď ta Teriza,

a ta Teriza říká,

tak teď děti musíš nechat,

nebo já nevím,

tak jako,

nemůžíš je jako sebou

táhnout na jipku,

halo, frerej,

prostě pojádí operaci,

a teď vona říká,

tak já nevím,

tak můžu je nechat,

tady jako fauldia,

tak říká,

tak já tady prostě počkám,

tak je tady nech,

tak můžu nám,

že teda pro,

to tady jdeme ostínce,

a ta Teriza říká,

no ale tak stejně,

tak,

a teď dojdu o k výtahu,

a vona říká,

prostě je to ve 4 patře,

je tam kanová máma,

takým,

tak já tady u toho výtahu počkám,

s tou renezme,

a teď teda samá,

ale prostě netají na tu jipku,

takže vona nechá tu,

renezme s tou Terizou,

zauvědila tam mikrofon,

a jde teda do toho 4 patra.

Co myslíte,

velize stalo ve 4 patře,

velize z toho výtahu,

teď teda hledá ten pokoj,

ty tam je nějaká blodiatá paní,

která vypadá prostě přesně,

jako na tý fotce,

takým říká,

vy jste kým,

a vona říká,

že ne,

a teď jako zjistuje,

kde teda leží ten kanová,

a prostě zjistí,

že žádný kanová tam neleží.

Já jsem čekala,

když se to poděla.

No,

takže se vrátila zpátky do toho výtahu,

sjela prostě zpátky,

no a velize z výtahu,

a tady zazdra,

nezmé prejč.

Takže ve běhneven,

teda před ten,

ho,

ten,

před tunemocnici,

hledá to auto s tím kámošem,

no a nikde nikdo,

že jo,

ani Teresa,

ani kámoš,

ani tři děti.

Teď,

že vona volá na polici

a říká,

ale Teresa,

a neznámej,

můž mě prostě unesli děti.

Takže,

a vony vodou je zoné,

jako stanici,

no a

asi pár hodin,

na to,

a jí volaj,

z jiný,

nějaká hlídka prostě,

že

přivezla nějakou jinou stanici,

neznámej,

můž dvě děti,

vony měl v tom autěžu,

a vony přijel vode vzdat

do nějakého střediska,

nějaké sociální péhče,

že teda,

co teda...

Ale chybí to třetí.

Takže,

ty se vrátili

a

chybí ten nejmlačí,

teda táre nezmé.

No, takže,

ne,

no to bylo jinak,

on přivezl ty holčičky,

a chyběl ten chlápeček,

bylo to mymino.

Jo.

Holčičky přivezla.

No a teď ona říká,

no a teď je tereza,

že o taký,

volálají, volálají,

ta policie,

telefon nedostupné,

paralo to do hlasových schránky.

No a po nějaký době,

kdy ona sdí na tý policijní stajnice,

má o sebe tedy dvě holčičky,

a teď hysteria je,

protože prostě dne má syná.

Tak se z toho čísla tý terezy

a vozve prostě člověk,

který se představí jako klai,

jako terezin bratara,

a že teda

ona skončila na jípce

a on má o sebe to dítě.

A ona vzela tý dvě děti,

a jela na tu jípku,

a nechlej tam,

co si mu típku naparká, ale.

Takže,

ne, ne, ne,

von se vozval,

že jsem ono je klai,

a že má teda tohle kluka,

a že je ho odvezat

do nějakého motelu,

kde normálně bydlí,

takže ta policie jela

na tom motelu,

zjistila,

že teda to byla levá,

ani klai,

ani klučina prostě tam nebyly.

No, takže,

oni znovu jako kontaktovaly,

jevona psal na tý terezy

a říká, máš moje dítě,

máš moje dítě,

no a teď

místo klaie

se z toho čísla

vozvala teda tereza,

jsem zpátky,

halo,

jsem se probrelá se na jípu.

Co to děje?

No a oni dokázali,

protože

nechala ten telefon

dostatečně dlouhodobu

zapnutý

a ho dokázali vysledovat,

že

je prostě někde pobliští

nemocnicé,

kde je povodně byly,

takže oni jako našli,

zatkli

a měla i to dítě u sebe,

i toho chlapčka.

Teď slyším,

jak vám všem padají

ten kámen z toho srce,

jak padá to kamení.

No,

takže,

dítě máme

a oni teda

je zatkli,

vzal její na výslech

a říká, tak,

a teď teda mu vte,

co se to tady poděje,

co to je za příběh tady.

No a zjistil,

že ona se nemine Tereza,

to jsme přiklapení,

a menej se Fern Ltlkalf,

nebo Ltlkalfová,

a teď se jako řešilo,

co se to tady teda bude hrálo.

No,

ona

teda

se ukázalo,

že neoklamala

jenom

tu lakíšu,

tu naši hlavní hrdinku,

ale iště toho člověka,

který odvezl teď děti,

prosím vás,

odehrál se to tak,

že

ona

samozřejmě předstírala,

že je Kanoa,

které někde neexistoval,

přesstírala,

že je ho mamiňkakým,

přesstírala, že je Tereza,

prosím všechny

ty konverzace probíhaly

jako by

z jejího telefonu,

všecko to jako režírovala ona,

a šlo o to,

že ona věděla z té seznámky,

že

má ty děti

na lakíša.

No tam mělá fotky děti

na té seznámce.

A šlo i celou dobou toho

nejmlačší osina,

a

teď potřebovala

jako promyslet plán,

jak to udělat,

na poprví to

já třeba,

jako nechápu,

že ona už s ním neutekla

na poprvě,

že se fakt vrátila.

Já jsem jako čekala,

že ona zmizí na to

první dobrou,

ale ona se vrátila.

No boj, jsi nespoň,

jakažela,

když jsi teď člověk hrožila

to 900 tere nás,

kolik třeba.

A

teď teda

ona měla

tohle kýšu,

a chtěla toho její jihosina.

A když ji to nevyšlo na poprví,

tak si vymyslela

tohle toho historiku

z toho nemocnicí.

A ten člověk,

který je vyzvedával domán,

tak ona ho potkala na internetu,

na nějaký ty online seznámce,

ona se představila

jako tarixa

a řekla

tomu chlapíkovi,

že,

že najméne mama já,

co člověk by ta lakýša,

má u seby její děti.

A

že ona je potřeboje

vyzvednout z toho lakýšou,

že to jsou jako její děti.

Týterezy.

A to prošlo?

Jo.

Že prosimtě

a

ona

chce jako to lakýšu důstat

do týnej nemocnici,

že tam je zbytek týterezyny,

že jsou jako

přibuzný.

A že ona je chci dát

jako dohromady

kastmelity na tom jednou místě,

a proto ona potřeboje,

aby pro nějel on,

že jako ojci spolu

jako nebavěj

a že proto on

hrál to hru,

že ten kanó je

popravdu z týnej nemocnici,

bla, bla, bla,

protože on věřil tomu,

že dává dohromady

z nesvářenou rodinu

a dává dohromady

děti

a rodíče a tak,

že když si tam

jako převěze,

tak to všechno dopadne.

No a v on,

když zjistěl,

jaká je pravda,

tak my nevíme,

co jako probylo

mezi něma,

potom v tom autě,

když zmizela ta lekkýša,

jela do toho 4. patra,

kde si myslel,

že je kanóa,

ale evidentně prostě

se odmítal účastný

nějakýho unosu děti

a ty holčičky prostě vrátil.

Je teda fakt,

že

Teríze a Kafern

šlo celou dobojenom

o toho chlapečka,

takže i to bylo

jako jedno,

že on vrátí té holčičky

nemohu vrátí,

tak to myslím.

No a

ona

údajně,

že teď se všchny ptáme,

protože ona vzala

ty děti sebou,

tak ta Teríze,

já ji furtzikám Teríze,

ta Fern,

když se vydávala

zamatku,

toho kanói,

zatukým,

tak se ukázalo pak

až s těch konverzací,

že onej na tom Facebooku

napsala,

aj ty děti vezme sebou,

že by ho určitě potěšilo,

kdyby je viděl.

Také to napadlo.

Také to napadlo,

a to ona nikomu

jako v tom iFru řekla.

Neřekla.

A zjistělo se to,

a neměla do tí doby

žádnou jako kreminální minulost

a ta policie,

ona ji nikdy neřekla důvod.

Ona řekla,

že se unistou kluka,

to se jako rozkričovalo,

ale

ta policie se domínivá,

že tam padou nějaký náznak,

že ona nemohla mít děti

a chtěla prostě mít dítě,

a ten chlapček

si evidentně jako líbel,

tak ho jako chtěla ukrást.

Ta lekíša,

tak ta se u deně teda poučela

a že teda tvrdí,

že by měl být každý upatrny

při online komunikaci

a vlastně

proto se nechla funcční

Facebookvý profil,

kde jako informuje

o nějakých online hrozbach

a pracuje v Circle K,

což je nějaká

jako společnost,

která se zabívat těma hle věcma.

Každopádně

já jsem o tom našla

jenom pár novinových článků,

bo no se o tom jako to alek nenapsalo,

ale mě to přeje tak stršně zajímavý

a v jenom tom článku psaly,

že

ona vlastně jako by poučuje,

tam je to takový jako,

že ti to neřeknou na plnou hubu,

ale po cunouti to jako,

že je to taková,

jako chytrému napovězlou po jeho kopni,

že jako ona teda varuje všechny,

že mají být jako upatrný

v online komunikacích,

ale přesto všechno má facebookový profil,

kam evidentně se dostanou

zásobou je fotkama čeď děti,

tak mě řekní, v čem se poučela.

Já se ptám, v čem se poučela.

No.

Tak to dnes to byl jako

bohudík,

za to, že to skončilo dobře.

Přečkejte chápete,

ta ženská

já důvám,

že se uvedu moje jakýmila štěstí.

Tam mělá...

Já když jsem to spracoval,

jak si řekám, tak toho kluka nejdou,

to je koniec, prostě to je koniec,

a Fredka dostala

šanci,

jakože mě by to,

a holka s tím dítětem zmyzela,

vyděselo na tolik,

že už bych...

Někdy nedala zruky.

Někdy nedala zruky,

a to, že se vrátila,

tak už jenom ten strah,

který přece předtím

si musela mít.

Vy jste na tom...

Necháš ti děti,

s tím Fredem v autě.

Panem Bože.

Já třeba...

Tak nemáme jako děti,

ale...

když se to převedeš,

třeba na nějaký dítě

našich kamarádek

nebo na mlačí sourozence,

tak bych nenechala,

jako cizí ženské,

kterou,

která má byt údajna

se střenice nějakýho mýho chlapa,

kterého jsem nikdy v životě neviděla.

Já bych nenechala to dítě,

ani na pět minut bez dozoru,

bez mýho jako do hledu.

To mě třeba...

A ještě k tomu šestím měsíční,

jako mimi,

kdo to závdnešt,

a už...

Já mám prostě potiže,

že ona chodila,

a takhle rozdával,

jako večerní ček ty děti.

A to, že nějaká matka,

která vlastně rálně neexistovala,

to ona v tom moment nevěděla,

co to je jako zablitek,

že by ho to...

Divonti děti nikdy neviděl,

on k tě měl měl

absolutně žánej vztah,

jako absolutně,

jako já bych umírala na jipce

a nikdo mi napsal příleců díky

od svojej děti,

tak sorry, neprobere mě to s komatů,

protože ty děti neznáma,

nemám k tím vztah.

Jako, že tam mě přijede...

A takhle, i kdyby to jako chtěl,

ale bereživální děti do nemocice

budou sto mít do životní tráma,

prostě budou,

které mám to nikdy nečeknout,

až jim bude 20,

tak vám to v metou.

Je to sakra 30 týpek,

myšlený,

který umírá na jipce

a je tam táhnež děti

půloroční, roční a dvou lety.

Halo.

Nikdy nevěděl.

Tyženská bláznila.

Jako, to je naš názván,

jestli myslím,

že se v tom zorneme.

No, hele,

dopadlo to dobře,

ale není úplně teda

nejostříší pastelkou

v materském penále.

To.

Vy říkla já.

Tak.

Tak se říká blbíma i štěstí, no.

Takže prostě vás

randěte si z kým chcete,

chodíte si na ranek a chcete,

ale ty děti se vůneber,

tak bude ti tak hodní.

Ani koume nedávejte,

prostě vás, jo.

Běde vám.

Tak jo.

Běde vám.

Tak si mě tě moc krásně

zustanetelem na svobodíčce

a na živěčku.

A my se budeme těšit

zase příště.

Je to tak.

Pa, pa, pa.

Pa, pa.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Anjette byla považována za krásného anděla, kterého všichni měli rádi. Než kolem ní začali umírat lidé. A Lekeisha je varováním pro všechny, co si hledají lásku na seznamkách. Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/244/